Učitel tance

Martin Dejdar a jeho chroptící učitel tance na mne již kdysi udělal velký dojem a považuji ho za jeho nejlepší a nejlépe zvládnutou roli. Navíc byla naprosto uvěřitelná a pro tanec má Dejdar opravdu vlohy. Dojemný příběh o boji se zákeřnou nemocí a nezdolné vůli chytí za srdce, a i když to není tak kvalitní dílo, musím říci, že herci i režisér udělali maximum, aby ze scénáře dostali nadprůměr. Zasloužených 75% (30.10.2010)

Pokud je tento trpký a nevýrazný film něčím pozoruhodný, je to skutečně jen výkonem Martina Dejdara, který mu vynesl sošku Českého lva. Jestliže dokázal bravurně uhrát takovou kládu, pak je mi záhadou, proč stojí dnes po krk v žumpě zvané „sitcom“, kde podává tak ubohý a trapný výkon, který by přivedl do rozpaků i podnapilou společnost na vesnické zábavě. Jaromil Jireš není režisér mého srdce, ale pokud dokázal natočit film jako je Žert, mohl z tak závažné a umělecky dráždící látky - boje s těžkou nemocí a strachu ze smrti, vytěžit daleko víc… (29.04.2009)

,,Jestli tohle přežiju, tak to tady roztočíme!" Scenárista Jiří Hubač mě zatím pořádně nezklamal (s výjimkou dosti laciné televizní detektivky Polední žár) ani v porevolučním období. Příběh se odehrává v brzké poválečné době, přičemž historie se odráží zejména na skvělé dobové muzice, ale jinak se zabývá lidskými charaktery, nemocí, odvahou nebo také optimismem a mohl by se prakticky odehrávat kdykoliv, i v současnosti. Váhal jsem při hodnocení mezi 4* a 5*, ale vzhledem k tomu, že moc podobných filmů s nadčasovými náměty se v porevolučním českém filmu neurodilo (z nemocničního prostředí ještě o dva roky starší Městem chodí Mikuláš), tak se přikloňuju k plnému počtu. Coby mladší ročník mám Martina Dejdara zažitého spíš jako "šaška" z trapných komedií a nejpříšernějších tv pořadů a shows, zde mě v roli nemocného tanečního mistra Mayera velice mile překvapil. Oceňuju dále Janu Hlaváčovou, která mi mimochodem hodně připomněla její svéráznou zdravotní sestru v sérií Básniků, ale taky Jirešovu režii zajímavou zejména ve chvílích vracející se s hudebními motivy do Mayerova dětství. Celý film oplývá kvalitami, ale do transu mě dostaly zejména dvě momenty: poprvé když Mayer přesně podle plánů nemocného pacienta objeví na půdě zámku starý prsten (byť se příčina této záhady časem vysvětlila, zapůsobila na mne tato scéna jako symbol jisté naděje existence něčeho mezi nebem a zemí) a podruhé závěrečný obrat v ději se setkáním starých známých po letech, symbolicky zakončeným společným tancem, s příchozí novou radostí do dalšího života. Krásně dojemné a svým způsobem nečekaně "navazující" na Hubačovy filmové balady jako Lístek do památníku nebo Nezralé maliny. (90%) (Filmová výzva 2018 - HonzaBez) (28.07.2018)

Viděno 2x cca - 75% (27.02.2009)

Neprávem pozapomenutý film. Samozřejmě má své meze, ale Dejdar tady rozhodně předvádí to nejlepší ze svého, vskutku "poněkud monotóního" herectví. Režie, kamera i scénář a taky hudba jsou naprosto perfekrní a jako celek tenhle film rozhodně řadím k tomu nejlepšímu, co u nás na počátku devadesátých let vzniklo. Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: Marigold, gudaulin, Gemini, sportovec (26.12.2006)

Martin Dejdar vo svojej najlepšej úlohe tanečného majstra Mayera. Príbeh, rozprávajúci o vážnych veciach, je podaný s ľahkosťou charakteru hlavného hrdinu, okúzľuje nás večným optimizmom aj na prahu smrti. (15.05.2007)

