Reklama

Reklama

Novela spisovatele Vladimíra Körnera Zrození horského pramene se stala námětem psychologického filmu Cukrová bouda, který v barrandovském studiu natočil v roce 1980 režisér Karel Kachyňa. Tematicky se film vrací do období těsně po skončení druhé světové války, do doby, kdy řada lidí v zcela nových podmínkách začínala budovat svůj nový život. Takový je i osud hlavní představitelky mladé vdovy Přibylové, která se krátce poté, co byl její manžel v posledních dnech války zastřelen, přestěhuje se svými dvěma syny do malé, téměř opuštěné severomoravské vesničky, aby se zde pokusila znovu začít žít. Ocitla se náhle v neznámém drsném kraji mezi neznámými lidmi. Doba byla složitá, v kraji ještě řádily zbytky fašistických band. V této složité atmosféře se Ondra, starší ze dvou synů, seznamuje s německým antifašistou Bartlem, který se nedávno vrátil z koncentračního tábora. Později mezi nimi vzniká silné pouto, které přeruší až tragická událost… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (62)

dobytek 

všechny recenze uživatele

Další Kachyňovo pedo-drama vyprávěný jakoby z pohledu fakana. Značnou část filmu zaberou různý záběry na to, jak fakani někde pobíhaj po lesích a podobně. Zaujme snad akorát výkon Miroslava Macháčka a kozy Jany Švandový. Kachyňa mě prostě nějak nebere. Z jeho poměrně rozsáhlý filmografie se mi opravdu líbil snad jenom jeden film (Pozor, vizita). ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Příjemné zrcadlo ke Krejčíkově Vsi v pohraničí. Kachyňa zde dal několik velice dobrých příležitostí Janě Švandové, Michalu Dlouhému a Miroslavu Macháčkovi. V malých rolích se pak zaskvěli Kostelka a Kodet. Výprava sice místy selhává, ale celek je velice funkční, děj není tendenční a proto je možné klasicky jen postrádat vydání na DVD (reprezentativní kolekce Kachyňových filmů je mým snem už dlouho). ()

Reklama

sud 

všechny recenze uživatele

Takřka dokonalé propojení (po)válečného dramatu a rodinného filmu, které má na svědomí kdo jiný, než mistr oboru Karel Kachyňa. Málo v kterém filmu je vylíčena doba těsně po válce jinak než jako naprostá idyla - zde i přes určitou úlevu spatříme strach z nového prostředí, vytržení z kořenů, dozvuky válečného teroru. Kromě bezchybné Jany Švandové a suverénního Miroslava Macháčka zaujme i Michal Dlouhý v jedné ze svých prvních rolí. Vladimír Körner může být i touto adaptací nadmíru spokojen. 95%. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Tož chceš?“ - „A jsou to poctivý peníze?“ - „Jaký se zrovna tisknou.“ Konec (civilizovaného) světa. Přesně tam zamíří zoufalá matka s 2 kluky po tom, co přijdou o otce. Divák se sám sebe musí ptát, proč zrovna tam? Snad kvůli naivní představě, že tu zapomenou, začnou znovu a najdou naději na nový, hezký život. Na který to ovšem opravdu nevypadá. Kdepak jsou ty zářivé zítřky plné radostného budování naší poválečné vlasti. Kam jen kamera dohlédne, tam jsou pouze všudypřítomné pozůstatky nedávno skončené války. Všude jen zničené věci, budovy, nevybuchlé miny, bláto, zima, nehostinnost, nevlídnost, dokonce ještě německé ženy, které musí za trest sázet stromky. A v lesích číhá nebezpečí v podobě stále bojujících fanatiků…ideální prostředí pro dobrodružství 2 mladých chlapců, tedy především toho staršího (výborný Dlouhý). Ačkoliv nejvíc mě zajímala Macháčkova osudem zkoušená postava (jedno, že jsem mu stejně jako hlavní hrdina co chvíli nerozuměl) a fajn byl také neustále se „vracející“ Kodet. Celkově dávám solidní 4*. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Karel Kachyňa umí takový melancholický. ale silný příběhy opravdu vyprávět s velkým citem a Jan Čuřík jako jeho skoro dvorní kameraman dokonale rozumí Kachyňovým záměrům a když je potřeba obrazová realistická výpověď dá to tam, když je třeba poetiky, dá to tam aniž by se to v celku nějak rušilo, opravdu výtečná práce. Jsem rád, že jsem viděl, Michala Dlouhýho v jeho začátcích, nejzajímavější postava je pro mě ta, kterou Miroslav Macháček, jo a Jana Švandová v osmdesátých letech byla ňamka. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (3)

  • Film se natáčel na Staroměstsku a v okolí obce Branná. Ve filmu se dále objevuje Nová Seninka, chata U mlýna nad osadou Františkov, rozhledna Zlatý Chlum u Jeseníku a Branná. (ČSFD)
  • Závěr filmu původně končí oběšením Alfreda Bartla (Miroslav Macháček). Cenzoři z Barrandova však takový konec filmu zakázali. Režisér Karel Kachyňa vzdoroval přes půl roku, ale nakonec svolil, protože jeho vzdor bránil vyplácení honorářů všem zúčastněným. (sator)
  • Cukrová bouda je Kornerův autobiografický příběh. Smrt postavy Františka Přibyla (Jiří Kodet) je autentickou rekonstrukcí smrti Kornerova otce Františka, který zemřel jediným výstřelem 7. 5. 1945 na můstku přes potok v Hořicích. Můstek stále nese průstřel po kulce, která Františka zabila a filmaři scénu natočili na autentickém místě. (sator)

Reklama

Reklama