Ogniem i mieczem
With Fire and Sword
Ohňom a mečom
Režie:
Jerzy HoffmanKamera:
Grzegorz KędzierskiHudba:
Krzesimir DębskiHrají:
Izabella Scorupco, Michał Żebrowski, Alexandr Domogarov, Krzysztof Kowalewski, Bogdan Stupka, Andrzej Seweryn, Zbigniew Zamachowski, Daniel Olbrychski (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Monumentální filmový přepis slavného románu Henryka Sienkiewicze "Ohněm a mečem" je nejdražším a nejvýpravnějším polským velkofilmem všech dob. V dobách bitev proti Ukrajincům a krutým Tatarům, jejich spojencům, vedených Tuhaj-Bejem (Daniel Olbrychski), se odvíjí milostný příběh rytíře Skrzetuského (Michał Žebrowski) a jeho milované Heleny (Izabella Scorupco), jejichž lásce klade nástrahy kozák Bohun. Věrnými a statečnými druhy Skrzetuského jsou rozšafní mluvkové Zagłoba, Podbipieta a rytíř Wołodyjowski. Začíná bitva o vlast a srdce krásné ženy...
První část:
Píše se rok 1647. Z Krymu se vrací posel knížete Jeremiáše Wiśniowieckého, Jan Skrzetuski, který na cestě domů náhodou zachrání život nepřátelskému kozáckému vůdci, Bohdanovi Chmelnickému. Než dojede na panství do Luben, poznává Skrzetuski půvabnou mladou šlechtičnu Helenu, do níž se okamžitě zamiluje. Získává od ní příslib opětování stejného citu, přestože Helena byla již dříve proti své vůli přislíbena kozáckému důstojníkovi Bohunovi. Zamilovaný Skrzetuski odjíždí ke knížeti Jeremiášovi Wiśniowieckému, aby si vyžádal jeho svolení k svatbě. Je ale okamžitě vyslán na záporožskou Síč, kde má jako jeho vyslanec zjistit záměry bouřících se kozáků. Předtím posílá Skrzetuski svého sluhu Rzędziana, s dopisem za kněžnou Kurcewiczovou na statek do Rozlog, a žádá, aby se vydala s Helenou a celou rodinou do Luben, protože všem hrozí smrtelné nebezpečí.
Druhá část:
Oddíl rytíře Skrzetuského byl rozprášen obrovskou kozáckou přesilou a on sám se dostal do zajetí. Z rukou Tuhaj-Beje, vůdce Tatarů, kteří přišli na pomoc kozákům - ho vykoupí za čtyři tisíce tolarů sám vůdce povstání, Bohdan Chmelnický. Na smrt nemocný Skrzetuski sleduje s nechutí bitvu pod Žlutými vodami u Čertomelyku, kde v přesile záporožských kozáků vedených Chmelnickým bojují i Tataři proti malému vojsku Poláků, bránících v nerovném boji zájmy Rzeczypospolité. Později Skrzetuski získává od Chmielnického zpět svoji pečeť vyslance a odjíždí na statek do Rozlog. V jeho nepřítomosti se sluha Rzędzian dostal do rukou rozzuřeného Bohuna, který přitom zjistil, že nejspíše ztratí přislíbenou Helenu. Svůj vztek namíří proti kněžně Kurcewiczové a její rodině. Zatím se Heleně podaří uniknout ze zajetí Bohunova vojenského oddílu s pomocí mluvky Zagloby. Společně tajně směřují do mohutného hradu Bar, v němž hledají bezpečný úkryt.
Třetí část:
Rytíř Jan Skrzetuski je vyslán knížetem Jeremiášem Wiśniowieckým do války proti vzbouřeným záporožským kozákům. Na cestě se dovídá o osudech milované Heleny, která se společně se Zaglobou pokusila najít ochranu za zdmi mohutného hradu Bar. Brzy se ukáže, že její očekávání nebylo naplněno. Skrzetuski se chce vydat za Helenou, ale zjistí, že hrad Bar byl dobyt Bohunem. Zatímco se Zaglobovi podaří před kozáckými hordami uprchnout, Helena se pokusí před dalším zajetím zachránit sebevraždou. Leží v bezvědomí, téměř na pokraji smrti, když je únosci převezena na utajené místo, kde se o ni má starat Bohunova obdivovatelka, čarodějka a vědma Horpyna. Skrzetuski pátrá po Heleně a rozdělí svůj vojenský oddíl na několik částí. Každý se vydává na jiné místo v kraji. V čele jednoho oddílu stojí Zagloba, jenž se náhodně účastní venkovské svatby a znamenitě se baví. Vypráví své historky, pije a pije. Konec této zábavy již není tak veselý - Zagloba se probouzí svázaný do kozelce a do očí mu hledí Bohun...
