• WANDRWALL
    ***

    Jeden z poměrně málo příspěvků v české kinematografii na téma - jak naplnit život jinak než fádně. Na to, že film natočil Jireš, tak jsem byl překvapen, že z různých scén se vytváří přiriozeně humor, jak tomu je i v životě, a často to umocňuje spor o blbosti, díky nimž hodně lidí udržuje svůj život pod pokličkou.***Nejtragikomická scéna - Jacek Jošt má málo času, ani nevystupuje na nádraží z vlaku, a tam se setkává s další životem zklamanou ženou, která je ráda jen za to, že ho uviděla, že se její představa zhmotnila, a Jacek Jošt jede dál, za další kandidátkou na obohacení jeho života a s otázkou - jaké to bude?***(5.10.2010)(5.10.2010)

  • eraserhead666
    ***

    Trochu mě mrzí, že mi utekl začátek a tak jsem se v ději trošku ztrácel a na konci si nebyl jistý, jestli jsem to pobral dobře. A taky mi unikla zdá se výborná scéna, o níž píše Enšpígl, ale docela mě to zaujalo. Bylo to docela zajímavé a člověka to i strhlo, ne jako podobně laděné filmy dneska, těm prostě něco chybí. Docela mě rozsekala ta vdova s mysliveckou obsesí...(14.7.2013)

  • Piškotka
    ***

    Bylo to koukatelné. Komunistické králíkárny byly děsivé, chování lidí neautonomní, podpultovky jely ve velkém. Jirka Bartoška byl skvělý, jak se pokoušel utéct ze stereotypu, až po jednom návratu domů z něj nečekaně vypadl. Ženské představitelky byly různého věku a měly různá přání a představy o životě. Bára Štěpánová mě dráždila skotačícím poprsím a puberťáckým poskakováním.(29.9.2010)

  • NinadeL
    *****

    Začátek 80. let byl bezva, uvolnili se scénáře, které zatrhla normalizace a diváci se konečně dočkali mírně pervesního Katapultu stejně jako Zániku samoty Berhof. Nu, téma načrtnuté Páralem je fajn a já jsem velmi ráda, že jeho finální podobu mu dodal až Jireš v době, která už si s dneškem skutečně tyká, takže je velmi nadčasová. Klasický příběh proutníka, který má všeho dostatek, příjemnou a hezkou ženu, milé dítě, pěkný byt i vhodnou práci... ale propadá se do stesku z rutiny. Má o sebe natolik velký strach, že řešení vidí jen v započetí nového dvojího života, značka Don Juan. Toto rozhodnutí lze překvapivě velmi snadno zrealizovat za pomoci inzerátu k seznámení. A pak už to jde jako na drátkách, náš Don Juan si ponechává manželku v záloze a pravidelně střídá kolekce žen v různém stadiu zamilovanosti. Jedna je mladá, jiná je zralá, jedna je zemitá, jiná je intelektuálka, jedna si jím nahrazuje svého zesnulého muže, jiná se chce vdávat poprvé. Je to pestrý svět, alarmující, velmi reálný, na který by se nemělo zapomínat ani nad ním přivírat oči. Kvalitní obsazení by též mohlo přesvědčit naše TV dramaturgy k častějším reprízám a osvěžit tak TV okna. Bylo by to velmi záhodno.(11.11.2016)

  • Master19
    ***

    Velmi koukatelný film o muži, který se doma nudil a tak si začal s několika dalšími ženami. Velice pěkně jsou nastíněny jejich povahy i to, že žádná není stejná, jako ta druhá. Čím dál hmatatelnější pak začíná být nevyhnutelnost narazit, ale tento náraz přichází nečekaně zezadu - z míst, které měly být jistotou. Dobrým základem jsou zde herci a výborná je i práce režisérova. Rozhodně jde o nejlepší adaptaci Párala, jakou jsem měl možnost vidět.(22.8.2007)

  • - Natáčení probíhalo na Radhošti u sochy Radegast. (M.B)

  • - Scénář k filmu Jireš a Páral předložili na Barrandově už v roce 1970, ale Ideově umělecká rada jej zamítla jako amorální produkt nám cizího myšlení. (raininface)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace