Obsahy(1)
Kdo to jsou dominikáni a co tady v 21. století vůbec dělají? Jejich hlavním posláním je hlásat křesťanskou víru. A být s člověkem dnešní doby. Zajímá to ale ještě člověka dnešní doby? Dokument se mimo jiné zaměřuje na tři témata, na kterých křesťanství stojí a která sama o sobě vyvolávají otázky a kontroverzi – křest, eucharistii a zpověď. Křest – pěkný obřad nebo něco víc? Eucharistie – křesťané jsou skutečně přesvědčení, že se oplatka mění na tělo Krista? Zpověď –není to přežitek, chodit někomu druhému říkat na sebe ty nejhorší věci? (Kino Metropol)
(více)Recenze (8)
Neksutečně špatný film. Mylšenka skvělá, provedení otřesné. Rezišér byl asi na drogách. Něco neskutečně hrozného. Byl to dokument? Hraný dokument? Soubor rozhovorů? Film o filmu? Studenstký film s nepovednými záběry? A kde byl scénář? Nebytý vtipného kněze, tak to je na odpad. A ten neustále padající mikrofon do záběru? Kamera byla skvělá 5* a precizní, hudba a grafika též 5*, toť vše. Režiě 0, scénář 0, dějová linka 0, spíše než o dominikánech to pojednávalo o práci kněze. ()
Velice pěkný film, který je určen pro informování lidí o tom, co jsou vlastně katolické svátosti, jaký mají smysl a místo v životě věřícího katolíka. Dokument je natočen svým způsobem po technické stránce trochu nedbale, což mi osobně nicméně nijak nevadilo, jelikož důležitější je tam informace k tomu výše uvedenému. Chápu lidi, kteří se nikdy s katolickou církví a myšlenkami otců teologů nesetkali, že z toho nic nechápou. Nicméně je to velmi záslužné téma a pro mě ten film neměl chybu. ()
Jedním slovem zklamání (velké zklamání). Na dokument jsem se těšil, bral jsem jej jako film, který bude u mne mít 5* už jen proto, že je o Dominikánech. Po shlédnutí jsem ale nechápal o čem vlastně film měl být, co bylo smyslem filmu a kdo je vlastně cílový divák. Hlavní postava filmu mne tvrzením, že to sám pochopil až na potřetí trochu uklidnila, že chyba nemusí jen ve mně. Po tichém intru na diváka vyskočí (a již neopustí) sled skečů a hlášek tak trochu ve stylu Sachi Baron Cohena [Borat, Bruno]. Místo dokumentu o Dominikánech tak vznikla spíš sonda do komplikované osobnosti otce Jindřicha ;). Ve filmu zaznělo mnoho dobrých (moudrých) myšlenek, vzniklo pár opravdově vtipných momentů, ale to bylo úspěšně zabito hláškováním a úšklebkováním za každou cenu. Citlivá témata řešena až velmi necitlivě (zde jsem nejvíc tápal, kdo je vlastně cílový divák). Z diskuze po promítání tak nějak vyplynulo (aspoň mám ten pocit), že se jedná spíš o spontánní akci, než o promyšlené dílo, které má režisér pevně ve svých rukou a kdy hlavní spolutvůrce/postava/hybatel filmu ví, o čem má film vlastně vypovídat. Chápu, že si všichni autoři natáčení užili (a to je dobře), ale myslím, že to nemělo být hlavním důvodem pro natáčení tohoto dokumentu. Díky tomu, že ve filmu bylo více štěkání než myšlenek nebo děje, tak mně osobně nakonec přišlo na filmu nejpříjemnější tiché mlčení p. Justina podložené čtením citátů p. Damiána. A to je škoda! [4/10]. ()
Opravdu zajímavé a výborně zpracované. /Zhlédnuto na CinemaOpen 2017 ()
Záměrné vstupy, jak jsme to natáčeli (film o filmu) ve výsledku působí spíš rušivě. Jakoby se režisér obával, že bez nich by divák dokument nepochopil, jak byl zamýšlen. Nejvíce se ze všeho je to film o Jindřichu Poláčkovi, což nijak neruší, jako charisma je přitažlivé i pro lidi, kteří nejsou aktivní věřící. Můžeme se pak bavit, nakolik jsou jednotlivé řády v 21. století založeny na myšlenkách původních zakladatelů a nakolik o nich víme čistě díky zajímavým duchovním, kteří shodou okolností zakopli právě o ten konkrétní řád. Čímž nechci říct, že by ta původní idea úplně zanikla, jen se z toho zase tolik nedozvíme o dominikánech napříč staletími, ale o té, konkrétní fajn komunitě v Olomouci. ()
Jsem z toho trochu v rozpacích. Film na mne působil co do dojmu z efektivity práce kamery, střihu a světla dobře, ale u ostatního už si nemyslím tolik. Hrané pasáže působí až příliš profesionálně na zbytek filmu, který je mnohdy nepřekonatelným sledem setkání a dalších a dalších náběhů na různé skutečnosti. Nejméně naumělkovanou mi přijde debata nevěřícím o podstatě manželského slibu a několik veselých pasáží (ať už ta o "prvním hybateli" nebo o řeholnickém vyčerpání a vlastním zanedbávání duchovního života leč nedotažené do konce) hodně nedotažené a někdy vyumělkované. Navíc je tam celá řada scén, které jsou zařaditelné tak spíše do filmu o filmu nebo do závěrečných titulků, ale nikoliv do hlavního tělesa filmu. Informativně zajímavé, Justin Dvorský až neherec zde podal mistrovský výkon. U Jindřicha Poláčka si nejsem jist, jednu chvíli působí normálním dojmem, ale když už pak nepřímo trolluje, tak tím shazuje zbytečně celou úroveň filmu. Kamera *****/ Střih *****/ Scénář **/ Režie **/ žánr situáční docusoapová komedie/ Herecké výkony *****/ Autentičnost *. ()
Myslím si, že záměrná podoba film o filmu zbytečně filmu ubírá na kráse. Režisér určitě umí líp, jak ukazuje na působivých historických scénách z knihovny, je škoda, že si nedal víc práce se střihem, zbytečně svůj film po stránce provedení shodil. Ovšem myslím si, že pro lidi-ateisty je to ideální příležitost k tomu zjistit, jak to chodí ve světě řeholního řádu, že řeholníci jsou také jenom lidi a jaké problémy řeší. Dominikáni v Olomouci už dokázali mnohé, a to hlavně svou otevřeností k lidem. Silné osobnosti jako je Jindřich Poláček můžete buď milovat, nebo nenávidět, neexistuje nic mezitím. Myslím si, že svou upřímností a bezprostředností přitahuje lidi k sobě a právě film tím činí atraktivním. Pokud někdo nemá absolutně představu o světě křesťanů nebo hledá, doporučuju tenhle film. ()