poster

Les rendez-vous d’Anna

  • De afspraken van Anna

  • slovenský

    Stretnutia Anny

  • anglický

    Anna's Meetings

  • anglický

    The Meetings of Anna

Drama / Psychologický

Francie / Belgie / Západní Německo, 1978, 127 min

Režie:

Chantal Akerman

Scénář:

Chantal Akerman

Kamera:

Jean Penzer
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (9)

  • WANDRWALL
    **

    Osamělost, hledání vztahu k druhému člověku, to je hlavní motto tohoto filmu.(29.5.2011)

  • WillBlake
    *****

    Kdybych byl jako Anna nezávislý režisér a po Evropě propagoval svůj nový film, přál bych si, aby oplýval podobným kouzlem jako tenhle film. Nebo jako kterýkoliv film od Chantal Akerman. Jakmile jednou propadneš tomuhle žánru, zůstaneš ležet sám ve svém pokoji, nedostupný pro celý svět.(25.7.2014)

  • Jellini
    *****

    Chantal Akermanové bylo 28 let, když natočila tenhle film. A už před Les Rendez-vous d´Anna jich pěkných pár natočila. Nechápu, jak si "tak rychle" a "tak samozřejmě" dokázala najít svůj jedinečný autorský přístup. Úsporný a jednoduchý příběh je tu odvyprávěn tempem situací a "zvýrazněnými" detaily. Souhlasím, stejně jako u všech jejích filmů, že je to "úplně jiná kinematografie". + výborný text zde: http://25fps.cz/2012/les-rendez-vous-d-anna/(1.7.2012)

  • Dionysos
    *****

    Bezpochyby film, spadající do řady těch, do nichž se divák musí chtě nechtě ponořit (a že se vám bude chtít, o tom nepochybujte). Poté si může plně vychutnat pomalé plynutí života a cesty mladé umělkyně vlakem napříč Evropou, při níž se během setkání s různými mužskými charaktery dostavují jen letmá spojení vzápětí zpřetrhaných citů. A je otázkou, co z těchto jisker může vykřesat citlivá, i když právě tímto stylem života již zocelená umělkyně. V obecné rovině film tak může sloužit i jako skličující pohled do života moderního umělce (i "artový" režisér musí dbát na marketingovou propagaci...). Film je naprosto uvěřitelný (dalo by se říci "ze života") i přes osobitou uměleckou licenci - např. kontrast otevřených zpovědí lidí okolo Anny a její až na výjimky zdánlivá mlčenlivá neprostupnost; a samozřejmě vizuální pojetí filmu, jehož hloubku může postihnout asi jen někdo "učený". Jako laik jsem proto odsouzen jen k němému úžasu, asi jako kdyby se všechny obrazy v Louvru začaly pohybovat (24krát za vteřinu). Zvláště ty od Edwarda Hoppera, jejichž estetika barev na Akerman zjevně působila i po návratu z USA na počátku 70. let.(9.3.2014)

  • garmon
    *****

    Aby vysoká kultura nezanikla, nestala se byť skvěle zaplacenou šaškárnou pro hrstku snobů, musí být stále konfrontována s nízkým, ba odspodu okysličována. Musí ve srovnání s nízkostí obstát. Poměřuju si díla, která do vysoké kultury patří tu uchem posluchače Chinaski, tu okem diváka Avengers. Z tohoto pohledu podle mě Setkání s Annou obstojí pro svou čistotu a přesnost. Negativ je ovšem víc – než mě Akerman zvykne na své tempo, uplyne dvacet minut, kdy počítám sekundy záběr od záběru a štve mě, že mi v hlavě běží představa, jak sedí ve střižně a říká: „...a ještě chvilku, ještěěě, ááá... – – teď! To fikni!“ Protahování, které hypnotizuje, ale bývá vyprázdněné. Další výhrada jde ke scénáři, který se ze začátku přes svou hyperrealističnost, civilnost a autenticitu hmoždí přes výmoly peripetií lehkostí bagru v oraništi. Adeptka scénáristiky píše o sobě. Nová generace takřka vždy přináší do umění novou civilnost – ale čím je tato poetičtější, tím se za pár desetiletí jeví patetičtější – Starci na chmelu. Ve chvíli ale, kdy začal mluvit Heinrich na zahradě svého domu, film mě bez výhrad vtáhnul – mix samozřejmého existenciálního ostnu s neskutečně komponovanými obrazy, oči Aurore Clément, ne-hrající, řekl bych, negativní autoportrét nešťastné, nedobře neprostupné bytosti rozsévající zjevně další zmatky v už tak nešťastném světě kolem sebe. Registroval jsem vzájemné souvztažnosti – s lineárním ubíháním Wendersova Klamného pohybu (tam se snímalo podobně), v dramaturgii dejme tomu Třetí generace Fassbindera (i když tam šlo o politické umění), všímal jsem si, čím vším je tahle vlna odlišná od té Nové, z níž vyšla, a k níž se Akerman ve filmech, které jsem doteď měl možnost vidět obracela… Tanul mi na mysli výraz „stříbrný věk“, který se používal pro poezii v Rusku kolem první světové války – něco, co už od podstaty nemůže být zlaté, protože je v tom zmar. Vždy druhé. Nejsilnější scéna byla krom Heinrichovy zpovědi ta noční s náhodným spolucestujícím ve vlaku.(3.5.2018)

  • Ninkaa
    ****

    Příběh osamělé režisérky Anny, bloudící evropskými metropolemi při propagaci svých filmů. Na svých cestách Anna potkává podobně osamělé muže, jako je ona sama, kteří se jí sami od sebe svěřují s tajemstvími svých životů, sny a touhami - jakoby ale tato podobnost Annu od navázání bližšího vztahu spíš odrazovala. Vyslechne mlčky jejich příběhy a leckdy bez rozloučení odchází pryč. Nakonec se vrací do svého bytu do Paříže, kde v prázdném bytě poslouchá vzkazy na záznamníku - mimo jiné oznámení o další cestě, která ji čeká za několik dní. Anna svůj život nežije, spíš přečkává od jedné železniční zastávky ke druhé - nemá žádný cíl ani sen. Podobně jako další Akermanové hrdinka Jeanne Dielman je Anna chladná, až robotická (např. rozloučení s mužem ve vlaku do Bruselu, rozloučení s matkou...),ale i přes to stále kdesi v hloubi duše toužící po určitém smyslu života, lásce, domově.(28.4.2011)

  • 1frida2
    ****

    Niterná, intimní, osamělá strana slávy. Moc mě bavilo pozorovat a naslouchat všem těm místům, nádražím, nocím, hotelům ve městech a místech, kde vládne samota a prchlivá ukojenost.(8.10.2015)

  • Pevek2
    *****

    Nocni cesta Evropou. Skvele plynouci, cas, prostor. Odlisnosti prostredi, dramaturgie. Uplne jina kinematografie(2.4.2012)

  • bravo1
    *

    Dvě hodiny filmu? Málo? Moc? Pro tento film platí to druhé - z tohoto filmu mi stačí útržky, nepotřebuji jej dvě hodiny sledovat, projev hlavní představitelky a dalších účinkujících bez přirozeného herectví mne k tomu nepobízí.(15.8.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace