Jak si nepodělat život

Pro mě dosud neznámá Eva Hacurová si mě získala pravděpodobně navěky. Sympatická osoba, výborně hrající s parádním hlasem (netuším, zda dabuje, ale takový hlas by se mi v dabingu líbil), neokoukaná tvář, kterou snad budeme vídat častěji, protože je skvělá! Za ni a za Sabinu bych dala plný počet, však jedná se o televizní počin, u kterého jsem nějaké mušky vnímala, každopádně poselství chválím, realita chování žáků i rodičů a "přátel" školy k pedagogům bývá i horší, což je smutná vizitka dnešní doby a o trendy kultu těla a vlivu sociálních děsně happy sítích na citlivější duše škoda mluvit. Až budou krávy lítat je fajn hořká komedie, nejen pro holky. Ze sympatií zvedám na 4. (09.12.2019)

Křenková se sice konečně zakřenila, čili sláva, kožený ksicht s jedním výrazem se rozvinul na výrazy dva, ale uznávám, konečně to nebyla jen mrkací panna, Krobot klasicky zábavný, příběh nebyl špatný, za to leklý, vleklý. (14.12.2019)

Obecně mám problém s ukňouranýma, umňoukanýma ženskýma. Se solidními předsudky takový projev vnímám jako známku lability, Tereze Brodské jsem proto nikdy na chuť nepřišla. Až tady! U tohoto televizního filmu z dílny Alice Nellis jsem se výtečně pobavila, zajímalo mě to, líbilo se mi to, dávalo to smysl, mělo to vysokou sdělovací hodnotu, navíc to byla taková ta sranda "smích přes slzičky", přestože jsem se v tom naštěstí nenašla. Zatím. :) Brodská nikdy nebyla lepší, (ale je fakt, že její práci nesleduji, nevyhledávám, toto bylo zhlédnuto po haluzi), každopádně v roli stárnoucí, smutné, přepečlivé manželky a maminky, která se jednoho dne probudí s fleky pod očima a začnou se dít věci, byla skvělá. Ráda pochválím. (14.12.2019)

Čtvrtá část Jak si nepodělat život se vymyká dílům předchozím. Na adventní neděli mi to přišlo drsné, byla jsem nastavená na něco úsměvnějšího, ale to není podstatné. Kvalita epizody, nad kterou přemýšlím druhý den, byla vysoká. Ondra Vetchý znovu potvrdil s kým máme tu čest, což je dobře a Marika Šoposká by měla hrát častěji. V českém filmovém minirybníku se nám totiž rozsedělo snad patnáct hereček, které se divákům začínají pomalu, ale jistě zajídat. Které pokud nehrají to svoje, přehrávají, nebo jsou prostě pokaždé stejné, protože hrají to svoje a tak pořád dokola. Šablony, škatulky, scénáře, kamrádšoft, kombinace všeho? To divák neřeší. Výjimky potvrzují pravidlo, jasně, ale většinou je to častý jev. A proto mě těší, jaký čerstvý vánek Marika vnáší do této atmosféry a že je to osvěžující, lze cítit z reakcí publika. Obsazení celkově bylo zajímavé, příběh sice lehce nereálný, ale byl originální, výborně vystavěný, kvalitně natočený a já nemám výhrad. Líbilo! Televizních pět hvězd. (17.12.2019)