Čtvrtá část:
Zatímco Jan Skrzetuski odjel do Kyjeva, pan Wolodyjowski, sluha Rzędzian a Zagloba se vydávají do Čertovy rokle, aby osvobodili Helenu z rukou čarodějnice Horpyny. Na zpáteční cestě jsou ale napadeni oddílem Tatarů. Rzędzian utíká společně s nalezenou Helenou a Zagłoba s panem Wolodyjowskim se pokoušejí odrazit útočníky. Na pomoc jim přicházejí oddíly polských vojáků, s nimiž se rytíři a Skrzetuski vracejí do Zbaraže. V době, kdy kozáci a Tataři se svými vojsky v obrovské přesile obléhají hrad Zbaraž, vykonají polští rytíři řadu hrdinských činů. Podbipiętovi se konečně podaří naplnit dávný slib, totiž setnout mečem na jedno rozpřáhnutí hlavy tří pohanů. Všichni však myslí jen na jediné: jak se tajně dostat z obležené Zbaraže přes válečné ležení nepřítele ke králi Janu II. Kazimírovi, aby jej mohli požádat o vojenskou pomoc...
(oficiální text distributora)
Recenze (187)
Poláci vždycky uměli dělat velkolepé historické filmy a tento je toho důkazem. ()
Kampak se hrabou Hollywoodské historické velkofilmy na tenhle román Henrika Sinkiewicze, jehož převod na plátno se Jerzymu Hoffmanovi opravdu povedl. Rozpočtově se sice poláci rovnat nemohou, ovšem kostýmy, výprava, komparz, bitvy, vesnice, hradiště i hrady to vše je i přes onen fin. hadicap naprosto vynikající a navíc ta touha ukázat světu kdo, že to byli naši předci, jejihž krev koluje i v současných generacích poláků, dostává tenhle film na samotnou špičku. Pokud něco múžu polákům závidět, tak je to především jejich samozřejmá hrdost na svůj národ a také to jak si váží pojmů jako jsou čest, hrdinství či vlastenectví. Čeká vás parádní tříhodinová podívaná u které se rozhodně nebudete nudit a pokud jste četli předlohu, tak jistě ocenítě i vynikající obsazení postav. Kozáci jsou zde naprosto bezchybní a hlavní hrdinové pan Skrzetuski, Wolodyjovski, Podbipienta či Zagloba (jeho hlášky mě rozesmály více než leckterá komedide) jak by smet, snad jen Helena (jek trefně poznamenal ve svém komentáři uživatel Canakja) působí spíš než mladičký kvítek jako zralá zkušená mamá, což ovšem na kvalitě filmu nikterak neubírá. ()
Zbytečně roztáhlé a nezáživné. Dvou hodinový velkofilm by byl lepší volbou jak rozkouskovaný seriál. ()
Celkovým laděním je tak nějak poznat, že film vznikl v zemi z té temnější strany Železné opony. Je to dobře? Jak pro koho. Ti, co mají rádi výpravnost a kýčovistost západních resp. hollywoodských historických velkofilmů, si ho rozhodně neužijí tak, jako ti, co radši dobovou autenticitu, naturalismus a přirozenou heroickost vyznívající z Sienkiewiczových románů. ()
Parádny historický film so všetkým, čo k tomu patrí. Žiadne prehnané efekty, výborne vykreslené postavy a príbeh, aj keď tam bolo na môj vkus až príliš veľa postáv, takže občas som sa v deji strácal. Ale inak, super. ()
Menší náhled do polských dějin prostřednictvím filmu. Pravda trochu dlouhého, trochu ztraceného a trochu experimentálního. Přelom 90. let na nové století byl v hudbě i ve filmu po audiovizuální stránce občas zvláštní, jelikož se všichni snažili nacpat do svých filmů strašně moc novinek a nakonec to skončilo jako jeden velký paskvil. Nyní zde máme něco, co se drží při zdi a to je dobře, jenže se při té prokleté zdi asi drží až moc. Asi by se dalo mluvit o jednoduchém problému toho, že děj se snaží, co nejvíce napodobit Sienkiewicze,což je super, ale hrozně se tam ztrácí nějaký zájem a nějaká snaha dramaturgie a ladného odvyprávění příběhu. Motivaci najdeme, i nějakou zápletku, ale dost se to děje v prostoru historického kontextu, který by měl spíše hrát sekundární roli, ne primární. Dobře natočený film s dobrými a zajímavými charaktery a i s určitým háček na sledování. Ale v rámci klasické snahy o natočení dobrého a klasicky odvyprávěného filmu jde o dost zvláštní přešlap. ()
