R.A.S.

Nejen Američané, i Francouzi mají svoji temnou minulost. 1) Civilové odvedení proti své vůli - to jako poručík Československé lidové armády v záloze znám dobře. Ovšem, když je odvedete přímo do války, to je věc jiná. C’est la vie de château, pourvu que ça dure._____ 2) První světová, druhá světová, Francouzi v Alžírsku, Američani ve Vietnamu... Je to pořád stejná písnička. Rien a signaler._____ 3) Úsměvná je francouzská povaha vojáků, silně se lišící od americké, na niž jsme z filmů o Vietnamu zvyklí._____ 4) Zaujal mě 25letý Jacque Spiesser (desátník Rémy March) a Jean-Paul Franky (blonďatý seržant Rudy s nenápadnou nabídkou gayovského sexu)._____ 5) Natáčeno v Tunisku._____ 6) Koment k věci vysvětluje historické okolnosti války: gudaulin****. (01.12.2020)

Při vzpomínce na dávné vidění tohoto filmu mi připadá, že to byla taková francouzská variace na americké kritické filmy o Vietnamu, zde tedy v Alžírsku. Proto to taky v rámci "nastavování zrcadla" bylo toto drama z jedné špinavé války puštěno k nám (hlavní hrdina byl dokonce komunista, či co). Pamatuji si nějaké drsné scény (tehdy jako puberťákům nám to imponovalo) jako postřílení několika francouzských výsadkářů jejich vlastním spolubojovníkem, kterému přeskočilo z jejich krutosti. A obecněji byla oblíbená hláška "Máme se jak na zámku, ať to trvá věčně, máme se jak na zámku, děkujem' pane veliteli", kterou museli při dělání kliků v plné polní vykřikovat potrestaní vojáci. Tehdy byl účinek filmu mohutný, ale po tolika letech si netroufám hodnotit. (16.06.2015)

Američania majú Vietnam, Francúzi Alžír. Videl som množstvo filmov o Vietname, ale iba jeden o Alžírsku (Bitva o Alžír). A práve pre Bitvu o Alžír nedokážem pridať tomuto filmu štvrtú hviezdičku. Nejde ani o zidealizovanie postavy mladého komunistu, to je iba akási daň ľavicovému ladeniu Francúzska v tých časoch. Najviac mi prekážalo, že takmer všetko, čo som v tomto filme videl, som už videl v niekoľkých predchádzajúcich filmoch. A aj keď v ňom nebolo veľa zjavných nedostatkov myslím si, že na zaradenie filmu medzi mimoriadne počiny je treba aby niečím prispel do filmovej histórie, aby odhalil niečo predtým nevidené. A toho som sa nedočkal. (04.11.2020)

Snímek R.A.S. je považovaný za jednu z nejzásadnějších výpovědí o alžírské válce a patří díky levicovému vyznění k titulům, které se pravidelně reprízovaly v 80. letech v Československé televizi. Jeho antiimperialistické ladění dokonale zapadalo do tehdejší ideologické výbavy režimu. Zklamáni budou nejspíš ti, kteří od filmu čekají řadu dramatických bojových scén, akce, napětí a ukázek válečné techniky. Jádro filmu spočívá ve vykreslení pocitů odvedených branců, kteří procházejí výcvikem a proti své vůli se dostávají do soukolí válečné mašinérie. Úskalí vidím v tom, že snímek pracuje s pocity a představami levicové intelektuální scény 70. let, nikoliv s tím, co prožívali francouzští vojáci v druhé polovině 50. let. Děj se pravděpodobně odehrává v roce 1958, kdy francouzská armáda úspěšně vytlačila povstalce do nejnepřístupnějších částí země a zdálo se, že spěje k rychlému vítězství. Problém R.A.S. není v tom, že by hlavním hrdinou byl komunista, v té době byla komunistická strana masovou uznávanou politickou silou, ale v tom, že vkládá do svých postav významy, které prostě neodpovídají myšlení doby. Alžírská válka nebyla běžnou koloniální válkou, Alžírsko bylo považováno za zámořský departmán, kde žilo už po několik generací spoustu francouzských přistěhovalců, a za nedělitelné území Francie ho na začátku války považovala i drtivá většina levice. Válku konec konců zahájili levicoví liberálové, kteří v postalcích viděli fašistoidní reakcionáře a náboženské fanatiky. Teprve únava z nekonečné války a zprávy o válečných zločinech vyburcovaly francouzskou veřejnost a změnily postoj k Alžírsku. Francouzští vojáci se (samozřejmě s výjimkou většiny arabských odvedenců) vyznačovali vysokou morálkou a vlastenectvím, takže scény z filmu dost matou a v některých momentech jsou vyloženě zavádějící. Po technické stránce se filmu nic zásadního vytknout nedá, výborné herecké výkony, kamera, střih a fascinující pouštní krajina plná divokých soutěsek. Celkový dojem: 80 %. (10.11.2020)

Otvorená kritika kolonializmu a militarizmu, pri ktorej by ani tak nevadilo, že neprekračuje hranice svojej výpovede alebo že je príliš modelová, keby zároveň nebola v príklone k istým postavám (modelovým) dnes už až naivná a keby ako jedinú alternatívu voči kritizovanému nepostavila komunizmus (v jeho ideovej a idealizovanej... a teda - dnes už predsa vieme - nerealizovateľnej podobe). Ale pozrel som si to rád aj ako už dospelý. (14.06.2021)