A Character in Need of Support
Kamera:
Jan ČuříkHudba:
Wiliam BukovýHrají:
Karel Vašíček, Consuela Morávková, Ivan Růžička, Pavel Bártl, Jiří Stivín, Pavel Šilhánek, Jaroslav Zrotal, Stanislav Michler, Eduard Pavlíček (více)Obsahy(1)
Středometrážní film Pavla Juráčka a Jana Schmidta z počátku české nové vlny je příběhem muže, který si vypůjčí kočku, a pak se ji marně pokouší vrátit. Jenže půjčovna už není k nalezení, a tak muž s kočkou v aktovce kráčí bludištěm chodeb, čekáren a kanceláří... (NFA)
Recenze (103)
9/10 Umělecký film s několik vtipnými scénami, který mě doslova ohromil. Absurdita čiší z každého záběru. Řekl bych, že na tu dobu celkem odvážné...Jak už tady někdo zmínil, Kafka by byl spokojen. ()
Juráček byl génius. ()
Scéna s mužem s koupelnovými kamny stoupajícím po schodech a přitom neustále klesajícím je snad filmařsky nejinvenčnějším znázorněním stalinsko-gottwaldovského stalinismu i s výbornou zvukovou pointou přítomnou až v dalším záběru, kde teprve získává svůj pravý smysl. A takových zajímavých narážek na režim, byrokratismus opřený o anonymní a nekonečně hierarchizované funkcionáře, bezmoc občana pro nějž je pak nedosažitelná skutečně pověřená osoba, jež by vyřešila jeho problém, jako by nikdo takový ani neexistoval. Formálně a atmosfericky dokonalý film s mnoha silnými momenty, jež však ale přeci jen snaží vyjádřit hned k několika tématům a tím nevytváří příliš soudržnou výpověď. ()
Tak k tomuto dílku (prej kafkovská alegorie na něco, asi na režim) jsem se dostal díky skvělému filmu Pavla Juráčka Případ pro začínajícího kata ! Jenže v tomto případě kafka-nekafka dívat se na to moc nedalo , nepochopil jsem :( ()
Tři hvězdy - adekvátní hodnocení pro tento sice zajímavě natočený, však z dějového hlediska naprosto praštěný snímek. Ano, je to umění, krásná abstrakce, však já nepatřím mezi lidi, kteří při sledování podobných experimentů mají pořebu plesat. Já nejsem z těch, kdo dostanou orgasmus při pohledu na zazděné okno. Tu paralelu s komunismem tam nevidím, já v té době nežil. Pointu jsem nepochopil. Ještě, že to bylo tak krátké! Možná na mě jenom trochu zapůsobil určitý product placement. Jdu si půjčit kočku. ()
Pavel Juráček byl zkrátka vizionář a unikátní osobnost. Jeho prvotina Postava k podpírání je plná absurdních situací a narážek na nejen tehdejší komunistický režim (jeho alegorické podobenství platí v jakékoliv době). Ve stejný den jsem četl i literární scénář (který se liší jen nepatrnými detaily oproti filmu) a poté si pustil film, který navíc obsahuje i vynikající hudbu Williama Bukovýho. Pavel Juráček měl velice osobitý a autorský styl psaní i natáčení, které potom naplno zúročil ve svém geniálním díle Případ pro začínajícího kata. ()
Patri to k tomu nejlepsimu, co muze ceska nova vlna nabidnout ;] ()
Báječný příklad kafkovské absurdity, mnoho dobrých nápadů (myši, budova s nekonečnými chodbami, ...). Já ale patřím mezi osoby, které mají rády ve všem jasno, závěr filmu mě tedy neuspokojil. ()
Může se prozradit, že tento film byl promítán na... Ne? Nesmí? Aha... Tak pardon. V tom případě budu muset vymyslet něco úplně jiného. Škoda. A mohlo to tu být tak dlouhé! Vlastně, dobře pro vás, vy nic netušící hodnotitelské hlavy. Inu, podobenství je to. A já se přiznávám, já jim nerozumím. Stejně tak nerozumím tomu, co kočky mňoukají, stejně tak nerozumím tomu, proč je nenormální nosit s sebou ''kapesní'¨sprchu a také nerozumím tomu, proč tomu všemu nerozumím. Rozumíte mi? Myšlenka hledání Půjčovny koček je sice moc pěkná, ale... kdo si dobu nezažil a kdo předem nevěděl, o čem to vlastně má celé být... tak prostě nepochopí. Tím se tady snažím ospravedlnit mou maličkost, jež je evidentně velice šokovaná, poněvadž si právě přečetla obsah a nyní chápe vše. Ale úplně vše. Vlastně se teď cítím, jako jedinec pozorujíc Schrödingerovu kočku. A já tedy prozřela! Sledování filmů, kterých nevíte pražádnou informaci, je něco úplně jiného, jako sledování stejného díla s absolutním povědomí onoho celého. AHA! Liší se pak celé ''sledování''podruhé? jistěže ano. Díky, vážení, za Vaši přízeň, právě jsem vám vysvětlila to, co všichni vědí už dávno. Jenže! Takoveé podobenství je potřeba sledovat nejméně nadvakrát. A tady Vám všem doporučuji mou metodu. Nazveme ji třeba ''Elfíkova metoda sledování podobenství.'' Tu Vám nyní propůjčuji, neušpiňte ji, chovejte se k ní jako k sobě vlastnímu, nenechávejte ji nikde samotnou, nenoste ji na moc dlouhé cesty (maximální délka trasy je cca100 km, takže to snad zvládnete do varů), nepomlouvejte ji, když bude krapet protivná a hlavně ji používejte k potřebám určeným pro metodu. Tu mou. Výhradně za nočního světla! je náchylná na sluneční svit, děvenka moje starostlivá. A ještě o jedno Vás poprosím. Proces předání musí probíhat za ''filmových'¨podmínek, jež jsou přítomny převážně na půdách akademických, vesnických a Vašich domovů. Děkuji. -----Toliko od nasraného Elfíka, že nepochopil.----- ()
Výborný absurdní motiv! Váš soudruh Kilián ()
podobných snímků bohužel v české kinematografii je málo a tak jsem aspoň rád, že jsem na tohoto režiséra narazil a je velká škoda, že mu doba nepřála. Tato kratší filmová hříčka je i po těch letech stále aktuální a díky absurdnosti situací se udržuje napětí až do konce. Surealismu prostě není nikdy dost a stojí za shlédnutí i kvůli zajímavé kameře. Možná si zaslouží ještě lepší hodnocení, ale nechám si to zatím uležet. [ PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Zajímavý minimalistický snímek. Minimum dialogů, novátorská kamera, hutná atmosféra. Nevím, zda chyby v postsynchronech byly již při natočení, nebo za to mohl nekvalitní záznam tohoto filmu, ale výsledek mi trochu pokazily. Jinak se už těším na Případ pro začínajícího kata, protože tato alegorie měla jistě něco do sebe. Již začátek se školkou, vojáky a pohřebním průvodem mne odzbrojil. ()
Nie je to spatne, ale zeby som sa stal fundom filmu ako isty Adam Bernau, tak to ne! Oslovila ma ta cast filmu, ze si nieco poziciam /v tomto pripade macku/kocku/ a s tym, ze ak to do isteho casu a dna nevratim, tak zacnu sankcie, konkretne tuna poplatky. No ale co Ramzes nechcel, pozicovna zanikla, ovsem sankcie pochopitelne ostali. No a taxa rozbehol kolotoc udalosti. Absurdita mala hodne do seba a chladne uradnicky posobili na mna aj tie dlhe chodby. Skoda len, ze z hercov nepoznam nikoho. V ramci toho, ze ceskoslovenske filmy 60. rokov povazujem za dlhodobo najlepsie, dam aspon slusny priemer . 50 % ()
Celkem dobré podobenství o zmatené byrokracii v době komunismu. Celou stopáží (která je dost příjemná a krátká) se tím filmem nese taková zvláštní atmosféra, už jenom tím občasným zasekáváním konců scén nebo když na konci scény ani není dořečené to poslední slovo. A z té závěrečné KÁZNĚ mě až zamrazilo. Možná to je ještě hlubší, než myslím, každopádně podobenství to je dobré. 4* ()
Festival Nad Řekou 2009 Velmi zajímavý snímek studentského filmu, do kterého se vložila hromada peněz, poté se vůbec díky silné kritice společnosti nepromítal u nás a na místo toho se vyměnil za Vinnetua. Je vidět, že Kafkovština nemusí být vůbec založená na jeho díle, ale stačí k tomu naprosto nesmyslný režim, který v té době byl. ()
Kouzelné :) Už jsem to viděla kdysi coby postpubescent. Tehdy jsem se doma začala do telefonu ohlašovat "Půjčovna koček". ()
To je kafkovština..................mám rád filmy kdy nevím zda je magor autor, nebo já,případně oba................................Mimochodem................................ Felinoterapie je jednou z forem tzv. zooterapie, při níž se léčebně využívá vzájemného působení člověka a zvířete, respektive člověka a kočky. V Americe má tento obor více než dvacetiletou tradici, a s prokazatelnými výsledky. Blízká přítomnost zvířete totiž u člověka navozuje pozitivní emoce, čímž dokáže výrazně přispět k lepšímu účinku další léčby. Zanedbatelná není ani stimulace přímým kontaktem se zvířetem. Může prokazatelně snížit krevní tlak či zvolnit srdeční činnost..................................Takže panJuráček vlastně předběhl dobu,jen si to měl nechat patentovat. ()
Pohled do kafkovské mlhy za oponou soukromých i veřejných životů, jinak ne úplně nepodobný Jasného "Kocourovi" ze stejného roku. Dnes již snově působící labyrint světa, v němž chápat a rozumět je povinnost i přepych.... Není libo vyvětrat? Kázeň pod Letnou, přestože čerstvě už bez "fronty na maso". Kočičí konzervy však jaksepatří ještě bez náhražek. Výborná groteskní a expresivní hudba W.Bukového, Kiliána bohužel hledejte spíš v Humpolci. ()
To co Juráček znamenitě podal jako Případ pro začínajícího kata, zkřížilo se tu s Kafkou a jeho Zámkem. Výsledek si asi lze docela dobře představit. Místy až nepříjemně bezvýchodné. 75% ()
Vizuálně a koncepčně nejlepší je začátek filmu se symbolikou života – dětství, mládí, smrt – který se však ztrácí v mechaničnosti obrazu a zvuku. Mechaničnost ukazuje, že mezi mládím a smrtí autor zřejmě jen osaměle bloudil v kafkovském byrokratickém bludišti. Alespoň to tak vypadá podle jeho filmů a deníků (viz Klíč k určování trpaslíků). Juráček a jemu podobní přecitlivělí a sebelitující se nepraktičtí intelektuálové, kteří se ztratí v soukolí jakéhokoliv systému, jsou k politování, protože jejich pozornost se zasekává pouze na rozporech mezi vnitřními přáními a představami a vnějšími jevy a požadavky světa jako systému, jenž se chová jinak, než by si tito lidé přáli. Nicméně jim nelze upřít pronikavost umu a schopnost analyzovat a nacházet zákonitosti. "Tehdy jsem si uvědomil, že v sobě nosíme obraz světa, který jsme si vymysleli, abychom se v něm vyznali. Člověk si na něj zvykne a začne si jej plést se světem samotným." (citát z Juráčkových deníků). Inteligence těmto lidem občas umožňuje podívat se na sebe sama ze strany: "Tomán se rozhodl, že vyrobí film o nás. Totiž o nové vlně. Bude se to jmenovat Továrna na iluze. Děj bude vyprávět o mladém režisérovi, jenž za státní peníze nevěděl roupama co dělat. Teprve ´osvobození´ v srpnu 68 učiní tomuto cynickému playboyovi škrt přes jeho pochybnou kariéru. Věřím, že jednou budeme Tománovi vděční, protože by nás nenapadlo ani ve snu, že se jako třicátníci dočkáme toho, že o nás bude natočen celovečerní film." (konec citátu). Každodenní život s těmito lidmi je těžký nejen pro ty, kdo s nimi žije, ale i pro ně samotné, protože ve skutečnosti nejsou spokojení v žádném společenství, v žádném zřízení, a i kdyby existoval nějaký systém, jenž umožňuje vše, pak by byli stejně nespokojení, protože by nevěděli, proti čemu nasměrovat svou kritičnost, protože právě kritičnost je hlavní vlastnost intelektu. Každý systém je pak jimi vnímán jako absurdita a ta je úplně pohlcuje. To vysvětluje, proč jim uniká rozmanitost samotného života, který se neskládá pouze z vykonání povinností, ale i z osobních představ, snů a prožitků. Tajemství osobního štěstí nebo aspoň spokojenosti tak spočívá v zaměření se na to, co člověk může, nikoliv na to, co nemůže. Pokud intelekt brání člověku cítit a prožívat to, co je, a zdůrazňuje spíše to, co není, pak se nelze divit, že člověk vnímá svět jako absurdní systém, který zabraňuje plnohodnotnému životu, což je vlastně problém člověka, nikoliv světa, a člověk je tak spíše postavou k podpírání, než postavou podpírající, spíše silou destruktivní než silou konstruktivní. Což potvrzuje i tento alegorický film, kde osamělý člověk místo řešení vlastního života a životních úkolů (vztahy, seberealizace) řeší omezení systému v podobě byrokracie. To je typický postoj lidí, kteří se nestarají o existenci, ale zabývají se existencionalismem. Není náhodou, že místo kritického odporu k normalizaci a byrokracii jsem ve filmu cítila spíše nesympatický egoismus samotného autora, a že půjčovna koček ve mně vyvolala ironickou asociaci se známou slovní hříčkou, která ze služby ´Vypínání deček´ udělala ´Vypínání děcek´. Čili než člověk začne kritizovat okolní svět, měl by si nejdříve posvítit do vlastní mentality. Přesto všechno ve filmu zaznívá jeden geniální postřeh ve formě dialogu dvou mužů, jeden z nichž řeší křížovku: "– Vlastnost, kterou se liší člověk od zvířat na pět písmen? – Rozum? – Kázeň !" Skutečně je člověk jediný pozemský tvor, který se vědomě podřizuje a přizpůsobuje jakémukoliv systému. A právě na té "schopnosti" je založena lidská civilizace. ___ O tom, jak vnímání diváka ovlivňují předběžné informace o filmu, svědčí i to, že řeším otázku, zda by mne napadla asociace s Matrixem, kdybych si před sledováním tohoto filmu nepřečetla komentář Traffica. () (méně) (více)