"Panebože, jak je jednomu dobře, když je mu dobře..." Povzdech starého dědečka (hraje jej legenda španělského filmu Francisco Rabal) zcela vystihuje vnitřní ladění tohoto málo známého rodinného filmu Carlose Saury. Příběh 10tiletého chlapce Manuela, který je "odklizen" k příbuzným na venkov v Murcíi po dobu, kdy rodiče v Madridu vyřizují náležitosti svého rozvodu, natočil jeden z největších španělských režisérů podle vlastního románu Pajarico Solitario (Osamělý ptáček). Příběh jednoho léta v Manuelově životě není ničím jiným než filmem o první lásce, o prvních dospělých objevech i o první ztrátě. V poněkud bizarní početné rodině z otcovy strany je Manuel poprvé v životě konfrontován s tím, jak zdání může klamat a kolik abnormálních situací může skrývat napohled nudně konformní fasáda venkovské rodiny. Taky se tu však setká se svou sestřenicí Fuensantou. A jen osud je nakonec rozdělí...(oficiální text distributora)
Komentáře uživatelů k filmu (13)
freddy
Nikdy jsem sice neměl tak zajímavou a rozvětvenou rodinu, nikdy jsem nejezdil na prázdniny na venkov, a přesto mám pocit, že jsem filmu dokázal porozumět a naladit se na tu správnou dá se říci nostalgickou notu. Každý v této rodině byl zajímavý a právě v této různorodosti se skrývá jeden z pozitivních faktů, díky kterým se mi tento film zalíbil. Musím konstatovat, že chvílemi mi toto dílko připomínalo u nás málo známé francouzské filmy Tatínkova sláva a Maminčin zámek, bylo to podobně poetické a vyjadřovalo to i podobné myšlenky, ale samozřejmě film Ptáček není kopií těchto filmů, spíše si myslím, že to je náznak toho, jak by ty dva francouzské filmy natočené podle Pagnolova autobiografického románu "Jak voní tymián" vypadaly, kdyby se jejich děj neodehrával začátkem 20. století, nýbrž o nějakých 80 let později. Ptáček je zkrátka filmem o dětském pohledu na život a na rodinu, se kterou se hlavní hrdina postupně seznamuje, a při té příležitosti poznává i první lásku a první strasti života, jako je například smrt. Já v tomto filmu zkrátka vidím poeticky nasmímaný pohled na svět, do kterého možná pan režisér Saura vložil trochu své vlastní nostalgie. Ač film nenabízí nic převratného a ač jsem se u něj i chvílemi nudil, přesto si ho troufám označit za mimořádně kvalitní a zdařilý film, který má své nepopiratelné kouzlo. A z toho důvodu mu uděluji čtyři hvězdy.(15.7.2010)
LiVentura
O lidech a lidství, životě a smyslu jeho..(14.7.2010)
Handle
Buď mi ten film přišel o ničem, nebo jsem ho nepochopil. Pro mě divný a nevýrazný snímek, já jsem se hodně nudil. Ale možná jsem jen od toho čekal příliš, protože obsah filmu mi přišel zajímavý.. Každopádně nevím, co tím chtěl autor říci a u plno scén jsem opravdu nevěděl která bije a to by se podle mě stávat nemělo. Mně osobně tohle prostě nesedlo.(14.7.2010)
anderson
Saura "točí" aj po rokoch stále o tom istom. A mňa to stále baví. Navyše: Excelentný český dabing z dielne ČT. (3.1.2011)(3.1.2011)
d-fens
ocenenia : Montréal World Film Festival 1997 - nominácia na Grand Prix des Amériques, Najlepšia réžia (spolu s filmom "Tôkyô yakyoku")(20.2.2010)
pakobylka
Nenápadný, i v dramatických chvílích zvláštním způsobem vyrovnaný, mírný a pokojný snímek o životě z pohledu dospívajícího chlapce. Možná mu chybí silnější emocionální náboj ... 3,5*(15.7.2010)
Hillock
Podle obsahu děje jsem čekal víc než mi bylo naservírováno. Moc nechybělo a byla by jen jedna hvězdička, takže hodně slabé dvě hvězdy.(9.8.2010)
Aqualung
Krásný, poetický film, který je o otvírání dvěří, nalézání, hodnocení, obav i o kráse.Krásná kamera, řekl bych, že se přibližuje citelně Pasolinimu, ale jen v kompozici respektive síle záběru.Chlapec na kraji jinošského věku se potkává s dívenkou, která ho silně osloví a spolu proletí prázninami, domem i chumlem lidí, kteří jim pomáhají anebo umožňují poznat, co obnáší zákoutí života....Silný film.(15.7.2010)
simply
Strasti života viděné očima malého a bezbraného chlapce(16.8.2010)
Akana
Podobně jako ve svém starším filmu Starý dům uprostřed Madridu zkoumá Carlos Saura svět očima dítěte, tentokrát chlapce, prostřednictvím jeho sladce nostlagických i docela drsných zážitků během nedobrovolného pobytu u svých příbuzných. Ptáček je ovšem vyprávění mnohem odlehčenější, světlejší. I v něm jsou ale vedle sebe krása i tragika, osamělost i lidská blízkost, život i smrt. Každý člen rodiny je svéráznou osobností obdařenou jak pozitivním kouzlem, tak i nějakým tím nepříjemným tajemstvím a nade všemi ční postava dědečka v podání legendárního Francisca Rabala. Film má kouzelnou atmosféru plnou španělského slunce a hudby, plyne zlehka a vyvolává dojem, že se v něm říká o životě něco velmi silného i když to není přesně pojmenované. Ne každý filmový klasik umí v pozdním věku natáčet takhle příjemné snímky.(15.10.2011)
tranquill
Tradiční španělská režie dotýkající se ožehavých témat. Jen mne tento venkovský příběh neoslovil tak, jako téměř všechny filmy mého oblíbeného Almodovara. Námět zajímavý na rozdíl od závěru, ten mi vyšuměl...(24.11.2013)
boombang
Milý, i když nevýrazný příběh o dospívání ve Španělsku. K tomu trochu té erotiky, šílenství a subtropického podnebí. Viděl jsem to, nezklamalo mne to a spát po tom budu určitě klidně.(14.7.2010)
iz67
Špatný. Kdyby to bylo natočeno tak v roce 1971, tak neřeknu.(3.1.2013)