Pad Italije
The Fall of Italy
Pád Talianska
Obsahy(2)
Porážka Itálie v roce 1943 a odchod italských okupantů vyústil v paniku, krvavé střety, krutosti a pomsty. V malém rybářském městě na ostrově Šolta v chorvatské Dalmácii popraví partyzánský velitel Davorin svého přítele a spolubojovníka Nika s jeho milenkou Krasnou, neboť ta kolaboruje s Italy a oba se dle názoru strany chovají nemorálně. Davorin si vezme za ženu krásnou Veroniku, dceru tamního boháče a zrádce. Poblouzněn manželským životem podcení riziko napadení, a tak se po kapitulaci Itálie na ostrově vylodí nacisté s chorvatskými ustašovci, srbští četníci a nakonec i Čerkesové. Ti všichni brutálně terorizují ostrovany, pro které jsou partyzáni jedinou nadějí... Film Pád Itálie volně navazuje na slavnou Okupaci ve 26 obrazech, kterou Zafranovićova válečná trilogie začala. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (37)
Tenhle film mi připadal ještě lepší než předchozí Okupace ve 26 obrazech. Obraz přímořského dalmatského městečka ukazuje, jak se během okupace italským vojskem diferencují postoje různých skupin obyvatel od kolaborantů až po Titovy revolucionáře. Příběh je to neobyčejně živý, někdy až drastický (poprava odbojářů na přístavním molu) a rozhodně velmi zdařilý též svým realismem. ()
Film je skor takou dramou, ktorej nechyba putavy pribeh obyvatelov maleho mestecka na ostrove. Najviac som sa tesil na tu akciu, ktora je spominana v obsahu filmu, kde mestecko navstivia nacisti a rozna chamrad sympatizujuca s fasistickou ideologiou. Ked sa konecne dostavilo vytuzene miesto pre akciu po velmi dlhej dobe, co som uz ani nedufal, tak ma to dost sklamalo. Zlikvidovanie oddychujucich nacistov na pobrezi, takzvane od chrbta partizanmi bolo pre mna moc jednoduche a kratucke. Este som daval sancu tym smejdom piratom, ale na dalsie sklamanie nic neukazali, len ako ich viedli partizani uz odzbrojenych. Samotny film zavana obcasnymi psycho postavami, ktore boli skor suce pre psychiatra, ako bol ten jednoruky podivin, skriekajuci ako vrana a o tom Nackovi s anjelskymi kridlami ani nehovorim. Neviem, co tym chceli dokazat a o co islo tvorcom filmu. Nepochopil som to. Film na mna posobil takym zvlastnym dojmom, co mi ani skoro nevadilo, pretoze to zavanalo takym originalmym spracovanim. ()
Velice lidsky silné momenty, nádherné obrazy barevné slunné krajiny ve velmi silném kontrastu ke smrt a bolest přinášejícím soldateskám zrozeným válkou. Neskutečně smutné, ovšem i přes snahu karikovat a zjednodušovat hovořící o životě a k životu. Neobvyklé dílo. Je třeba se nadnést nad některé kritické hroty mířící na všechny strany chvílemi bez potřebného rozlišení - avšak i tato kulisa je tak trochu ze života... 70% ()
Kombinace násilí a erotiky jako ústřední prvky vtažení diváka do reálií válečné Jugoslávie, nicméně kultivovaně podané jak scenáristicky a technicky. Člověk je tak ,podobně jako u Krále Šumavy, schopen přehlédnout lehce socialistický podtext. Snad jen v některých prvcích ( např. okřídlený Ustašovec) je Zafranovič až příliš umělecky excentrický. ()
Celkem nuda. Pořádně jsem nepobral, kdo je kdo, co kdo chce, jaké jsou jejich motivace a tak dále... Celkově to působilo tak nějak divně, hlavně nevěrohodně. A rádoby drsné scény vypadají spíše komicky. Tragikomicky... ()
Komentář prakticky totožný s Okupací, jen tady o něco kritičtější, chybí větší sevřenost děje, je to spíš sled více či méně povedených scén, opět někdy zbytečně efektních, ale kamera a hudba potěší. ()
