Režie:
Jaromil JirešScénář:
Pavel FialaKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Vadim PetrovHrají:
Jana Brejchová, Jan Kanyza, Tomáš Holý, Vlastimil Hašek, Evald Schorm, Andrea Čunderlíková, Karolina Slunéčková, Markéta Fišerová, Petr Bednář (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Trojici hlavních postav tvoří letecký mechanik Michal, módní návrhářka Marie a desetiletý Honzík, kteří tvoří zdánlivě šťastnou, spořádanou a dobře si žijící rodinu. Michal chodí se synem pouštět letecké modely, zatímco matka pracuje na svých návrzích a víkendy tráví společně na chalupě u rybníka. Do poklidného vztahu se však začnou vkrádat první okamžiky neklidu, vyvolávané zejména pracovním vytížením ctižádostivé Marie. Právě připravuje kostýmy pro hru režiséra Jílka. Je to její první práce pro divadlo a protože se chce v tomhle oboru prosadit, je pro ni výsledek důležitý. Těžce nese, že její návrhy nebyly přijaty s nadšením, a pomalu se začíná dostávat do časové tísně.
Situace se neustále zhoršuje a vyvrcholí hádkou přepracované ženy s manželem, při které vyjde najevo, že Honzík je adoptovaný. Ani jeden z manželů netuší, že chlapec nespí a celou hádku slyší a rozhodne se místo školy hledat svou pravou matku. U rodičů rostou obavy a podezření, že Honzík něco z jejich hádky zaslechl, tomu se daří úspěšně tajit své cesty po dětských domovech. Michal unavený věčnými hádkami a napětím stráví noc s kolegyní Danou, Marie z poznámky třídního učitele o cestách do Brodu pochopí, že Honzík všechno ví. Rodina se ocitá v krizi...
(oficiální text distributora)
Recenze (51)
Tomáš Holý měl prostě dar od Boha. ()
Adoptovat takovýho nevychovanýho a protivnýho fakana, jakym byl Tomáš Holý, tak ho půjdu do toho dětskýho domova vrátit sám. Jana Brejchová zahrála svou roli věčně spěchající, stárnoucí módní návrhářky výborně. Kanyza zdatně sekunduje. Čunderlíková sice nic moc nezahrála, ale aspoň je hezká a netváří se celej film jak na vlastnim pohřbu jako v Nemocnici na kraji zkázy. A Tomáš Holý? Kdykoliv se tahle protežovaná "dětská hvězda" objeví na obrazovce, otevírá se mi nůž v kapse. Jinak film je o tom, že harant se dozví, že je adoptovanej a snaží se vypátrat svou biologickou matku. ()
„Tati, můžu ti říkat Michale?“ Když si člověk jednou udělá dítě, musí si pak na něj nejednou udělat čas a je šumafuk, jestli je vlastní a nebo adoptované. Ono, jak tvrdí jedno ruské přísloví, nejsou rodiči ti, kdo rodili, nýbrž ti, kdo krmili a dobru naučili.. Jireš se na tohle téma snažil ponořit do psychologické hloubky, ale jako by se příliš bál dekomprese, nicméně charaktery Brejchové či Kopeckého jsou vzhledem k jejich osobnímu životu docela pikantní.. ()
Mám slabost pro cokoli, co vzešlo z Jirešovi imaginace. Základní situace je prostá, drama rodiny vyhrocené, ona je v páru starší a mají adoptovaného syna. Co může být náročnější? Šedivost a nezajímavost tehdejších dnů se snaží Jireš rozčeřit zajímavou profesí obou, etudkami Kopeckého a Schroma. A samozřejmě nesmí chybět klasický útěk na venkov. Prostory v pražském bytě jsou stísněné, víkendová krajina naopak naprosto uvolněná. ()
Dusné drama z dob dávno minulých s opravdu těžkou atmosférou vztahů. A paní Brejchová, naše opravdu jediná "světová" herecká hvězda co do talentu, inteligence i krásy. Žel, narodila se v tehdejší době a v tehdejší špatné společnosti plné slabomyslnosti... :-(( ()
Tomáš Holý byl fajn kluk, co se hraní týče (sosobně jsem ho pochopitelně neznal). Nicméně nikdy jsem z něj a jeho výkonů nebyl tak hin jako jiní. Film je docela zajímavým dramatem o hledání svého vlastního já a ceně jakou jsme za to ochotni zaplatit. Myslím si, že v obdobném případě by jednal každý z nás stejně. Brejchová hrála tradičně skvěle byť mi její postava na to co si vzala za břímě přišla dost brzo vyhořelá a snad i sobecká. Kanyza byl fajn a dával to mnohem lépe. Proč Evalda schorma daboval Rudolf Jelínek to fakt nechápu. Moc mi to tam nesedělo. Zajímalo by mne kolik vlastně mělo Honzíkovi být. Pokud to byl žák ZŠ absolutně nechápu tu volnost, jakou mu rodiče dávali i když tušili pravé důvody absencí školní docházky. Ve filmu se divák podívá i do dílen ČSA což není obvyklé místo pro natáčení filmů a já byl za ně rád. Jireš se s oblibou pouštěl ve svých dílech do psychologických dramat, lidských povah ale na rozdíl od jeho jiných děl tento film tehle film na mne nějak extra nedolehl. A nehrát tam známí herci, pak nevím jak bych hodnotil. Fajn byly dialogy s Kopeckým, za to Zedníček na poutu s Heřmánkem, to snad dopsal do scénáře někdo jiný... Dávám tedy za 3 Kčs do sklenice SOS. * * * ()
Tomáš Holý na vrcholu. Skutečně, kdyby tenhle kluk hrál dál a dál, byly by to supr role. Podle mě, by byl na úrovni herců, zvládající bravurně humor i drama. Honzík se prostě řídí svým rozumem a má velmi vyspělej a jasnej pohled na situace kolem něj. Troufám si říct, že daleko vyspělejší, než někteří komentátoři na ČSFD. Kteří se bohužel, tomuto filmu nevyhnuli. Film má skvěle se vyvíjející děj, perfektní herecké obsazení a výbornou atmosférou. Na kvalitě filmu také přidává role režiséra E.Schorma a jeho závěrečné režírování Jiřiny Jiráskové v divadelní hře. Určitě lehký humorný drama pro milovníky československých filmů. ()
Tak citlivé, jak jen Jireš uměl být, tak pravdivé, jak jen Holý dokázal, jenže jednání dospělých postav by mohlo pobavit snad jen odborníka z oboru psychiatrie, který by si na jeho hodnocení udělal doktorát věd. ()
Príjemný detský film určený ale najmä dospelým. Pomerne nekonvenčný vzťah rodičov k svojmu adoptovanému dieťaťu má dobre prekreslenú psychologickú stránku, ale prím tu hrá samozrejme roztomilosť Tomáša Holého. Brejchová a Kanyza sa do svojich rolí skutočne vžili a potrebným korením je potom Kopecký. Dej tak trochu prešľapuje na mieste, v podstate by sme mohli vstúpiť do akéhojoľvek obdobia života tejto rodiny a vyzeralo by to rovnako, len s tým rozdielom, že malý sa dozvie nemilé tajomstvo. Stres v práci a starosti o dieťa, ktoré film rieši, sú univerzálne v každej rodine a kedykoľvek. Aj pekné kolegyne sa sem tam objavia v živote každého z nás. 70% ()
Tento méně známý Jirešův film má obrovskou přednost v nenahraditelném dětském herci Tomáši Holém, taktéž v silném rodinném tématu a poetických záběrech kamery. Malému Honzíkovi, stejně tak většinou i nesnadnému rozhodování ze strany Marie (hodně zajímavá Jana Brejchová) dokáže divák vesměs porozumět, složitý vztah mezi klukem a adoptivní matkou i Mariin vlastní svět kreativní práce módního návrhářství v divadle se tu podle mě povedlo dostatečně vykřeslit. U náhradního táty a občas vůbec ve vztahu obou manželů už ale jakoby psychologie pokulhávala a ostatní postavy se tu jen zběžně bez většího vykřeslení různým způsobem volně míjely, z nichž některé volně načrtlé epizodní linky s milostními vztahy ve svém plochém pojetí spíše trochu brzdí hlavní děj. Taktéž trochu zamrzí absence pořádného zakončení u některých výrazných dějových motivů (SPOILER: Honzíkovo věčné hledání maminky, končící taktéž nejasně ukončenou scénou v archivu). *** Přestože vypadá, že lze toho hodně Útěkům domů vytýkat, dávám nakonec slabší 4 hvězdičky, protože v tom nejlepším, co ten film nabízí, a sice citlivě podaném dětském / rodinném příběhu, funguje skvěle a dost na mě zapůsobil, jak z pohledu Honzíka pravidelně hledajícího možná nejen mámu, ale i větší lásku, silnější pouto, tak i z pohledů rodičů v nesnadném dilematu. Na postavách a jejich psychologii by šlo ze strany scenáristy určitě zapracovat, ale svou atmosférou a rozehraným příběhem se mi přes všechny mínusy ten film hodně líbil a měl pro mě své kouzlo. [70%] ()
Stačily by vtipné odbočky s Tomášem Holým, Strojené rádobyvtipné scénky ala pouť (švadlenka Brejchová a kluci kovářští Heřmánek se Zedníčkem) dramatickou linku degradují. ()
Mrzí mě, že film se soustředí příliš na vnější napětí (podané hudbou, kamerou a expresivními hereckými výrazy, zvláště Brejchové), místo na vnitřní psychologické vyjádření postav. Proč je postava Brejchové tak strašně ambiciozní? Je postava Kanyzy skutečně pořád dětsky rozverná, nebo nedospělá, či si to vše uvědomuje a je jen jenom nezodpovědná? Všechny tyhle možnosti jsou jen naznačeny, ale žádná pořádně prokreslená. Navíc film honí zbytečně moc zajíců - divadlo, adopce, příroda, vztahy - sice by asi hlavním tématem měla být ona adopce, ale k provalení dojde až v půlce filmu a vlastně se zdá, že jako by se nic neděje. Jsou zde občas dobré dialogy a zajímavé postřehy, film má zvláštní, zasmušilou atmosféru, je fajn vidět Evalda Schorma, ale celkově pro mne poněkud nudnější průměr. ()
Velmi málo vysílaný snímek, který by si zasloužil určitě pozornost. Zařazení filmu do "drama" se mi zdá poněkud kruté. Dle mého názoru je to lehce "psycho", které má své "kouzlo" v celém snímku. Herecké výkony jsou celkem kvalitní. Samozřejmě, že film prostě "dělá" Tomáš Holý. K větší dramatičnosti bych přidal lepší atmosféru, která by film "dokreslila" téměř k dokonalosti. ()
Tomáš Holý mě v tomhle filmu překvapil, samozdřejně že ho každý milujeme jako Vašíka z Velryby a Tatínika, ale tady v tomhle filmu opravdu mohl ukázat, že dokáže hrát i jiné typy rolí. Však roli přijal s velkým nadšením. Měl neůvěřitelný talent. S Útěky domů jsem jinak strávil velice příjemný večer. Samozdřejně, že se najde pár chybiček a příběh je místy poněkuď naivní (POZOR SPOILER: Navíc možná zamrzí, že malý Honzík své rodiče nakonec hledat přestane.) Ale já si myslím, že tu čtyřku si film zaslouží. Akorát jsem nepochopil proč byli do filmu který má být psychologické drama nastrkány humorné scény, je jich tam hodně málo, ale ruší a ubírají filmu na věrohodnosti. ()
Kdy je ta správná doba na to říct dítěti, že je adoptované? Na to bohužel neexistuje jednoduchá odpověď, protože nejde o jednoduchou otázku. Film měl ukázat psycholigickou stránku celé věci a to, co to provede se všemi zúčastněnými, když si někdo pustí pusu na špacír v návalu emočního tlaku. Nemám ráda, když Tomáš Holý hrál ve vážnějších rolí, ale zase to dakazuje jeho všestranost. Tenhle film je takový zvláštní nebo spíše divný a utahaný. ()
Na závěr kariéry si Tomáš Holý střihl něco jiného, než letní komedii. V psychologickém dramatu, kde hraje prim Brejchová s Kanyzou si Holý brnká na notu psychologie postavy, která pátrá po své minulosti. Ani zde však není zapřena jeho přirozenost a talent vyvolat úsměv. ()
Další nepovedenost od Jaromila Jireše. ()
Škoda, že některé situace vyznívají hodně nevěrohodně, hlavně když Honzík (Tomáš Holý) hledá v kojeneckém ústavu odpověď, kdo je jeho pravá matka a zároveň ho tam jde hledat jeho adoptivní matka (Jana Brejchová). A takových náhod nebo divných situací je tam více a akorát kazí dojem z jinak kvalitního psychologického dramatu. Ale takové už filmy Jaromila Jireše jsou. ()
Solidní psychologické drama o jedné rodině se solidním obsazením - i malé role jsou zahrané naprosto precizně, viz Miloš Kopecký jako psychiatr odborník před deprese, Evald Schorm jako divadelní režisér a Jiřina Jirásková jako emocionálně naštvaná divadelní herečka. ()
Sympaticka normalizacna konzervacka s Tomasom Oblecenym /Pod Jezevci Skalou, Na Pytlacke Stezce/. Film sa vyhyba ceskoslovenskej politike a osemetnym temam /estrady, kolektivizacia/ a tak vladnuci sudruhovia nemali problem s kinodistribuciou. Jana Brejchova je proste skvela, rovnako aj pani Jirina Jiraskova /Svetaci/. K tomu uz len par znamejsich mien ako Kopecky a Vaclav Lohnisky /Kladivo na Carodejnice/ a sympaticka normalizacna podivana je hned na svete : 62 % ()