Režie:
Karel KachyňaKamera:
Josef IllíkHudba:
Miloš VacekHrají:
Radovan Lukavský, Jiří Vala, Jiřina Švorcová, Jaroslav Marvan, Vladimír Menšík, Stanislav Remunda, Miloslav Holub, Jiří Holý, Ilja Prachař, Eva Jiroušková (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Rok 1948. Drsná a syrová šumavská příroda je kulisou napínavého příběhu o lidech, kteří se po druhé světové válce stali nekorunovanými králi části našeho pohraničí. Jednotka pohraničníků vedená fanatickým poručíkem Kotem se spolu s novým členem strážmistrem Zemanem snaží zlikvidovat převaděče, kteří výborně znají svůj kraj a převádějí lidi na obě strany hranice... (Filmexport)
(více)Recenze (312)
Z filmárskeho hľadiska pôsobivý a napínavý dobrodružno-špionážny film, natočený v atmosférických lokáciách, sledujúci zaujímavý príbeh a sympatické postavy stvárnené šikovnými hercami. To, že z dobrých robí zlých a zo zlých dobrých, je nezmazateľná ideologická stopa režimu, ktorou síce osobne opovrhujem, ale môj divácky zážitok z tohto dobrého remesla neskazila. (7/10) ()
Souhlasím s názory, že je potřeba dívat se na tento film ze dvou stran. Ano, to co se odehrávalo a nejen na pohraničí v Šumavě se dá z lidského faktoru odsoudit jako zvěrstvo a nesmyslné zabíjení – na jedné straně rozkaz chránit hranice – na druhé straně svoboda, ale i pašeráctví…Nicméně to nic nemění na tom, že je tento československý kousek velice pěkně natočený a hlavně atmosférický. Tady nemůžu říct ani popel. Nehostinné prostředí, častý déšť, nepřetržité hlídkování i zanedbávaný osobní život – to vše působí na lidskou psychiku neskutečným způsobem. Stejně tak i průchody před močály a neustálý strach, že vás někdo zastřelí jen proto, že chcete svobodně žít --- herci si vedli skutečně výtečně a musím ocenit i kvalitní vizuální stránku. ()
Jména herců a režiséra naznačují, že prostě musí jít o skvělou podívanou. A přesně tak. Z počátku veselý příběh se mění v těžké drama o nelehké i životu nebezpečné službě pohraničníků. Jiřina Švorcová mající v této době za sebou již role nebojácné traktoristky, či bojovnice za založení JZD, zde dostává vynikající možnost ukázat své dramatické herectví bez obalu. V některých chvílích dokonce i ztrácí tu svou neustálou vážnost. Jiří Vala naprosto brilantní a humor má na starost Menšík. Skvěle se vyvíjející příběh pod taktovkou začínajícího mistra podobných dramat. ()
Jestli to byla propaganda, pak byla geniální. Ani slovo o historické úloze dělnické třídy, ani náznak třídního boje. Všichni zlí jsou v podstatě pachatelé obecné kriminality; bylo by to úplně stejné, pokud by to bylo posazeno o dvacet let dřív a financové honili pašeráky. --- Dost pochybuji, že se našel politruk, který pochopil, že takhle může glorifikovat strážce hranic nejúspěšněji. Spíš si to vykládám tak, že Kachyňa měl objednávku a dokázal ji zručně vyřídit, aniž by divákovi před očima šermoval srpem a kladivem. ()
V Králi Šumavy se střetávají dvě etapy ve vývoji české kultury (kinematografie). Etapa "umění" prodchnutého ideologií, onoho až mýticky/metafyzicky černobílého světa, v němž je jasná hranice světla/stínu – dobra/zla a pozvolna se rodící nová vlna českého filmu. Povšimněme si, jak smrt krále Šumavy mysteriózně změní klimatickou situaci. Lze právem předpokládat, že inkriminovaný živel ve služnách imperialismu nejen že pomáhá převádět nepřítele lidu do bašty západu (odporné mlhavé nicoty na obzoru jménem Bavorsko), ale zároveň je zodpovědný za nelidsky hnusné počasí. Jeho zabitím dojde k hydrometereologickému zázraku... Dokonce i sloupy elektrického vedení hučí jinak. To je ideologie ve filmu... plíživá, nenápadná, odporně sugestivní. Dokonale podprahová. Patří k ní i kresba atmosféry pohraniční stráže, místa čirého kamarádství, správného chlapáctví (jehož archetyp, věrně kráčející ve stopách soreláckého románu alá Režáčův Nástup, ztělesňuje ostře řezaná Radovana Lukavského), doznívající harmonie ze staveb / dolů rodícího se socialismu... K heroizujícím tendencím přispívá i kamera, která často hrdiny zbožně snímá z podhledů a v kompozicích, připomínajících dobové výtvarné umění. Přesto si Krále Šumavy netroufám prohlásit za stejný balast, jakým je např. normalizační patlanina Major Zeman. Narozdíl od něj je totiž tohle dílko velmi kvalitním kouskem filmařiny a dokonalou ukázkou zvládnutí základních mechanismů manipulace a sugesce. Atmosféra prostě a jednoduše utkví, už proto, že je účelově vybičovaná do děsivé až horrorové ponurosti, ze které pak těží celá generace detektivek. Přesvědčivá práce s (polo)detailem, subjektivní "ich" kamerou, střihem a hudbou připomíná skutečně záblesk principů rodící se "nové" kinematografie, která se od neosobnosti stahovala do úzce subjektivní sféry postav. Je to zvrhlé, ale podle mého na místě. Nehodlám z těchto řádek vyvozovat nějaké důsledky. Král Šumavy je výtečně natočený "thriller" s bizarní ideologickou kostrou, kterou jsem nastínil. Pokud však nad touto úmyslnou manipulací necítíte alespoň malé zhnusení, není s vámi všechno v pořádku. A ještě marginálie: Denny, prosím tě, četl jsi o 50. letech někdy něco? Z tvého komentáře se mi protáčejí oči v důlcích... ()
Galerie (10)
Photo © CS Film
Zajímavosti (28)
- Močál, ve kterém se topí Jiřina Švorcová, byl uměle vytvořen pro samotnou scénu. (M.B)
- SNB byl po válce vybaveno zbraněmi jak ruské, tak německé armády. Zde jsou u příslušník vidět zbraně PPŠ-41 s méně známým tzv. segementovym zásobníkem na 30 nábojů. (Winster)
- Král Šumavy, vlastním jménem Josef Hasil, nebyl polapen. Naopak se trvale usídlil na západě, konkrétně v USA ve městě Berwyn. (dusanmann)
Reklama