O těle a duši

Maďarštinu vyhledávám asi stejně frekventovaně jako recenze na muzikály. Po Saulově synu přichází něco, co diváka uhrane a na dlouhou dobu nepustí. Brilantní propracování dvou zcela odlišných charakterů je novodobou ódou na radost. Zpočátku nepochopitelné shoty na lesní paseku začnou brzy dávat smysl. Následné dialogy v chudé jídelní místnosti typu "ty brambory jsou rozvařené, ale mám rád rozvařené brambory" jsou geniální. Brilantní náhled na sbližování dvou zcela rozdílných osobností graduje v závěru samotném, kdy výsledkem odmítnutí je razantní řez, jehož výsledkem je krvavá lázeň a jeden telefon, který vyzvání. 100% Celosvětový příjem k 3. 5. 2018: $2,000,000 (03.05.2018)

"Osolím je až potom, aby neztvrdly." Není-li se možné dotknout těla, je možné se dotknout duše. Mé duše se tedy tento silný příběh křehké lásky, dotkl stoprocentně. Uvedení snu o lásce do skutečnosti, však vyžaduje obrovskou sílu vlastní vůle k překonání všech překážek. Ovšem má-li toto milostné drama obsahovat pohádkový prvek, pak by dětský doktor hlavní hrdinky mohl klidně být jakýmsi pohádkovým skřítkem, nebo trollem, díky jehož úkolům dokázala všechny překážky překonat. Mimochodem mě už dlouho u žádného filmu tolik nezaujala jeho zvuková stopa, kterou zde navíc umocnil i úsporný hudební doprovod. Místo tónů hudby tu tak najednou divák slyší zvuky drnčící lednice, hučící mikrovlnky, syčícího plynového hořáku, či šumění listí ve větru i zpěv ptáků, aby teprve tyto zvuky mohli naplno rozeznít úžasnou symfonii osamělosti. A ti Igráčci. P.S.: Děkuji, PX. (07.01.2018)

Maďari to vždy na celej čiare vyhrávali v súboji o najbizarnejšiu kinematografiu. Toľko prazvláštnosti, koľko vyprodukovala rovina medzi Szegedom a Miskolcom, to sa vskutku nikde nevidí. Toto je ďalší dôstojný zástupca svojej krajiny pôvodu. Ako sa podarilo natočiť úchvatné zábery vysokej zveri, to naozaj netuším, ale fakt je to výnimočné. Zábery z bitúnka pre zmenu môže vegetariánska lobby použiť na svoju celosvetovú útlocitnú kampaň. Ústredná dvojica je trafená síce málo, ale presne... (05.10.2020)

Podle mě velmi dobrý film a zajímavý divácký zážitek (mj. i díky zvuku mluvené maďarštiny, která má něco do sebe). Mé výtky k tomu by asi byly jen čistě subjektivního rázu - ne zcela mi sedlo obsazení (Géza Morcsányi zabíraný zespoda během sexu mi přišel vyloženě nechutný a u Alexandry Borbély jsem pro změnu celou dobu nemohl rozhodnout, jestli se mi líbí nebo ne, protože v každé scéně vypadá jinak; stran jejich herectví ale asi nejde říct nic negativního), z děje bych klidně oželel tu dějovou linkou se společným snem (byť chápu, že je nedílnou součástí scénáře a jaksi vypustit ji by už z principu nešlo; osobně by se mi ten film ale prostě víc líbil zcela prost jakýchkoli nadpřirozených prvků) a místy se mi tam vkrádala lehká znuděnost, protože to úplně není můj cup of tea. Mimochodem nechápu, jak někomu můžou vadit ty záběry z jatek - těmto lidem bych doporučil ke zhlédnutí můj oblíbený snímek V roce se třinácti úplňky, to by teprve koukali, co se skutečně děje za zdmi jatek, haha. Film má kvůli tomu mimochodem vtipné upozornění v závěrečných titulcích: During the shooting of our film animals were harmed. But none of them for the sake of this film. We just documented the daily routine of a slaughterhouse. Opět se potvrdila schizofrenie moderních lidí, kteří konzumují maso, ale odmítají vědět o tom, co předcházelo tomu, než se k nim dostalo na stůl. Jaké odporné pokrytectví. (30.06.2018)

Na prvý pohľad, ale ani na druhý som na filme nevidel nič, čo by ma aspoň trochu priťahovalo. Nepríjemné prostredie bitúnku, studená, depresívna atmosféra, divné postavy, odpudivý zjav v hlavnej role (Géza Morcsányi), navyše neherecky drevený. Čiastočne to vyvažuje aspoň Alexandra Borbély (pôvabom i herectvom), ktorá síce tiež hraje divnú, ale zase pomerne zaujímavú postavu. Bez nej by to bolo prakticky nepozerateľné. Čo je na filme zaujímavé, je tá mysteriózna, fantazy linka s jeleňmi, ktorá sa ale postupne, na veľkú škodu, z filmu vytratí (akoby už scenáristka a režisérka v jednej osobe nevedela, ako tú linku ďalej rozvinúť). Film ma inak príjemne pomalé tempo rozprávania a to najlepšie na ňom je krásna pieseň od Laury Marling (What He Wrote). (11.10.2021)