Ogniem i mieczem
With Fire and Sword
Ohňom a mečom
Režie:
Jerzy HoffmanKamera:
Grzegorz KędzierskiHudba:
Krzesimir DębskiHrají:
Izabella Scorupco, Michał Żebrowski, Alexandr Domogarov, Krzysztof Kowalewski, Bogdan Stupka, Andrzej Seweryn, Zbigniew Zamachowski, Daniel Olbrychski (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Monumentální filmový přepis slavného románu Henryka Sienkiewicze "Ohněm a mečem" je nejdražším a nejvýpravnějším polským velkofilmem všech dob. V dobách bitev proti Ukrajincům a krutým Tatarům, jejich spojencům, vedených Tuhaj-Bejem (Daniel Olbrychski), se odvíjí milostný příběh rytíře Skrzetuského (Michał Žebrowski) a jeho milované Heleny (Izabella Scorupco), jejichž lásce klade nástrahy kozák Bohun. Věrnými a statečnými druhy Skrzetuského jsou rozšafní mluvkové Zagłoba, Podbipieta a rytíř Wołodyjowski. Začíná bitva o vlast a srdce krásné ženy...
První část:
Píše se rok 1647. Z Krymu se vrací posel knížete Jeremiáše Wiśniowieckého, Jan Skrzetuski, který na cestě domů náhodou zachrání život nepřátelskému kozáckému vůdci, Bohdanovi Chmelnickému. Než dojede na panství do Luben, poznává Skrzetuski půvabnou mladou šlechtičnu Helenu, do níž se okamžitě zamiluje. Získává od ní příslib opětování stejného citu, přestože Helena byla již dříve proti své vůli přislíbena kozáckému důstojníkovi Bohunovi. Zamilovaný Skrzetuski odjíždí ke knížeti Jeremiášovi Wiśniowieckému, aby si vyžádal jeho svolení k svatbě. Je ale okamžitě vyslán na záporožskou Síč, kde má jako jeho vyslanec zjistit záměry bouřících se kozáků. Předtím posílá Skrzetuski svého sluhu Rzędziana, s dopisem za kněžnou Kurcewiczovou na statek do Rozlog, a žádá, aby se vydala s Helenou a celou rodinou do Luben, protože všem hrozí smrtelné nebezpečí.
Druhá část:
Oddíl rytíře Skrzetuského byl rozprášen obrovskou kozáckou přesilou a on sám se dostal do zajetí. Z rukou Tuhaj-Beje, vůdce Tatarů, kteří přišli na pomoc kozákům - ho vykoupí za čtyři tisíce tolarů sám vůdce povstání, Bohdan Chmelnický. Na smrt nemocný Skrzetuski sleduje s nechutí bitvu pod Žlutými vodami u Čertomelyku, kde v přesile záporožských kozáků vedených Chmelnickým bojují i Tataři proti malému vojsku Poláků, bránících v nerovném boji zájmy Rzeczypospolité. Později Skrzetuski získává od Chmielnického zpět svoji pečeť vyslance a odjíždí na statek do Rozlog. V jeho nepřítomosti se sluha Rzędzian dostal do rukou rozzuřeného Bohuna, který přitom zjistil, že nejspíše ztratí přislíbenou Helenu. Svůj vztek namíří proti kněžně Kurcewiczové a její rodině. Zatím se Heleně podaří uniknout ze zajetí Bohunova vojenského oddílu s pomocí mluvky Zagloby. Společně tajně směřují do mohutného hradu Bar, v němž hledají bezpečný úkryt.
Třetí část:
Rytíř Jan Skrzetuski je vyslán knížetem Jeremiášem Wiśniowieckým do války proti vzbouřeným záporožským kozákům. Na cestě se dovídá o osudech milované Heleny, která se společně se Zaglobou pokusila najít ochranu za zdmi mohutného hradu Bar. Brzy se ukáže, že její očekávání nebylo naplněno. Skrzetuski se chce vydat za Helenou, ale zjistí, že hrad Bar byl dobyt Bohunem. Zatímco se Zaglobovi podaří před kozáckými hordami uprchnout, Helena se pokusí před dalším zajetím zachránit sebevraždou. Leží v bezvědomí, téměř na pokraji smrti, když je únosci převezena na utajené místo, kde se o ni má starat Bohunova obdivovatelka, čarodějka a vědma Horpyna. Skrzetuski pátrá po Heleně a rozdělí svůj vojenský oddíl na několik částí. Každý se vydává na jiné místo v kraji. V čele jednoho oddílu stojí Zagloba, jenž se náhodně účastní venkovské svatby a znamenitě se baví. Vypráví své historky, pije a pije. Konec této zábavy již není tak veselý - Zagloba se probouzí svázaný do kozelce a do očí mu hledí Bohun...
