Reklama

Reklama

Tančírna

  • Itálie Ballando ballando (více)

Obsahy(1)

Snímek Tančírna zprostředkovává divákovi intenzivní pocit míjejícího času a historie, ve kterém se prolíná "malý" osobní život pravidelných návštěvníků jedné typické pařížské, předměstské tančírny s během "velkých" dějin. Film je natočen úplně beze slov. Divákovi ale vše mistrně zprostředkovává pomocí syntézy hudby, tance, pantomimy, masek a kostýmů. V několika epizodách, odehrávajících se v rozpětí takřka padesáti let (1936-83), jsou v Tančírně připomenuty významné momenty z minulosti Francie a spolu s ní vlastně i celé Evropy. K popularitě snímku přispívají četné a charakteristické melodie oněch časů, včetně šansonů Edith Piaf a písniček Beatles. Originální koncepci tanečního vyprávění převzal známý italský režisér Ettore Scola z pantomimického divadelního představení, uváděného pařížským Le Théatre du Campagnol v roce 1981. Do filmových rolí byli obsazeni přímo herci úspěšné divadelní adaptace, neboť sehranost kolektivu byla v tomto případě zárukou celosvětového úspěchu filmu. Mimo jiné inspirovala i vznik představení brněnského Divadla v 7 a půl. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (98)

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Velmi pozoruhodný film beze slov, ale se spoustou tance, mimiky a pamtomimy. Úchvatný ve své ironizující formě, která nádherně zlehčuje těžké časy. Vyobrazuje léta 1936, 1940, 1942, 1944, 1946, 1956, 1968 a 1983, půvabný ve své hravosti neradičního zobrazení společenského a lidského chování. Celý herecký ansámbl byl výborný. Ti kteří vynikali: Nani Noël jako divoká dcera, Liliane Delval jako alkoholička, Monica Scattini jako dívka, se kterou nikdo nechtěl tančit, Arnault LeCarpentier jako znuděný student, Régis Bouquet jako majiel salónů a drsňák, Marc Berman jako úlisný kolaborant a pašerák, Jean-Francois Perrier jako německý oficír, Michel Toty jako elegán, Michel van Speybroeck jako Jean Gabin a Francesco De Rosa jako barman Toni. Velmi pozoruhodná a zajímavá zábava, která nevšedně úchvatným způsobem zpříjemní volný čas. ()

ibeh 

všechny recenze uživatele

To je prostě pocitový a taneční film, buď vás chytne od začátku nebo už nemáte šanci. Je to hodně divadelní, což mi vůbec nevadí, a vždy si užívám ty geniálně vybrané originální týpky, co tam hrají. Pro tenhle film mám slabost, je humorný, nostalgický, dramatický, podle jednotlivých historických období. Celkově i s hudbou opravdu jedinečný. ()

Reklama

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

Nejsem milovník tancování a v tomhle filmu je tancování zcela v centru všeho dění... Jsem milovník hudby a tu si zde člověk může užívat plnými doušky... Na jednu stranu musím určitě ocenit originální pojetí filmu, v němž nezazní ani jedno slovo a přesto ze stylu hudby, tance a nějakých pantomimicích kreací lze jasně rozpoznat, ve kterém období 20. století se právě tančí. Tančírna se tak v průběhu filmu mění třeba ve skrýš při bombardování za 2. světové války nebo v místo, kde za hudby Beatles rebeluje v roce 1968 francouzská mládež. Co se mi ale hodně nelíbilo, byl dosti bizardní (a hlavně dlouhý) úvod a vlastně i závěr odehrávající se v současnosti, v němž se na scéně postupně objevují jednotlivé dámy a pánové (z nichž některé dámy mi vážně přišly ošklivé a páni zas poněkud slizcí)), kteří pak spolu různě tančí a na konci postupně tančírnu zas sami opouští. Za tyhle pasáže jsem měl chuť dát filmu jen 2 hvězdičky, za to ostatní, a tedy především za tu jistou originalitu, jednu hvězdičku přihodím. ()

LeoH 

všechny recenze uživatele

Film, kde se nedělá lautr nic jiného, než že se tančí, a přitom v něm o tanec vlastně nejde... Film založený na tak jedinečném nápadu, že si neumím představit, že by mělo smysl ještě někdy natočit něco podobného. Když jsem ho před lety viděl v kině poprvé, býval bych dal čtyři, protože mi tenkrát připadal místy natahovací, ale zůstal mi intenzivně zaseknutý v paměti a při novém shlédnutí po letech se ukázalo, že je toho v něm mnohem víc, než se mi tehdy v patnácti či kolika zdálo. ()

Adman 

všechny recenze uživatele

Ironické je to, že byl film nominován na oskara za cizojazyčý film ale přitom ve filmu nepadne jediné slovo! :) Film je vyjádřen jen obrazem, tak jak tomu bylo dříve kdy filmaři ještě nedokázali zaznamenat a přehrát zvuk synchronně s obrazem. Každopádně se jedná o velice promyšlené a myšlenkově hluboké dílo, které na diváka sálá svou hloubkou a nenechá ho vydechnout. Po pravdě řečeno, samozřejmě zapůsobil i na mě, ale bohužel ne tak hluboce jak to bylo záměrem. Film znázorňuje v pařížské tančírně rozvoj a úspěchy tanečních stylů od poloviny 20. let 20. století do 80. let 20. století. Každopádně, film rozhodně stojí za zhlédnutí a na tom jestli tančit umíte, či nikoliv už tolik nezáleží. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (6)

  • Ve filmu ve většině případů neodpovídá obsazení kapely hrané hudbě. Většinou chybí hráč s kontrabasem a slyšíme více nástrojů než je na pódiu muzikantů. (ČSFD)
  • Krátkozraká slečna (Monica Scattini) se opravdu ani jednou do kola nedostane, ale vyzvána k tanci je – v době okupace Francie nacistickým důstojníkem. Když zjistí, o koho se jedná, svou jedinou příležitost odmítne. (Robbi)
  • Režisér si vzal jako základ snímku stejnojmenné pantomimické představení jednoho pařížského divadla a do filmu obsadil i herce z onoho souboru. (Cherish)

Reklama

Reklama