VOD (1)
Obsahy(1)
Bryan Fogel se vydává na cestu za odhalením pravdy na pozadí dopingu ve světě profesionální cyklistiky, ale setkání s ruským vědcem rázem promění jeho osobní příběh na geopolitický thriller. (HellFire)
Recenze (40)
Oscar 1 : Dokument ()
Který dokumentarista by nechtěl zastupovat a mít bezprecedentní přístup ke sportovnímu "Snowdenovi naruby", že? A Fogelovi jeden takový spadl do klína, což mu poněkud narušilo původní směřování dokumentu. A právě zamýšlený koncept "kterak se za rok profi vedeného dopingového programu (ne)zlepšit a přitom ochcat veškeré top antidopingové testy" bych viděl raději. On tu sice je, a ne málo, ovšem vyšumí do ztracena. Není to však Fogelova chyba, musel by být blázen, aby nastalou situaci nevyužil. Dojíždí však na nemlich to samé, co dokument o Snowdenovi. Zachycuje a přináší totiž informace, které v době uvedení již nemají co nového nabídnout. Veškeré závěrečné reporty vyšetřovací komise, investigativní reportáže NY Times, Guardianu apod. už to pokryly tak dobře, že zde nic nového nezazní. A Fogel si to měl uvědomit a spíše se zkusit dostat Rodčenkovi pod kůži, k tomu nikdo druhý nebude mít takovou příležitost jako právě on. Což se ovšem nestane a ani jednou na něj nenahlíží jinou optikou než sympaticky svébytného svéráze. Dále zarazí, že pokud je pravdou, že mu byl Rodčenko dohozen dávno před oním výbušným dokumentem od ARD, tak proč vůbec nejde po tom, jak a proč se to o něm ví (vezmeme-li navíc v potaz, kdo a za jakým účelem mu ho dohodil). On vůbec Fogel postrádá investigativní tah jít po čemkoli nad rámec očividného, zabrousit pod povrch. To je ostatně i důvod, proč by mu již zmíněný původní koncept "dopingového Supersize Me", kde by středobodem zájmu byl právě on, seděl o poznání více. ()
Zo začiatku zaujímavé téma a dobre rozohraný dokument skrze rozprávača, ktorý pre odhalenie pravy o dopingu začne chémiu dobrovoľne používať. Podarí sa mu spolupracovať s ruským vedcom, ktorý mu má možnosť na čierno urobiť potrebné dopingové testy. Už to, že takého človeka našiel, nasvädčuje obrovskému škandálu, ktorý sa vzápätí aj uskutoční. Dokument by bol strhujúci, pokial by pokračoval v začatom tempu, ale druhá pólka už naznačí, že nové informácie už neprídu, a rieši sa len právny cirkus okolo daného ruského vedca. Škoda. Inak bravúrny a odvážny počin cyklistu menom Bryan Fogel. ()
Nástup mal tento dokument veľmi dobrý. Postupne sa to začalo motať okolo politicko-právnych problémov a príťažlivosť dokumentu klesala. Je zaujímavé, v koľkých prípadoch sa nájdu jedinci, ktorí napriek ohrozeniu svojej rodiny i seba samých idú za tým, čo považujú za správne a pravdivé. Takmer v 100 % prípadov sú zomletí mlynčekom systému, pretože ten disponuje obrovskými prostriedkami a najmä si uvedomuje nebezpečenstvo týchto osamelých bojovníkov. Pamätám si na škandál, ktorý odhaľoval pozadie úspechov športovcov NDR. Prehrmel a nič sa neudialo, prehrmel i Armstrongov škandál a prehrmí aj štátom podporovaný doping v Rusku. Pokiaľ sa bude ľuďom vtĺkať do hlavy, že úspechy športovcov sú vlastne úspechmi zriadenia, potiaľ bude existovať štátny záujem iba na tom, aby sa na to neprišlo a nie na tom, aby sa tak nekonalo. ()
Bryan Fogel je cyklista, který si vytyčí za úkol použít doping, aby zjistil, jaký dopad to bude mít na jeho výkon a jestli se mu podaří obalamutit antidopingovou kontrolu, jak se to dařilo mnoha profesionálním cyklistům desítky let. Za tímto účelem se seznámí s ředitelem ruské antidopingové agentury, Grigorym Rodchenkovem, který mu slíbí, že mu pomůže obejít systém a zařídí, aby jeho testy byly negativní. Netrvá však dlouho a na povrch se začnou drát informace o dopingovém skandálu ruských sportovců ve spojení s OH v Soči 2014. A jelikož Rodchenkov je přímo zodpovědný za falšování testů a bojí se o svůj život, rozhodne se odletět za Bryanem do LA, kde se ukryje před hněvem Ruska. Před očima se nám tedy začne odvíjet zcela odlišný příběh, který postupně rozplétá tajemství státem sponzorovaného programu, jehož účelem bylo dopovat ruské sportovce prakticky již od roku 1968. Rodchenkov se rozhodne vyjít s pravdou na povrch a odkrýt nekalosti ruského státu. Nemyslím, že jsem kdy viděl profesionálněji natočený dokument. Po všech stránkách prakticky dokonalé. ()
