• Dan9K
    ***

    Hned z počátku musím říct, že i když dávám tři, nevnímám to jako negativní hodnocení (což vlastně u tříhvězdičkových hodnocení platí neustále). Bylo totiž pár věcí, které mi přes prsty nepřelezly, jak po stránce logické tak technické, ačkoliv film jako celek na mě zapůsobil dobře. Hudba Zdeňka Lišky bývá v naprosté většině případů skvělá ( příkladem může být dobově příbuzný Vyšší princip). Zde na mě ale působila rušivě a to hned dvěma důvody. Za prvé byla moc nahlas a za druhé až příliš očividně (nebo lépe řečeno ušislyšně) a nápadně chtěla u diváka vybudit potřebné emoce. Druhou technickou věcí byla jedna z pasáží ke konci, kde kamera z nějakého důvodu přibližně minutu cestuje po místnosti v obchodě, asi čtyřikrát se nepravidelným obloukem obtočí o 360 stupňů a každé kolo zabruslí na hlavní postavu, pana Krtečka, který se, pokud mě paměť neklame, vyděšeným pohledem podívá přímo do objektivu kamery. Nevím, jestli to mělo znázorňovat nějakého nezbedného ducha, nebo to mělo hlubokomyslný podtext, na který jsem nestačil. U mě to ale vyvolalo údiv a negativní reakci. Logickou věcí, která mě trochu zarazila, byla pasáž, ve které se vyvolávali židé, kteří měli posléze nastoupit do transportu. Tahle scéna trvá docela dlouho a já celou dobu čekal až narazí na jméno paní Lautmannovej, několikrát ho zopakují a následně proběhne velká razie do jejího obchodu se zbytečnostmi. Nic z toho se ale nestalo, což mě tedy poněkud překvapilo, asi to ti náckové neměli tak dobře promyšlené. Poslední věcí byla pak dvojí náhlá radikální proměna názoru hlavní postavy z jednoho mantinelu na druhý. Uvěření této záležitosti je sice ryze subjektivní, postava také vypila celou lahev bůhvíjakého lihového sajrajtu, svůj faktor rovněž zahrál strach a adrenalin, to je všechno fakt, ale dvakrát za sebou mi to už přišlo zbytečné. Svojí úlohu měla i skutečnost, že jsem si vyloženě přál, aby byl pan Brtko zlý. Poslední nepříjemnou připomínkou, kterou pravděpodobně vůbec nejvíce nesnáší cinefilové a filmoví publicisté, musím také zdůraznit svoji zatím nevyvrácenou zkušenost, že snad každý film z druhé světové války zabývající se konečným řešením, deportací, koncentráky a vůbec popravami, je hodnocen velmi dobře. Pokud jde navíc o film z Československa, který ještě ke všemu dostal Oskara (i když důvody, proč dostal Oskara by se nenalézaly obtížně, dobře toto téma vystihla Kate Winslet v seriálu Komparz), je top 200 jistotou. Nicméně musím uznat, že herci byli prvotřídní. Obzvláště úvodní scény domácího stereotypu (někdo tomu říká život) a pozdější oslava byly výjimečné nejen hereckými výkony, ale také dialogy a smyslem pro detail. Celý závěr, až na zmíněné postřehy, se mi velmi líbil, narozdíl tedy od prostřední části, která byla trochu únavná, a samotný závěr pak byl téměř perfektní.(8.12.2006)

  • Fr
    *****

    “…REŽ A RÚBAJ DO KRVE NEBUDE TO PO PRVÉ, DOKIAĽ SLOVÁK NA SLOVENSKU PÁNOM NEBUDE“… /// Kterak se slušný člověk arizátorem stal… Jeden z nejlepších filmů československých dějin ukazuje stinnou kapitolu slovenských dějin (se jim kurva hodilo, že Kádár vzal v 68´roha!). Dramatický drama s nestárnoucí vypovídající hodnotou a nezapomenutelným Kronerem. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou novelu, kterou v roce 1965 napsal Ladislav Grosman, neznám. 2.) Často volám “a teraz tu našu!“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ *(2.10.2016)

