poster

Na krátko

  • anglický

    Short Cut

    (festivalový název)

Drama

Česko, 2018, 104 min

Režie:

Jakub Šmíd

Předloha:

Petra Soukupová (povídka)

Scénář:

Petra Soukupová

Kamera:

Vidu Gunaratna

Producenti:

Viktor Schwarcz

Střih:

Tomáš Vrána

Zvuk:

Jiří Gráf

Scénografie:

David Dubenský

Kostýmy:

Marie Mukařovská
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (29)

  • Tosim
    ***

    Ano, život i film se někdy skládají z klišé. To ale nemusí být a priori špatně. Někde jsem četl "zkrátit" a v průběhu snímku jsem se k tomuto názoru přikláněl. Ale je zajímavé, že pak jsem o filmu debatoval se svojí ženou a ta mě přivedla na myšlenku, že vyprávění pomalu, postupně, tak, jak to bývá, rozkrývá všechna možná zákoutí vztahů zúčastněných osob. Ne, samozřejmě, film není dokonalý, Petra Soukupová si sama psala (první) scénář, takže do bezútěšných, psychologicky hutných okamžiků jejích knih má daleko. Je to ale sympatický pokus o rodinné drama a navíc je požitek vidět Martu Vančurovou po dlouhé době takhle dobře hrát. 70%.(5.6.2018)

  • xxmartinxx
    **

    Scenáristická a stylistická klišé nakupená na jednu hromadu. Irelevantní film z hlediska jakéhokoliv kontextu krom odvysílání na ČT 1 pro lidi, co právě přišli z práce. Mrzí mě to, protože není "špatný" a věřím, že ten samý štáb by dal do kupy něco lepšího, kdyby se rozhodl pro cokoliv jiného než ten nejfádnější scénář zpracovaný tím nejočividnějším způsobem. Proto se nedivím, že se mu lepšího hodnocení dostává od příležitostnějších diváků - je to vlastně takový "skoro artový film pro lidi, kteří nekoukají na artové filmy a nemají je rádi". Na krátko je film jednoznačný, nevyzývavý, přímočarý, polopatický, snadno pochopitelný a v rámci žánru rychle odsýpající. V sezóně, kdy jde ven Omerzuovo Všechno bude, velmi zbytečné. 50 % je hodnocení existující právě proto, aby bylo přiřazeno sem.(27.5.2018)

  • Vodnářka
    **

    Má oblíbená Petra Soukupová v roli scenáristky, navíc na téma její nejlepší knihy Zmizet - znělo to velmi nadějně. Bohužel, jak to tak bývá, velká očekávání nepřinášejí nic dobrého, a to jsem se ani nemusela vžít do role kritického fanouška knihy, který má problém s čímkoliv, co se "jeho" knize nepodobá. On se jí mimochodem snímek nepodobá vůbec, tématem, myšlenkou a vlastně ani postavami. Ty jsou navíc ve snímku neurčité a prázdné, dějová linka se skoro neposouvá a téma ničím nezaujme. Za pozornost stojí jedině postava babičky, která všem leze na nervy a zároveň se bez ní nikdo neobejde, jejíž charakter se divákům vyjevuje postupně a která to se všemi vlastně myslí nejlíp. Ta mimochodem připomíná babičku z jiné knihy Soukupové - Nejlepší pro všechny. Kromě této dámy v roli Marty Vančurové musím ocenit také skvělý hudební podkres v podání skupiny Květy a výbornou hru s detaily, které nás od prvních záběrů vtáhnou do oprýskané šedi jednoho děčínského sídliště. Ač je mi to líto, nic dalšího snímek nepřináší.(30.6.2018)

  • Slarque
    ***

    Dobře napsané postavy, u kterých se dá pochopit, proč se chovají tak, jak se chovají. Výborné herecké výkony včetně dětských a soustředěná a citlivá režie (70%).(6.7.2018)