Přesně takové filmy mám rád – na jednu stranu brutální a realistické a zároveň i poetické až surreálné (ta „orlí křídla“, piráti). Stylově to zapadá mezi československou novou vlnu (Smrt si říká Engelchen) a sovětské válečné filmy (Jdi a Dívej se, Osud Člověka), přičemž to obohacuje „balkánská“ brutalita. Navíc už tam vidíme náznaky bortícího se socialistického snu v Jugoslávii a nástup nacionalismů, přičemž je vidět snaha se jim stále bránit. "Otče, udělal jsem se na panu Marii!" ()
nuda, psáno 2020. ()
Tenhle film je jako sinusoida, některé scény mi připadaly naprosto zbytečné a dlouhé (jednoruký blázen a jeho kolaborace, loupení ve vile, časté pohledy na víru Chorvatů..). Mohlo tam být víc myšlenek, politických názorů, pohled na jednotlivé individuality či kolektiv (jako u Ozerova) Překvapující závěr, brutalita ustašovců byla dobrá, otazník nad chováním Davorina filmu vylepšují skóre. ()
Obludný kolotoč násilí v děsivém středomořském kotli 40. let. Fašisti, komunisti, šovinisti + místní primitivové a nahodilá vražedná pakáž různých uniforem v akci. Střet ideologií a nacionalismu a prostého sadismu v kulisách obyčejné bezmyšlenkovité zášti. Zafranovič to vše podává asi realisticky, s jistou dávkou klišé a "umělecké" nadsázky. Nejvýraznější je (jako vždy skvělý) Olbrychski. Jeho jediného (myslím roli) jsem měl snahu pochopit. Zbytek je iracionální hrůza způsobená pomstychtivou nenávistí. ()
Velmi nevyrovnaný film: slabší v celku, ale sugestivní v detailech. Politická rovina se zde střídá poetickou, přičemž režisér si příliš neláme hlavu s nějakou příběhovou konzistencí. ()
Kontrast mezi prosluněnou, letní atmosférou a vražednou brutalitou je velmi působivý. L.Z. rekapituloval historii svého národa, aniž tušil, že se bude za nějakých dvanáct let opakovat. Ovšem Italové a Němci už jenom jako piloti letadel NATO! ()
Podobně jako Okupace ve 26 obrazech film zpočátku není nijak dramatický, ze snímku sálá krásná letní přímořská jadranská atmosféra. Postupně se ale opět ukazuje šílenost Chorvatů a Srbů. I když byl film dost drsný, už jsem nebyl tolik šokován. Pro neznalce také byly trochu nejasné národnostní vztahy, zkrátka šlo to spíš po povrchu s ukázkou hrůznosti, než aby ukázalo příčiny. 75%, 3.3.2014. ()
Italští fašisti, chorvatští ustašovci, německé jednotky SS, srbští četníci, Čerkesové i komunističtí partizání (bez ohledu na svou uniformu, národní a ideologickou příslušnost) přinášejí jenom hrůzu a smrt. To je zřejmě ta hlavní a vlastně i jediná myšlenka celého filmu. Válka je vůl. ()
Tady Zafranovič hodně přestřelil. Děj se odehrává v malé vesničce Maslinica na ostrově Šolta, mimochodem v rodné obci autora, kde sice lidé žijí ve tmě od nepaměti, ale že by se kvůli tomu neustále chovali jako šílenci? Obyvatelé jsou střídavě terorizováni tu Ustašovci, tu Italy, tu partyzány, jejichž přítomnost na ostrově nicotného významu je značně nepochopitelná. Zvlášť když se volně pohybují na veřejnosti, mezi okupanty, kteří o nich vědí a pak zničeho nic spustí přestřelku. Dorazil to tím, že do vesnice vjel tank. Jak by ho na ten ostrov dostali? A hlavně proč? Celý film působí silně chaoticky a zmateně. Ale možná to jen vystihuje situaci, která v tom zapadákově opravdu byla. Co můžeme vědět... Velkou zvláštností je i obsazení fyziognomicky typického Poláka do hlavní role mezi jižanské domorodce. Pěkná hudba a samozřejmě exteriéry. ()
Film Pád Itálie je neskutečnej teatrální chaos, jenže to je vlastně tahle část Evropy taky a pořád... 🤕 ()
Lordan Zafranovič 100% ()