Dabing Street

Zelenka někde prohlásil, že jeho cílem je, aby se lidi u DS mohli zasmát a odreagovat po náročnym pracovnim dni. Nevim úplně, co si Zelenka představuje pod vkusem průměrnýho diváka vyhledávajícho průměrnou zábavu u televizních seriálů, ale je evidentní, že Zelenkův typ humoru neni (viz hodnocení atakující "modrou" hranici), nemůže bejt a nebude blízkej ani zdaleka všem - většina zábavy, která je se sledováním DS spojená, souvisí buď s rozkladem osobnosti, smrtí a koncem obecně, s omezeností a maloměšťáctvím nebo plácáním se od ničeho k ničemu, souvisí se snahou udržet při životě něco, co vlastně moc přežít nemůže a nakonec to ani nepřežije (to neni žádnej spoiler, protože sám Zelenka seriál popisuje jako "příběh zkázy dabingovýho studia") - seriál je postavenej na všech těchhle "krásnejch", hnilobou páchnoucích věcech, a z toho celkem jasně vychází i ten druh humoru, kterej je často zhruba stejná řachanda jako třeba topící se koťátko. Člověk se často i zasměje, častějc ale spíš ani ne (i když se zrovna odehrává absurdní nebo komediální scéna), protože z většiny odehrávajícího se je cejtit zarážející mrazení z tý vykukující pokroucenosti. Ale mě je tenhle styl blízkej a sedne mi to; líbí se mi, jak s tim Zelenka pracuje, že se s ničim moc nesere a točí si svůj chytrej netradiční seriál masám navzdory. Typově mi DS často připomínal Čtvrtou hvězdu - možná to bylo zčásti hercema, spíš ale vidim souvislost v podobně smutnym kolektivu různě poškozenejch lidí různejch motivů a zájmů, podobně polodiletantskou práci a podobnou neschopnost vymanit se ze začarovanýho kruhu ať už smůly, svý neschopnosti nebo všeho tohodle dohromady. Jakkoli mám Čtvrtou hvězdu opravdu a upřímně rád, něco málo mi k absolutnímu hodnocení chybělo (možná právě to, že tam o moc víc než ta uvolněná komediální rovina nebylo), u DS ale naopak nějak cejtim, že v tom je mnohem víc, než je na první pohled patrný. Je z toho znát, že scénář je promyšlenej, že nad nim někdo opravdu přemejšlel a dlouho ho piloval (možná tomu pomáhá to, že vychází z divadelní hry); je z toho znát, že nechtěl napsat jen komedii, ale dal do ní něco víc. Postavy jsou komplexní a vykreslený, v seriálu se zajímavym způsobem prolínaj dabovaný scény s realitou (dabing je vlastně hraní nad hranim někoho jinýho - herci vstupujou nejen do filmů jako takovejch, ale i do rolí herců, který dabujou...), často se řeší role nebo smysl dabingu nebo jazyka obecně (což je taky strašně zajímavý) - těch hlubších myšlenek je tam prostě moc na to, že seriál se vlastně tváří jako celkem nevinná komedie o konci dabingovýho studia. Skvěle vybraní jsou i herci - dokonce mě bavila i ta Melíšková, která mě jinde spíš rozčiluje - role přepíčený poloblbky, kariéristky a vlezdoprdelky jí teda za mě jde mnohem líp než role vážený policejní komisařky (třeba ty její hloupost nádherně ilustrující schůzky a motivační promluvy s kamrádkou Lenkou v kabelkárně v centru Prahy, skvělejch scén ale měla jinak spoustu). O Neužilovi s Čermákem neni třeba mluvit, oba jsou dle očekávání skvělí a oba je mám čim dál radši (překvapuje mě, že jsem se dočet, že herci byli nevýrazní); a dokonce i ten Adamczyk do týhle dabingový partičky padne skvěle. Úžasnej je i psychouš Krobot a alkáč Myšička, epizodní roličky asi vypisovat nemá moc smysl (Trojan, Preiss, Bartoška, Lichý...), ve skutečnosti jsou ale skvěle napsaný a každá z nich posílá seriál ještě o kus vejš (Preissova obrana češtiny a celý jeho duo s Krobotem, Bartoškovo blekotání v krematoriu, Trojanova trapná chvilka v rádiu...). Jediná kaňka na celym castingu, a vlastně na seriálu jako