Fimfárum Jana Wericha

Pohádky Jana Wericha již dávno právoplatně patří do Zlatého fondu, tudíž pohled na hodnocení jejich zfilmování je dosti přísný. A mohu říci, že lépe to nešlo. Tvůrci si s tím dokonale vyhráli nejen po výtvarné stránce a nejedná se pouze o obrazovou pomůcku k Werichovu vyprávění. Film působí starosvětsky a moderně zároveň a díky své vyváženosti ani na okamžik nenudí. Na dnešní dobu malý zázrak i s tím hlediskem, že loutkový film abys za posledních x let pohledal. (16.11.2008)

Nápad zfilmovat Fimfárum je zajímavý. A nahodit film do široké kinodistribuce pak chvályhodný. Převedení pohádek mi ale přijde toporné a je škoda, že kvalita jednotlivých příběhů je natolik rozdílná. Někdy se jedná i o jednotlivé scény. Namátkou například myšlenka a zpracování úvodu "Až opadá listí z dubu" a pak najednou nudný a prapodivně animovaný Franta Nebojsa. A je to vážně škoda, protože ve Werichově humoru bude i za sto let potenciálu pořádný věrtel. (22.02.2006)

Tak abych snad podotknul, že jsem se na Fimfárum Jana Wericha hodně těšil. Nadšení z loutek a ztvárnění prostředí mi vydrželo skoro celý film. To se opravdu povedlo a prostředí vypadá velice autenticky. Tak proč jen dvě hvězdy? Kvůli oněm pěti příběhům. Ty mi toho moc neřekly a jestli jsem na něco už alergický, tak na postavy čertů. Buď jsou to upištěná a žvatlající stvoření (zdravíme pana Trošku a další), nebo jsou to klaďasové (jediná pohádka, jíž jsem toto ochoten odpustit, je S čerty nejsou žerty). A to je problém vážení. Opravdu velmi staré pohádky, sahající svým původem hluboko do minulých staletí, postavu čertů vnímají zásadně negativně, tyhle postavy prostě personifikují ultimátní zlo, proti kterému lze bojovat jen vypětím všech sil. Kam by přišel Tolkien, kdyby postava Saurona byla jen žvatlajícím hipíkem? Mám rád staré pohádky. Novodobé pokusy a rádoby moudré příběhy s hodnými čerty mi nic neříkají. A čerti provozující alkoholový detox? Pochcávající se zombie? Baba ukazující kozy? Snad jen špatný vtip. A to mám Jana Wericha ve velké úctě. (04.08.2019)

Mohol by som napisat to iste, co som napisal aj pri druhom diele (ktoe som videl skor). Tie iste malicke neduhy (trochu krcovite rozvijanie priehu) a tie iste klady (je to jednoducho skvele :)). Predsa len ohodnotim trosku vyssie a to koli fantastickej protialkoholickej kure, ktora som si isty, by vyliecila aj tie najhorsie stratene pripady :) (8.6/10) (12.09.2007)

Když se do kin měl dostat film "Fimfárum", bylo to jako zjevení. No dobře, film byl docela avizovaný dopředu, ale stejně, kdy naposledy se u nás natočil pořádný loutkový film. Jiřímu Trnkovi by bylo možná smutno, že na něj navazují jen tací jako Švankmajer nebo Aurel Klimt, který se podílel právě i na filmu "Fimfárum Jana Wericha". Tohle je speciální dílo, které prostě muselo upoutat pozornost. Spojuje se zde hned několik pozitivních faktů. Tím prvním je předloha z pera Jana Wericha. Letos už je to 52 let, co byla kniha vydána, ale přesto jsou její témata stále aktuální a smysl některých pohádek je v současné době ještě hlubší. Nejsou to klasické pohádky a některé vás svojí pointou i celým příběhem prostě dostanou. Ty, které jsou v prvním filmu, jsou skutečně poměrně temné, například "Franta Nebojsa" (má na svědomí právě Klimt), což je povídka, která už jen svým zpracováním naladí na správnou vlnu. Dřevěné loutky a jejich vzezření je zvláštně deformované, takže diváka okamžitě napadne, že je zde něco v nepořádku. Ne, to nejsou pohádky pro děti. Ne proto, že by byly sprosté, bylo zde násilí nebo nahotinky, je to prostě proto, že nejsou dětské. I když, na druhou stranu, možná je právě tohle podoba těch pravých pohádek. Trochu děsivé, nelaskavé a chytré. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/07/prosime-pretocte-fimfarum-1-2-zivot.html (21.02.2013)