poster

Na krátko

  • anglický

    Short Cut

    (festivalový název)

Drama

Česko, 2018, 104 min

Režie:

Jakub Šmíd

Předloha:

Petra Soukupová (povídka)

Scénář:

Petra Soukupová

Kamera:

Vidu Gunaratna

Producenti:

Viktor Schwarcz

Střih:

Tomáš Vrána

Zvuk:

Jiří Gráf

Scénografie:

David Dubenský

Kostýmy:

Marie Mukařovská
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (7)

  • Slepejsek
    ****

    Tak tohle budu rozdýchávat hodně dlouho... Dost drsný/nemilosrdný pohled na rodinu - nebo spíš rodičovství - v dnešní době. Svou beznadějností a marností místy připomene POUPATA, ale drama je tentokrát střídmější, intimnější. Velmi dobré herecké výkony (zvláště babička Marty Vančurové). Příběh dcery poněkud schematický (skoro až proflákle - jakoby se nedalo vymyslet nic jiného?), je tady tak trochu jako vzdálená kulisa. Příběhu syna nepomáhá ani nenahrává, spíš naopak. Přesto mezi letošními českými filmy zatím jasná jednička.(27.5.2018)

  • Tosim
    ***

    Ano, život i film se někdy skládají z klišé. To ale nemusí být a priori špatně. Někde jsem četl "zkrátit" a v průběhu snímku jsem se k tomuto názoru přikláněl. Ale je zajímavé, že pak jsem o filmu debatoval se svojí ženou a ta mě přivedla na myšlenku, že vyprávění pomalu, postupně, tak, jak to bývá, rozkrývá všechna možná zákoutí vztahů zúčastněných osob. Ne, samozřejmě, film není dokonalý, Petra Soukupová si sama psala (první) scénář, takže do bezútěšných, psychologicky hutných okamžiků jejích knih má daleko. Je to ale sympatický pokus o rodinné drama a navíc je požitek vidět Martu Vančurovou po dlouhé době takhle dobře hrát. 70%.(5.6.2018)

  • xxmartinxx
    **

    Scenáristická a stylistický klišé nakupená na jednu hromadu. Irelevantní film z hlediska jakéhokoliv kontextu krom odvysílání na ČT 1 pro lidi, co právě přišli z práce. Mrzí mě to, protože není "špatný" a věřím, že ten samý štáb by dal do kupy něco lepšího, kdyby se rozhodl pro cokoliv jiného než ten nejfádnější scénář zpracovaný tím nejočividnějším způsobem. Proto se nedivím, že se mu lepšího hodnocení dostává od příležitostnějších diváků - je to vlastně takový "skoro artový film pro lidi, kteří nekoukají na artové filmy a nemají je rádi". Na krátko je film jednoznačný, nevyzývavý, přímočarý, polopatický, snadno pochopitelný a v rámci žánru rychle odsýpající. V sezóně, kdy jde ven Omerzuovo Všechno bude, velmi zbytečné. 50 % je hodnocení existující právě proto, aby bylo přiřazeno sem.(27.5.2018)

  • Savel
    **

    Temnější verze Jak vytrhnout velrybě stoličku patří jistě k nadprůměru československých sociálních dramat. Škoda jen, že jsme zas dostali jen odnikud nikam. K tomu mě vyloženě rušila banální linie sestry, která byla prakticky okopírována z krátkometrážních Neplavců a filmu nepřidala nic. Raději bych se držel jen příběhové linie hlavního hrdiny ve prospěch zkrácení stopáže, která se stala hlavním nepřítelem kinodiváka.(26.5.2018)

  • Majkak
    ****

    Civilně pojatý sociálně depresivní film, který přes absenci dramatičtějšího příběhu, nenudí. Potěšila babička, zdánlivě studená jako čumák, starostlivá k zabití, ve skutečnosti však chápající až moc. Jen za tu masku nechtěla nikoho pustit. I když se plácají na svém písečku, jejich sny se neplní a rozbíjejí se hubu, nakonec se přes všechny peripetie dokopou k rodinné soudržnosti.(4.6.2018)

  • Renfield
    ****

    Předně je třeba vyzdvihnout (určitě ne vystřihnout) úvodní titulky, ty jsou opravdu povedené a svým způsobem ještě "optimistické", oproti následujícímu dění rozhodně. Hned první záběr kamery je depresivní, prostředí panelákového sídliště, později malého bytu a zima... atmosféra k tomuto příběhu dokonalá. Co na tom, že tu podobné příběhy byly? Na krátko má výborný scénář, odráží se v něm zase tak trochu jiná dnešní doba, pouze lehce odráží, ony ty hlavní lidské problémy nejdou s dobou tolik ruku v ruce, přetrvávají. Dialogů není mnoho, nejsou třeba, v těch které zde jsou, je jasně a stručně řečeno prakticky vše. Zbytek výborně dovypráví kamera a stejně tak výborně dohrají herci. Jejich výkony jsou realistické, vůbec rozhovory babičky s matkou, tam není co dodat. Navíc nezklamou ani ti dětští, tedy ani hlavní představitel. Vše je podpořeno až dokumentární kamerou, která ale ve vhodných chvílích vymyslí i jiné, často vzdálenější kompozice... třeba jeden z posledních záběrů Jakub, Pavlína, Kojot, nádhera. Po dlouhé době máme film evropských kvalit, konečně! 75%(25.5.2018)

  • Luswani
    ***

    Nadějný scénář, dobré recenze, ale můj dojem je poněkud rozpačitý. Hlavně to, když Jakub zjistí, že jeho otec nežije ve Švédsku, ale nedaleko. Jejich setkání mi přišlo takové příliš obyčejné, jakoby o nic nešlo, přitom Jakub o tátovi mluvil celou dobu. Celkově jsem čekal hlubší psychoanalýzu. Jde spíš o klasický depresivní film. Chválím herecké výkony. 60%(28.5.2018)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace