Jak si nepodělat život
Non-stop Deli
Režie:
Jan HřebejkScénář:
Tomáš PavlíčekKamera:
Lukáš MilotaHrají:
Miroslav Krobot, Eliška Křenková, Jitka Sedláčková, Jan Strejcovský, Václav Kopta, Tomáš Bambušek, Hana Seidlová, Martin E. KyšperskýObsahy(1)
Pochoutkový nebo hermelínový? Sníst, co si člověk nadrobil? Zabalit? Lenka (Eliška Křenková) přijede do Prahy za svým chlapcem, ale hned z kraje romantické večeře od něj dostane nehoráznou nabídku, kterou nemůže řešit jinak než útěkem. Ostatně útěky jsou pro Lenku typické, jak se postupně ukáže. Poslední spoj domů ujede před nosem, další pojede až ráno, co celou noc v Praze? Kousek od nádraží Lenka narazí na Nonstop lahůdky a rozhodne se uklidnit jídlem, což je pro ni taky typické. Postarší majitel Lahůdek Karel (Miroslav Krobot) taky vypadá, že má nějaký problém. A zatímco Lenka svoje problémy řešit neumí, ty cizí řeší okamžitě. (Česká televize)
(více)Recenze (112)
Tak samozřejmě, vyprávění je stylizované na to, aby se několik postav během jedné noci potkalo a všechno mezi nimi postupně vygradovalo. Pokud hledáte skutečný život (a otázka, nakolik jde ve filmu zobrazit ještě nebyla zodpovězena), jděte jinam. Pokud chcete chytré dialogy, bravurní herce a příběh, který někam směřuje, jste zde správně. 70%. ()
„Jak dlouho už spolu takhle…zpívaj?“ Nečekal jsem, že mi tato povídka tak sedne. Bavila mě už atmosféra, vhodně podpořená hudbou, ale hlavní důvodem pro zhlédnutí jsou postavy a herecké výkony Elišky Křenkové a Miroslava Krobota. Oba byli naprosto skvělí a já osobně bych dokázal to jejich putování s rozhovory sledovat celé hodiny. Nejen, že byly jejich dialogové výměny opravdu vtipné (a některé hlody by se daly tesat), ta dvojka mezi sebou měla sice prazvláštní, ale fungující chemii. A jako veliké plus vidím to, že ostatní postavy jim to nijak nekazí (zpívající manželka, vyčůraný bezdomovec, „zaskakující“ lahůdkář, nedůsledný revizor, flirtující barmanka)…tedy s výjimkou přítele, ten se příliš nepovedl. Škoda jistého rozmělnění ke konci a trochu drhnoucích (celo)rodinných výstupů, ale v případě takhle svěžího příběhu nad tím rád přimhouřím oko a přispěju slabším plným počtem. „Co na mě tak koukáte?!“ - „Já jsem zvyklej koukat tím směrem ven z vokna a teď tam stojíte, tak…koukám na vás. Můžu koukat na kuřata...“ ()
Nonstop lahůdky jsou takové malé velké televizní divadlo. Všechny postavy mají propojené osudy, nevzdalují se příliš daleko od sebe a celé to stojí a padá na dialozích o smyslu života. Jako nápad to není špatné, taková dvojice Kopta/Sedláčková má v sobě výrazný komický potenciál, ale za hranici parodie se naštěstí nepropadnou. Pro milovníky toho méně podbízivého obsahu na ČT ideální volba. ()
Vzhledem k první epizodě tohle vyhlašuju za překvapení roku. Funguje tu příběh, humor, po delší době se mi líbila Hřebejkova režie a snad vůbec poprvý se mně líbil Krobot. S Eliškou jim to krásně klapalo a já si díky nim užil jedno z nejtrefnějších připodobnění rodin, jejichž tajemství vychází ven až po setmění. ()
Zážitek ze sledování dua Krobot - Křenková mi nedokázala zkazit ani nudná režie rutinéra Hřebejka. Bohužel u ostatních postav se nanicovaté vedení herců projevilo. ()
Výborný komediální scénář s živými dialogy a krásně vypointovanými scénami je základ jednoho nočního propletence osmi postav, který pěkně graduje. Tomáš Pavlíček tohle umí. A Jan Hřebejk to umí natočit. Hereckému oktetu vévodí srážka pohledů na svět nejlepší naší mladé herečky Elišky Křenkové a hvězdy na stará kolena Miroslava Krobota. Fakt už jsem se u ČT takhle dobře nebavil, ani nepamatuji. ()