Čtvrtá část:
Zatímco Jan Skrzetuski odjel do Kyjeva, pan Wolodyjowski, sluha Rzędzian a Zagloba se vydávají do Čertovy rokle, aby osvobodili Helenu z rukou čarodějnice Horpyny. Na zpáteční cestě jsou ale napadeni oddílem Tatarů. Rzędzian utíká společně s nalezenou Helenou a Zagłoba s panem Wolodyjowskim se pokoušejí odrazit útočníky. Na pomoc jim přicházejí oddíly polských vojáků, s nimiž se rytíři a Skrzetuski vracejí do Zbaraže. V době, kdy kozáci a Tataři se svými vojsky v obrovské přesile obléhají hrad Zbaraž, vykonají polští rytíři řadu hrdinských činů. Podbipiętovi se konečně podaří naplnit dávný slib, totiž setnout mečem na jedno rozpřáhnutí hlavy tří pohanů. Všichni však myslí jen na jediné: jak se tajně dostat z obležené Zbaraže přes válečné ležení nepřítele ke králi Janu II. Kazimírovi, aby jej mohli požádat o vojenskou pomoc...
(oficiální text distributora)
Recenze (187)
Na to v jakých podmínkách tento polský velkofilm vznikl, musím před Jerzy Hoffmanem, který svému snu věřil natolik- že i zastavil i střechu nad hlavou, smeknout a tu * mu rád přídám. ()
Sienkiewiczovy náměty mají všechno pro tento druh kinematografie: lásku, zradu, pomstu, souboje, občas i komickou postavu. Viděno jedním dechem a hned je ve vzduchu snaha nastudovat, jak to v tom Polsku a Litvě tehdy bylo doopravdy... ()
Nádherné. Úžasná hudba, herci... a ty kostýmy bych nechtěla platit! ()
Ohňom a mečom. Film, ktorý sa s hrdosťou môže pýšiť titulom jeden z výborných historických veľkofilmov. Pozoruhodné na ňom je aj fakt, že pre našinca zo strednej Európy môže byť zaujímavým faktom to, že sa vlastne jedná o dejiny kúsok od našej rodnej hrude. Mapujeme pomocou neho situáciu na Ukrajine, kde sa Kozáci, Tatari a Poliaci snažia dosiahnuť svoj kúsok územia. Trpí tím najme obyčajné obyvateľstvo – prostý sedliaci. V tej dobe aspoň mali tú výhodu, že boje sa odohrávali na planine resp. poli a nedochádzalo ku zbytočným stratám na civilnom obyvateľstve. Vec, ktorá ako prvá človeka zaujme, teda mňa bol zoznam historikov a odborníkov, ktorí sa podieľali na výrobe. Je jasne aj z tohto vidieť, že tvorcovia si na svojej práci dali záležať. Diváka upútajú aj podivné fúziská, ktoré nosí každý herec tohto filmu. Ani chlastom sa v tej dobe nešetrilo a kto nevypil dvojdecák do dna bol vadný. Henryk Sienkiewicz dokázal overený termín, že história sa opakuje, síce historický film založený na politických udalostiach okolo rokov 1650, ale jeho obsah si krásne môžeme preniesť do súčasnej doby a vecí čo sa odohrávajú na Ukrajine. ()
2,5 Tak na to, že to je najväčší a najdrahší poľský veľkofilm, navyše vysoko hodnotený, je to pre mňa sklamanie. 3 hodiny nezáživnej nudy, miestami prerušenej niekoľkými lepšími scénami (šermiarsky súboj, návšteva vedmy, pár piesní, pár bojových scén). A to režíroval Jerzy Hoffman, režisér vynikajúceho Mastičkára, takže očakávania boli vysoké. Nemilo prekvapený som bol kamerou, ktorá sa akosi nevie trafiť do záberu, pri rýchlych scénach nestíha, takže tie pôsobia neprehľadne. Herci sú väčšinou drevení, ich prejav značne strojený. Na to, že to je film z prelomu tisícročí, film pôsobí veľmi zastarane. No a tie pokusy o humor sú zúfalo nevtipné. Aby som však iba nekritizoval, okrem niekoľkých spomínaných podarených scén má film ešte ďalšie plus a to je jeho historicko-informačná hodnota. Primäl ma k tomu, aby som sa trochu pozrel na časť histórie, na ktorú sú Poliaci mimoriadne hrdí. Na časy, keď mali jeden z najväčších a najľudnatejších štátov na svete a dokázali ho ubrániť zo všetkých strán (Rusi, Tatári, Švédi). ()
