Začíná docela všedně: Zaneprázdnění rodiče vezou svého syna k příbuzným do jižních Čech. Milan je zvědavý na dědečka, o němž doma hodně slyšel, nejčastěji to, že se chová jako "malej". Pokud jde o první dojem, určitě ho nezklamal: Přijede s rodiči do nejlepšího, právě když strýc Václav s tetou honí po dvorku čuníka. Ferda totiž není jen obyčejné prase na vykrmení, je to i dědův kamarád a proto ho děda občas pustí proběhnout. Tady se začínají odvíjet nitky příběhu o tom, jak stáří, které "chodí špatně, ale radí dobře" pomáhá mládí učit se radosti ze života z každého dne, učit vidět a rozpoznávat krásy (třeba s pomocí duhové kuličky), co jiní nevidí nebo vidí jinak...(oficiální text distributora)
Zaneprázdnění rodiče vezou svého syna k příbuzným do jižních Čech. Milan je zvědavý na dědečka, o němž doma hodně slyšel. Nejčastěji to, že se chová jako „malej“. První dojem chlapce nezklame – přijíždí s rodiči do nejlepšího, právě když strýc Václav s tetou honí po dvorku čuníka. Ferda totiž není jen obyčejné prase na vykrmení, je to zároveň dědečkův kamarád, a proto ho děda občas pustí proběhnout. A právě zde se začínají odvíjet nitky příběhu o tom, jak stáří, které „chodí špatně, ale radí dobře“ pomáhá mládí učit se radosti z každého dne, vidět a rozpoznávat krásy (třeba s pomocí duhové kuličky), co jiní nevidí, nebo vidí jinak…(Zlín Film Festival)
"Víly můžou bejt různý. A kdo žádnou neviděl, jeho chyba." Já bych řek, že daleko spíš než o dětství (který je tady spíš jenom takovym nosičem) je to o stáří. Tou atmosférou a těma životně niternejma, často až mrazivě nostalgickejma poznámkama plnýma (zdravýho) smutku a smíření s životem a smrtí mi to přpomínalo třeba Tichou bolest, ale jinak je to spíš taková česká Big Fish o významu a kráse snění, o umění užívat si život tady a teď, o schopnosti dělat si radost. Tokoš je naprosto kouzelnym dědou, kterýho jsem obdivně žral od prvních minut až do úplnýho konce - taky bych jednou chtěl skončit s takovym životnim elánem. Fišerova hudba je tradičně skvělá, dodává tomu scénáři krásně poetickej šmrnc. To u mě zas Kachyňa teda zabodoval... Nemám daleko k pěti, třeba to přehodnotim po dalšim zhlídnutí. WTF moments: Za tu (ale krásnou a roztomilou!) pedo scénu u rybníka by dneska šel režisér možná tak sedět - tenkrát to ale očividně nikomu nevadilo a díky Bohu za to. Jo a taky jsem si docela řikal, že na to, co jim tam všechno ten děda provádí, jsou tam na něj všichni nějak podezřele hodný a milý - ale dobře, dejme tomu, že za to může ta vidina dědictví... a zůstatku na knížce.(10.8.2016)
My chlapi prostě nikdy nevyrosteme. A různé skopičiny zkrátka máme tendenci dělat ať je nám jedenáct nebo sedmdesát - teda pokud nám to zdraví dovolí. A určitě je lepší z tohoto světa odejít v plné síle a z naší mladosti ducha nechat něco dalším generacím, ať se z ní radují i po naší smrti. Lubor Tokoš ve své nejlepší roli a Kachyňa v obvyklé formě (obnažená dívenka je skoro jeho poznávacím znamením). "Akorát mně trošku vadí ten kravál. To má bejt muzika? Takový šumaře by u nás v hospodě vyhodili oknem." Odpouštím televizní zpracování, poetičnost filmu je okouzlující a celkový dojem naprosto odzbrojující. "Vyšla hvězda jasná..."(19.8.2012)
Diela Karla Kachyňu mám rád a každý dosiaľ nevidený film sledujem s veľkými očakávaniami. Nie inak tomu bolo aj pri televíznej Duhové kuličce. Nesklamala ma, pretože Kachyňove filmy nesklamávajú, ale k jeho vrcholným dielam ju nepriradím. Bola tam poetika, bol tam kontrast mestského a vidieckeho, mladého a starého, pragmatickosti a snívania, ale v niektorých momentoch som cítil viac snaženia, ako spontánnosti a prirodzenosti. Herci boli síce neopozeraní, ale tiež aj málo výrazní. Takže celkovo spokojnosť, i keď tentoraz bez prílišného nadšenia.(20.9.2013)
Co z mladíka dělá starce na tři písmena? Věk... Dědeček s klukovskou duší a malý kluk, který toho o světě ví mnohem víc, než si jeho příbuzní myslí, jsou ústřední dvojkou tohohle filmu. Nutno dodat, že spolu fungují skvěle (a když jim k tomu ještě zatančí nahatá vílečka, tak je magická nitka spykleneckého přátelství spojí na celý život), ale i tak je to jeden z těch filmů Karla Kachyni, které mě zaujaly méně. Snad pro tu (zdánlivou?) neatraktivnost prostředí, kdy Kachyňa staví na klasické své myšlence vykořeněného dítěte, které se ocitá na cizím místě s cizími (ač blízkými - zde dědeček, teta a strejda) lidmi, se kterými se musí naučit vycházet, aby přežil. Revolty se v Kachyňových filmech dětští hrdinové nedopouští, a když (zde walkman), záhy sami přicházejí na to, že správná cesta vede přes komunikaci, milované lidi a zejména přes společné zážitky a humor. Kachyňa je mrtev, ať žije Kachyňa!(5.5.2014)
Reziser Karel Kachyna /Ucho/ natocil krasny, sympaticky film. Film, v ktorom dedo ukazuje vnukovi krasny zivota, a ze v zivote si treba vazit aj malickosti, ktore svet prinasa. Atmosfera je uvolnena, rozhovory na urovni, herecke osadenstvo vyborne, filmu vladne hlavne Lubor Tokos /Kladivo na Carodejnice/. Film, ktory pohladil po dusi aj takeho obstarozneho mentalneho invalida, ako som ja. 94 %(6.5.2014)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
Na DVD
od:
Helmutek
"Víly můžou bejt různý. A kdo žádnou neviděl, jeho chyba." Já bych řek, že daleko spíš než o dětství (který je tady spíš jenom takovym nosičem) je to o stáří. Tou atmosférou a těma životně niternejma, často až mrazivě nostalgickejma poznámkama plnýma (zdravýho) smutku a smíření s životem a smrtí mi to přpomínalo třeba Tichou bolest, ale jinak je to spíš taková česká Big Fish o významu a kráse snění, o umění užívat si život tady a teď, o schopnosti dělat si radost. Tokoš je naprosto kouzelnym dědou, kterýho jsem obdivně žral od prvních minut až do úplnýho konce - taky bych jednou chtěl skončit s takovym životnim elánem. Fišerova hudba je tradičně skvělá, dodává tomu scénáři krásně poetickej šmrnc. To u mě zas Kachyňa teda zabodoval... Nemám daleko k pěti, třeba to přehodnotim po dalšim zhlídnutí. WTF moments: Za tu (ale krásnou a roztomilou!) pedo scénu u rybníka by dneska šel režisér možná tak sedět - tenkrát to ale očividně nikomu nevadilo a díky Bohu za to. Jo a taky jsem si docela řikal, že na to, co jim tam všechno ten děda provádí, jsou tam na něj všichni nějak podezřele hodný a milý - ale dobře, dejme tomu, že za to může ta vidina dědictví... a zůstatku na knížce.(10.8.2016)
xenopus
My chlapi prostě nikdy nevyrosteme. A různé skopičiny zkrátka máme tendenci dělat ať je nám jedenáct nebo sedmdesát - teda pokud nám to zdraví dovolí. A určitě je lepší z tohoto světa odejít v plné síle a z naší mladosti ducha nechat něco dalším generacím, ať se z ní radují i po naší smrti. Lubor Tokoš ve své nejlepší roli a Kachyňa v obvyklé formě (obnažená dívenka je skoro jeho poznávacím znamením). "Akorát mně trošku vadí ten kravál. To má bejt muzika? Takový šumaře by u nás v hospodě vyhodili oknem." Odpouštím televizní zpracování, poetičnost filmu je okouzlující a celkový dojem naprosto odzbrojující. "Vyšla hvězda jasná..."(19.8.2012)
nascendi
Diela Karla Kachyňu mám rád a každý dosiaľ nevidený film sledujem s veľkými očakávaniami. Nie inak tomu bolo aj pri televíznej Duhové kuličce. Nesklamala ma, pretože Kachyňove filmy nesklamávajú, ale k jeho vrcholným dielam ju nepriradím. Bola tam poetika, bol tam kontrast mestského a vidieckeho, mladého a starého, pragmatickosti a snívania, ale v niektorých momentoch som cítil viac snaženia, ako spontánnosti a prirodzenosti. Herci boli síce neopozeraní, ale tiež aj málo výrazní. Takže celkovo spokojnosť, i keď tentoraz bez prílišného nadšenia.(20.9.2013)
hous.enka
Co z mladíka dělá starce na tři písmena? Věk... Dědeček s klukovskou duší a malý kluk, který toho o světě ví mnohem víc, než si jeho příbuzní myslí, jsou ústřední dvojkou tohohle filmu. Nutno dodat, že spolu fungují skvěle (a když jim k tomu ještě zatančí nahatá vílečka, tak je magická nitka spykleneckého přátelství spojí na celý život), ale i tak je to jeden z těch filmů Karla Kachyni, které mě zaujaly méně. Snad pro tu (zdánlivou?) neatraktivnost prostředí, kdy Kachyňa staví na klasické své myšlence vykořeněného dítěte, které se ocitá na cizím místě s cizími (ač blízkými - zde dědeček, teta a strejda) lidmi, se kterými se musí naučit vycházet, aby přežil. Revolty se v Kachyňových filmech dětští hrdinové nedopouští, a když (zde walkman), záhy sami přicházejí na to, že správná cesta vede přes komunikaci, milované lidi a zejména přes společné zážitky a humor. Kachyňa je mrtev, ať žije Kachyňa!(5.5.2014)
Martin741
Reziser Karel Kachyna /Ucho/ natocil krasny, sympaticky film. Film, v ktorom dedo ukazuje vnukovi krasny zivota, a ze v zivote si treba vazit aj malickosti, ktore svet prinasa. Atmosfera je uvolnena, rozhovory na urovni, herecke osadenstvo vyborne, filmu vladne hlavne Lubor Tokos /Kladivo na Carodejnice/. Film, ktory pohladil po dusi aj takeho obstarozneho mentalneho invalida, ako som ja. 94 %(6.5.2014)