Proč? 13x proto

1. série: Na seriál 13 Reasons Why mě nalákalo zde napsané slovíčko mysteriózní. No, i když to bylo ze žánrové stránky trochu zklamání, z té filmářské už se to říct nedá. Skvěle se mi seriál sledoval, ale kdybych měla dělat analýzu psychického stavu Hannah Bakerové, asi bych ji definovala slovem drama queen. O nic jiného ve scénáři totiž nejde. A i když měl ukázat pouze to, jak si střední škola zahrává s duševním zdravím studentů a jaké následky tyto hry mohou mít, můj názor je ten, že většinu z toho, co si prožila Hannah, si prožil každý třetí člověk, takže já hodnotím s rezervou. Aby se pochopilo, kam tím mířím, zkrátka a dobře, filmařsky, herecky a scénáristicky je tento seriál na vrcholu, ale nemůžu tomu uznat tu velmi velmi americkou dramatičnost. Problémem také je, že nejméně sympatickou postavou je zde právě ona zesnulá Hannah, takže mi její sebevražda byla tak trochu jedno. Na druhé straně miloučký Clay se po mých emocích vozil jako na horské dráze, ale konečný dojem z jeho postavy je spíš super. (25.06.2018)

2. série, ač jsem na ní čekala s rozpaky nedopadla až tak hrozně. Sice tam, kde mě dokázala první řada nalákat svým rozjezdem, mě druhá řada spíše ze setrvačnosti nutila pokračovat dál ve sledování. Postupem epizod se tento faktor ale začal vytrácet a já se do příběhu dokázala více ponořit. Je sice škoda, že Hannina minulost se musela znovu otevřít a my se tak dozvídáme úplně nové útržky z jejího života, o kterých se v první řadě ani nespekulovalo. Nějaký rozvoj to ale prostě mít muselo a tak se na úkor Hanniny dobré pověsti vydáváme k soudu, kde se opět ukazuje pravá tvář každé z postav. Postavy se vyvíjí nejen u soudu, ale i v soukromí a já opět zjišťuju, že Jessica mě trochu štve svou afektovaností, stejně tak Clay a Skye. Na druhé straně je tu skvělý vývoj sympatického Zacha, Alexe a Justina. Jak jsem již zmínila, začátek pro mě byl trochu slabší, nicméně asi tak od druhé poloviny jsem každý díl doslova hltala a nemohla se dočkat finále, které je však pro mě tentokrát zklamáním a nervózním nájezdem na potencionální třetí řadu, která by snad prý už měla být bez Hanny, což mi příjde vzhledem k faktu, že jsem přistoupila už na řadu druhou, docela nemyslitelné a mělo se to prostě zahrát do outu. Protože už u první série jsem si říkala, že tento seriál nepotřebuje víc řad. (25.06.2018)

3. série je tak trochu parodie sebe sama. Trochu mi vadí, jak moc smrtelně vážně už se tento seriál začal brát. Sice mě to ve své podstatě ještě stále bavilo, ale musím to brát s velkou rezervou, protože postavy už začínají být opravdu směšně dramatické a kolikrát je scénář přitažený za vlasy. Dojem kazí nově přistěhovaná hlavní holka, která spolkla celej svět, je chytrá jak rádio a už ji chybí si jen otevřít soukromou detektivní kancelář. Jak se říká v nejlepším přestat, takže třetí série už asi vážně nemusela vznikat, ale ještě jsem to teda přežila. Čtvrtou ale už prosím ne. (08.11.2019)

4. série Naposledy se mi takhle zprznil nějaký seriál, když Ryan Murphy vypustil na světlo světa šestou řadu AHS Roanoke a stejně tak neměla světlo světa spatřit ani čtvrtá série 13 Reasons Why. A co si budem už ta třetí to měla jen tak tak na pomezí. Já věděla, proč už jsem chtěla v tomto seriálu opravdu stopku po třetí sérii. Tato je totiž už jen naprosto přehnanou sondou do labilnosti a pochroumaného mentálního zdraví zdejších postav, které mě už upřímně přestaly dávno zajímat, o to víc ústřední protagonista Clay, kterého jako divák podle mě zákonitě musíte chtít taky zabít. Tak strašně moc už se s tou dramatickou image mrhá, že už to spíš otravuje než dojímá. Tragických osudů opět přibylo, stejně jako dalšího protlačování současných amerických politických témat do jednotlivých epizod, které jsou každá různé kvality, tudíž jsem se nevyhnula ani těm nudným. Vesměs je to už fakt jenom ubohá snaha diváka šokovat, o to víc působí scénář směšně a nepřidává žádnou hodnotu k předešlým řadám a naopak špiní jméno první skvostné a druhé ještě kvalitní sérii. (17.08.2020)