Mafie

Od Mafie jsem nečekala prakticky nic, možná něco jako tradičního prostě s "rodinou" a tak, ale ten název samotný "Mafie" trošku klame. Hlavní hrdina filmu, Giorgio, není žádný Tony Montana a není to ani žádný Jacques Mesrine a vůbec není to nikdo podstatný, za to je ale vyčůranej jak díra do sněhu, jenže stejně vyčůranej je i policejní komisař Anedda, který ho donutí aby mu Giorgio dělal informátora. To je tak v kostce začátek filmu, protože první půlhodina je zmateně táhlá a bezcílná, i když semtam rozjíždí nějaké klasické gangsterské motivy, ale nikdy je nedotáhne do konce, takže se film opravdu stává pořádným filmem až někdy od 35. minuty což zrovna na zábavě nepřidá. A od té 35. minuty to má zase dvě rozdílné poloviny :). Ta první je napínavá a ta druhá je taková podivně padlá na hlavu. Vůbec celá hlavní postava je takovej prostě šmejd a na tom stojí všechny tři třetiny filmu. Giorgio prostě není sympaťák, i když se tak může tvářit a nedovedu si představit kdo by s ním na konci filmu ještě mohl sympatizovat nebo jako vůbec mít pochopení pro jeho motivy. Ne že by byly nějak děsně tajemné, na to Giorgio zas tak chytrej není, ale prostě celé jeho chování je odsouzeníhodné a poslední scéna je jak cynicky černohumorná facka všem slušným lidem :), ale na druhou stranu to bohužel není nic odtrženého od té opravdové reality. Každopádně první třetina mimózní, druhá napínavá a třetí s nějakou závěrečnou myšlenkou ale jinak docela nuda. Prostě neucelené a tak nějak bezcílné a pokud chtěl autor divákům sdělit jen to co jim pověděl tou poslední scénou, tak to šlo udělat i líp. (21.02.2011)

Shakeus to vystihl. Úplně špatné to není, není to ale dobré a vlastně proč se na to koukat. žádné poselství to nenese, jen popis situace jednoho zkurveného hajzla, který se ničeho neštítí. Pak popis situace druhého zkurveného hajzla, který je ještě zkurvenější než ten hajzl první. K čemu takový film? Hajzlů mám kolem sebe habaděj, zatím nikoho nezabili, ne proto, že jsou to menší hajzlové ale proto, že jsou zbabělí. (15.12.2011)

Film nám předkládá příběh recidivisty a mafiána Giorgia Pellegriniho, jež se po letech vrací ze Střední Ameriky, kde se ukrýval před zákonem, do rodné Itálie, aby se usadil a stal se "úctyhodným" občanem. Jenže starého psa novým kouskům nenaučíš.......Není to špatné, ale ve své podstatě takové obyčejné, snadno zaměnitelné krimi, které si budu pamatovat jen díky účasti Michela Placida, což asi vzhledem k naturelu režiséra Soaviho zas až tak úplně neodpovídá jeho ambicím. (29.04.2012)

Po více než deseti letech se Soavi vrací do kin a i když se bohužel nejedná o horror, je Arrivederci amore, ciao zatracene stylova a povedena zalezitost. Příběh by určitě snesl nějaké to učesání ale tenhle drobný nedostatek (kvůli kterému nedávám plný počet) je vyvážený skvělými hereckými výkony a především parádní vizuální stránkou filmu. Soavi je malíř. Více: http://blog.obitus.cz/2008/01/arrivederci-amore-ciao.html (13.01.2008)

FIlm o tom, že hajzel ostane vždy len hajzlom...Michele Soavi mi utkvel v pamäti ako tvorca Delirie - tak trochu (dosť) úchylného slasheru, ktorý si človek pamätá aj po rokoch. Tento krát sa vydal serióznejšou cestou a podarilo sa mu natočiť až prekvapujúco realisitckú a občas riadne drsnú krimi drámu, ktorá sa neserie a politická korektnosť je jej ukradnutá. Každá postava je tu vlastne prototypom anti-hrdinu, s veľmi pekne a zaujímavo vykreslenými charaktermi. Všetko funguje ako má a to aj po formálnej stránke, Soavi sa pohral aj s kamerovými filtrami, všetko účelne a v prospech deja. Príjemné prekvapenie... Btw, netreba sa nechať odradiť/zlákať absolútne debilným názvom filmu v češtine/slovenčine. (21.11.2010)