Žal se odkládá... Nostalgická balada z pražského Jamrtálu o lidech zrazených a zrazovaných, o věcech obyčejných i neobyčejných i o tom, že pštrosí taktika – tedy snaha strkat před nepříjemnostmi hlavu do písku – se nevyplácí. Hřebejk vsadil na Miroslava Krobota, který je v roli flegmatického hokynáře, vážícího slova i saláty, nepředvídatelný, enigmatický a neodolatelně aristokratický, přesně takový, jací jsou lidé jeho druhu. Vedle skvělé Elišky Křenkové ovšem nelze neupozornit na Jitku Sedláčkovou, která v roli zoufalé slepice, co zanáší do jiného kurníku, povyšuje celý příběh na malé rodinné drama, kde nejde ani tak o to, co bylo, ale o to, co bude. ()
Náhoda spojení po stav je tedy trochu umělá, ale výborně se pak daří galerii soukromých úletů ve stylu Knoflíkářů nebo Samotářů. Včetně „sexy mumlání“, které skvostná Hana Seidlová coby barmanka ocení na Krobotově parohatém mimoňovi, ale hlavně díky dialogům s vyváženým dávkováním humoru a soucitu. Mladičká provokatérka s bathohem hledající pevný bod v životě je tedy v mnoha filmech. ()
Křenková se sice konečně zakřenila, čili sláva, kožený ksicht s jedním výrazem se rozvinul na výrazy dva, ale uznávám, konečně to nebyla jen mrkací panna, Krobot klasicky zábavný, příběh nebyl špatný, za to leklý, vleklý. ()
Dialogy jak z pomocné školy. V hlavní roli dva neherci s neustále kamennými xichty, kterým nějaká vnitřní citová pohnutí nevěřím ani za mák. Problémy tak nějak odjinud (karaoke, jako fakt?). Propletenec nezajímavých postav, o nichž nic nevíme a vlastně se ani nedozvíme. Btw, ta holka kam odjížděla na celý týden vlakem? Kam odjíždí na konci? Za rodiči? Nebo je tady jen jako symbol, který měl rozhýbat stojaté vody? Často nechtěně komické situace, rozhovory, jednání. A kdo zná Nusle a Folimanku, tak si bude klepat na čelo, kde se dá na Ostrčilově náměstí dojít na nádraží Vršovice, nebo jak z benzínky pod Nuselským mostem odjet tramvají, chvíli jet a pak zase projet kolem benzínky pod Nuselským mostem. A vážně film naznačuje, že v Praze jsou v noci v jedné velké čtvrti u nádraží otevřeny jen jedny lahůdky, jedna hospoda a benzínka? ale no tak! I když pravda - nonstop lahůdky jsou sci-fi, ty jsem v Praze nezaregistroval nikde. Obecně ani přes den na moc prodejen lahůdek v Praze nenarazíte. To já jen tak - kdo je poctivý v drobnostech, je poctivý i v celku. A tady ty drobnosti jsou stejně tak podivné a z jiného světa, jako jednání postav, které mi přišly zcela vzdálené a ne lidské. Hudba se sem vůbec nehodí, Hrubeš a Mareš, kamarádi do deště, by mohli povídat, že?, a Navarové písnička je inťošsky citově vyděračská. No nic, tak já si skočím do Boot Hillu podívat se reálné Nusle a normální lidi s normálními problémy. Taky se dá zajít do občerstvení uprostřed Folimanky. Nebo do Galerky. Případně k Olmerům. Či do Sport baru za rohem na Albertově na Chodovar... ()
To, že hrál Miroslav Krobot bručouna mě neudivilo, zato mě překvapilo, že na nikoho neřval. V určitých pasážích se mi Lahůdky hodně líbily, v některých momentech byly na pěst, hlavně obsah části dialogů vyzníval podivně. Neměl jsem sice pocit (jako v prvním příběhu), že herci pouze hrají, víc jsem celému příběhu věřil, přesto se mi líbil o něco míň. 3*- ()
Linklaterovskej forme sa behom jednej noci odohrá príbeh v ktorom si niekoľko postáv vyjasní svoje vzťahy a tým si snáď zlepšia život. Na nádhernú Elišku Křenkovú je radosť sa pozerať aj keď len tak stojí pred kamerou. Naviac tu hrá takú tú energickú ženu, ktorá aj keď zažíva rozpad vzťahu, tak dokáže nakopnúť život Krobotovej typickej pasívnej postave muchy zožerte si ma. Práve krobot a celá tá jeho família mi trochu liezli na nervy a ťahali kvality filmu dole. Stále je to ale solídny nadpriemer. 6/10. ()