  • honajz
    *

    Takovou přehlídku filmového amatérismu aby pohledal. :-( Námět opajcnutý z několika jiných filmů (třeba Návraty domů, Indiánské léto nebo Dívka s mušlí), o postavách se nedozvíme žádné podstatné informace, jen ty povrchní, do děje náhodně vstupují postavy, o nichž nic nevíme, nikdo tam snad nepoužívá mobil nebo internet, netušíme, jaká je práce tatínka a co přesně - jeho slovy - "posral", odehrává se to asi v lednu, protože je zima (prosinec to není, nikde tam není nic o Vánocích), ale hraje se fotbalová liga (!) a děti chodí do školy (tedy žádné pololetní vysvědčení ani prázdniny?), prostě takové bezčasí alternativní planety. A docela bych ocenil, kdyby si moderní filmaři koupili stativ a naučili se rámovat obraz, aby působil esteticky, a ne jako náhodné home video. Herecky ploché, a to překvapivě i u Marty Vančurové, která hrála jako nějaká postava libovolného sitcomu, kluk má celou dobu jeden tupý výraz, Špalková hraje svůj běžný standard jako vždy (hraje ty maminky stejně všude, srovnej třeba s jejím výkonem ve Smradech - akorát tady neukáže překvapivě kozy). V samotném ději chybí jakékoliv scény konfliktu, u postav netušíme jejich přání a směřování, není zde ani jedna pozitivní postava, které by se dalo fandit. Hvězdu dávám za záběry vlaků a lodí, tam snad nebylo co podělat.(2.5.2020)

  • Lukrecie
    ****

    Vydařený scénář, velmi dobrá znalost českého prostředí a především rodinného života, vztahů, pěkné herecké výkony. Příběh ze života, podařené, film by si určitě zasloužil tak 65%.(2.5.2020)

  • kajas
    **

    Depka a zmar všude, kam se podíváte. Když se hlavní hrdina asi tak po hodině lehce pousmál, cítila jsem alespoň mírné zadostiučinění, jinak jsem si ale zoufala nad nikam nelezoucím dějem a nesympatickými (nepopírám, že dobře zahranými) postavami.(9.5.2020)

  • zette
    ****

    Na filmu me nejvice zaujala ta nejistota matky v podani Petry Spalkove. Vsechny postavy z filmu jsou uveritelne, ale mozna se jich "takovych" seslo najednou moc. Ale sedlo mi tempo filmu, kamera, interiery bytu, potemnela atmosfera... Nic velkeho jsem necekal, o to prijemne je me prekvapeni.(1.5.2020)

  • sator
    *

    Tolik nasraných lidí už jsem neviděl ani nepamatuji...(2.5.2020)

  • Johnny.ARN
    odpad!

    Ja už prisám bohu prestanem pozerať tie česko-slovenské drámy. ODPAD!(2.5.2020)

  • ilonaho
    **

    Z veskrze filmové povídky bylo ve scénáři bohužel odstraněno vše filmové... Postavy tak zcela ztratily uvěřitelnou motivaci a divák šanci fandit kterékoliv z nich, nebo jí alespoň trochu porozumět... Škoda především promarněného potenciálu trička SVERIGE, který byl tak silný v povídce...(4.8.2018)

