Začíná docela všedně: Zaneprázdnění rodiče vezou svého syna k příbuzným do jižních Čech. Milan je zvědavý na dědečka, o němž doma hodně slyšel, nejčastěji to, že se chová jako "malej". Pokud jde o první dojem, určitě ho nezklamal: Přijede s rodiči do nejlepšího, právě když strýc Václav s tetou honí po dvorku čuníka. Ferda totiž není jen obyčejné prase na vykrmení, je to i dědův kamarád a proto ho děda občas pustí proběhnout. Tady se začínají odvíjet nitky příběhu o tom, jak stáří, které "chodí špatně, ale radí dobře" pomáhá mládí učit se radosti ze života z každého dne, učit vidět a rozpoznávat krásy (třeba s pomocí duhové kuličky), co jiní nevidí nebo vidí jinak...(oficiální text distributora)
Zaneprázdnění rodiče vezou svého syna k příbuzným do jižních Čech. Milan je zvědavý na dědečka, o němž doma hodně slyšel. Nejčastěji to, že se chová jako „malej“. První dojem chlapce nezklame – přijíždí s rodiči do nejlepšího, právě když strýc Václav s tetou honí po dvorku čuníka. Ferda totiž není jen obyčejné prase na vykrmení, je to zároveň dědečkův kamarád, a proto ho děda občas pustí proběhnout. A právě zde se začínají odvíjet nitky příběhu o tom, jak stáří, které „chodí špatně, ale radí dobře“ pomáhá mládí učit se radosti z každého dne, vidět a rozpoznávat krásy (třeba s pomocí duhové kuličky), co jiní nevidí, nebo vidí jinak…(Zlín Film Festival)
Za hluboké totality a "nesvobody" bylo nicméně tolik svobody, aby někdo natočil scénu, kde osmiletá holčička kroutí nahou prdelkou a starýho papriku to vyvede z deprese. To by dnes jistě možné nebylo a zakrátko nebude možné to ani reprízovat v televizi. Halt jak se nám ty hodnoty mění, co? Jinak už jsem těchhle Kachyňovejch geronto bilancovačných témat přejedenej, připadá mi to všechno na jedno brdo.(13.4.2014)
Laskavý humor vynikajícího režiséra a vypravěče Karla Kachyni. Úchavatný herecký výkon Lubora Tokoše. Jeho dědeček je uvěřitelný, laskavý, vnímající, ale především lidský. Takových dědečků kolem nás je hodně, ale často je nevnímáme, bereme je jako samozřejmost a často nejsme schopni je docenit. O to víc je snímek poutavý a čiší z něj pohoda, kdy i všední den je svátkem díky takovým lidem, jako je dědeček Tokoš.(4.3.2012)
Karel Kachyňa je lidskost sama!!! Tenhle krásnej křehkej lyrickej a poetickej snímek odehrávající se přímo ze života je jasným důkazem toho, jak pan Kachyňa dokázal porozumět lidským osudům. A když do hlavní role obsadí Lubora Tokoše, kterej své postavě opravdu dodává lidskost bez nějakého přikrášlení, tak jedno oko opravdu nezůstane suché a přitom je to kolikrát i veliká sranda. Takhle lidsky dokáže točit jen Karel Kachyňa a já ho proto mám velice rád! Moc se mě líbila i kamera výborného Vladimíra Smutného, který si perfektně pohrál s filtry na kameru a na noční scény použil takovej šedozelenej filtr, kterej dotváří neopakovatelnou atmosféru. K tomuto bezvadnému týmu nesmí chybět hudba Luboše Fišera a já jsem opět nadmíru spokojen! Ach jo, takový krásný poetický televizní filmy se už nikdy nenatočí. Nemá totiž kdo a to je sakra škoda! Aspoň, že jsou dochovány takové skvosty, jako je například Duhová kulička. Krása!!(2.1.2013)
Diela Karla Kachyňu mám rád a každý dosiaľ nevidený film sledujem s veľkými očakávaniami. Nie inak tomu bolo aj pri televíznej Duhové kuličce. Nesklamala ma, pretože Kachyňove filmy nesklamávajú, ale k jeho vrcholným dielam ju nepriradím. Bola tam poetika, bol tam kontrast mestského a vidieckeho, mladého a starého, pragmatickosti a snívania, ale v niektorých momentoch som cítil viac snaženia, ako spontánnosti a prirodzenosti. Herci boli síce neopozeraní, ale tiež aj málo výrazní. Takže celkovo spokojnosť, i keď tentoraz bez prílišného nadšenia.(20.9.2013)