Zajímavý dokument o tom, jak to vlastně bylo na pozadí odhalení dopingové aféry. Někdo je prostě pro vítězství ochoten udělat mnohem víc než ostatní. A popravdě se docela divím, že za to Rusové nepykali ještě víc. Ale oni nemohou, protože i když je sport hlavně o sportu, pořád je to také hodně politika. ()
Celkom zaujímavý dokument, ale uveriť všetkému, čo tam je? No neviem. ()
Vlastně jsem byl překvapený, jak to začíná jako něco úplně jiného než jsem čekal. Postupně jsme se však propracovali k tomu, co mělo být hlavním lákadlem. Určitě to stojí za podívání kvůli zajímavému námětu, ale nemůžu se zbavit dojmu, že to mohlo být mnohem zajímavější, protože to nepřidalo žádné nové informace navrch k těm, které jsou všeobecně známé veřejnosti. ()
Skvělá premisa, která se bohužel/bohudík velmi rychle neplánovaně zvrtne do něčeho na co se pořád moc dobře dívá, jen to už z definice není tak zábavné jako spíš depresivní. ()
Trochu mi to smrdělo vykonstruovaností. Úplně se mi nechtělo věřit všemu, co jsem tam viděl a slyšel. A dalo se to určitě zkrátit. ()
V systému aneb epické podvádění ve jménu vyššího národního "dobra". 76%. ()
Takhle se útočí na Oscara za nejlepší dokument! Icarus je výtečný a strhující dokument, jehož příběh a téma se postupem času vyvýji nečekaným směrem a ve výsledku jde o něco jiného, než na začátku, což tvoří jedinečný zážitek, který je v mnoha chvílích napínavější, než klasická dramata a nabízí bezprecedentní náhled do zákulisí vrcholového sportu. ()
Icarus jsou takové dva (dokumenty) v jednom. V první části Bryan Fogel zjišťuje, že pouze doping z něj šampiona neudělá. A v té druhé podá bývalý ředitel ruské antidopingové laboratoře Grigorij Rodčenko na půdě USA dokonalé svědectví o státem řízeném dopingovém programu. Ve druhé části se neobjeví ani jedna (!) zmínka o závěrech z první části dokumentu. Ruské podvádění to nedělá lepším, přesto tuto zdánlivou drobnost považuji za zásadní informaci. Podprůměrný, a dokonce ani průměrný dopující sportovec si na medaile z olympiády nesáhne. ()
Trochu jednostranné, ale vzhledem kdy film vznikl pochopitelné. Co se mi ovšem velice líbí je citát: "Říci pravdu v období všeobecné lži je revoluční počin." George Orwell ()
Zajímavá je tak první čtvrthodinka. Pak se to zvrhne v něco mezi parodií na sebe sama a oslavným opusem na vědce, který fixloval. ()
Během sledování se mi několikrát vybavil podobně střižený dokument se Snowdenem, který taky doplatil na to, že se postupem času začal věnovat novým zajímavým věcem absolutně nezajímavým způsobem. Navíc s tím vším přichází s křížkem po funuse. Vlastně je i škoda že Fogel na Rodčenka natrefil v "té" době. Protože ten původní zaměr dokumentu by mě zajímal mnohem víc. ()
Zajimavy pokus spis z reality show nez ze seriozniho dokumentu se celkem rychle diky nahode promeni v neco uplne jineho, ale jeste zajimavejsiho. ()
80% ()
Je mi z toho fyzicky nevolno. Z ruské arogance, alibismu WADy i olympijského výboru. Silná látka. ()
Moc pěkné zpracování toho, co se vlastně při dopingovém skandálu stalo. To je prostě Rusko. Měl jsem tu čest a četl jsem všechny díly Solženicynova Souostroví Gulag, takže mi tohle ani moc nepřekvapilo. Od druhé světové války Rusko/Sovětský svaz nikdy neuznali vinu za nic. Oni jsou neomylní, kritika se nepřijímá. Doufám, že se jednou dožiji toho, že prezident Ruska prohlásí, že něco posral, to pak Rusko konečně nastoupí na dlouho očekávanou a bolestivou léčebnou kúru. ()