takovym, je pro mě zase ta Voříšková - sorry, podle mě fakt neumí hrát, neumí ani mluvit, takže působí jen učebnicově a jak kdyby četla spisovnej scénář, jindy zas přehrává jak na školní besídce (třeba jak si hraje s kazeťákem, když je ve studiu poprvý atd.). S ostatníma, který jsou skvělí a přirozený, se to podle mě srovnávat nedá a ten rozdíl je prostě viditelnej a minimálně pro mě rušivej - jediný, kde mi přijde, že i ona funguje výrazně dobře, je interakce s bratrem (Čermákem). S tim chytrym scénářem ale souvisí i neskutečný množství hlášek - těch prvoplánovejch a zábavnejch na první dobrou ("Dvacet let nic nenatočil. "Protože je mrtvej. Neni mrtvej?!" "Ale neni mrtvej, bydlí někde za Prahou."; "Lidi mě serou. To asi víš."; "Chceš říct tajemství? Jako, chceš, jo? Dabovat může každá lemra."; "Jak, co je internet? No to je to, kde máš ty kozy."; "Co by byl Harrsion Ford bez Štěpničky?" "Co by byl Štěpnička bez Harrisona Forda?" "Ále, Štěpnička bez Forda by byl pořád Štěpnička!"), ale i takovejch, který se spíš zažíraj a mrazej - což jsou někdy celý dialogy (Krobotova popisující scéna, jak nadabovat větu "Jeď napřed, já se ještě projdu", nebo ty úseky, kdy se v jejich životech opakujou scény, který dřív dabovali, alkoholická epizodka Myšičky ještě předtim, než se ožere úplně); jsou to ale i skvěle napsaný hádky (Eva s Pavlem - i přes telefon a přes Karla, Karel s Ladou, Eva vlastně s kymkoli...), jindy jen gagy (Eva na policajta "A vy byste mi jedno platíčko neuměl sehnat?") a jindy je to vyznění tý scény jako celku. Na druhou stranu je tam dost vtípků na hraně, ať už je to tou hrou s jazykem a záměrnejma vulgaritama (mně ale ta otázka přijde zajímavá a legitimní: Může se krása češtiny zachovat nebo projevit i v mluvě, která je extrémně vulgární? Může to bejt nositelem jakýkoli vyšší hodnoty?) nebo záměrnejma extrémama obecně (ten díl plnej koz mladejch hereček), nebo ať to jsou vyslovený bizáry jako třeba Krobotovy vidle zapíchlý v Čermákově autě, pití chcanek z lahve (u toho jsem si vzpomněl na Blbý a blbější), ale mě to nakonec v rámci seriálu prostě smysl dává, i když už u těchhle scén ve mně hlodá červíček, jestli to nebylo moc na efekt a moc laciný - v zásadě to ale celý o tomhle vztahu protikladů je, o protikladu krásnýho a hnusnýho, vznešenýho a přízemního... Ten seriál je ukončenej, má hlavu a patu, a i když jsem jedinej z mejch oblíbenejch, kdo si to očividně myslí (zatim všichni dali 3* nebo 2*), přijde mi to jako fungující celek s koncepcí a záměrem, kde vlastně nevnímám výraznější slabší místa. Nemá asi smysl čekat, že všechno se bude líbit všem, a ostatně Zelenkova tvorba je sama o sobě důkazem, že on úplně snadno přijímatelný a jednoznačný věci netočí (ani mně se třeba Ztraceni v Mnichově nelíbili; oproti tomu Knoflíkáři nebo Rok ďábla zase naopak strašně moc), ale to, že by seriál skončil v modrejch csfd vodách, to by mě nenapadlo. Za mě je to jeden z nejzajímavějších, nejpodnětnějších a nejkoplexnějších seriálů, který jsem za dlouhou dobu viděl - a upřímně řečeno jsem rád za cokoli, co je jakymkoli kvalitnim způsobem svý - a to Dabing Street je naprosto jednoznačně. Osobně se víc než těšim na to, jestli Zelenka ještě někdy nějakej seriál natočí. A naposled - kverulant by možná ještě zmínil, že seriál se má odehrávat v roce 2001, tedy ještě před přečíslováním telefonů (a přesto jsou občas vidět plakáty atd. s novejma formátama), nebo že občas zabíraný auta jsou evidentně novější, ale já to dělat nebudu - nejsme HBO s neomezenejma produkčně-finančníma možnostma, a hlavně o těchhle detailech seriál vůbec neni. (01.08.2018) (méně) (více)