Roku de naši madžucu kóši to Akashic Records

Začátek byl opravdu super, sice to byla další klasická hromada klišé, ale Glenn- sensei byl ze začátku postava, po které jsem v podobném konceptu lačnil už delší dobu. Zkrátka hlavní hrdina, který je parchant a se vším co se kolem něho děje si neláme hlavu, nebo ještě lépe, je mu to u řiti... V momentě, kdy Glenn použil svůj nejmocnější úder (který byl vlastně kopanec) jsem si říkal, že se dívám sice na něco, co už jsem viděl mnohokrát, ale s postavou, jakou jsem neočekával. V té chvíli jsem i uvažoval o sympatických (i když slabých) 4* a těšil se na další díl. Jenže jak píše Goku, pak přišla 3. episoda a já si připadal, jako kdybych se koukal na něco úplně jiného, něco neskutečně tuctového a ohraného a hlavní hrdina byl rázem úplně stejný jako všichni ti nudní, odhodlaní a spravedlivý hrdinové. Prostě jako by v tu chvíli dorazil na plac místo toho vychytralého parchanta klasický Mirek Dušín verze 3000, kterých jsem ve speciálních akademiích viděl mraky a vše se zvrhlo do klasických žánrových kolejí, v kterých to víceméně jelo až do samotného konce. Hlavní hrdina se v dalších dílech dál potácel mezi tím parchantem, kterého jsem si oblíbil a snažil se tak maskovat, že je vlastně úplně normální, i když jeho odhodlání se nepřestávalo projevovat a tak už mu toho parchanta prostě někdo jako já nemohl uvěřit... A tak jsem byl zklamán a i když tahle speciální akademie je v podstatě naprostý průměr s předvídatelnými zvraty, které se až moc často řeší za pomoci různých nečekaných překvapení vycucaných z prstu, je to opět jen další kousek v kterém, jak píše Scalp "Všechno, co tu doposud bylo, jste už určitě viděli i jinde". Navíc to jak pro mě zabili Glenna jim ani teď na konci prostě nedokážu odpustit. 4,4/10 (20.06.2017)

mně se tedy anime líbilo a jediný důvod, proč dávám jen tři hvězdičky, je jeho useklost. Příběh zjevně počítal ještě s alespoň druhou sérií. O klišé se zde mluvit nedá - že se kolem učitele vytvoří jakýsi "harém" třech mladých děvčat...to není klišé, asi jako není klišé, že se v anime objevují pravidelně auta nebo moře nebo mraky. To tak prostě je. 99,5% všech anime této kategorie nějaký "harém" mají. Rozdíly jsou ovšem v tom, jak jsou jednotlivé postavy roztomilé a vtipné či naopak tuctové a nudné, zda jsou otravné a infantilní či se naopak chovají alespoň do té míry rozumně, aby jejich chování bylo chápatelné. Některé koncepty jsou prostě všudypřítomné, čím se liší, je kvalita zpracování. A zde rozhodně alespoň o mírný nadprůměr jde... nehledě na to, že mít za hlavního hrdinu učitele rozhodně není nic obvyklého. Tímto tedy vyslovuji nesouhlas s některými jinými recenzenty. Tuctovost ani chování postav není něco, co by zde mělo býti kritizováno. Mně osobně nejvíce (krom useklosti) zklamaly bojové schopnosti hlavního hrdiny. Od nadaného a zkušeného mága bych přecijen očekával o něco větší sílu i rafinovanost a o něco méně proher. (07.10.2022)

Tak moc béčkové, až je te mě ovce. BÉÉÉÉÉÉÉ. Hlavní hrdina... klasického eči (zde se anime za eči mimo pár scén pokládat nedá)... ale hlavní hrdina... perverzák, navenek hlupák, ubožák, bezstarostný, průměrný až podprůměrný co se boje týče... Taková hlavní ženská postava je další klasická tsundere, která hrdinu tajně miluje, ale odkopává ho a vyhazuje do vzduchu uplně kvůli všemu... pak brečí jak je blbá... wataši sem wataši tam... měl jsem občas chuť ukopnout hlavu jemu i jí... Strašně kopíruje Unbreakable machine doll a trochu i DXD, kde se ale hlavnímu hrdinovi té něhy trochu dostane a je to celkem frajer... Pořád nějaké narážky na lásku, ale jak to v těch 12 dílovkách bývá, velké kulové... vážně... to by se člověk dřív dočkal sexu s chapadly než polibku a lásky... Opravdu béčkové fanservice anime s neoriginálním plotem... A on si ještě někdo dovoluje stěžovat na Tokyo Ghoul? Já bych si ho moc vážil. (31.01.2018)

Utrpení, u kterého zpětně netuším, jak se mi podařilo dokoukat do konce. Jedinou trapnou výmluvou je čtení mangy. Roku de nashi nelze hodnotit nijak jinak než školní harém-paskvil plné klišé a fanservisu. Postavy jsou typické šablonovité archetypy typu aktivní tsundere, nemluvná kuudere, dobrosrdečně obětavé stydlivky a hlavní postava je navenek lenoch, trouba, perverzák, který uvnitř je strašně hodný a schopný. Díly obsahují zaběhnuté nechtěné nakouknutí do dámských šaten, plážové blbnutí v plavkách, festivaly, špatňáci, co neskrývají, že jsou od morku kostí špatní, hrdinské hlášky o ničem, všechna ta romantická nedorozumění, bla bla bla. Všechno, co tu doposud bylo, jste už určitě viděli i jinde. Graficky je to přitom docela i hezké a 2. díl vůbec originalitou vyčnívá tak, že si studio vzalo snad volno a na chvíli k tomu přistoupil někdo s mozkem. Tak kurnik proč to nebylo vedeno takhle dál? (06.04.2017)

Vzhledem k tomu, že jsem v tomhle případě začal číst mangu jako první, tak zase se nestačím divit, co dokázali tvůrci tohoto anime s tím provést (samozřejmě v negativním slova smyslu). Spoustu událostí si upravili, vynechali nebo z nich udělali opravdu odlehčené verze. Ono odlehčování jednotlivých situacích, kdy z toho dělají sledovatelnou pohádku mi už poslední dobou u anime vadí a fantasy žánrů obzvláště. Dále si také poupravili tak trochu design, který v některých případech dopadl opravdu katastroficky. Obecně ten příběh má našlápnuto dobrým a zajímavým směrem (kdy tu máme takového sympatického antihrdinu, se kterým člověk zažije spoustu srandy, a je tu celkem pestré prostředí), ale ono zpracování není zrovna dobře zvládnuto a obecně je mi celkem líto, že Celica tam nedostala moc prostoru, aby ukázala, co opravdu umí (ale kdo ví, třeba v pokračování snad - v lepším případě v tom manga zpracování, který je momentálně s překlady trochu pozadu, než anime). Když pominu zpracování, tak po příběhové stránce je tu spousta zajímavých situacích v otázce napětí, akce a různých zvratů. Hlavně se tu člověk taky dobře zasměje, ale není to nějaká fantasy parodie, ale taktně vložený humor. Animace je slabší a hudba průměrná. (22.06.2017)