Režie:
Karel KachyňaKamera:
Jiří MacákHrají:
Vilém Pfeiffer, Mária Markovičová, Petr Čepek, Marie Málková, Karel Chromík, Jana Hlaváčková, Václav Babka, Rudolf Hrušínský ml., Luděk Munzar (více)Obsahy(1)
Hospodářská krize dolehla počátkem 30. let také na obyvatele rázovitého moravskoslovenského venkova. Do rodné chalupy se z města vrací hlavní hrdina i se svou rodinou, protože nemohl nikde sehnat práci. Jenže mladší bratr jej nevítá s nijak otevřenou náručí... Režisér Karel Kachyňa se plně podřídil normalizačním požadavkům a natočil plochou ilustraci, která se zaklíná třídním bojem. Předlohu poskytl slovenský spisovatel Peter Jilemnický, ale dějiště bylo ve filmu pozměněno na folkloristicky vděčnější místo, aby režisér mohl vylíčit nejen místní kroje, ale také hudební zvyklosti. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (31)
Silná sociálně kritická filmová balada nestora československé režie Karla Kachyni. Pro 70. léta, tedy období normalizace, je také typické dobové usazení snímku, tedy období první republiky, jinak něž sociálně-kriticky se 30. léta v tehdejším normalizovaném filmu zobrazit nesměla (Je dobře také vědět, že Karel Kachyňa měl jako jedna z výrazných postav české ,,nové vlny" na začátku 70. let zákaz točit, normalizátorům leželo v žaludku hlavně mrazivé Ucho, jeho filmy jsou pak tedy především výsledkem ústupků a kompromisů...). Vendel Juriga je jednou z velkých filmových rolí Petra Čepka a opět tím, že se děj odehrává na venkově na statku, trochu připomíná Pavla z Herzových Petrolejových lamp. Dobrá je charakterová drobnokresba i typicky kachyňovská poetika (na mě snad až přespříliš hudebních čísel - masopust, vynášení Morany atd.), nepřekvapí silný materialismus a negativní aspekty povahopisu prostého lidu. Samozřejmostí je i silná stylizace zobrazované folklórní složky, filmu by prospěla natočena dokumentárněji a věrohodněji (navíc pásmo postav je realizováno obecnou češtinou, ne adekvátním dialektem), to se ale v československém hraném filmu příliš nenosilo... Snad jen ten závěr, tomu jsem tak úplně neuvěřil... Přesto neprávem opomíjený a zde na webu silně podhodnocený film... ()
Karel Kachyňa měl talent na výběr témat i vytváření atmosféry. Jeho zpracování povídky Petera Jilemnického je poetičtější než straší slovenská verze Bratia. Zasazení příběhu do Kopanic s ukázkou místního folklóru příběh zjemňuje. Těžké živobytí hraničící se živořením odkrává to podstatné v lidských vztazích. V případu jednoho bratra vede k soudržnosti, v případě druhého k závisti přecházející v otevřené nepřátelství. scénář: Josef Vaculík, Jan Matějovský, Karel Kachyňa, pomocná režisérka: Milada Mikešová, 2. kameraman: Oldřich Hubáček ()
Herecké výkony asi skvělé, zobrazení historie asi skvělé, jako film prostě sračka. Karla Kachyňu mám ráda, ale nelibuju si v obrazových depresích. Některé scény byly naprosto ujeté. Dlouho jsme se dohadovali, v jakém roce se to asi odehrává. Nejdřív padlo 19.století, potom 1900, pak doba předválečná, teď už nevím. Jestli se ale lidi takhle chovali a přemýšleli (babka: "spálíme hlavu černé kočky a popelem jí pomažeme spánky" ->brokovnice ->ustřelit bábě hlavu ->její krví pomazat tu malou..) tak je fakt lituju. Tu holčinu bych snad lépe vyléčila já, pokud bych dřív nespáchala sebevraždu z místního prostředí ()
Už párkrát jsem přimhouřil oči, a udělám to i teď. Nejen z úcty k panu režisérovi, ale i k některým hercům. Podle roku výroby je jasné, že je to narudlé, ovšem rozhodně ne nějak přehnaně. Na filmu je vidět částečná rutina, ale i mistrova klasická obraznost doby. Vedle mamonem zkažených a pobožných lidí, kteří kontrastují s tvrdě pracujícími, spravedlivými neznabohy, zde máme nádherné vyobrazení staletých vesnických tradicí, na které se pan Kachyňa nepochybně soustředil více než na samotný soudružský odkaz škodlivosti náboženství, která může skončit i tragicky. Ovšem podle mě, byla nastalá tragédie zbytečná. A skutečně, dějově to film vůbec neovlivnilo. Zdeněk Liška také dal celý svůj melodický potenciál do píšťalky zúčastněného blázna, kteréžto role se Rudla mladší zhostil, jako vždy, velmi dobře. Ostatní hudbu ve filmu zastiňuje. Všechno vlastně napsal Radek99. Já jen doplním, že k Petrolejovým lampám to má, díky stejné bratrsko herecké dvojici, skutečně velice blízko, i když dramaticky se to srovnat bohužel nedá. ()
Škaredá dědina a v ní žijící lidé svoje nelehký životy. Úroda není zaručená, není práce, všude bída a hlad. Ve filmu jsou zachyceny všechny dobové folklórní zvyky a tradice. Třeba jako Tři králové, Masopust, pálení a topení Morany. Škaredá dědina soudě i dle zdejšího hodnocení je asi jedním z méně známých filmů Karla Kachyni. A je to škoda. Svoje kouzlo i díky (myslím si)věrohodnému zachycení své doby bezesporu tenhle film má. ()
To, co funguje ve filmech Věry Plívové-Šimkové, se zcela míjí účinkem u Kachyni. Režisér balad jakoby zapomněl na své schopnosti dát vyznít i malému příběhu a naprosto pohřbil příběh, který mohl klidně být i velkým. Nesmyslné folklórní vložky nesedly hercům do úst a ani nohou, vyzněly proto trapně a křečovitě. Dějová linie filmu je utlačena do samého pozadí a tudíž ani herec Čepkova kalibru není schopen předvést něco zapamatovatelného. A aby toho všeho nebylo málo, Liška ještě vyloupil sám sebe a použil motivy ze Zemana, nebo přesněji řečeno si byl vědom zapomenutelnosti tohoto snímku a využil zajímavý hudební nápad později znovu. ()
Na Žitkovou a do prostředí Kopanic původně zasadila Věra Hofmanová knihu Želary, takže tak nějak mohla adaptace její Jozovy Hanule vypadat, kdyby ji Ondřej Trojan nepotopil nevhodným výběrem většiny herců a bizarním pseudofolklórem. Dcera poslední místní bohyně donedávna věštila. Každopádně: Kopanice byly vždycky chudý kraj: pozadí pro skrytou propagandu jak dělané. Není nad to připomenout socialistickému lidu v době tuhé normalizace, že by mohlo být hůř a od režiséra Kachyni fóry typu "u bolšánů se o práci neprosí" zní přeci jenom umělečtěji. Co si s tím mám potom počít? Pro mne "Škaredou dědinu" nakonec vysoce převyšují Čepkovo herectví a hlas horňáckého zpěváka Luboše Holého. ()
