poster

Duhová kulička (TV film)

Rodinný

Československo, 1985, 78 min

  • radektejkal
    ****

    Film, který nesnese mnoho přívlastků; myslím, že by stačil jediný: "pěkný". A rozhodně ne jen pro děti a mládež, pokud ne pro lidi v produktivním věku, pak pro důchodce rozhodně ano. Pěkně vykreslené, a dříve typické, postavy venkovanů (teta hraje prim), dědův vnuk, sice již se sluchátky na uších, ale zdaleka ještě ne ve virtuálním světě.(11.3.2016)

  • zdeny99
    ***

    O něco slabší Kachyňa než ho běžně známe. Chybí tu dramatičnost příběhu, který je u něj zvykem. Na druhou stranu je tento film ještě lidštější než jakýkoliv jiný. Tentokrát v příběhu starého dědy žijícího na vesnici, který se chvílemi chová jako malý kluk. O to více se doplňuje se svým vnukem, který vyrůstá ve městě a přijede za ním na prázdniny. Celý film kazí jen nevýrazní herci s výjimkou Lubora Tokoše, který naopak podal vynikající výkon a film stojí převážně na něm. [1586. hodnocení, 59. komentář, 78%](10.3.2019)

  • topi
    *****

    Karel Kachyňa je lidskost sama!!! Tenhle krásnej křehkej lyrickej a poetickej snímek odehrávající se přímo ze života je jasným důkazem toho, jak pan Kachyňa dokázal porozumět lidským osudům. A když do hlavní role obsadí Lubora Tokoše, kterej své postavě opravdu dodává lidskost bez nějakého přikrášlení, tak jedno oko opravdu nezůstane suché a přitom je to kolikrát i veliká sranda. Takhle lidsky dokáže točit jen Karel Kachyňa a já ho proto mám velice rád! Moc se mě líbila i kamera výborného Vladimíra Smutného, který si perfektně pohrál s filtry na kameru a na noční scény použil takovej šedozelenej filtr, kterej dotváří neopakovatelnou atmosféru. K tomuto bezvadnému týmu nesmí chybět hudba Luboše Fišera a já jsem opět nadmíru spokojen! Ach jo, takový krásný poetický televizní filmy se už nikdy nenatočí. Nemá totiž kdo a to je sakra škoda! Aspoň, že jsou dochovány takové skvosty, jako je například Duhová kulička. Krása!! "Co děda, snídal?" "Pivo". :D(2.1.2013)

  • Helmutek
    ****

    "Víly můžou bejt různý. A kdo žádnou neviděl, jeho chyba." Já bych řek, že daleko spíš než o dětství (který je tady spíš jenom takovym nosičem) je to o stáří. Tou atmosférou a těma životně niternejma, často až mrazivě nostalgickejma poznámkama plnýma (zdravýho) smutku a smíření s životem a smrtí mi to přpomínalo třeba Tichou bolest, ale jinak je to spíš taková česká Big Fish o významu a kráse snění, o umění užívat si život tady a teď, o schopnosti dělat si radost. Tokoš je naprosto kouzelnym dědou, kterýho jsem obdivně žral od prvních minut až do úplnýho konce - taky bych jednou chtěl skončit s takovym životnim elánem. Fišerova hudba je tradičně skvělá, dodává tomu scénáři krásně poetickej šmrnc. To u mě zas Kachyňa teda zabodoval... Nemám daleko k pěti, třeba to přehodnotim po dalšim zhlídnutí. WTF moments: Za tu (ale krásnou a roztomilou!) pedo scénu u rybníka by dneska šel režisér možná tak sedět - tenkrát to ale očividně nikomu nevadilo a díky Bohu za to. Jo a taky jsem si docela řikal, že na to, co jim tam všechno ten děda provádí, jsou tam na něj všichni nějak podezřele hodný a milý - ale dobře, dejme tomu, že za to může ta vidina dědictví... a zůstatku na knížce.(10.8.2016)

  • hous.enka
    ***

    Co z mladíka dělá starce na tři písmena? Věk... Dědeček s klukovskou duší a malý kluk, který toho o světě ví mnohem víc, než si jeho příbuzní myslí, jsou ústřední dvojkou tohohle filmu. Nutno dodat, že spolu fungují skvěle (a když jim k tomu ještě zatančí nahatá vílečka, tak je magická nitka spykleneckého přátelství spojí na celý život), ale i tak je to jeden z těch filmů Karla Kachyni, které mě zaujaly méně. Snad pro tu (zdánlivou?) neatraktivnost prostředí, kdy Kachyňa staví na klasické své myšlence vykořeněného dítěte, které se ocitá na cizím místě s cizími (ač blízkými - zde dědeček, teta a strejda) lidmi, se kterými se musí naučit vycházet, aby přežil. Revolty se v Kachyňových filmech dětští hrdinové nedopouští, a když (zde walkman), záhy sami přicházejí na to, že správná cesta vede přes komunikaci, milované lidi a zejména přes společné zážitky a humor. Kachyňa je mrtev, ať žije Kachyňa!(5.5.2014)

  • - Statek, kde žije dědeček (Lubor Tokoš), je čp. 41 U Říhů u Nové Vsi u Protivína (mezi Jalovčím a Zelendárkami). (rakovnik)