Slušný, ale vzhledem k tomu, že povstání kozáků v 17. st. není můj šálek historie, tak mě mrzí že jsme se vlastně nic nedozvěděli o povstání a film je místy dost nepřehledný(kdo kam jede a proč, co je to za bitvu atd.). Autoři počítají s tím, že divák je obeznámen s historickým pozadím příběhu na kterém vystavěli příběh a nic nedovysvětlují. ()
Historická trilógia Henryka Sienkiewicza: "Ohňom a mečom", "Potopa" a "Pan Wolodyjowski", ktorá sa odohráva v 17. storočí, keď vrcholila veľkosť a sláva poľského kráľovstva sa postupne venuje trom veľkým vojnám, ktoré viedli Poliaci v tomto období - vojna proti ukrajincom, kozákom a tatárom počas povstania Bohdana Chmelnického (Ohňom a mečom); vojna proti dovtedy neporazeným Švédom (Potopa) a vojna proti Turkom a Tatárom (Pan Wolodyjowski). Všetky vojny začali pre poľsko katastrofálne ale nakoniec viedli k veľkým víťazstvám. Filmy pomerne verne sledujú knižnú predlohu a patria k tomu najlepšiemu medzi historickými filmami. Pomerne verne je tu zobrazená slávna poľská ťažká jazda - okrýdlení dragúni, ktorých neskôr ešte dlho využíval pri svojich výbojoch aj Napoleon a objavili sa dokonca aj v Mexiku, kde ich služby využíval samozvaný cisár Maximilián, neskôr porazený a popravený Juarezom. Ešte ako malý som čítal knižné predlohy, ktoré mali rodičia a potom neskôr v televízii nedočkavo sledoval jednotlivé časti filmu, ktoré STV dávala vzhľadom na ich dĺžku ako trojdielny, resp. päťdielny seriál. Možno len doporučiť všetkým milovníkom dobrých historických filmov, kde si na svoje prídu jak milovníci bojových scén, jednak romantici. ()
Historickou kvalitu, nákladnou výpravu i polskou hrdost to má - takže to má všechno, co tam má být a co od toho člověk čeká. Pohled na valící se andělskou jízdu je nezapomenutelný. Mám rád polskou duši a jejich náturu a nic na tom nezmění jejich šmelinářské potraviny ani trapné televizní estrády. ()
Po přečtení skvělé knihy jsem byl zvědavý i na toto filmové zpracování. Byl jsem hodně zklamán. Film osekal děj na ústřední dějovou linku (Skrzetuski vs Bohun) a závěrečnou bitvu, hodně postav pozměnil (někdy k lepšímu), což by nevadilo. Horší však je, že film má humornější nádech, herci vyloženě přehrávají, scénář je příšerný a o soubojích a bitvách (respektive o jejich kameře a choreografii) se snad ani nebudu zmiňovat. ()
Miluju Poláky. Miluju jejich způsob hrdinství a vlastenectví. Takže zákonitě miluju i Sienkiewicze a tenhle seriál. A zvlášť musím vzpomenout Zbigniewa Zamachowskeho jako Michala, protože si pana Wolodyjowského už jinak nikdy představovat nebudu. A Bogdana Stupku, ze stejných důvodů. ()
Mám rád filmy, kde se to, co se řeší v médiích odmáchne rukou a světu vládnou romantické vlastnosti jako chrabrost a čest. Z hlediska historického výborné, syrové. Zahrané pěkně a jedna hvězda je tam za to podání, které se teď už nenosí. ()
Zářný příklad že výborný velkofilm se dá natočit i bez hollywoodských milionů a superstars! Mám rád Sienkiewicze, Michala Źebrovského, polské dějiny, historické filmy, romantiku, evropskou kinematografii. To všecno mi tento film láduje plnými hrstmi, co víc si můžu přát. Škoda jen že místy to lehce upadá do zbytečné rozvleklosti, ale naštěstí se to hned zase vrací do správných kolejí. Toto je jeden z filmů mého srdce! --- 96% ()
Levné kostýmy, nic moc příběh a až na vyjímky nehodící se obsazení. Nevim, Staré báje vikingů mi přišli mnohem lepší. ()
