Goya en Burdeos

Goya v Bordeaux je především zhmotněním Goyových výtvarných děl. Goya v Bordeaux sic obsahuje životní skutečnosti proslulého španělského malíře, ale než o životopisném snímku lze tu spíše hovořit o Saurových představách o Goyových vášních, halucinacích, snech i vnitřních běsech. Goya v Bordeaux je věnován bratru Saury, malíři Antoniovi, jenž nedlouho předtím zemřel a Goyou byl také ovlivněn. Francisco Goya zavrhoval starý typ námětů, nezřekl se mistrovství ve prospěch klasické vznešenosti a uchoval něco ze zářivosti světla ve svých dílech, přesto neznal slitování a nelichotil, razil svou nezávislost na konvencích a plochám svěřoval své vidiny, a to i ty intimně bolestivé. Pro své překračování norem byl později Goya označován za předchůdce nejen impresionistů, ale rovněž expresionistů a též surrealistů. Goya v Bordeaux, to je směs baroka, rokoka, klasicismu, romantismu a naturalismu, Goyovy obrazy ožívají ve své živoucí horečnatosti, v touze a v chtíči, v hrůzách války, v temných zákoutích lidské duše, v očekávání. A k dokreslení atmosféry doby a místa je přihozeno largo a fandango Luigiho Boccheriniho. Hlavním předmětem zájmu je Francisco Goya (výborný Francisco Rabal, jako mladší José Coronado), starý muž, který si připomíná nezapomenutelné okamžiky ze svého úspěšného života. Přítomnost plyne vedle minulosti i vedle představ, vzpomínek, předtuch a běsů. Z dalších rolí: Goyova zvídavá dcerka (později prokázala výtvarný talent) Rosario (Dafne Fernández), Goyova milenka v jeho pokročilém věku Leocadia Zorrilla (Eulàlia Ramon), Goyova touha a múza Cayetana, třináctá vévodkyně z Alby (Maribel Verdú), mocný šlechtic a politik Manuel Godoy (Josep Maria Pou), nebo přátelé malíře a básníci Leandro Moratín (Joaquín Climent) a Juan Valdés (Carlos Hipólito). Goya v Bordeaux, to je živoucí forma Goyových výtvarných prací v jejich podstatě a duchovním rozpoložení, dotýkající se nejvíce nejniternějších pocitů a vjemů malířova génia. Pozoruhodný vizuální požitek. (11.01.2023)

Očekávaně artové zhmotnění představ znalců a obdivovatelů Goyova života, shrnuté do útržkovité symboliky před rozevírající se náručí smrti... Zkrátit vzdálenost, kterou jsme se s účinkem míjeli, se nezdařilo už ani nesporně působivému oživlému obrazu občanské války s kombinací vznešených smyčců... Jen mně tak přišlo do hlavy - ještě že svou neuměleckou duší neprožívám stejně jako Goya politiku doby, v níž žiji, vyhnu se tak míhání siluet u mého smrtelného lože - to by byly teprve přízraky! (19.06.2014)

Porážka kravy – purpurovo červené, ešte teplé mäso rozseknutého tela vnútrajšku sa premieňa na hlavu slávneho maliara. Ten prežíva záver života vo vyhnanstve. Možno šlo o symbol snahy národu umením sprostredkovať krásu života, zničenej v pretlaku tvorivej nutnosti vypovedať vo svojich dielach o hrôzach, ktoré sužovali rodné Španielsko. Šokantný úvod lemuje jedno z posledných diel slávneho režiséra Carlosa Sauru. Sčasti chaotické dielo, raz viac, raz menej vydarene popisujúce životné epizódy a horúčkovitú, zväčša nočnú tvorbu známeho umelca. Nedostatky zachraňuje kamera, verne zachytávajúca farebné odtienky Goyových diel. Atmosféra, ladenie deja, tiene a sfarbenie obrazu zodpovedá jednotlivým tvorivým obdobiam výtvarníka, o ktorom spisovateľ André Malraux vyhlásil, že ním začína moderné umenie. Francisco Rabal, po väčšinu času na plátne exceluje v postave hluchého maliara, ktorý trpel touto chorobou zhruba od svojej štyridsiatky a všetky vízie počuteľného sveta a milovanej španielskej hudby a tanca s klopkajúcimi opätkami si vytváral iba pomocou imaginácie. Zaujímavý film, ktorý možno odporučiť všetkým interesujúcim sa o výtvarno a rovnako záujemcom o život a dielo Francisca Goyu. (16.11.2004)

Máte rádi obrazy španělského malíře Goyi? Znáte dopodrobna všechny jeho životní peripetie? Potom je Goya v Bordeaux filmem přímo pro Vás. Film je směsicí vzpomínek, obrazů a snů/halucinací slavného kritika lidské hlouposti, autora slavných Capricios ("Spánek rozumu plodí příšery!") Zážitek podporují zajímavě provedená prostředí, výborné herecké výkony, nádherná hudba... Mnoho sekvencí je přímo převzato z jeho obrazů, které takto "ožívají" a dotvářejí jedinečnou atmosféru filmu. Myslím, že velice věrně a s notnou dávkou empatie je vystižena samotná povaha "posledního ze starých mistrů" a zároveň "otce moderního malířství" i pohnutá doba, ve které žil, která zvláště ve Španělsku nebyla na boje, zrady a zvraty chudá. (20.10.2007)

Čisto štúdiové artové dielo s lacnými kulisami retrospektívne pojednávajúce o živote Goyu (španielsky maliar). Forma ma nejako nezaujala, na hlavnú postavu, ktorá vyzerela ako mrvola tlstého muža, sa nepozeralo príliš dobre, ale keď naozaj takto vyzeral, tak ok. Čo už, každý nejako musí vyzerať. V životopisnom Goyovom príbehu som sa strácal, podstatné momenty (strach sluchu) sa tu striedali s vatou a celkový výsledok vyznel tak nemastno-neslano. Spracovanie zasa vyzeralo ako by bolo televízne. Ak by som si chcel niekto pozrieť o Goyovi a nepozná ho, odporúčam siahnuť radšej po niečom inom. (21.11.2022)