Možno tak zle poznám dávnu históriu našich susedov alebo bol film tak nejednoznačný a komplikovaný, že som mal problém, komu vlastne držať palce, kto by tam mohol byť ten dobrý. Všetci muži sú zabijaci posadnutí vojnou a ženy sú len na okrasu. Nedokázal som sa jasne dostať do deja ani po troch častiach a v poslednej sa mi to už asi nepodarí, ale očakávam aspoň nejaké rozuzlenie. V detailoch je ale film pekný. Nemyslím tým hypermoderné účesy a polmetrové fúzy, ale dômyselné kompozície, výborne nasnímané pohybové scény (tanec, beh, boj) a celkovo pekný vizuál. ()
Prvni dil Sienkiewiczovy trilogie, ktera ovsem byla natacena pozadu. Svym filmovym pokracovanim rozhodne ostudu nedela, po dlouhe dobe zase poradny valecny historicky velkofilm. A ta polstina je proste dokonala... a soundtrack jakbysmet, ten rozhodne doporucuji... BTW pro potreby televize byl film trosku prodlouzen a nastrihan do ctrydilne "miniserie", kazdy dil cca 50 minut... ()
úžasný historický velkofilm z polské produkce. Kéž by češi místo těch přiblblých komedii natočili taky takovýhle podobný film... ()
Já si nemůžu pomoci, ale mně to přišlo lehce - a někdy i těžce - infantilní... A tak hodnotím jak hodnotím, a to i přesto, že mám historické filmy moc rád a i přes krásu Izabelly Scorupco, na kterou jsem se těšil a která, ač v titulcích na prvním místě, moc prostoru nedostala. ()
Keď som to začal pozerať, tak mi začalo byť poriadne zle z opekaných zemiakov na cesnakovom oleji. Počas tohto filmu ma to ale prešlo . A to je dobrý znak , či ? ()
Po stránce výpravy, režie a kamery nemám co bych dodal, po stránce samotného příběhu mám velké výtky. Dílo Sienkiewicze je bezesporu jedno z nejlepších co se historické literatury týče, o tom není pochyb. Jen se mi nezdálo to přenesení knihy do filmové podoby. Rozporuplné pocity mám z nedostatku filmařské preciznosti při přenesení historických faktů na plátno, na člověka který se zrovna detailně nezajímá o historii Polska či Ukrajiny a o kočovných národech Tatarů, Kozáků a dalších tlup neví téměř nic, bude film působit zmateně, divák se po celou dobu filmu nedostane do dění a nedokáže "pobrat" všechna fakta a zcela se "ztratí" v přemíře historických událostí. Na druhou stranu lze ovšem pochválit velmi propracovanou výpravu a herecký talent polských herců, kteří mě mile překvapili. Úsměvné a rovněž zarážející na polské historii bylo, a ve filmu je velmi dobře zpracováno, kolik šlechtických titulů a šlechticů bylo v 17. století v Polsku u moci - téměř každý kdo měl větší statek se mohl honosit šlechtickým titulem. Celkové hodnocení, je tedy velmi ovlivněno počáteční deziluzí a zmatením. Dal bych i 4 hvězdy, ale celkové hodnocení filmu se mi zdá být neadekvátní proto "jen" 3. ()
Pokud mate radi historicke filmy, budete spokojeni. Samozrejme tim myslim v zanru dobrodruzna romantika, protoze o zadny "dokument" tady nejde... :) 3 hodinova stopaz celkem nevadi, jen jsem se trosku ztracel v postavach a uprimne receno nevim, zda bych dokazal prevypravet kdo, proc a proti komu bojoval. :) Knizku jsem necetl. 4- ()