Po zklamání z Přijde letos Ježíšek jsem si říkal, jak je možné, že dnes, při té absolutní tvůrčí svobodě, nejsou filmaři schopní natočit nic tak dobrého jako „za totáče“. A namátkou sáhl do filmotéky. Vypadla z ní Duchová kulička. Jakoby chtěla potvrdit mé úvahy a ještě mi po Svatém Vincetovi ukázat rozdíl mezi českým filmem a Hollywoodem. Když jsem tu kuličku zvedl a podíval se skrz ni, viděl jsem krásný, lidský příběh o dětství i o stáří, o životě i o smrti, o tom, co je a není důležité a o tom, jak se dívat na svět a naplno si užívat života i když už to "špatně chodí". Úsměvný i smutný, realistický přesto zahalený do kouzelné atmosféry poetické lyriky, a především výtečným způsobem vyprávěný. Na čemž má podíl nejen výborný Karel Kachyňa, ale také excelentní Lubor Tokoš v jedné ze svých nejlepších rolí. Film, který za třicet let nezestárl ani o den a dokonce bych řekl, že je dnes silnější a jeho poselství naléhavější než kdy dřív.(6.1.2015)
Na DVD
od:
insurgentes
Za hluboké totality a "nesvobody" bylo nicméně tolik svobody, aby někdo natočil scénu, kde osmiletá holčička kroutí nahou prdelkou a starýho papriku to vyvede z deprese. To by dnes jistě možné nebylo a zakrátko nebude možné to ani reprízovat v televizi. Halt jak se nám ty hodnoty mění, co? Jinak už jsem těchhle Kachyňovejch geronto bilancovačných témat přejedenej, připadá mi to všechno na jedno brdo.(13.4.2014)
xaver
Laskavý humor vynikajícího režiséra a vypravěče Karla Kachyni. Úchavatný herecký výkon Lubora Tokoše. Jeho dědeček je uvěřitelný, laskavý, vnímající, ale především lidský. Takových dědečků kolem nás je hodně, ale často je nevnímáme, bereme je jako samozřejmost a často nejsme schopni je docenit. O to víc je snímek poutavý a čiší z něj pohoda, kdy i všední den je svátkem díky takovým lidem, jako je dědeček Tokoš.(4.3.2012)
topi
Karel Kachyňa je lidskost sama!!! Tenhle krásnej křehkej lyrickej a poetickej snímek odehrávající se přímo ze života je jasným důkazem toho, jak pan Kachyňa dokázal porozumět lidským osudům. A když do hlavní role obsadí Lubora Tokoše, kterej své postavě opravdu dodává lidskost bez nějakého přikrášlení, tak jedno oko opravdu nezůstane suché a přitom je to kolikrát i veliká sranda. Takhle lidsky dokáže točit jen Karel Kachyňa a já ho proto mám velice rád! Moc se mě líbila i kamera výborného Vladimíra Smutného, který si perfektně pohrál s filtry na kameru a na noční scény použil takovej šedozelenej filtr, kterej dotváří neopakovatelnou atmosféru. K tomuto bezvadnému týmu nesmí chybět hudba Luboše Fišera a já jsem opět nadmíru spokojen! Ach jo, takový krásný poetický televizní filmy se už nikdy nenatočí. Nemá totiž kdo a to je sakra škoda! Aspoň, že jsou dochovány takové skvosty, jako je například Duhová kulička. Krása!!(2.1.2013)
nascendi
Diela Karla Kachyňu mám rád a každý dosiaľ nevidený film sledujem s veľkými očakávaniami. Nie inak tomu bolo aj pri televíznej Duhové kuličce. Nesklamala ma, pretože Kachyňove filmy nesklamávajú, ale k jeho vrcholným dielam ju nepriradím. Bola tam poetika, bol tam kontrast mestského a vidieckeho, mladého a starého, pragmatickosti a snívania, ale v niektorých momentoch som cítil viac snaženia, ako spontánnosti a prirodzenosti. Herci boli síce neopozeraní, ale tiež aj málo výrazní. Takže celkovo spokojnosť, i keď tentoraz bez prílišného nadšenia.(20.9.2013)
nash.
Po zklamání z Přijde letos Ježíšek jsem si říkal, jak je možné, že dnes, při té absolutní tvůrčí svobodě, nejsou filmaři schopní natočit nic tak dobrého jako „za totáče“. A namátkou sáhl do filmotéky. Vypadla z ní Duchová kulička. Jakoby chtěla potvrdit mé úvahy a ještě mi po Svatém Vincetovi ukázat rozdíl mezi českým filmem a Hollywoodem. Když jsem tu kuličku zvedl a podíval se skrz ni, viděl jsem krásný, lidský příběh o dětství i o stáří, o životě i o smrti, o tom, co je a není důležité a o tom, jak se dívat na svět a naplno si užívat života i když už to "špatně chodí". Úsměvný i smutný, realistický přesto zahalený do kouzelné atmosféry poetické lyriky, a především výtečným způsobem vyprávěný. Na čemž má podíl nejen výborný Karel Kachyňa, ale také excelentní Lubor Tokoš v jedné ze svých nejlepších rolí. Film, který za třicet let nezestárl ani o den a dokonce bych řekl, že je dnes silnější a jeho poselství naléhavější než kdy dřív.(6.1.2015)