S Jirešovými filmy mám obecně problém, že jsou slušně nasnímané, docela dobře herci zahrané, mají i jistou meditativní atmosféru, ale pokud chybí kvalitní předloha (jako tomu bylo v případě Žertu, a částečně Causy Králík či Katapultu), Jireš filmům nic svého nepřidává, jen bezduše "kopíruje", a často ani nevíme, co chce říct, kam se přiklání. Stejně tak zde se bijí oslava života a pozitivního náhledu na každou cenu s okolnostmi života, resp. nemoci, aniž bych zde nacházel nějaké vyváženější stanovisko, dialog, zajímavost. Dejdar hraje slušně (i když chvílemi je na něm znát, jak moc dává najevo, že hraje, aby bylo vidět, jak dobře hraje), ale nepřesvědčil mne natolik, abych jej bral jako reálnou postavu, jako jsem třeba Hrušínskému věřil jeho Prepsla se vším všudy ve filmu Pozor, vizita! (28.04.2018)

tudle sem v hospodě potkal znamýho a von mi vyprávěl jednu dávnou příhodu....její variace se proflakujou skoro na kazdy druhy skole stylem "kamarad kamarada myho kamarada mi vypravěl,,," pokaždy ale s menší úpravou....jeho verzi sem ale ještě neslyšel...začínala dejdarem.....tak se děti pěkně usaďte a poslouchejte.... příběh se odehrál na jedné středočeské škole....učil tam učitel co prej vypadal přesně jako dejdar...tančit sice moc neuměl...zato ale vynikal mohutnými gesty, při kterých šermoval rukama s takovou elegancí, že jeho hodiny byly dokonce i samým ředitelstvím školy považovány za rizikové,,,,semtam, když vykládal třeba o svých oblíbených komplexních číslech, ji někdo nevědomky chytil....čas od času dokonce některého studenta se zvoněním odvážela sanita....je podivuhodný že všecky tyhle likvidační zákroky zvládal prakticky jenom jednou rukou,,,levačku totiž míval obvykle v kapse...sem tam ji někdo v mlze zahlíd, ale jinak měla pověst sněžného muže... dejdar se za ni totiž styděl.....chyběl mu na ní malíček a dva články prsteníčku.. ...když na to přišla řeč, skromně tvrdil, že mu je uřízli běhěm přepadení jedné dámy, které se zastal a zachránil ji tím život...ale vrátnej zezdola povidal, že mu je ukousla jedna kurva..........noale proč vam tohle všechno povidam ...... na jednu jeho rizikovou hodinu řišel student Mára malinko pozdějc....to se občas stávalo, zvláš na odpoledních hodinách, protože stravovací zařízení pro jejich instituci bylo mimo areál školy, asi 700 m na sever,,,a protože hned vedle byla hospůdka u kohouta,a neměli tam ty smradlavý tácy...školní jídelna zela většinou prádnotou....no a Mára vstoupil do třídy řádně "najeden"...uďál na učitele véčko, povídá mu NAZDAR JARDO a šel si dát dvacet do zadních lavic....jarda měl ale zrovna asi ňákou blbou náladu neboco...tak zamával rukama a přitáh si ho k tabuli...Mára motal nohama a mumlal něco ve smyslu: TO JAKO KTABULI? ALE MĚ BOLÍ BŔÍŠKO, ale dejdar ho ignoroval,,,začal mu dávat jednu otázku za druhou, a to dokonce i z jiných předmětu...mára si toho moc nevšímal...vklidu si dal do pusy malborku a začal se schánět po sirkách.... profesor rudnul vzteky čím dál víc a celý todle představení vyvrcholilo když mára spadnul na zem a lez po čtyrech...náš učitel si v rozčilení stoupnul: TAKŽE NIC? TAKŽE NIC! TAK PANE MAREK, NESKA JE TO ZATOLIK... zařval uplne bez sebe a udělal jedno ze svych oblibených sardelových gest...bohužel si v tom zmatku neuvedomil.....ze to gesto proved svojí legendární levačkou...a tak když to mára viděl, a konečně se postavil zpátky na dvě... šťastnej jak blecha se vobrátil dozadu do třídy a povídá....TY VOLE DOBRÝ, DAL MI TŘI MÍNUS.... (28.01.2009)

Zvyšuji hodnocení, jelikož původní dvě hvězdy jsou opravdu málo. Tento film je hodně zapamatovatelný samozřejmě hlavně kvůli Dejdarovi, který si svoji roli zde vychutnává a divák má z jeho výkonu pocit, že je opravdu učitelem tance. Takže Dejdare, zauvažuj o změně své profese:) (21.08.2011)