  • honajz2
    **

    Tak jsem se konečně dočkal, že ČT tenhle film z května 2018 (!!!) konečně odvysílala. A jak jsem se bál - nebylo moc o co stát. Film je plný hluchých míst, nevysvětlených věcí (Kde teda makal ten otec? Na lodi? A tam má noční směnu, jo? Když žije a maká v Česku? A jak to dopadlo s tou šikanou? Kam ti kluci, co ho šikanovali, pak zmizeli, to jenom proto, že se už tolik nehodili do příběhu, se Šmíd na tuhle příběhovou linii vysral a nechal ji otevřenou? A ta babička, proč u nich tak dlouho byla, kde vlastně bydlí, to se nebála o svůj dům, když strávila pár týdnů bůhvíproč u dcery? Já chápu, že tam měla roli postavy, která se v té vší depce snaží vše nějak vyřešit i když to její rodina vůbec nechce, ale i tak... A ten přítel Jakubovy sestry, proč na konci udělal to, co udělal? a je toho i víc, jen to nechci vypisovat všechno, i tak je toho už dost. Postavy jsou jenom stereotypní šablony kterým však chybí nějaká uvěřitelnost (otec je takový "typický český chlap", co jenom chodí na fotbal a chlastá, ale jiné motivace či zájmy v životě nemá (takových ale v realitě zase tolik není, jak si někteří lidé mylně myslí), Jakub taky pořádně neví, co od života chce, taky nemá skoro žádné zájmy...), jsou odfláknuté i po psychologické stránce (teď jsem si se slzou v oku vzpomněl na Hanbu, kterou jsem včera viděl... proč tak málo filmařů umí své postavy rozebrat pořádně psychologicky?) scénář je plný děr, za tu hodinu čtyřicet pět se toho stane a vyřeší strašně málo, přitom za celou dobu se mohlo rozjet a dořešit mnohem víc. Po filmařské stránce taky žádná sláva, sice depka je to slušná, je to i správně šedé, ale kamera se neustále a otravně hýbe a v mnoha scénách by potřebovala stativ (a ne, pocit realističnosti to nevyvolává), herecké výkony jsou slabé a nebo otřesné (hlavně teda u Jindřicha Skokana, který celý film má jenom jeden jediný výraz a pořád se tváří jako debil - a ten, co hrál jeho otce, taky stál za prd), dialogy jsou naprosto nepřesvědčivé, než se Jakub seznámí s otcem, strašně dlouho trvá, než se tak vůbec stane... A taky nechápu, v jaké době se to odehrává, protože všichni žijí v domácnosti bez televize a počítačů (otec ho sice má, ale vůbec nepoužívá), nikdo nepotřebuje mobily... Hlavně jak tam nebyla jediná hezká budova, samé hnusné hnědé kostky, jsem pojal podezření, že se to odehrává v postapokalyptické budoucnosti ve které se společnost nějak trochu zotavila. On ten film chvílemi je jak z nějakého jiného světa, ve kterém se všichni chovají strašně divně a je to hlavně tím, že tomu filmu chybí nějaká uvěřitelnost. Přitom námět samotný by v rukou někoho talentovaného mohl dopadnou dost dobře, ale v rukou Jakuba Šmída, který zatím natočil jenom Laputu (která je úplně o hovnu) a dva homosexuální videoklipy, které když si pustí normální heterosexuál, tak ho nedokouká a ještě se mu udělá blbě, tak se žádný skvělý film čekat nedá. Sice jsem trošičku doufal v zázrak, ale ten - u českých filmů skoro jako vždycky - nepřišel. A podle mě to není jen jeho vina, protože jestli scénář napsala autorka předlohy, tak tu předlohu snad ani číst nechci, jelikož bude taky plná hluchých míst. Ale vyhrála Magnesii Literu, bacha, takže se do mě za tenhle názor někdo možná pustí. Každopádně, Na krátko ode mě dostává slabé 2*, za námět samotný, za SPOILER happy end (od začátku filmu jsem čekal, že se Jakub na konci zabije, naštěstí ne) KONEC SPOILERU a za autobusové nádraží v Mělníku, které mi vrací moc hezké vzpomínky. A vlastně to se mi na celém filmu líbilo nejvíc. I když se mi to nelíbilo, i tak jsem rád, že jsem to konečně viděl. Slabé 2*(2.5.2020)

  • Gogo333
    ***

    Drama ze života, chvíli mi bylo Jakuba líto a za chvíli bych ho seřezal. Film je zajímavě natočený, trošku pomalejší a spíše jde o náhled do rodiny. I přes otevřený konec to nebylo tak špatné. 60%(12.5.2020)

