Město radosti

Kdybych to měl hodnotit jenom podle kvality hlavního příběhu toho amerického doktora, asi bych byl příkřejší (inu, Šwejzý je Švejzý a Kalkata není taneční parket nebo Road House). Ale v tom filmu je toho mnohem víc a kdo někdy byl v Indii, tak ví, že tu spousta věcí docela dobře sedí. Život lidí na totálním dně, kteří prodají i mléko pro batole, protože prostě nemají ani za co jíst. Lidi s leprou. A taky lidi, co lidem s leprou čas od času přijdou podpálit barák. Mafie, která se neštítí fakt ničeho, protože lidský život tady nemá valnou hodnotu. Chlap, co pláče štěstím, protože dostal job, kde může běhat jako rikša za pár halířů... A přesně kvůli těmhle věcem jsem šel na 4 hvězdičky. a samozřejmě taky kvůli Enniovu soundtracku. (30.12.2018)

Ani jsem si neuvědomila, že jsem to viděla již někdy dávno, ale vůbec nevadilo. Vítám jakoukoli příležitost se podívat alespoň přes obrazovku do Indie, tady Patrick Swayze můj oblíbený sympaťák (z Ducha a Hříšného tance), než se z něj v průběhu let stal slizký seladon. Boj dobra se zlem, žádné intelektuálštiny vše s nádechem Bollywoodu - nemělo to chybu. (14.11.2008)

Je to na jedné straně film, který chce komunikovat s divákem prostřednictvím netradičně zvoleného tématu, ale přesto nepředloží vše, co mohl. Zbytečně šetří tam, kde šetřit neměl, a to hlavně po myšlenkové stránce. Počáteční otevřený přístup k divákovi se mění ve velmi pasivní zážitek a režie se jen omezí na několik plačtivých scén, které jsou dobře zrežírované a zahrané. Herecké obsazení mělo na víc a to nemluvím o slavném režisérově jménu, který po obsahové stránce hodně idealizoval problémy v jednom chudém městě. Po skončení filmu jsem nebyl schopen vybavit si jedinou scénu, o které bych mohl prohlásit, že byla super. (27.12.2010)

Indie je pro mě nepředstavitelný svět s miliardou lidí, který mě láká a zároveň odpuzuje. A přesně tyto pocity ve mě vyvolával i film. Ne moc dobře se na to koukalo, ale naprosto mě to vtáhlo do děje. Patrick Swazey vždycky uměl zaujmout, a potěšila i šibalská Pauline Collins, která mi učarovala už jako Shirley Valentine. V tom jejím kukuči je snad všechno, ani by nemusela mluvit. Přes všechnu tu špínu a bezmoc triumfuje lidské odhodlání a víra v lepší život. K dokonalosti tomu přeci jen trochu chybí, ale dozajista si to někdy rád zopáknu. A pokusím se víc soustředit na hudbu slovutného Ennia, protože se mi zdála jaksi nevýrazná. (20.08.2022)

Každý máme rád něco jiného. Já třeba miluji různé žánry a všemu, co mě donutí po shlédnutí přemýšlet o tom co jsem viděla a to, co mě chytí za srdce, to považuji za úspěch a těch 5* tomu dám. Jsem filmový nadšenec, ale hodnocení dávám opravdu jen zřídka, nějak mě to nebaví. Ale k tomuto filmu jsem měla prostě nutkání hodnocení dát, protože ačkoliv se někomu film extra nelíbil, mě chytil za srdce. Mám přítele, který jezdí do Indie pomáhat a to co popisuje se s filmem dost shoduje. I přítel byl zmlácen "chlapíky" muže z vyšší kasty za to, že jako co si dovoluje pomáhat a vtloukat lidem do hlavy ty žvásty z jiných zemí. Přítel pak zjistil, že si tím prošlo spoustu dobrovolníků, kteří tam přijeli pomáhat. Takže já u toho filmu měla pocit, jako když sleduji film o mém příteli. I on byl nakonec svědkem vzpoury, jen tedy tato vzpoura dopadla dobře. A to jen proto, že onoho muže z vyšší kasty někdo zavraždil a naštěstí to po něm převzal syn, který už nechtěl pokračovat v takovém byznyse jak ho dělal jeho otec. A vedlo to naštěstí ke zlepšení. No bohužel, tyhle happyendy se stávají jen výjmečně.... (07.04.2022)