Napriek tomu, že hlavnú úlohu hrá Dejdar to bolo dobré. (13.01.2010)

Dukaz, ze Martin Dejdar neni jen sasek, ale dokaze dobre zahrat i charakterni role. (13.04.2006)

Taká milá a úsmevná veselohra s dramatickými prvkami. Dejdar, to je to čo sa na snímku oplatí. (25.03.2011)

Jeden z nejzarivejsich vykonu kariery Martina Dejdara...jak po herecke strance tak i po tanecni (14.05.2007)

Skvělý Dejdar, dobrá atmosféra prostředí, dobré vedlejší postavy a dobrý námět. Bohužel ale Jireš nedokázal z látky "vytřískat" tolik kolik by asi šlo. Přeci-jen scénář, ve kterém jde spíše o pocity a ne úplně primárně o děj mohl být na můj vkus zpracován trochu jinak. Jinak ale nadstandartní porevoluční snímek, bez větších výhrad. Tam se vážně jenom chlastá? (12.02.2011)

ČT2 HD - Úplně jsem zapomněl, že má česká kinematografie takovýto povedený snímek z nemocničního prostředí. Dejdar ještě v době, kdy opravdu hrál a nepitvořil se v přiblblých TV seriálech (vyjma Zdivočelé země) a různých TV show, apod. V Učiteli tance předvedl výkon, který si diváka získá. Smutné a úsměvné zároveň. 70% (with J.) (14.12.2015)

Pro mě jeden z nejlepších českých filmů. Už když jsem ho viděl poprvé kdysi jako malý kluk, přišel mi něčím zvláštní a jedinečný, ač jsem bohužel viděl jen jeho část (ani začátek ani konec). Ani jsem nevěděl, jak se ten film jmenuje až asi po 10ti letech jsem jej spatřil znovu, zase náhodou a zase né celý ale hned na to jsem si ho sehnal a už v klidu vychutnal od začátku až do konce. Film se natáčel v sanatoriu v Jevíčku, kam jsem zrovna v tech dnech, kdy jsem jej viděl celý, jezdil navštěvovat babičku, a tak možná i proto se mi tento film tolik zavrtal do paměti a nejen tam. (21.02.2009)

Nenadchlo mě to, ale ani neurazilo. Martin Dejdar se na roli hodí a jeho výkon je výborný. Film jako celek je docela příjemný, ale stejně na mě působil průměrným dojmem. Líbilo se mi na něm, že je podán nesentimentálně; jenže možná právě to zapříčinilo určitou odtažitost postav, což mi přišlo docela líto, protože příběh mě tak nijak výrazně nezasáhl. (31.10.2011)

Jestli to přežil, tak to tam roztočil. Ovšem, obavám se, že to nepřežil. Poslední scéna nemá chybu a do Dejdara by kdekdo takový výkon neřekl. Nicméně v devadesátkách celkem jel a jak vidno i dobře stepoval. Tenhle film dost stojí právě na něm. Českého lva dostal zcela zaslouženě. Akorát mu mohli vybrat hezčí herečky a vypustit tu linku s divnou léčitelkou. Jinak, ale skvělý film. (18.12.2018)

Životní role Martina Dejdara. Je nezapomenutelný. (14.02.2011)

Jak velkým literátem vlastně je Jiří Hubač? Uznejme, že napsal několik scénářů, které v České kotlině dosáhly statutu nezapomenutelnosti. V románové podobě by se patrně zařadily mezi rodinné bestsellery, v tomto ohledu je ekvivalentem třeba takového Stephena Kinga. Originální moc není, díky čemuž s bolševikem neměl potíže, ale zná řemeslo. Umí vytvořit silné a věrohodné charaktery, příběhy a situace často ve stínu smrti, ponejvíce nepříliš vzdálené poloze populárního dojáku, ojediněle ještě níž (vždy uměl napsat ubrečené sólo pro některého v dané době populárního herce). Je to hodně nebo málo? Z poloviny plná nebo z poloviny prázdná? --- Učitel tance podle mého soudu představuje v obecně dobré Hubačově tvorbě průměr. Jireš se ke zpracování takové látky nepochybně hodil dokonale. Na Dejdarově místě bych raději viděl nějakého herce, jenže, Dejdar byl tehdá zrovna populární, že? (05.02.2011)