  • Lovely.Bones
    ****

    Další ukázka aktuální vlny "minimalistických evropských filmů o mládeži a jejich problémech", která už mě pomalu ale jistě přestává bavit, ale když to dělají Češi a je to alespoň porovnatelné se zbytkem Evropy, tak mě to těší a mám být alespoň na něco hrdý v té naší současné české kinematografii. Neviděl jsem jich sice zatím hodně, ale pro mě zatím nejlepší český film letoška. Přirovnal bych ho hodně k "Špína" a "Rodinný film", kde víte že se něco posere a jenom na to čekáte. Ve Špíně se ta vlna problémů hrne od začátku, v Rodinný film si na to musíme počkat až do konce. Tady jsem si od začátku druhé poloviny začal říkat "A teď ho někdo přejede" "Teď jí někdo znásilní" "Teď ho zmlátí" "Teď na sebe začnou křičet a všechno se to posere", což je pochvala, protože jsem byl na hraně sedačky v očekávání toho, co se stane. A pak se to začne postupně, v rozumných dávkách, rozbalovat, ale nestane se ani nic tak brutálního. Je to takový syrový pohled do života ne-tak-úplně ideální rodiny. Jediné, co mě na filmu rušilo, byly některé konverzace nebo "hlášky", které byly strašně stereotypní a zastaralé, že jsem se musel zasmát (omlouvám se všem, co se mnou v sále byly). A taky herecké výkony dětských hrdinů nebyly úplně ideální, ale vše vynahrazuje naprosto skvělá Špalková, která míří na druhého Lva v řadě, a Martin Finger, který podává naprosto uvěřitelný a syrový výkon v roli "fotbalového rozvedeného fotra ze sídliště, který chodí pravidelně do hospody a žere lunchmeat a guláš z plechovky". A celkově musím pochválit podobný přístup jako v loňském "Wonder", kde nevidíme příběh pouze z perspektivy hlavního hrdiny, ale prostřihává mezi dalšíma vedlejšíma postavama na jejich mini-příběhy, které nějak souvisí s tím hlavním. Jestli vám nevadí trochu té české depresivní reality, tak si to rozhodně dejte. Ale v sále byla i rodina... pro děti je to dle mého moc nudné, depresivní a je tam sex v prádelně se zadkem Filipa Březiny (nebo alespoň někoho hodně podobného).(20.7.2018)

  • Savel
    **

    Temnější verze Jak vytrhnout velrybě stoličku patří jistě k nadprůměru československých sociálních dramat. Škoda jen, že jsme zas dostali jen odnikud nikam. K tomu mě vyloženě rušila banální linie sestry, která byla prakticky okopírována z krátkometrážních Neplavců a filmu nepřidala nic. Raději bych se držel jen příběhové linie hlavního hrdiny ve prospěch zkrácení stopáže, která se stala hlavním nepřítelem kinodiváka.(26.5.2018)

  • Psice
    ****

    Další velmi milé překvapení v oblasti sociálních dramat, kterých má současná česká filmová kinematografie jako šafránu. Velkým kladem filmu je jeho sugestivita, která je zapříčiněna především civilním herectvím. Snímek věnuje dostatečný prostor pro uchopení vnitřního světa postav pro možnost navázání se na ně. Snímku se daří udržet napětí - do konce filmu mi nebylo jasné, jak se celý ten spletenec vztahů rozmotá a to právě proto, že jsem věřila, doufala a přála si – stejně jako postavy filmu. I přesto, že bychom mohli na snímek nahlížet jako na sled jednotlivých klišé, pak snad jen v případě, že bychom si odepřeli příběh prožívat – klišé zde tedy vystupuje jako zdání, neboť je demaskováno. To může demonstrovat např. obrovské odhodlání matky (byť na pokraji sil), která doslova svádí vnitřní boj, aby život její rodiny nekopíroval šablonu „těch lidí ze severu Čech“. Právě prostřednictvím její postavy, která si je dobře vědoma tohoto jakéhosi ortelu (tlaku), který jí visí každý den nad hlavou, vnímám příběh jako velmi skutečný. I to je vlastně odpovědí k jejímu jednání – potřeba chránit svou rodinu, mít vše pod kontrolou (a zároveň nebýt jako vlastní matka), aby se tohle celé nerozpadlo. Velmi věrohodná je i postava senzitivního Jakuba, který se cítí oprávněně oklamán matkou a sbližuje se se svým otcem, jehož ideál však bere za své. Proto hledá své místo – najednou nepatří ani tam, ani tam. Soukupová také otevírá i téma funkčnosti rodiny v postmoderní době – konkrétně soužití sourozenců, kteří mají jednu matku, ale každý jiného otce. Toho si velmi cením a bylo by skvělé, kdyby tento, čím dál tím častější společenský fenomén, prostupoval i jinými snímky. Pominu-li excelentní herectví Jindřicha Skokana s výmluvným pohledem, tleskám i skvěle postavené trojici dospělých herců Špalková-Finger-Vančurová. Dobrou volbou byla i tesklivá hudba v podání Květů. Snad jediné, co bych vytkla, je animovaný úvod, ve kterém nám Jakub představuje svou rodinu – nejen, že animace (a její hravá atmosféra) z celého filmu mizí, ale mizí i vypravěč. Ale možná to byl záměr …(2.5.2020)

