O zatoulané princezně

Zase jedna pohádka, která příliš neodpovídá svému žánrovému zařazení - pro mě podivná směsice dětského filmu a pseudopohádky. (01.10.2002)

Druhá polovina 80. let má svůj zvláštní pohádkový punc - pohádka vypadá spíše jako televizní film, neprovází ji velká výpravnost, peklo nemá atributy mocnosti, naopak - dá se lehce obelstít, většina děje se odehrává mezi venkovskými vrstvami obyvatelstva a hlavně pohádková království vypadají velmi chudě, tak trochu na pokraji bankrotu - asi jako Československo a celý východní blok té doby... Nejinak je tomu i v pohádce princezny Jůlinky z království se sídelním městem Královská Lhota... Podobné filmy: S čerty nejsou žerty (24.12.2008)

Jakkoliv chápu a v mnohém sdílím výhrady k ZATOULANÉ, nemohu si neodpustit několik doplňujících poznámek. V kontextu dětské tvorby šedesátých až osmdesátých let - v něčem i let padesátých - představuje ZATOULANÁ určitě slabší průměr. Drhne režie, ne vždy jsou zvládnuty herecké výkony, občas skřípá scénář. Řadou těchto znaků jako by byla předjímána polistopadová česká pohádka ve svých určujících trendech. A právě tímto druhým srovnáním naopak vyniknou podmínečné klady tohoto pozdního Kachlíkova díla. Patří k nim demokratický (občanský) charakter poněkud vypelichaného královstvíčka Královská Lhota (osvícený absolutismus barokního krále), velmi amazonsky svérázné a přitom přitom už žensky něžné pojetí dívčí princezniny postavy a viditelně dynamičtější druhá část ZATOULANÉ. Svět drhnoucího socialismu, v němž již téměř nic nefunguje, ovšem skřípot ZATOULANÉ, konstatovaný v úvodu tohoto komentáře, nijak neoslabuje. Největší cena této poněkud očesané pohádky tedy spočívá právě v tom, co předjímá, ale také v tom, čím se stále ještě od předjímaného odlišuje. (02.03.2011)

Pohádka na motivy díla národního umělce Josefa Lady. To nezní tak špatně, ale Hrátky s čertem nebo Kaňka do pohádky to věru není. Až je mi ouzko z té představy, že toto inspirovaly všechny ty Nezbedné princezny Máni s pokrokovým moderním duchem. (29.05.2010)

Marně přemýšlím, proč po téhle princezně pátrali, když se už konečně ztratila. Ovšem česká strašidla si získají srdce diváka vždy a Jůlinka se naučila karetní triky. Některé věci mě nepřestanou okouzlovat... a proto krasojezdkyně dodnes mají na hlavě korunku. (V životě jsem takovou neviděla, ale stejně se mi to strašně líbí.) (28.12.2010)

"Dejmore! Propadl jsi peklu!" Nebo tak nějak to zde zaznělo. Pohádka či rodinný (dětský) film, který jsem měl vždy docela rád. (16.04.2022)

Kryptosoučasná rodina selsky barokního krále je podána a zahrána dosti sympaticky (oteckovský král, důstojná královna i neprinceznovská princezna jsou každý svým způsobem přesní), sebekarikační dvorské prostředí jako troškovina bez Trošky docela zábavné, ale i tak je to příšerná slabota. Že si princezna vyvolí cirkusáka, je prostě skandál, ale budiž, patří to k osobité poetice Ladových „zvrhlých“ pohádek. Problém je, že Ladova poetika v tomto filmu naprosto nefunguje, jak se ukazuje také na dvojici Mulisák – Brčál, z nichž jsem měl střídavě rýmu a vyrážku. O peklu raději nemluvím a jinak... no jinak nebudu opakovat, co zde již napsali jiní. Odpad to není, ale za vidění to nestálo. Od princeznina útěku byly pro mne jedinými spočinutelnými momenty „smlouva se dodrží“, zubař Nepuč a dvě ztracené Julie, ušla též scéna hospodské hádky s vojáky. Z komentářů doporučuji sportovec a Radek99, k nimž lze přečíst ještě třeba Mariin, nash. (jehož ovšem koriguji, že Hrátky s čertem nejsou „z Ladovy truhlice“, nýbrž z Drdovy), giovanni3, Ezis, offlineman. A to by k této pohádce stačilo. (02.06.2012)

Divný film, který snad ani nikdo nemohl myslet jako pohádku pro děti. (18.02.2003)

Zacatek predcil konec, ovsem nebyla tu vubec spatna pohadka. Neni to zcela typicky pohadkove, lehce spis jako televizni film. Vyprava velmi chuda. Ale musim rict, ze pribeh byl obstojny, mozna i trochu lepsi nez obstojny, neotrely napad s cirkusem se mi libil. Hodnotim vse spise kladne, vsak videt to jen jednou asi staci. Neni to ten typ filmu, co se da opakovat porad dokola. Vykon Petra Mikula je primo priserny. (16.10.2012)

Je to spíše dětský film než pohádka. Točeno na Červené Lhotě, malém zemanském zámečku - zde měl být sídlem královským (!). Lucie Tomková jako princezna Julinka, s kruhy pod očima a zarytě obrácenou pusou, neobyčejně rychle vyslovovala, téměř drmolila - to vidím jako dosti velkou chybu. Neměla v sobě nic urozeného, bylo to děvče z lidu. A to by prostě mělo být poznat, i přes to, že má rozjívenou letoru a cítí se nejlépe mezi venkovskými dětmi...Místy působí film až nudně, zejméně dlouhými scénami v manéži. Ale děti se na něj dívají rády. (27.02.2008)

Příjemná pohádka s Ladovým Mulisákem a Brčálem. Takových tu bylo před rokem 89 hodně, ale po něm tu prakticky nejsou :( škoda.. (07.11.2011)

V roce 1956 sáhli filmaři do ladovské truhlice a vznikly skvělé Hrátky s čertem. O dvacet let později tam sáhli podruhé a vznikla dokonalá, i když jen televizní, Nezbedná pohádka. Pokud vynechám Kaňku do pohádky, tak deset let po Nezbedné sáhli filmaři do truhlice potřetí. A mohla to být další kouzelná ladovská pohádka, kterých je tak málo a přitom by si zasloužily zfilmovat snad všechny. Mohla, kdyby sympaticky pohodový scénář tak děsivě nezhyzdilo mizerné zpracování. Fádní a téměř bezradná režie, která jakoby Kachlíka příliš nebavila, laciná scéna postrádající jediný z kouzelných ladovských nápadů, odfláknutý střih a většinou mizerné herecké výkony ochotníků, kteří před kamerou zoufale bojovali s trémou nebo ospalostí, nejčastěji pak obojím. Esencí této herecké prkennosti je pak Mikula coby Franta, jehož projev musel byl utrpením pro něj, filmový štáb i diváka. (13.11.2011)

Další z řady českých pohádek, které bych nejraději nikdy neviděl. Bohužel jsem viděl/slyšel celou druhou polovinu filmu a poctivě jsem si to vytrpěl. (24.12.2008)

No, nic moc. Byla to taková ta typická pohádka o království, které vypadalo jako větší vesnice, největší autoritou se mohl pyšnit místní zubtrh pan Nebuč a vrcholem zdejší kulturní sezóny byl příjezd minicirkusu. Celá záležitost na mě působila dojmem odbyté práce na scénáři, jehož autorce zjevně nepřekáželo, že si musela občas převzít nějaký ten nápad z úspěšnějších počinů. Ve výsledku si příliš nepomohla, protože vznikl takový zvláštní slepenec, v němž zůstaly některé postavy podivně nevyužity (vodník a strašidlo), královská armáda kdysi evidentně (kdovíproč) bojovala u Solferina, a v němž byl angažován nejeden neherec (viz. zcela prkenný Petr Mikula). A pak se holt divák nemůže divit, když na královské hostině obstarává hudbu DJ Dudák. Jak říkám- větší vesnice. / Poučení: Když už uzavíráš smlouvu s ďáblem, přej si alespoň něco pořádného. (31.12.2023)

"Strejčku, jak to, že jste suchej ?? A kape vám ze šosu... Neměl byste spíš stahovat pod vodu ??" - "Já nikoho pod vodu nestahuju !! Vždyť já jsem už čtyři sta let na vejminku !!" ;) (27.10.2014)

Nejvíc se mi líbilo to líbezný prostředí cirkusu, jinak nic převratnýho. (24.12.2008)

Tato dobrodružná pohádka se mi jako malé velmi líbila a líbí se mi i jako velké. ;) (25.08.2017)

Herecký výkony hrozný, děj šílenej, celý takový nesmyslný .... a prostředí celý takový šedivý... (31.12.2019)

Krásná pohádka na motivy Josefa Lady. Zlobivá princezna se nechce vdávat, na vdavky nemá ani pomyšlení. Radši uteče. Potká dvě dobromyslná strašidla, Habaděje Brčála a Mulisáka. Společně se dají k cirkusu. Získá si srdce mladého artisty Františka Kuldanů. Vysvobodí ho ze spárů pekla. Jak to v pohádkách bývá, i tady končí všechno dobře. (24.12.2008)

Komediantská pseudo-pohádka, která byla dříve mnohem častěji reprízovaná než nyní. Mě nikdy cirkusáci nebrali, tyhle části mě pokaždé moc nebavily. Jakmile se však na scéně zjevili pekelníci a bezhlaví jezdci na koních, kteří si hlavy se svítícíma očima drželi v rukách, bylo o zábavu postaráno :). (04.04.2021)