  • NinadeL
    *

    S akceptací Obchodu na korze bojuju už dlouhé roky a stále je to jako na moři, jednou dole, jednou nahoře. Ostatně tvorba dua Kadár/Klos bude vždycky problémová, protože konečně už ten jejich společný nástup v 50. letech, to je jedna úchylnost za druhou. Nejdříve posílají Dohnala budovat socialismus do Západního Německa v Únosu, pak tahají humor z předválečných ikon v Hudbě z Marsu tak, že je z toho spíše teskno než veselo, v Tam na konečné a ve Třech přáních už se zase pro změnu tváří jako umělci, kteří pochopili a stali se vedoucími osobnostmi tání. Není to s nimi snadné a pokud tedy vrcholí jejich tandem příběhem z neoblíbených dějin Slovenského štátu, koledují si o hysterické přijetí plné ovací či případně o pravý opak. Obchod na korze má námět srovnatelný s apelem Zinnemannova The Search, což je sice pěkné, ale tragika uzavřená v postavě Idy Kamińské je příliš komplikovaná na to, aby jí tak jednoduše zastínil Kronerův tradiční občan v morální nouzi. A bohužel dnes už je i problematické vyznat se v těch dialozích, které suverénně kombinují slovenštinu, němčinu a jidiš. Čili atypičtější film pro čs. kinematografii být nemůže, presto je to právě on, který reprezentoval ve své době 20 let Státního filmu a dnes je ocejchován Cenou akademie jako věčný a božský.(16.11.2014)

  • Morien
    *****

    (1001) Pamatuji si, že když jsem film viděla před mnoha lety poprvé, tak mě velmi výrazně poznamenala scéna snu - a to dokonce tak, že snad každá věc, kterou jsem od té doby napsala, v sobě obsahuje snovou scénu, dnes už je často přetahuju i do bdělosti. Když bych měla říct proč, tak asi proto, že sen je velmi prostý způsob, jak z prozaického útvaru vyrobit poezii, okomentovat skutečnost jinak, aniž by se její podstata změnila. Obchod na korze se kromě poezie mění také na divadlo, a na jaké! Takový krásný dramatický trychtýř člověka pohladí po srdci, aby ho tedy následně svým obsahem rozcupoval na kousky.(7.2.2015)

  • kinej
    *****

    Toto považuji za skvost světové kinematografie. Jozef Kroner zde podává svůj životní výkon. Hraje takového směšného človíčka. Ze začátku filmu jeho chování dokonce vyluzje úsměv. Když však děj přituhuje mění se film v opravdu drsné drama. Dlouhá závěrečná scéna, kdy jsou v obchůdku sami dva Brtko a stará paní Laundmanová jsou chvíle kdy se tají dech. Ne jen nad napětím, ale nad ohromujícími hereckými výokny obou hlavních protagonistů. K jejich výkonu jim gratuluju.(4.1.2006)

  • - Pôvodne mal Kadár záujem natočiť film v Rožňave, ale nestretol sa vraj s pochopením vtedajšieho vedenia mesta. (krapek)

  • - Scéna, v ktorej Jozef Kroner hrá opitého, nebola hraná. Pred filmovaním mu nalievali biele víno a nakoniec sa opil až tak, že si nepamätal, ako ju zahral. Štáb mu musel pustiť záznam. (luksharas)

  • - V roli psa Esenca sa vystriedalo viacero psov, pričom ten, čo sa objavil v prevažnej väčšine scén, bol vraj na pľaci veľmi vystresovaný, priniesli ho totiž z výskumného ústavu. Jozef Kroner (Tóno) vstával o štvrtej ráno, aby psa, ktorý u neho počas natáčania býval, mohol nakŕmiť. Laco Grosman, tvorca predlohy a taktiež spoluautor scenára, režisérovi Jánovi Kadárovi raz povedal, že je to veľmi hlúpy pes, na čo mu on odvetil, že múdrych psov už vo filmoch bolo dosť. (Santino7)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace