Dobru, pravdě, kráse
Obsahy(1)
Éra Karla Hugo Hilara v Divadle na Vinohradech platí dodnes za mimořádnou nejen v dějinách této scény, ale celého českého divadla. Velkou zásluhu na ní však má i legendární ředitel vinohradského divadla JUDr. František Fuksa (1859–1938), který za Hilarem od počátku pevně stál a po jeho odchodu do Národního divadla se ocitl ve složité situaci, kterou následně ještě zkomplikovala hospodářská krize. V roce 1935 ho na pozici ředitele vystřídal další vinohradský právník, JUDr. Bedřich Jahn (1876–1942). I když jeho éra nebyla dlouhá, výrazně přispěl ke kvalitě souboru angažováním Jiřiny Štěpničkové, Nataši Gollové, Miloše Nedbala a dalších. Jeho vinohradský příběh rovněž končí dramatickým odchodem. Na rozdíl od předešlých případů, kdy tisk používaly při řešení divadelních problémů vždy jen znesvářené strany, si tentokrát vládnoucí moc objednala tiskovou kampaň za účelem likvidace ředitele divadla. (Česká televize)
(více)Recenze (1)
V této kapitole bylo zdaleka nejzajímavější dění kolem Intimního divadla a osud Medy Valentové. Ostatní politikařen je klasicky stejné, jako kdekoli jinde v umění v té době. ()