• H34D
    ***

    Vynikající budování příběhu, kdy se pozvolna z běžného vesnického života, tlachanic a chlastaček vyklube tíživá, úzkostná atmosféra antisemitského, totalitního režimu. Pohled na problematiku skrz přihlouplého sedláka, který přišel k árijským výhodám, ani neví jak, nabízí také originální a netradiční perspektivu. Artovost snímku je nepopíratelná, vygradování famózní a celé to plíživé nebezpečí a zlo je vskutku... Plíživé. Dopomáhá k tomu také zvláštní a byť neustále se opakující, tak skvěle zvolená hudba... Tato zmíněná fakta mi úspěšně brání v ostřejší kritice, třebaže Obchod na korze se mi ve skutečnosti spíše nelíbil, často jsem zíval nudou a kontroloval čas. Vesnický život mě jednoduše nebaví a kromě hlavního poslání a cíle příběhu byl vedlejší děj poněkud mdlý. 6/10(1.4.2009)

  • Slartibarkfast
    *****

    Strhující drama o nelidskosti fašistů a o strachu. Jelikož jsem měl tu možnost navštívit koncentrační tábor, velmi na mně tenhle film zapůsobil. Nedokážu si představit v jakých podmínkách to tehdy probíhalo, ale tenhle film to asi dobře vystihuje. Skvělé herecké představení dodalo filmu věrohodnost. Určitě zasloužený Oskar 95%(6.3.2010)

  • ClintEastwood
    *****

    Pokud je tento snímek společně s Markétou Lazarovou považován za úplnou špičku československé kinematografie, pak jednoznačně zvedám ruku pro Obchod na korze. Mrazivý, tragikomický snímek odehrávající se během druhé světové války v době, kdy sílila nacistická agrese, natočený podle skutečného příběhu. Jozef Kroner a Ida Kamińská zde předvádějí naprosto dokonalý herecký výkon (neuvěřitelná přesvědčivost a naléhavost) pod taktovkou Elmara Klose a Jána Kadára a za doprovodu hudby Zdeňka Lišky - mi připravili dvě dobře (i když trošku těžce) strávené hodiny u kvalitního filmu, který si svá ocenění určitě zaslouží.(19.4.2012)

  • Jordan
    *****

    Ladislav Grossman je pôvodom Slovák z Humenného, Ján Kadár je tiež Slovák, pomocný režisér bol Juraj Hertz, pôvodom Slovák z Kežmarku, ktorý o niekoľko rokov neskôr natočil jeden z najlepších českých filmov, aké kedy vznikli, všetci herci s výnimkou Idy Kaminskej, sú Slováci, dej predlohy sa odohráva v Humennom, film je situovaný do bližšie nepomenovaného východoslovenského mesta (i keď v jednej scéne Króner spomína rieku Laborec, ktorá preteká Humenným), natáčalo sa v Sabinove; Kadár - Klos dovtedy natočili niekoľko dobrých filmov, pri Obchode už boli zohratá autorská dvojica, po celosvetovom úspechu ocenenom okrem iného aj Oscarom sa ich spolupráca skončila, Ján Kadár odišiel do ameriky, kde natočil niekoľko filmov, no neprerazil, Klos ostal v Česku, no bez svojho partnera bol bezmocný a do konca života natočil už len asi dva nie veľmi vydarené filmy; Obchodom na Korze sa však stali obaja nesmrteľní, podobne ako samotný film, ktorý je sám osebe geniálny, nielen skvelým citlivým príbehom s hlboko morálnym posolstvom, no najmä kongeniálnymi hereckými výkonmi všetkých zúčastnených s ústrednou dvojicou na čele a množstvom silných scén, výbornou réžiou, kamerou i hudbou, skvost našej kinematografie (nech už si to "našej" vysvetľuje kto chce, ako chce);(15.11.2007)

