• PatoP
    ****

    Zase jeden neprávom opomíjaný český film. Scenáristom a režisérovi sa tu veľmi dobre podarilo vkĺznuť do duše a myslenia mladého muža. Okrem iného tu mal Kachyňa šťastné oko pri výbere mladých herečiek, Jana Pehrová a Mirolava Šafránková boli krásne, roztomilé, vzrušujúce... no proste radosť pozerať.(28.1.2011)

  • vypravěč
    **

    Poslední vzdechy šedesátých let se snaží nafouknout skrovný balónek puberty. Síla Liškovy hudby ani moc Kučerovy kamery nebo Kachyňovy režie však nedokáží odolat slepotě a hluchotě životního slohu, který zobrazují a který sebepopřením ducha národa i člověka v devětašedesátém definitivně ponížil život (tedy jeho představu) na standardní projev hmoty, nedotknutelné etikou ani časem, zato však odevzdané své nevíře ve – spásnou – putrefakci. Strach z much je raným projevem obavy z pomíjení a zakouší jej i hrdina, který suverénně svým teleobjektivem postřehuje vedle smyslových zón štěstí i kritické křivky devastace. Kachyňova normalizační Zvětšenina žel na rozdíl od té Antioniho nevidí, ale jen šmíruje. A takový je i její happyend.(3.3.2017)

  • dobytek
    **

    V 70. letech pravděpodobně Kachyňa experimentoval s omamnejma látkama, takže pod jeho taktovkou vznikaly filmy jako Láska a nebo právě Smrt mouchy. Pravou známku punku tomu ještě dodává Liškova psycho-hudba, Joudoslav Satoranský v roli ochránce přírody a ekologickýho aktivisty v kožený bundě a dost ujetá scéna s odvozem mrtvýho a těžce zranenýho v nákladovym prostoru Barkase. Přestože má film 86 minut, tak já ho sledoval s přestávkama asi 4 hodiny a neustále jsem u toho chlastal lahváče, takže jak stoupala hladina alkoholu v krvi, začal jsem v tom pomalu nacházet jakýsi zalíbení. Ale ve střízlivym stavu bych to asi nedal.(6.4.2012)

  • pytlik...
    *

    Kachyňovy filmy mi obecně nijak zvlášť nesedí, protože je v nich nasekána spousta "uměleckých" pasáží, které ale umělecky nepůsobí, spíš jen uměle. V tomhle filmu se mu podařilo stvořit mimozemské monstrum, kluka, kterého kromě much nevyvede nic z rovnováhy, ani když je zavřený spolu s jednou mrtvolou a jednou polomrtvolou na minimálním prostoru, který pak o tomhle zážitku mluví tak nevzrušeně jak o nákupu rohlíků v krámě a který se ve své (post)pubertě svěřuje mamince s každým rande. Ale atmosféra 70. a 80. let je vystižena výborně, i s tím všudypřítomným strašením (v tomto případě ekologickými katastrofami).(7.4.2012)

  • Psice
    *

    Zcela k neuvěření, že režisér tohohle filmu natočil Kočár do Vídně nebo Ucho. Zkrátka – i mistr tesař se někdy utne… Zdá se, jako kdyby se Kachyňa snažil chytnout druhý dech a odskočil si pro inspiraci (nechci úplně psát o vykrádání) k Antonionimu nebo Argentovi – tyhle scény ale působí na pozadí banálního děje dost roubovaně a jaksi nepatřičně. Navíc - Janě Krausové moc nejde tvářit se, že je jí sladkých 17. Jaroslav Satoranský (alias Kuba) v upnutém svetříku (varianta 1) nebo v koženém saku - zřejmě Tuzex (varianta 2) působí ještě víc asexuálně než obvyklým způsobem. Po delším zkoumání jsem usoudila, že filmové dialogy pocházejí s největší pravděpodobností z dílny Medvídka Pú a Prasá(d)ka. Jedno ale vím jistě – ten soundtrack s pilířní skladbou „Magdaléna“ musím mít…(5.4.2012)

  • - Snímek se natáčel na chatě Lukáše Vaculíka, který jej označil za odrazový můstek k rozhodnutí stát se hercem. (sator)

  • - Filmový debut Jiřího Schwarze a Marie Sýkorové. (M.B)

  • - Filmovanie prebiehalo v Prahe a Kladne. (dyfur)