• kinderman
    ****

    Když divák přežije úvodní půlhodinu, v níž se seznámí s tím, jak si Američané představovali život na ukrajinské vesnici v roce 1941- téměř jako ráj na zemi plný jídla, písní a tanců, dočká se i Milestoneovy režijní zručnosti v akčních scénách. Poněkud nadsazené hodnocení skoro westernového vyprávění jde na vrub přítomnosti Ericha von Stroheima v roli nacistického lékaře.(14.1.2009)

  • zette
    ***

    Tento film se tezko hodnoti. Kritizovat jej je hodne slozite, film vznikl za valky, v USA a pojednava o prvnich dnech valky mezi SSSR a Nemeckem. Coz pusobi samo o sobe dost perverzne:-). Pak se clovek nemuze ubranit nedobreho dojmu, kdyz ukrajinska vesnice zpiva krasne anglicky atd. Je asi jasne, ze takove veseli na ukrajinskem venkove nepanovalo. Stejne tak je ale ukazana atmosfera i v sovetskych filmech ( myslim, ze to okopirovali ), na druhou stranu se povedly realie vesnice a musim pochvalit i vyber mnoha hercu, kteri opravdu maji slovanske rysy. Nalety a technicka stranka je vazne velice dobra, mozna by vsak bylo lepsi, divat se na dlouhe pasaze ve filmu bez zvuku.(3.3.2009)

  • Subjektiv
    **

    Je asi převelice nefér, že dnešní optikou hodnotím film, který vznikl v průběhu druhé světové války, kdy na rozjímání o válce a nacismu nebyl čas, chuť, ba snad by takové rozjímání spíše škodilo. Nacismus musel být poražen a válka vyhrána. Přesto film dnešním pohledem zhodnotím, neb tak činím pro dnešního diváka. Poselství filmu je zjevné: "Nacismus je zlo, hrdinný sovětský lid proti němu bojuje, pomožme mu v tomto boji." Aby zlo nacismu později patřičně vyniklo, první třetina filmu vláčí diváka po krk ve vesnické idylce - mladí se milují, všichni se soudruží a především pějí radostné písně, jednu za druhou. Když už je diváku jasné, jak radostný život je v SSSR léta 1941 (s realitou nemající společného lautr nic), mohou přilétnout německé bombardéry, aby to všechno zkazily. Počáteční šok, který postavy komentují větami jak ze sjezdů strany, i s příslušnou dikcí, např.: "Tvář války je pro děti strašlivá," vystřídá nepochybné, nepochybující a všeobecné odhodlání bojovat po partyzánsku. To je mimochodem uvedeno tóny z internacionály a nevím, jak si americký režisér vykládal slova: "...my ničím nejsme, buďme vším..." Snad nijak. Odhodlání bojovat samozřejmě nezůstane pouhým odhodláním, přijde čas činů a ten už nám film dotáhne milosrdně ke konci. Budeme svědky sebeobětování, nepochyb a odvahy. Jistě i tyto měly ve válečném úsilí své nevylhané místo, sláva jejich nositelům po právu přísluší, ale snad měly tišší, méně řečnickou podobu. Pouze fakt, že Němci nejsou zlovolní absolutně a neochvějně, filmu bere něco málo z jeho schematičnosti a plochosti. Ale jen málo. Slaboučké **.(1.2.2009)

  • dzira
    **

    Američané přepsali patrně nějaký starý westernový scénář na situaci po vstupu německých vojsk na Ukrajinu v roce 1941.... Přisypali něco muzikálových ingrediencí a pár slušných válečných scén. Z dnešního pohledu je to mile hloupoučké... Oni to ale tehdy asi mysleli vážně..... Každopádně je to dobré vidět.(20.10.2015)

  • Orlau32
    ***

    Beru v úvahu, že se film točil v roce 1943, kdy ještě nebylo zdaleka po válce, ale už bylo po Stalingradu. Američané něco nafilmovali a možná, že byli na toto dílko i hrdí (nominace na 6 Oscarů). Všechno bych zkousla, ale když začali ve filmu zpívat ruské častušky anglicky a ještě zdžezovaně, tak to jsem řvala smíchy. Chlapi chtěli tančit "kozačka", ale to už byla úplná sranda. A pak mi v tom filmu chyběla ta ruská přirozenost, obyčejnost a jak povídám ta "ruská duše". Nemůže Rusa hrát západní herec s perfektním střihem vlasů na hlavě a bezvadně oholen, když hraje partyzána, který žije v horách v nehygienických podmínkách, atd., atd. Nebudu to dále rozvádět, prostě západ v té době ruský život neznal a nepochopil možná dodnes.(16.1.2010)

  • - Auto, ktoré viezlo zbrane pre obyvateľov Severnej hviezdy malo bratislavskú poznávaciu značku BA 30-35, dedina však stojí neďaleko Kyjeva. (andykovac)

  • - V roku 1947 bol tento film označený Výborom pre neamerickú činnosť (HUAC), vedeným senátorom Josephom McCarthym, ako podvratný, pretože vyvolával u divákov sympatie k Sovietskemu zväzu, čo bolo v ére Červenej hrozby (strach z útoku ZSSR) neprijateľné. A to i napriek faktu, že Sovietsky zväz bol počas II. svetovej vojny spojencom. Vykreslenie statočného boja sovietskych partizánov proti Nemcom bolo chápané ako podpora ideí komunizmu. (beso74)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace