La orgía de los muertos

Takový hybrid-něco mezi zombie filmem, detektivkou a lá Sherlock Holmes a klasickým Hammer filmem ("Plague of the Zombies" nebo "Reptile"). Moc mě to přes svou zamotanost, spletitost a celkově slabou konsistenci příběhu ale nevzalo, je tu spousta klišé, nechybí tu však takřka nic z detailů a různých rekvizit z již zmíněného žánrového rozsahu (trocha gotiky nikdy neuškodí, dále typické hrobky, krypty, izolované a sklíčené venkovské prostředí, ponuré panské sídlo, šílený vědec, uctívání ďábla, čarodějnice, neznámý cizinec, oživlé mrtvoly, atd). Co film dělá filmem a drží ho nad vodou a v centru zájmu, tak to je jednoznačně pochmurné (šeré) pozadí, správně zvolená scenérie, a vůbec celkově poměrně působivá atmosféra, najde se tu i pár napínavých a děsivých momentů, herectví je rovněž překvapivě dobré (ale hlavní hrdina nebyl podle mě dost přesvědčivý), film ač docela přímočarý, tak na druhou stranu i příliš pomalý, únavný a překombinovaný, a to mi zde trochu vadilo a nemusím být sám. Neříkám ale že nejde ve svém (sub)žánru o slušný film, ale musím taky souhlasit s pepuou v tom, že už také o notně zestárlou bohužel, ale v "uvozovkách" jde pořád o docela slušnou podívanou, a člověk musí mít neustále na paměti, že v té době byly natočeny stále daleko horší horory než tento, a pokud rádi některé klasické Hammerovky z '50 a '60 let, a všeobecně i některé španělské horory, mohl by se vám film líbit. Jde o film který si své publikum už najde. Nekrofilního hrobníka v menší úloze si z chutí a elegancí zahrál hvědný hororový guru Paul Naschy. (26.04.2012)

Povedená to italsko-španělská záležitost s ponurou atmosférou mlhavého venkova a silnými gotickými prvky. Režisér Merino sice nebyl specialistou na horrory, ale moc dobře věděl, jaké ingredience do nich napasovat, aby si divák přišel na své. Rozlehlý dům, jedno podezřelé dědictví a rodinné tajemství, hřbitov, podzemní katakomby, neznámý vrah a navrch ještě chodící mrtvoly. Trošku guláš, ale chutná zatraceně dobře. A nesmim zapomenout na Paula Naschyho, který tu bravurně sehrál sice vedlejší, ale o to výraznější roli podivínského hrobníka Igora. Pro mě o třídu lepší, než třeba takový Horror Rises from the Tomb ze stejnýho roku. (10.05.2011)

Španělsko-italská spolupráce přinesla své gotické plody. Ústředním místem snímku je tajuplný hřbitov (škoda, že bez mlhy) s labyrintem podzemních chodeb. Duchařské pověry, nevysvětlitelná úmrtí, vyděšení vesničané, noc, bouře, blesky, hromy...trocha erotiky, sličné děvy, nekrofilní hrobník (božský Paul Naschy) a profesor, který skrývá podivné tajemství. Nejen on ví, co za hrůzu se v podzemí skrývá! Temnou atmosféru skvěle dokresluje děsivá hudba (jak tehdy stačilo pár tónů na violu či hoboj). A občasné delší záběry kamery připomenou mistrovská díla italských specialistů na horror. A že film poněkud zestárl? Nu, v tom je právě ono podivuhodné kouzlo... (07.11.2012)

Skvělá temná atmosféra gotizujícího hororu, odehrávajícího se v malé makedonské obci: hřbitov, hrobka, izolovaná ves, podzemí, tajná chodba, zámek, řada záhad a narážek, půvabné ženy a i obskurní postavy. Tento horor se údajně vyskytuje ve třech verzích, z nichž některé jsou se „svlékacími“ scénami žen, jiné jsou „oblečené“. Viděl jsem tu verzi „oděnou“ a řadím tento u nás neznámý film k nejlepším ze subžánru gotického hororu. Vizuálně na velmi dobré úrovni (exteriéry se točily v Pyrenejích a v Miláně), je tu jistá malebnost scén i atmosférická barevnost, v níž vynikají ženské postavy v kostýmových oděvech. Toto dílko připomíná to nejlepší ze zlatých časů produkce Hammer, ba jej i předčí. Dokonalosti brání jistá zamotanost a drobátko i zdlouhavost scénáře... (09.03.2011)

Skvelý atmosferický horor s Paulom Naschym vo vedľajšej roli, servírujúci zo žánrového pohľadu tak povediac z každého rožku trošku. La Orgía de los muertos v podstate nemá slabé pasáže, mierne detektívne ladený príbeh ma po celú dobu držal v napätí a počas nadupaného finále, v ktorom hrajú prím pozoruhodné dobové masky som si spomenul na iné výborné sedemdesiatky ako Horror Express, The Living Dead at Manchester Morgue či de Ossoriovu sériu The Blind Dead. (24.09.2018)

Blonďatý pedo knírek byl hrozný herec a celkově herecky až na blondýnku slabé a nezáživné, příběh vůbec neoslovil a místo je nezajímavé hudba hrozná no a.... Horor jsem na plné čáře postrádal nenašel jsem kapku ničeho atmosféra napětí a podobně což pak nevím co to bylo. (29.09.2018)

Bracula se chvilkama tváří jako brak mezi zombie a krimi. Nenásilný příběh od kterého nečekejte nějaké zázraky. (01.04.2013)

Bohužel již notně zestárlý horor. (18.09.2011)

Ten Naschy je nekrofil k zulíbání. Bylo mi ho úplně líto a kdyby to šlo, půjčil bych mu nějakou zesnulou tetičkou, aby jí za dlouhých zimních večerů zahříval prostydlé paže. Nesměl by jí ale nosit do tepla, aby se za ní netáhly mouchy a jiná nekrofágní havěť. Bohužel děvčata hrají o poznání hůř (teď myslím ty živé postavy, ne Naschyho sbírku ve sklepě) a masky jsou nevalně vyvedené. Další z řady filmů, které beznadějně zastaraly. Zajímavý kus maximálně pro sběratele a Naschyho fanoušky. (15.12.2013)

Staré gotické horory mívají slušnou atmosféru a pokud se k tomu přidá solidní příběh, je to celkem zábava. Pohříchu většina těchto hororů umírá na přehnaně vyumělkované strašidelné scény, kdy ve snaze diváka co nejvíce vylekat se zbytečně moc hraje na efekt, což z dnešního pohledu už ale nefunguje, protože ty masky všelijakých příšer, upírů či zombie prostě vypadají směšně. Po téhle stránce je ale právě tenhle španělský horůrek docela povedený, protože ti chodící mrtví opravdu vypadají hrůzostrašně a navíc i samotný příběh není zase tak úplně přímočarý, takže dojde i na nějaký ten překvapivý zvrat. Klasickou slabinou je úděsné přehrávání, a to především ženských postav, které při každé příležitosti hlasitě ječí a rvou si vlasy. Celkově mě tenhle film ale docela pobavil a rozhodně napravil mé mínění o strašidelné produkci té doby, protože je to o dvě třídy lepší než třeba italský Baron Blood. (03.04.2011)