Obsahy(1)
Experimentální film zachycuje vnitřní život laciného hotelu Monterey na newyorském Manhattanu. V dlouhých statických záběrech a pomalých jízdách kamery prokazuje Akerman cit pro kompozici a perspektivu, využívající linií a prvků architektury samotného hotelu. S použitím přirozených barev, neinscenovaných situací a absencí zvukové stopy jsme postupně seznámeni s budovou a jejími obyvateli, od prvních pater až po střechu a bezprostřední okolí. Snímek vznikl pod vlivem tzv. strukturálního filmu. (Dionysos)
(více)Recenze (5)
Mozek si rád tvoří rámce, vrstvy, soustavy, a mentální rovnice; při projekci Chantalina snímku vygeneroval jednu metaforickou. Dosadil do ní dvě proměnné: rozparcelované, do sebe zahleděné uvnitř - zalidněné i pusté, bloudivé i ponoukané směrovkami, strnulé i rozpohybované - a panoramatické, nedozírné vně. Je „jasné“, metaforou čeho jsou uvnitř a vně hotelu; méně zřejmé je, a jde o otázku, kterou nastoluje až moje interpretace filmu, které operace zvolit, aby se obě strany rovnice (záokenní uvnitř a záokenní vně) ustálily ve vzájemné rovnovážnosti. // Aby mi rovnice vyšla (nebo aby vyšlo najevo, že by žádná existovat neměla), dotočil jsem si v hlavě závěrečnou sekvenci – pohled na hotel a okolí z troposféry (s jejím autentickým zvukem). ()
soundtrack: Max Richter - Memoryhouse ()
S Chopinovými nokturny to uteklo docela rychle :). Ne že bych desítky záběrů prázdných chodeb považoval za nějaké velké umění, ale svůj účel to vlastně splnilo, takže proč ne. Experimentovat se musí. ()
Nemůžu to nesrovnávat s News from Home, jelikož oba ty filmy fungují na naprosto stejném principu, ale zatímco v News from Home zobrazuje šeď a monotónnost New Yorku s hlubším podtextem skrze čtení dopisů od její matky, v Hotelu Monterey je vše jen o té šedi a monotónnosti. Oba filmy mají osvobozující konec, svým způsobem "happy end", v News from Home je dlouhá scéna odjezdu z New Yorku, zde se konečně dostaneme na střechu a máme výhled ven, kde je to mnohem zajímavější než uvnitř hotelu (což na News from Home docela hezky navazuje), ale Hotelu Monterey zoufale chybí něco navíc, co by z toho udělalo zajímavější a propracovanější zážitek. Tohle je jen o zobrazování nudy a otravné stejnosti hotelových prostorů a chodeb, záměrně bez zvuku, ale v tomhle podání by to klidně mohlo mít jenom 10-15 minut a efekt by byl naprosto stejný, ale na svoji stopáž by tohle "poselství" vystačilo. Sledovat ale hodinu (víceméně krátkých) statických záběrů chodeb a výtahů, navíc bez jakéhokoli zvuku, je dost rychle ubíjející i na experiment. Je pravda, že už jsem jeden film, který byl jen záměrnou nudou, viděl a hodnotil čtyřmi hvězdami, ale to bylo díky tomu, že obsahoval další vrstvu. Tohle byla nuda pro nudu a vlastně samoúčelná, byť je to vystavěné chytře a určitě to svoji myšlenku má, jen sama o sobě absolutně neutáhne hodinu. 2* ()
Určitě bez hudby. ()