Nelehké období první poloviny třicátých let doléhalo v mnohem silnější a drsnější podobě zejména v odlehlých částech naší země, kde se důsledky celosvětové hospodářské krize rozrostly do nevídaných rozměrů. Kdysi úrodná pole zela prázdnotou, pokusy získat jakoukoli práci byly předem vyloučené, všude kolem jen bída, hlad a strach z dalších dní. Všechny tyto okolnosti způsobily destruktivní zkázu v lidských charakterech, v tomto případě sledujeme postupný rozklad člověka, proměňujícího se ve štvanou zvěr, schopnou v zoufalé situaci nechat zemřít vlastního potomka a podpálit střechu nad hlavou. V pestré filmografii Karla Kachyni se jedná o zcela atypické téma; syrový příběh, odehrávající se v nevlídných a mrazivých scenériích jakoby příslušel jeho generačnímu vrstevníkovi Františku Vláčilovi, ale zároveň si zachovává vlastní specifický rukopis. Impozantní kamerové pasáže, které se doslova mazlí se zimní krajinou výborně doplňují folklórně zaměřená hudební intermezza, výrazně odlišená hudebními nástroji (flétna kontra cimbál). Z hereckého obsazení jednoznačně vyniká mistrovský Petr Čepek v další variantě životního ztroskotance, za pozornost stojí i návrat bývalého prvorepublikového milovníka Viléma Pfeiffera. V rámci nepříliš kvalitního výběru celovečerních hraných filmů první poloviny sedmdesátých let patří DĚDINA mezi zapomenuté klenoty, které jsou ke škodě diváků bezdůvodně zamlčovány a zbytečně zúžují soudobou tvorbu na komediální žánr. Život není jen smích. ()
Filmová balada, využívající hudbu stylizovaného souboru Chorea bohemica Jaroslava Krčka a v obrazové rovině moravskoslovácké (pravděpodobně horňácké) folklorní tradice (metody lidového léčitelství ovšem směřují k slovenskému prostředí, v němž se odehrává původní Jilemnického přeloha) nasnímané Jiřím Macákem (jeho dílem je i Schmidrova hororová pohádka Siroty), šikovně obsazená (např. jedna z mála filmových rolí Marie Málkové, Petr Čepek asi byl zcela jasný do role démonického a vášním podléhajícího Vendela Juricy). ()
moja zaujímavosť: Filmovanie prebiehalo v Kaňoviciach a v okolí Gottwaldova. (dyfur) ()
Na Kachyňu dost temné a ponuré. Mírně, ale opravdu jen mírně tendenční. Každopádně pěkně vystavěné drama a nahlédnutí do tradic a kultury moravského venkova je velmi příjemné. Petr Čepek je vynikající, ostatně jako obvykle, další postavy rozhodně také dobře obsazené a zahrané. Tento film podle mě neprávem poněkud zapadl, mockrát se v televizi neobjevil. ()
Reziser Karel Kachyna /Ucho, Kral Sumavy, At zije republika/ natocil velmi dobry film o tom , ako sa ludia v Prvej Ceskoslovenskej republike musia vysporiadavat s hospodarskou krizou, ktora prisla po roku 1929. Filmarsky je to na urovni, Kachynov talent rozhodne nemozno zapriet . Tiez zijem svetskym zivotom, cize bez nabozenstva a pacila sa mi stat o ateistoch, ktori si ctia boj dobra so zlom, nenahanaju sa za peniazmi, karierou, majetkami, slavou, bohatstvom atd atd atd, pricom tito ateisti su v priamom kontraste s majetkuchtivymi poboznikmi, ktori bez debaty uctievaju aj miestneho cernoprdelnika. Ako pikoska moze sluzit ten fakt, ze Ceskoslovensko 1918 - 38 bolo hodne postihnute hospodarskou krizou z roku 1929, lebo to bola ekonomika proexportna a mala, otvorena. Spat vsak k filmu : krasne je vykreslene nielen prostredie, kde tito ludkovia ziju, ale aj kadejake tie miestne zvyky a tradicie. Takze celkovo vzate, lahko nadpriemerny normalizacny film, ktory vladnucim kadrom a normalizacnym sudruhom nijako nevadil, lebo nic zasadne neukazal. 70 % ()