  • Olík
    **

    Relativně silné téma (i když dost klišé) uchopené stylem „tohle jednou hodíme na ČT2 až budeme potřebovat ukázat že se u nás taky něco děje“. Zbytečná změť vedlejších postav a jejich podnětů, zbytečný televizní look, zbytečná hluchá místa, zbytečně nedotažený casting…..skoro by se dalo říct, zbytečný počin. Troufnu si tvrdit, že vím, o co tvůrců prioritně šlo a také si troufnu tvrdit, že za tím šly tak na 40 procent.(5.5.2020)

  • Renfield
    ***

    Předně je třeba vyzdvihnout (určitě ne vystřihnout) úvodní titulky, ty jsou opravdu povedené a svým způsobem ještě "optimistické", oproti následujícímu dění rozhodně. Hned první záběr kamery je depresivní, prostředí panelákového sídliště, později malého bytu a zima... atmosféra k tomuto příběhu dokonalá. Co na tom, že tu podobné příběhy byly? Na krátko má dobrý scénář, odráží se v něm zase tak trochu jiná dnešní doba, pouze lehce odráží, ony ty hlavní lidské problémy nejdou s dobou tolik ruku v ruce, přetrvávají. Dialogů není mnoho, nejsou třeba, v těch které zde jsou, je jasně a stručně řečeno prakticky vše. Zbytek výborně dovypráví kamera a stejně tak dohrají herci. Jejich výkony jsou realistické, vůbec rozhovory babičky s matkou, tam není co dodat. Navíc nezklamou ani ti dětští, tedy ani hlavní představitel. Vše je podpořeno až dokumentární kamerou, která ale ve vhodných chvílích vymyslí i jiné, často vzdálenější kompozice... třeba jeden z posledních záběrů Jakub, Pavlína, Kojot, nádhera. 60%(25.5.2018)

  • Majkak
    ****

    Civilně pojatý sociálně depresivní film, který přes absenci dramatičtějšího příběhu, nenudí. Potěšila babička, zdánlivě studená jako čumák, starostlivá k zabití, ve skutečnosti však chápající až moc. Jen za tu masku nechtěla nikoho pustit. I když se plácají na svém písečku, jejich sny se neplní a rozbíjejí se hubu, nakonec se přes všechny peripetie dokopou k rodinné soudržnosti.(4.6.2018)

  • Vikki
    odpad!

    Neuvěřitelně utahaný a nudný film, který si hraje na cosi psychologického, ale je to neskutečně zdlouhavá matlanina s obrovskou kupou totálně hluchých míst díky kterým je ještě neskutečně delší. Můžete čekat kdy se stane něco zásadního, kdy se vůbec bude něco dít, ale nedočkáte se, nebude se dít nic jen se to stále potáhne skoro dvě hodiny jako sopl a díky neskutečně dlouhé stopáži usnete dlouho před koncem. Tenhle film nemusel vůbec vzniknout.(1.5.2020)

<< předchozí 1 2