Učitel tance

Kvalitní psychologické drama s velice kvalitním hereckým výkonem Martina Dejdara. Na filmu je velice vidět typický režiérský rukopis pana Jireše. Učitel tance je malý, komorní film o lásce k životu, jenž v souboji se smrtí nikdy nemůže vyhrát. Ale bojovat se má až do trpkého konce a to je na hlavní postavě Mayera vidět. (25.05.2007)

Možná jeden z nejlepších hereckých výkonů Martina Dejdara. Život v plicním sanatoriu čtyřicátých let plný boogie-woogie. :) Naděje v podobě tance, jenž jako jediný dodává hlavnímu hrdinovi energii, se stává nadějí i ostatním členům ozdravovny..některým i posledním únikem z jejího obyčejného a jednotvárného režimu. (14.05.2007)

Jireš zde potvrdil, že nostalgie nemusí sklouznout do kýče a dokázal eliminovat Hubačovu papírovost. Je vidět, že oba autoři dobu v níž se film odehrává zažili. Nejpůsobivější jsou vzpomínky na rozverné hry s dědečkem, kterého s až překvapivým elánem hraje Kopecký. Dejdar je sice výborný, ale nejvíce si mne z pacientů získal Zindulka. Naopak není úplně ideální Hlaváčová jako přísná sestra, Galatíková by byla autentičtější. Pasáž s léčitelkou je zábavná, Wilhelmové role skvěle sedla. (25.04.2019)

Devadesátá léta české kinematografii ještě přála a jedním z povedenějších filmů té doby je také Učitel tance. Příběh o nezlomnosti života i při vidině krátkodobé možnosti budoucích časů. Zhoubná nemoc ve střetu se životní vitalitou a neukojitelnou touhou po životě. V radostech a emocích hledání a nalézání tělesného i duševního štěstí. Beze strachu a puritánských morálních zábran. Konec může dorazit nečekaně brzy a veškerý možný čas lze využít k prožívání života v sebeobraně před odevzdáním se hrůzostrašnému Thanatovi. Život dokáže být krutý a osud nebývá spravedlivý, ale i v nelichotivé přítomnosti se lze občas zachytit života a radovat se z něj. Hlavní postavou odlehčené dramatické vzpoury života je mladý taneční mistr Richard Majer (zajímavý Martin Dejdar, jako malý Filip Truhlář), prahnoucí ze všech sil po krásách života. Kapitulaci neuznává a v bujarém vzývání prožívá každou možnou chvilku. Smíření je předzvěstí lišaje smrti, bolest je marností, a přesto je život lákavým prostředím, kde se zbraně přijímání nemají skládat dobrovolně bez snahy o boj. Hlavní ženskou postavou je vrchní sestra sanatoria pro souchotináře (dobrá Jana Hlaváčová), nekompromisní pedant nad dodržováním přísných léčebných řádů. I tvrdá vážnost dostává citlivějšího obrysu při vytrácení se života z mladého těla. Důležitou postavou je pacientka Lydie (zajímavá Barbora Kodetová), profesionální tanečnice s nezbytnou romantickou linkou a oslavou života. Výraznou postavou je Pardus (dobrý Radek Holub), pacient se zuřivě vybudovanou cestou spásy a nutného vykoupení přibližujícího se zmaru. Z dalších rolí: temperamentní autorita Richardova utváření pohledu na život v podobě energického dědečka (příjemný Miloš Kopecký), poskakující šašek sanatoria Venda Benda (Petr Vacek), ze strnulosti probuzený nesmělý pacient Pepa (zajímavý Kamil Halbich), bezprostřední a zamilovaná Miluška (příjemná Zuzana Bydžovská), zprvu opatrný a posléze vystrašeně za mámením naděje utíkající pan Mandlík (dobrý Stanislav Zindulka), shovívavý moudrý primář sanatoria (zajímavý Petr Pelzer), pohledná zdravotní sestra Áša (příjemná Zlata Adamovská). laskavá mladá zdravotní sestřička (Klára Jirsáková), nevybíravě cynický zřízenec Aloiz (dobrý Zdeněk Dušek), autoritativní lékař sanatoria Dr. Král (zajímavý Alexej Pyško), operovaný pacient s tíživým pocitem podvedení (dobrý Václav Vydra nejml.), hazardní hráč a pacient Maxa (příjemný Pavel Rímský), svérázná léčitelka s lehkomyslně bohémským pohledem na život Dotáhalová (dobrá Gabriela Wilhelmová), její nadšeně malující manžel (zajímavý Jiří Hálek), či nový pacient a mladý energický tanečník Olda Ondříček (Vladimír Míka s hlasem Ondřeje Vetchého). Filmová podoba díla citlivě přistupuje k vážnému tématu, podává důkaz o krásách života v touhách po ochutnávání radostí bez předsudků a bez falešného moralizování. Zdůrazňované prožívání je poselstvím. (22.03.2017)

Na víc jak tři to nebude. Dejdar tu hraje fakt dobře, dobře i tančí, ale dějově to je prostě nijaké a nedokáže to tolik zaujmout. Mám snad jen takový drobný poznatek: Tam na začátku, když stojí před nemocnicí, je mimo záběr slyšet Dejdarův hlas, říkající: "Tady jsem strávil dva roky a kdo ví, jestli jsem je vůbec přežil." Což v souladu s koncem nedává smysl. Nebo že by to vyprávěl MOŽNÝ SPOILER ze svého druhé života KONEC MOŽNÉHO SPOILERU, o kterém se tam mluví? Nevím. Možná to vypráví tak, že v té nemocnici byl před tím, ale o tom taky není ani zmínka. No, rozebírat to tady podrobněji už nebudu, buď mi něco uniká, nebo jsem na něco přišel. Jo, a myšlenku filmu taky rozebírat nechci, to by bylo kontroverzní... Každopádně 3*, ačkoli slabé. (27.04.2018)