Vyborny film, kde se dej odehrava v mezivalecnem obdobi. V jedne dedine, rodine, o sourozeneckem vztahu, hamiznosti a tvrdem zivote na venkove. Skvele hudebni vsuvky s detskymi hry, tanecky atd. Rukopis Kachyni je vice nez zrejmy. ()
Nie tak kvalitne spracované a dramaticky podané ako slovenský predchodca Bratia, napriek tomu tiež silné, vychádzajúce z kvalitného námetu hospodárskej krízy a závisti/chamtivosti prostých ľudí. Čepek - to je presne jeho parketa rolí, do ktorých by mal byť obsadzovaný. Inak ma iritovalo to množstvo folkórnych tradícií, spevu (ak sa to vôbec dá nazvať ako spev) a hrania na cimbaly, ktoré všetko slúžili čisto len na natiahnutie stopáže. ()
"Když je dítě malé užírá chleba, když velké užírá srdce". Samotná hlavní linka příběhu o dvou zcela odlišných bratřích, z nichž ten jeden (v podání jinak skvělého Petra Čepka) se nezmůže na nic jiného, než na to propít vše co se dá, je ještě relativní koukatelná. Horší je to s tím, co tento příběh rámuje, tj. veškerý ten lidový folklór, kterého je ve filmu na můj vkus opravdu hodně. Přitom asi dost záleží na formě, v jaké formě se tento aspekt života na vesnici do celého filmu zakomponuje. Vzpomněl jsem si na svůj oblíbený film Želary, který také mapují život na vesnici v průběhu roku. Tam ale ukázky lidového folkloru tvoří jen takovou kulisu celému příběhu. Tady tomu tak žel není. Ve finále tedy žel musím říct, že mě tento snímek moc neoslovil. Což se mi u Kachyni snad ještě nestalo. ()
Skvělá režie, výborná kamera. Hnusnější pohled na venkov si nedovedu představit. Sice tradice a zpěvy ale jinak život ve sračkách špíně a chudobě. Zdravotní servis nula. To si člověk dnešní doby žijící ve městě a vyhřátém paneláku teprve uvědomí, jak se má. ()
super Cepek, super akce v prubehu roku, zbytek uz nic moc, ke shlednuti: https://www.youtube.com/watch?v=LKnaD4_fg5g ()
To nám udělali komunisti. Na jakýkoli film z té doby, kde se objeví zlý duchovní a hodný, pokrokový dělník, hledíme s podezřením, že se jedná o pouhopouhou socialistickou propagandu. Ale já si myslím, že takhle mohlo klidně na tehdejší vesnici vypadat, jak je ukázáno v tomhle díle. A možná, že zaostalí lidé byli i ve třicátých letech tolik pověrčiví... vždyť třeba i mládež z Foglarova Bratrstva kočičí pracky, ze stejné doby, věřila na všelijaké talismany. ()
Hlavní narativum (bratři, bída, dědina) mělo svůj tuhý výraz. Dobová dřina v blátě života se zředila přemírou folklórních vložek, či občasnou malou komunistickou propagandou. Škaredá dědina není primárně zatížená politicky. Na to, v jaké době to bylo natočeno si Kachyňa uchoval svůj styl, i když pár čmouh se našlo. 66%. ()
Duvodem ke shlednuti bylo predevsim to, ze jsem chtel potesit svoje oci pohledem na puvab Marie Malkove. To se zdarilo na vybornou. Dalsim duvodem bylo doplneni znalosti o dalsi film K. Kachyni, ktery je mym oblibencem. To uz takova slava bohuzel nebyla. Dodelal to pak styl jakehosi folklorniho muzikalu (nebo proste tech pisni tam bylo prilis mnoho), coz se podle me k tematu uz vubec nehodilo. Kdyby to bylo cele natoceno jako syrove drama ze zivota chudych vesnicanu za dob krize, mohla to byt mnohem lepsi kvalita, herci to zvladali v pohode. Takze tentokrat nemuzu za vic, nez podprumer. Skoda. 2+ ()