  • Dan9K
    ***

    Hned z počátku musím říct, že i když dávám tři, nevnímám to jako negativní hodnocení (což vlastně u tříhvězdičkových hodnocení platí neustále). Bylo totiž pár věcí, které mi přes prsty nepřelezly, jak po stránce logické tak technické, ačkoliv film jako celek na mě zapůsobil dobře. Hudba Zdeňka Lišky bývá v naprosté většině případů skvělá ( příkladem může být dobově příbuzný Vyšší princip). Zde na mě ale působila rušivě a to hned dvěma důvody. Za prvé byla moc nahlas a za druhé až příliš očividně (nebo lépe řečeno ušislyšně) a nápadně chtěla u diváka vybudit potřebné emoce. Druhou technickou věcí byla jedna z pasáží ke konci, kde kamera z nějakého důvodu přibližně minutu cestuje po místnosti v obchodě, asi čtyřikrát se nepravidelným obloukem obtočí o 360 stupňů a každé kolo zabruslí na hlavní postavu, pana Krtečka, který se, pokud mě paměť neklame, vyděšeným pohledem podívá přímo do objektivu kamery. Nevím, jestli to mělo znázorňovat nějakého nezbedného ducha, nebo to mělo hlubokomyslný podtext, na který jsem nestačil. U mě to ale vyvolalo údiv a negativní reakci. Logickou věcí, která mě trochu zarazila, byla pasáž, ve které se vyvolávali židé, kteří měli posléze nastoupit do transportu. Tahle scéna trvá docela dlouho a já celou dobu čekal až narazí na jméno paní Lautmannovej, několikrát ho zopakují a následně proběhne velká razie do jejího obchodu se zbytečnostmi. Nic z toho se ale nestalo, což mě tedy poněkud překvapilo, asi to ti náckové neměli tak dobře promyšlené. Poslední věcí byla pak dvojí náhlá radikální proměna názoru hlavní postavy z jednoho mantinelu na druhý. Uvěření této záležitosti je sice ryze subjektivní, postava také vypila celou lahev bůhvíjakého lihového sajrajtu, svůj faktor rovněž zahrál strach a adrenalin, to je všechno fakt, ale dvakrát za sebou mi to už přišlo zbytečné. Svojí úlohu měla i skutečnost, že jsem si vyloženě přál, aby byl pan Brtko zlý. Poslední nepříjemnou připomínkou, kterou pravděpodobně vůbec nejvíce nesnáší cinefilové a filmoví publicisté, musím také zdůraznit svoji zatím nevyvrácenou zkušenost, že snad každý film z druhé světové války zabývající se konečným řešením, deportací, koncentráky a vůbec popravami, je hodnocen velmi dobře. Pokud jde navíc o film z Československa, který ještě ke všemu dostal Oskara (i když důvody, proč dostal Oskara by se nenalézaly obtížně, dobře toto téma vystihla Kate Winslet v seriálu Komparz), je top 200 jistotou. Nicméně musím uznat, že herci byli prvotřídní. Obzvláště úvodní scény domácího stereotypu (někdo tomu říká život) a pozdější oslava byly výjimečné nejen hereckými výkony, ale také dialogy a smyslem pro detail. Celý závěr, až na zmíněné postřehy, se mi velmi líbil, narozdíl tedy od prostřední části, která byla trochu únavná, a samotný závěr pak byl téměř perfektní.(8.12.2006)

  • - Film bol zaradený do rebríčka "1001 filmov, ktoré by ste mali vidieť pred smrťou", zostavenom Stevenom Schneiderom. (mckika)

  • - Ida Kamińska (Rozália) vychádzala s Jozefom Krónerom (Tono) veľmi dobre, mala ho veľmi rada a oslovovala ho "Jusku". (gogo76)

  • - Po premiére v New Yorku priletel v deň D (odovzdávanie Oscarov) Jozef Kroner späť do Československa na Pražské letisko, kde sa k nemu mali pripojiť režiséri Kadár a Klos aj Ida Kamińska a letieť späť do USA . K nedočkavému Kronerovi pristúpil istý súdruh a povedal: „Pane Kronere, vy jste v Americe již byl. Teď pojede soudružka Kadrnožková z Filmexport." Tak ostal herec na Pražskom letisku sám aj s kuframi a oblekmi za 17 000 Kčs a na odovzdávanie Oscarov sa tak nedostal. (gogo76)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace