poster

Zajatkyně (neoficiální název)

  • Francie

    La captive

  • anglický

    The Captive

Drama

Francie / Belgie, 2000, 118 min

  • kajda.l
    *

    Francouzský rakovinotvorný art toho nejhrubšího zrna. Kvůli podobnému umění jsem jeden čas nenáviděl jejich kinematografii. Dialogy jak z Marsu. Bohužel nejsem intelektuálně dostatečně na výši, abych vyprázdněné žvanění dokázal považovat za umění. A ne jen žvanění, ale i sled scén, když už jsem si říkal, že nic horšího přijít nemůže, tak přijde "alej prostitutek a transek" a kajda padl, ovšem nerezignoval. Zajatkyně je můj rekordní film, zatím žádný jiný film jsem nesledoval tři!!! dny. Z postavy Simona a s tím spojeným herectvím Merhara mi bylo fyzicky špatně. Destruktivní zážitek.(10.5.2014)

  • sochoking
    *

    Takže takto: chlapík (mne nesympatický kokot s veľa peniazmi) v bielych ponožkách (namiesto toho, aby si poriadne zamrdal, tak sa len frotérsky otiera a hned ejakuluje) pobehuje, sliedi, špehuje, vyzvedá a má idiotské otázky, zatiaľ čo jeho holka je v pohode, ale kedˇ začne spievať, tak spieva ako chlap po troch ťažkých dňoch chlastania. Dlhá, nudná intelkutálna sračka- vedˇ áno, bola koniec koncov od Marcela Prousta !(18.12.2011)

  • DwayneJohnson
    ****

    Na rozdíl, od mých, některých, oblíbených uživatelů jsem nucen konstatovat, že tenhle film je prostě povedený. „Poklidný“ děj a příjemné herecké výkony, tohle bych rozhodně sám za sebe ocenil. Jinak drama, téhle mladé dvojice názorně ukazuje, jaké to je, když si vezmete, nebo žijete s někým, jehož žárlivost je až chorobná a nemá s tou „ normální“ už vůbec nic společného. Rozhodně to nemůže dopadnout nějak extra dobře.(12.6.2014)

  • noriaki
    ****

    První co si musí divák uvědomit je že La Captive je ženské drama, ve všech jeho ohledech. Nejde ani tak o postavy které jsou prakticky výlučně jen dívky, ale především o atmosféru niterné pocitovosti, iracionality a intimity kterou se film vyznačuje. Chantal Akerman se vykašlala na zavedená pravidla žánru, a natočila snímek který se musí vnímat výhradně emocionálně, a ještě k tomu z perspektivy vedlejší postavy. Právě Ariane je ta okolo níž se točí celý děj, bez ohledu na to že kamera si mnohem častěji vybírá Simona udávajícího tempo událostí. Vztah obou milenců je zdánlivě podřízen jeho kontrole, ale ve skutečnosti je to ona kdo v tomhle tanci vede, protože Simon je zcela závislý na její spolupráci, a ochotě mu maximálně vyjít vstříc. Ústřední dvojice je skvěle zahraná, a i když je děj rozvleklý a jakoby chladně odtažitý, herci dokázali na plátno přenést hluboké emoce. V některých scénách je jejich láska skoro až hmatatelná. Skvělý film, i když pro muže je nesnadné ho uchopit a správně prožít.(30.1.2012)

  • kaylin
    **

    Chantal Akerman opravdu nebude můj šálek kávy a nevím, jestli nějaký další film, který by se ke mně v její režii dostal, bude dost dobrý na to, abych ho dokoukal do konce. Ani mi to nepřijde moc intelektuální, spíš jen jako snaha ukázat, jak destruktivní a nesmyslné vztahy mohou někdy vznikat. A zanikat.(7.8.2017)