Útěky domů

Tomáš Holý byl fajn kluk,  co se hraní týče (sosobně jsem ho pochopitelně neznal). Nicméně nikdy jsem z něj a jeho výkonů nebyl tak hin jako jiní. Film je docela zajímavým dramatem o hledání svého vlastního já a ceně jakou jsme za to ochotni zaplatit. Myslím si, že v obdobném případě by jednal každý z nás stejně. Brejchová hrála tradičně skvěle byť mi její postava na to co si vzala za břímě přišla dost brzo vyhořelá a snad i sobecká. Kanyza byl fajn a dával to mnohem lépe. Proč Evalda schorma daboval Rudolf Jelínek to fakt nechápu. Moc mi to tam nesedělo. Zajímalo by mne kolik vlastně mělo Honzíkovi být. Pokud to byl žák ZŠ absolutně nechápu tu volnost, jakou mu rodiče dávali i když tušili pravé důvody absencí školní docházky. Ve filmu se divák podívá i do dílen ČSA což není obvyklé místo pro natáčení filmů a já byl za ně rád. Jireš se s oblibou pouštěl ve svých dílech do psychologických dramat, lidských povah ale na rozdíl od jeho jiných děl tento film tehle film na mne nějak extra nedolehl. A nehrát tam známí herci, pak nevím jak bych hodnotil. Fajn byly dialogy s Kopeckým, za to Zedníček na poutu s Heřmánkem, to snad dopsal do scénáře někdo jiný...  Dávám tedy za 3 Kčs do sklenice SOS. * * * (05.07.2022)

Tenhle týden jsem zatím měl na filmy obrovskou smůlu a viděl jednu kravinu vedle druhé, takže mě tohle sice nedokonalé, ale stejně dostatečně rozehrané drama více než potěšilo. Ty (i když dost slabé) čtyři hvězdy bych dal ale i bez výše uvedeného faktu, protože mě to celou dobu bavilo a napínalo (a to jsem na to koukal docela unavený) a vůbec jsem měl spíš pocit, že sledují rodinný film, který o sobě ví, že je rodinný film, takže se ta absence hlubší psychologie u mě dá ještě odpustit. Navíc stěžejní scény to umí podat působivě, byť ne vždy dotaženě (třeba u toho archivu - ano, já to chápu, ale proč si to uvědomil tak náhle?), ale pořád ještě spíš fungují než naopak. A taky to má nejeden skvělé napsaný dialog. Takže že mě určitě spíš spokojenost, i když jsem od Jireše viděl už lepší filmy a to i s dětskými protagonisty v hlavní roli. Jinak účast Tomáše Holého pro mě v čemkoli hned evokuje komedii i když v komedii nehraje, ale Jireš to tady naštěstí utáhl tak, že to nemělo ani ten komediální feeling a že to celou dobu zůstalo vážné, byť jsou Honzovy cesty náročné občas trochu "rozjuchaně"... Ale zase jsem si u nich vzpomněl na to, jak jsem po škole vždycky vyrážel (a sem tam i pořád vyrážím) někam na výlet. Sice jsem nikdy vyloženě neutíkala z domu a ani nehledal skutečné rodiče (bo já adoptovaný opravdu nejsem), ale přiznávám, že jsem se v tom maličko, ale opravdu jen maličko, viděl. Slabé 4* (14.01.2023)

Po "Jak vytrhnout velerybě stoličku" českí tvorcovia akoby považovali Tomáša Holého za jediné dieťa v republike určené do filmu. Tým pádom vznikali filmy ako je tento - bez nadväznosti na predchádzajúce filmy s ním a predsa tak veľmi podobné. "Jak vytrhnout velerybě stoličku" alebo "Jak dostat tatínka do polepšovny" boli filmy čarovné. Naopak "Útěky domú" sú už akoby písané podľa predpísanej konštrukcie a tak, aby sadli Tomášovi. Pri všetkej úcte k pánovi Jirešovi - nuda, okopírované motívy a herecká iskra, ktorá však nemala čo zapáliť. Jaromil Jireš nechal najlepšie diela v 60-70tych rokoch. Toto pokladám z jeho strany za počin z núdze. (01.04.2013)

Velmi málo vysílaný snímek, který by si zasloužil určitě pozornost. Zařazení filmu do "drama" se mi zdá poněkud kruté. Dle mého názoru je to lehce "psycho", které má své "kouzlo" v celém snímku. Herecké výkony jsou celkem kvalitní. Samozřejmě, že film prostě "dělá" Tomáš Holý. K větší dramatičnosti bych přidal lepší atmosféru, která by film "dokreslila" téměř k dokonalosti. (07.10.2012)

Tento méně známý Jirešův film má obrovskou přednost v nenahraditelném dětském herci Tomáši Holém, taktéž v silném rodinném tématu a poetických záběrech kamery. Malému Honzíkovi, stejně tak většinou i nesnadnému rozhodování ze strany Marie (hodně zajímavá Jana Brejchová) dokáže divák vesměs porozumět, složitý vztah mezi klukem a adoptivní matkou i Mariin vlastní svět kreativní práce módního návrhářství v divadle se tu podle mě povedlo dostatečně vykřeslit. U náhradního táty a občas vůbec ve vztahu obou manželů už ale jakoby psychologie pokulhávala a ostatní postavy se tu jen zběžně bez většího vykřeslení různým způsobem volně míjely, z nichž některé volně načrtlé epizodní linky s milostními vztahy ve svém plochém pojetí spíše trochu brzdí hlavní děj. Taktéž trochu zamrzí absence pořádného zakončení u některých výrazných dějových motivů (SPOILER: Honzíkovo věčné hledání maminky, končící taktéž nejasně ukončenou scénou v archivu). *** Přestože vypadá, že lze toho hodně Útěkům domů vytýkat, dávám nakonec slabší 4 hvězdičky, protože v tom nejlepším, co ten film nabízí, a sice citlivě podaném dětském / rodinném příběhu, funguje skvěle a dost na mě zapůsobil, jak z pohledu Honzíka pravidelně hledajícího možná nejen mámu, ale i větší lásku, silnější pouto, tak i z pohledů rodičů v nesnadném dilematu. Na postavách a jejich psychologii by šlo ze strany scenáristy určitě zapracovat, ale svou atmosférou a rozehraným příběhem se mi přes všechny mínusy ten film hodně líbil a měl pro mě své kouzlo. [70%] (24.12.2021)