Obchod na korze

"Tu je to čierne na bielom. Ja som váš árijec a vy ste moja židovka." (09.06.2020)

Nemohu uvěřit, jaký skvost mi to tak dlouho unikal. V poválečné filmové vlně vznikalo hodně snímků s podobnou tématikou, ale vlastenecky musím vykřičet do světa, že českému Vyššímu principu a právě slovenskému Obchodu na korze se žádný nemůže vyrovnat. Neuvěřitelně gradovaný a silný příběh, který je ale díky heroickým výkonům Kaminské a zejména Kronera strhující od první minutky až po poslední deprimující záběry. Slováci mohou být právem hrdí, tenhle film si měl odnést více než jen jednoho Oscara.. 100% (13.01.2013)

At žije filmový festival na Ohradní (02.09.2009)

Ctím kult a úspěchy, jakožto ovšem ctím i právo kohokoli zeptat se, když něčemu nerozumí. Čili; cože? Já si na těch přetěžkých 128 minut najdu někdy čas znova, ale do té doby tu bude jedno velké; cože? (08.01.2013)

To, že sa film nakrúcal v mojom rodnom Sabinove mi len pridáva viac na hrdosti, odkiaľ pochádzam. Ten film je proste nádhernou prehliadkou dokonalej filmárčiny a civilných hereckých výkonov. Bezpochyby najlepší slovenský film. (27.06.2012)

Zase se mi velmi vyplatilo nic si nezjišťovat o filmu předem. Vzhledem k datu vzniku snímku, jsem se obával, že se budu nudit, obavy se však ukázaly jako plané. Obchod na korze patří mezi nejvyšší top československých filmů. I tý slovenštině jsem vcelku rozuměl :-) Když si vzpomenu na vdovu Lautmannovou, můj obličej neví, zda má nasadit úsměv nebo smutek. Ten film mi přišel zkrátka dokonalý po všech stránkách. HUDBA:Zdeněk Liška - dechberoucí a rušivá, jak se mi to líbí. (06.03.2009)

Těžké téma ztvárněné po všech stránkách mistrně. Neumím nic vytknout režisérům, hercům ani scénáři. Po kolikáté už repríze na to pořád jen tiše koukám. (23.02.2011)

Jedno z nejvýznamnějších slovenských dramat. Zabývá se temným obdobím slovenské historie, existencí tzv. Slovenského štátu 1939-1945. Tak jako mělo Německo svojí NSDAP, mělo Slovensko svou HSĽS. Stejně jako měl Hitler svou SS jako nástroj teroru, měl Tiso oddíly Hlinkových gardistů k témuž účelu. Jako Němci nesou svou kolektivní vinu v událostech spojených s existencí Třetí říše, stejně tak nesou Slováci svou kolektivní vinu za události, které se děly v době existence tzv. První slovenské republiky. Neříkám to z důvodu nějaké ukřivděnosti, kdy se Slovensko otočilo k Čechům zády v době nejtěžší a pošlapalo tak odkaz Masaryka, Štefánika, Beneše a všech symbolů První republiky, ale z důvodu připuštění vzniku tak otřesného režimu, který si v ničem nezadal s tím nacistickým. Nacionální extremismus a separační tendence na Slovensku klíčily již dávno před Hitlerem. Československo je klec národů Evropy – to bylo heslo. Co Hlinka tak neslavně začal, Tiso ještě neslavněji zakončil. Jistě byly tu tlaky z Německa a Horthyho Maďarska. Ale…. Zvláštní svobodu vybojovala pro Slovensko Hlinkova ludová strana. „Jeden národ, jedna strana, jeden vodca.“ O agilnosti režimu na Slovensku svědčil i fakt, že vláda z vlastní iniciativy platila Německu za deportace svých židů z území Slovenského štátu (500 marek na hlavu plus náklady na přepravu). K tomuto rozhodnutí došlo ještě rok před konferencí ve Wannsee. Před Konečným řešením. ____ Film OBCHOD NA KORZE si bere pod drobnohled ony dobové poměry v jedné malé vesnici. Setkáváme se tu se všemi lidskými charaktery, které se projevovaly v této atmosféře strachu. Jsou tu příklady obětí (židů), nadšených agitátorů (arizátorů), bezohledných vyžírků, i skrytých ochránců. Kontrast individuální lidskosti a nelidské rasistické režimní diktatury. Lehce humorný začátek se postupně zvrhává ve stále tíživější a bezvýchodnější atmosféru, až do okamžiku kdy kladivo dopadne. Velmi dobré herecké výkony. Od pánů Klose a Kadára nesmírně odvážný čin, který vybízí k sebereflexi a nesklápí oči před vlastními proviněními. Přístup nepopulární, ale o to více potřebný. Výborný film 83% (17.10.2011)

Z pohledu mladého minulostí nezatíženého a vlastenecky nezaujatého diváka hodnotím Obchod na korze jako velice dobře napsané drama, kde se v podstatě "mimoděk" objevují všechny zásadní události a prototypy chování lidí za dob slovenského štátu. Bohužel celé to má opravdu hodně pozvolnou gradaci. Vlastně se většinu filmu zas tak moc neděje. A herecké výkony mě taky ani trošku nepřesvědčili. Jediný kdo vybočuje z šedi průměru, až ochotnického hraní, je výborný Jozef Kroner spolu s Idou Kaminskou. Ti zahráli genialně. Jinak na mě ale postavy z filmu působí hodně odtažitě. K nikomu jsem si nenašel sympatie. Výsledný dojem napravuje až poslední depresivní čtvrthodinka s hořkým finále. A nemůžu zapomenout ani na nervy drásající smičce doprovázející vypjaté momenty. Intelektuálové a pamětníci si určitě rádi přidají další 1 až 2 hvězdičky k mému hodnocení. (05.08.2007)

87%ní nuda.....jedna slabučká za téma, druhá silnější za herecké výkony. Pořádný děj nikde, spád nikde, atmosféra nikde. Pro mě docela utrpení. 40% (02.03.2014)

Smál jsem se Kadárovi nemálo, po tom co jsem zhnuseně prchnul z kina z jeho budovatelské Katky. O pár měsíců později, při cestě autobusem a sledování Obchodu na korze, mi smích zmrznul na rtech. Něco tak silného, drsného a hluboce lidského jsem skutečně nečekal. Kdyby se někdy vyhlašovalo pár nejlepších filmů české/československé historie, Obchod na korze mezi nimi nesmí chybět. 9/10 (07.12.2010)

60. léta československého filmu a tabuizovaná témata. Skvělá studie charakteru ovlivněná okolnostmi a patřičně zahraná Kronerem, solidně zvládnutá atmosféra, která postupně nabaluje tíhu tragických rozměrů a vkusně dávkovaný humor, jenž se záhy mění v nefalšovanou hrůzu. Možná je to vysokým oceněním, možná je to na československý film trošku delší stopáží, ale na konkurenty v podobě Vyššího principu nebo Spalovače mrtvol se tento, byť velmi důležitý a psychologicky zajímavý film, nemá. [Přesná stopáž: 120 min] (26.06.2011)

Snímků, které tak nějak rýpají do svědomí slovenského národa, je daleko více, ovšem celosvětový úspěch dělá své a neskutečně propastný rozdíl v počtu hodnocení oproti ostatním, je toho jasným důkazem. Film si to nepochybně zaslouží. Atmosféra Slovenské štátu, zachycená za dveřmi jednoho naprosto obyčejného, prastarého obchůdku, kde se zastavil čas. Společně s ním zastavila i stará paní Lautmannová. Jediné spojení s reálným časem je okno v obchodě. Okno do světa, který se mění. Uniformy jsou rozdané a sebevědomí těch, kteří si je oblékli, stoupá. Postavíme si tu monumentální připomenutí našeho pomatení, ať všichni vidí, že onu MOC máme. My jí máme, pro všechny, kteří nám budou vzdorovat "reč a krv nědáme...!" zpívají poslušní panáčci nastoleného režimu. Slušný člověk je zmatený a jen přihlíží příchodu uniformovaného muže. Jeho příchod je odporně sebevědomý a velkolepý, i když zapomněl na kaviár, v roce 1942, podotýkám. Je to nemilé, ale co, přináší přece dobré zprávy, co dobré, výborné "Tono, je z těba boháč...!". Popijeme si, nasytíme i trochu té pravdy hodíme na stůl. Zaslepený gardista nemá ani ponětí, jakým způsobem Tónu obohatil. Do krámku přichází arizátor, natáhnout hodiny zastaveného času. Hodný, slušný arizátor, tedy, jen když ho náhodou nekontroluje žena. Ovšem hodiny stále ne a ne se rozběhnout. Židovka nemá strach, z čeho také? Strach za ní má Tóna. Co strach, já jsem přeci arizátor, žádný exekutor, já jsem povolán říší, nejsem žádnej bílej žid...."musíš...musíš!!". Auta s nákladem již odjela, ovšem okno ukazuje něco zlého....nebezpečí, stále jde o život...."já sa nedám zastreliť! ". Židovka nevytáhla paty z domu, ne Fico a jeho posluhovači, ale osud jejího národa jí hledal. Dvojice Kadár-Klos se do nadprůměrné filmařiny odrazili již u filmu Tam na konečné. Odrazili se dost vysoko a divák jim úspěch tohoto filmu prostě musí přát. Naprosto precizní práce se vším všudy. Liškovo houslový ruch-tón mnou projel tak, až jsem se zasmál, a to nejen díky hudební geniálnosti mistra Lišky. Ve filmu je i naprosto přirozený a upřímný humor. Slovenští herci mají v sobě jistou dávku přirozenosti, možná to dělá ten jemný jazyk, nevím, ale nenašel jsem tu jediného herce, který by nějak vybočoval z řady nadprůměrného výkonu. Idu Kamińskou měl osobně na starost Juraj Herz, který zde působil jako asistent režie a na jejím neskutečném výkonu má velký podíl i on. A Króner. Kroner nehrál. ON prostě BYL. Měl to v sobě, věděl co dělá, a jak to má dělat. Lidsky i nelidsky otevřený film. (23.08.2013)

Znate ty chvile, kdy se zasmejete, ale az pak vam dojde, ze ono to moc k smichu neni? Presne tenhle pripad. (30.04.2008)

[7/10] (Barrandov) (Čb. /// Scénář: Ladislav Grosman, Ján Kadár, Elmar Klos /// Oscar: Československo (nejlepší zahraniční film) /// Nominace na Oscara: Ida Kamińská (herečka) /// MFF v Cannes: Jozef Króner, Ida Kamińská (Zvláštní cena za herecký výkon)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (06.12.2008)

Ladislav Grossman je pôvodom Slovák z Humenného, Ján Kadár je tiež Slovák, pomocný režisér bol Juraj Hertz, pôvodom Slovák z Kežmarku, ktorý o niekoľko rokov neskôr natočil jeden z najlepších českých filmov, aké kedy vznikli, všetci herci s výnimkou Idy Kaminskej, sú Slováci, dej predlohy sa odohráva v Humennom, film je situovaný do bližšie nepomenovaného východoslovenského mesta (i keď v jednej scéne Króner spomína rieku Laborec, ktorá preteká Humenným), natáčalo sa v Sabinove; Kadár - Klos dovtedy natočili niekoľko dobrých filmov, pri Obchode už boli zohratá autorská dvojica, po celosvetovom úspechu ocenenom okrem iného aj Oscarom sa ich spolupráca skončila, Ján Kadár odišiel do ameriky, kde natočil niekoľko filmov, no neprerazil, Klos ostal v Česku, no bez svojho partnera bol bezmocný a do konca života natočil už len asi dva nie veľmi vydarené filmy; Obchodom na Korze sa však stali obaja nesmrteľní, podobne ako samotný film, ktorý je sám osebe geniálny, nielen skvelým citlivým príbehom s hlboko morálnym posolstvom, no najmä kongeniálnymi hereckými výkonmi všetkých zúčastnených s ústrednou dvojicou na čele a množstvom silných scén, výbornou réžiou, kamerou i hudbou, skvost našej kinematografie (nech už si to "našej" vysvetľuje kto chce, ako chce); (15.11.2007)

O Obchode na korze bolo toho napísané asi už všetko, ja sa zameriam na herecký výkon Jozefa Kronera. Zobrazuje jednoduchú, v podstate dobrácku postavu Tóna Brtka, ktorý sa stáva po niekoľkých zásadných udalostiach akýmsi slovenským "Konformistom". Môžeme ho nazvať obeťou, môžeme ho nazvať zbabelcom, ale nikdy nemôžeme tvrdiť, že my by sme sa dokázali v danej situácii zachovať statočnejšie. Króner, ako vysoko inteligentný herec a človek pôsobí v tejto úlohe maximálne uveriteľne. Ak dokáže herec vzbudiť dojem, že z jeho výrazu vyžaruje jednoduchosť a malomeštiackosť, že jeho postava nie je príliš bystrá, je jeho výkon dokonalý. Naopak to nejde. Takmer každá európska krajina sa musí prostredníctvom kinematografie vyrovnávať so svojou históriou v rámci druhej svetovej vojny a témou holokaustu a som rád, že my slováci smeto dokázali tak bravúrne a uznal to aj svet. (05.08.2012)

Ať se dívám sebepozorněji, tak prvky komedie zde prostě nemohu najít. Depresivní, i když velmi pěkná hudba nastupuje na scénu hned ze začátku. Dále bych si dovolil podotknout, že ve filmu mluvily postavy velmi krásným jazykem, škoda že tak 25% dialogů bylo pro mě naprosto nesrozumitelných. Ve filmu zazněly tyto jazyky: zastaralá slovenčtina + němčina + židovské modlidby. Naštěstí to bylo podpořené anglickými titulkami, ve kterých se z velké části psalo o něčem jiném než co postavy cirka říkaly. Soudě tak podle toho co jsem pochytil a jak ovládám angličtinu. Zejména tolik oslavované Idě Kamińské bylo rozumět středně velké hovno. Téma fimu moc pěkné, gradace postupná. Ale abych pravdu řekl, tak film prostě nenaplnil moje očekávání. Podle zdejších chvalozpěvů a hodnocení jsem čekal něco sakra více. Tohle bylo takové skoro bez emocí. Depresivní prostředí a atmosféra byla, podle mě, člověka, který o tom jaké to bylo může pouze spekulovat, zdá se vystihnuta skvěle, ale tak nějak mi osudy zdejších lidí byly úplně jedno. Ale s přihlédnutím k tématu, které film zpracovává, s přihlédnutí k výkonu Jozefa Kronera, který se mi zdál i na světové úrovni uspokojivý. S přihlédnutím na depresivní hudbu, která dělala film o několik řádů depresivnějším. Dokážu přehlédnout velmi dlouhé slabší, možná bych je nazval až zbytečnými pasážemi a dát ty * * *, i když mám sto chutí dát méně. Nižší hodnocení si však schovávám pro filmy typově trošku odlišné. (07.08.2011)

No, bratia Slováci, pěkně jste to vedli... Už jen slyšet sloven(št/č)inu ve filmu je skvělé, Čech má v dnešní době kontakt s jazykem našich bratrů už jen díky Elánu a Horkýžům. Na všemi vychvalovaném finále mne trochu vadila uřvanost našeho milého, čím dál opilejšího arizátora Tona Brtka. Mne spíše zaujala proměna jeho ženy z obyčejné gazdiny na celkem silného antisemitu. Rozepisovat se tu o silném příběhu a hereckých výkonech pozbývá významu... 100% (22.10.2012)

Měl jsem to štěstí a mohl jsem tento bravurně zvládnutý snímek zhlédnout v kině. Nejde jinak, než opakovat vše, co již bylo v komentářích řečeno. Ida Kamiňská a Jozef Króner rozehráli partii, na kterou by jen tak někdo neměl. Tóno je typická postava, která je na jednu stranu ziskuchtivá, na druhou ovšem velmi dobromyslná. V jednu chvíli se snaží zachránit sobecky jen sebe, v druhém okamžiku chce zachránit i Lautmannovou..to ovšem končí tragédií. (08.09.2006)