Tak mám m za sebou nejdražší polskej film. Výpravou mi to připomíná nechvalně proslulý český filmy z dob nomalizace -- Žižka, Hus a podobný propagandy. Tady to propagandou sice nesmrdí, ale smrdí to strašným retrem. Na to, že je to film mladší než Titanic, tak je to teda retro jako prase. Dějově docela příjemně zamotaný, ani mi vlastně nevadilo, že to má 3 hodiny, je to koukatelný. Hromadný bitky takový spíš zmatečný. Co mi přišlo strašně ftipný, tak že všichni chlapi (poláci, ukáčka, tataři) nosej knírky jak za mlada :o) ()
Asi se začnu víc zajímat o polskou kinematografii... ()
Velice zdařilá adaptace jednoho ze Sienkiewiczových známých románů a vlastně celkem vzácný důkaz toho, že román obstojně zadaptovat lze. Ne snad dokonale, ale obstojně ano. Většina Sienkiewiczových příznivců by tedy zklamána být neměla, výprava dobrá, herecké výkony uspokojivé a pan Zagloba je skutečně pan Zagloba, čehož jsem se bál asi nejvíc (jakože nebude). ()
Tři hodiny pšonskejch knírů a kozáckejch párty účesů je hodně hutná čalamáda. 17.st. ve východní Evropě neni zrovna historická epocha, ve který bych se orientoval nebo u ní nějak vlhnul, ale pro řešení problémů tehdejší doby nelze nechovat sympatie (Vzpoura se prostě musí utopit v krvi.) Smekám před Polákama, že dokázali ve svý novodobý filmový historii něco takovýho hodit na plátno. My na to bohužel stále ještě nemáme. ()
Hodně povedený film, píšu film, ale je to spíš seriál – v Česku byl rozdělen na čtyři díly a sám jsem jej shlédl na třikrát. Film je sice z roku 1999, ale přišlo mi, jako by byl z doby původních dvou velkofilmů, se vším dobrým i špatným, co k tomu patří. Je natočen velmi taktně a bez významnějších nemravností. Katolické prvky jsou jasně patrné. Je zde dost násilí, a přece film není sadistický. Postavy jsou vyobrazeny jako velmi charakterní, a to i některé záporné, např. Bohdan Chmelnický. Na druhou stranu digitální triky jsou dost bídné, např. svítící oči čarodějnice nebo létající kameny. Při vzpomíncena krásnou hudbu a na dobrodružství, která spolu přátelé zažili, dávám plný počet. ()
Jerzy Hoffman musel čekat přes 20 let (kvůli tehdejším Ruským cenzorům), než mohl natočit filmovou adaptaci prvního dílu z ceněné trilogie Románů (Pan Wolodyjowski, Potopa, Ohněm a mečem) spisovatele Henryka Sienkiewicze. Z celé trilogie je tento díl nejvýpravnější a obsahuje nejvíce bitev (Těžká jízda Polských okřídlených Husarů bere dech). Hudba (Krzesimir Dębski) je hotový "masterpiece" a bitvám dodává na epičnosti. 90% ()
Slavný Sienkiewiczův román jsem nečetl, nemohu srovnávat a hodnocení je založeno jen na viděném filmu. Ohněm a mečem byl v roce 1999 (opravdu už je to tak dávno?) nejvýpravnějším a nejdražším polským filmem vůbec. Hned na začátku mohu říct, že si mi velmi líbil a dávám vysoké hodnocení čtyř hvězd. Peníze jsou na výpravě vidět a povedlo se i obsazení. Zejména Zebrowski se pro mě vymanil ze seriálového Zaklínače. Líbily se mi bojové scény, nevadily mně až brutální záběry, pobavila mě občasná humorná nadsázka a nepostrádal jsem žádné části příběhu, což je jedna nejčastějších výtek. Možná pokud bych knihu četl, je hodnocení nižší. Z filmu krásně vystupuje i rozdílná povaha Poláků. Když je někdo naštve, jdou bojovat a ne vždy přemýšlí nad důsledky. Každopádně výtečný film, který si ještě někdy pustím, nebo se možná pustím rovnou do románu. ()
Související novinky
Megahity z Moskvy
Co takhle na chvilku odvrátit zrak od Hollywoodu? A když už, proč se nemrknout rovnou pod Ural. Rusové zase jednou stojí v dlouhých frontách před pokladnami kin. Důvod? Historický velkofilm Taras… (více)