poster

Vysoká zeď

Romantický / Drama

Československo, 1964, 71 min

  • Padme_Anakin
    ****

    Půvabná věcička, tenhle malý filmík. Jitka je ještě poupátko a prožívá své první platonické vzplanutí. Její rošťárny, drobné lsti, tajné skrýše, klikaté cestičky po střechách, lezení po švihadle, půjčky ve sklepě mě dokonale odzbrojily. Radka Dulíková se mi moc líbila a velmi kladně hodnotím hudební podestýlku.(28.10.2018)

  • lupuscanis
    ****

    KAREL KACHYŇA, VYSOKÁ ZEĎ (1964) ______ Staré pavlačové domy s oprýskanými zdmi, točitými schodišti, které vrhají stíny jak z Hitchocka, s kovovými vrátky, které vedou dolů ke sklepům plným pavučin, skrytými dvorky, tajnými stezkami přes hřebeny střech, můstky, záhyby rour a okapů, zdi, jen zdánlivě chráněné řezavými dráty, zdi které probouzejí zvědavost, oddělují a provokují k přelézání, ke zkoumání, k objevování; na stezkách skrýše, schovky, schrány a obálky nkoli z papíru, odkladiště pokladů i nástrojů užitečných k vyvolání poprasku, nebo třeba jenom aby byly po ruce, až se z neživých věcí v rukou a mysli ne už tak docela malé holky promění v něco živého, třeba v oporu, když padáš, nebo v dar, nebo v příliš vratký most k druhému, kterého objevila za jednou z těch Sluncem zalitých zdí…(30.4.2016)

  • fragre
    *****

    Film, který spolu s Trápením a se Závratí tvoří jakousi trilogii, a který je z této trilogie asi nejzdařilejší. Procházka a Kachyňa byli silná dvojka čs. filmu šedesátých let, která s přehledem stačila celé nové vlně, kam až tak nepatří. Skvělí vypravěči, kteří při vší jemnosti svých filmů se vyhnuli jakémukoliv intelektualizování a samoúčelnému formálnímu experimentování (k čemuž měli mnozí tvůrci nové vlny sklony). Tenhle film vytvoří magickou atmosféru pomocí obrazů běžných věci. Moc se mi líbí exteriéry (uličky, dvorky, říční navigace), které vypadají často dost stínadelsky. Výkon R. Dulíkové je úžasný, ale V. Olmer, V. Lohniský a ostatní zdatně sekundují. Velice čistý film.(12.2.2011)

  • tahit
    *****

    Režiséru Kachyňovi a scenáristu Procházkovi se podařilo vykouzlit v neobvykle zpracovaném příběhu citový nářez, který je příjemně vystupňován hudbou. Za zmínku rozhodně stojí také skvělý výkon ústřední dvojice rolí Radky Dulíkové a Víta Olmera, kteří nepochybně v rozdílných postavách pojali roli hodně uvěřitelně s jakýmsi vzájemným pochopením. A to jsem od tohoto filmu moc nečekal, maximálně podmanivou historku citů, ale to, co jsem dostal, mě opravdu udělalo radost. Československý starý film zase zaválel.(18.2.2011)

  • dobytek
    *

    Neskutečně nudná, lehce pedofilní (holt Kachyňa) záležitost o tom, jak jedna holka pořád leze přes zeď za Olmerem, kterej se zotavuje po úrazu. Tenhle film prostě asi nemůžu pochopit, protože jsem nikdy nebyl 11-letá holka, která prožívá první lásku, ani pedofil. Hvězdičku dávám akorát za ty téměř půl století starý záběry Prahy.(21.5.2011)