Výborný Miroslav Krobot a úchvatná Eliška Křenková byli prostě jedním slovem báječní, za parádní hudební podmaz - každá skladba mě potěšila, zejména Zuzana Navarová - přihazuji čtvrtou hvězdičku, chtělo se mi tančit s nimi a pak jít po šipkách.. ()
Absolutně skvělé dílo. 10 ()
Za mě tento díl nejslabší z celé série, ale jsou tam zajímavé momenty, samozřejmě. ()
Vtip č. 1 - revizor ve večerní/noční tramvaji. Vtip č. 2 - když Lenka mluví o svém (ex) jako, že je krásný. Hudba lezla místy na nervy, ale jinak skvělý počin, parádní konec, to se povedlo. ()
Hořkosladké vyprávění Hřebejk umí... 1) Typově perfektně zvolení herci v čele s 68letým Miroslavem Krobotem._____ 2) Hezký vtipný scénář nadějného 31letého Tomáše Pavlíčka._____ 3) Skvělá atmosféra nočních Nuslí (pražská čtvrť)._____ 4) A z těch, kteří nechápou (honajz*, honajz2* a další), že v magické noční Praze (tedy jen Nuslích, ale i tak) se saláty neváží ani neplatí, revizoři se vyskytují na každém kilometru, rozmístění objektů se neváže na skutečnost, ale mění se podle potřeby tvůrců a o postavách nevíme (a nemusíme vědět) vůbec nic, z těch si nic nedělejte a vychutnejte si milý příběh, který, pravda, nepatří k highlightům doby, ale hezkých maličko přepálených 79 minut u něho strávíte. ()
Líbilo až na to, že jaksi se prodávané saláty vůbec nevážily prodávajícím Krobotem...Kde asi udělali soudruzi z NDR chybu? ()
Tak tenhle Hřebejk mi sednul jako dlouho nic. Příjemně plynoucí a nikam nespěchající konverzační dramedie s přesnými herci (Krobot se umí usmát!) a zábavnými dialogy. Chlebíčky jako pochutinu nenávidím, ale v téhle podobě si je ráda zase někdy dám. ()
Na české seriály/minisérie/televizní filmy (nevím, co přesně je tohle, ale i ) už dlouhou dobu nekoukám, takže jsem úplně opomenul ta slavnější díla z poslední doby (jako třeba Klec nebo MOST!) a upřímně toho ani nelituji. K tomuhle jsem se ale nějakou náhodou přece jenom dostal a dost mě to teda zklamalo. Hodinu a 20 minut sledujeme několik nesympatických lidí, co se potulují po okolí Ortenova náměstí (jo, btw, celé se to opět odehrává v Praze, jak jinak) a vedou dialogy, které jsou nejenom nudné, ale taky působí strašně nerealisticky. Neznám nikoho, kdo by si takhle mezi sebou povídal a to se většinu dne objevuji ve společnosti dalších lidí. Humor to má hloupý, herecky je to nevýrazné, scénář má v sobě až moc nahodilých situací, postavy jsou odfláknuté a víme o nich jenom to nejzákladnější (a u některých dokonce nevíme vůbec nic, třeba o revizorovi víme jenom to, že je revizor), děj to taky prakticky nemá žádný a je tam jeden zvrat, který je celkem poměrně rychle odhadnutelný, tak já nevím, co by se mi na tom mělo líbit. Jako jo, nějaké zakončení to mělo, dokonce nebylo tak blbé (ale snad jenom v rámci toho, co se tam mezitím dělo - a co jsem si všiml, scénář psal Tomáš Pavlíček, takže hurá, konečně se naučil nějak zakončovat filmy, i když i tak to není žádná sláva), ale jinak fakt nevím. Navíc je to celé nepromyšlené - odehrálo se to během jedné noci. ne? To tam nikdo nebyl unavený, nikdo se nechtěl jít vyspat? Všichni tu noc procházeli v pohodě, jako by spali běžně přes den. A jak mohli mít ten revizor neustále štěstí na tu Lenku? Ale to už jsem teda u těch náhod. Celkově je to prostě nepovedené, nemůžu si pomoct. Mít to 40 minut, tak bych se možná přemohl a dal slabé 2*, ale tohle jako náměť na skoro hodinu a půl? Už takhle se to táhlo. Btw, teď si tady čtu komentáře a prý to má připomínat Kaurismäkiho. S čímž tedy rozhodně nesouhlasím, Kaurismäkiho filmy o něčem jsou a dialogy v nich jsou uvěřitelné, navíc se vlečou pomaleji a přitom poutavěji, tohle má k jakémukoli jeho filmu dost daleko. 1* ()