Zatímco v srdci Evropy doznívá třicetiletá válka, na území dnešní Ukrajiny Bohdan Chmielnicki sjednocuje národy a usiluje o svržení vládní garnitury. Na pozadí válečných událostí se však odehrává mnohem urputnější bitva o ruku vnadné Heleny. Ač její ruka i srdce bylo přislíbeno knížeti Skrzetuskému, s jejím rozhodnutím se nehodlá smířit její druhý nápadník Bohun. Před jejími zraky lstivě vyvraždí celou její rodinu a Helenu unáší. ● Jedna věc je jistá, snaha o historický velkofilm v podání polských mistrů je zárukou nehorázné frašky. Stejně jako ve firmu Staré báje Vikingů, kde mimochodem hráli hned 4 totožní herci, bojové scény jsou zhruba srovnatelné s filmem Jan Žižka (1955). Hra na lásku a milostné poblouznění po jediném pohledu z očí do očí se nemohlo stát uvěřitelné snad pro nikoho. To vše zabaleno do bojů a šarvátek různých velikostí, které se velmi brzo stanou nepřehlednými a divák začne tápat, kdo s kým vlastně bojuje. Film Ohněm a mečem mi spíše připomínal polské mistrovství o muže s nejdelším nalepeným knírem. ║24.3.2010║ ()
Srdeční záležitost mého mládí. I jinde toporný Michal Zebrowski se dá. Důstojné zpracování Sienkiewiczovy trilogie. ()
....pompéznost plná vakua.... ()
Prisaham jak keby som si buchol hlavu do visiaceho drevenneho svietnika.... ()
Jsou filmy, které neztrácejí kvalitu ani po letech a ty druhé, které naopak zestárnou velmi rychle a ocenit je umí hlavně ti, kdo je viděli v tehdejší době. Já jsem film viděla až nyní, i když něco do sebe musel mít, protože jsem ho dodívala. Pominula bych neumě vytvořené akční scény, těžší to bylo s účesy, které působily spíše jak z nějakého historického sci-fi punku. Oko mhouřím i nad hereckými výkony, ale těžko se mi věří, že je to podle knižní předlohy. Do toho s kým bojoval a proč jsem nepronikla, nezískala si mě ani milostná linka. Splnila jsem misi, mohu odškrtnout tenhle vysoce ceněný polský film a rychle na něj zapomenout, i když to možná přeci jen nebude tak snadné, protože jak už jsem naznačila, má to zřejmě silnou obrazovost. ()
Místo toho, aby náš národ byl hrdý na svoji minulost hledá jakoukoliv možnost jak vlézt komukoliv většímu do chomoutu. Chybí nám čest, a již ani nedokážeme s hrdostí vzpomenout našich slavných předků. Naopak dovolujeme, aby nám pomlouvači zpochybňovali naše velikány ( Přemysl Otakar II., Karel IV. , Jan Hus a Jan Žižka ) tím, že z nich dělají škůdce. Začínám se vážně obávat o celý národ český. V tomto se musím poklonit před Polskem , který i tímto filmem dokazuje, že si váží svojí minulosti a nezavrhují ji. Na to jak jsme malý stát, byli jsme velikány v umění , hudbě, kinematografii, vědě i v některých odvětvích sportu - nyní jsme dáni napospas světu a naše vlády hledí pouze na svůj blahobyt a normální lidé jsou jim k smíchu. Je mi líto, že jsem toto musel napsat, ale takto to cítím . ()
Své kouzlo to má nepochybně. Místy až přepjatě romantické, což mám někdy rád. Pravdou je, že k dokonalosti to má daleko a to především v oblasti hereckých výkonů, což se ale mnohdy s plným hodnocením nevylučuje. Zvláště ne, při tak dobrém hudebním doprovodu a nastolené atmosféře. Trochu tomu schází epičnost Potopy, ale ta padla za oběť patrně zde výraznější romantické linii. Stejně se podle mne jedná o skvost a mám to prostě rád. ()
Související novinky
Megahity z Moskvy
Co takhle na chvilku odvrátit zrak od Hollywoodu? A když už, proč se nemrknout rovnou pod Ural. Rusové zase jednou stojí v dlouhých frontách před pokladnami kin. Důvod? Historický velkofilm Taras… (více)