Kamera:
Vladimír NovotnýHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Ida Kamińska, Jozef Kroner, František Zvarík, Hana Slivková, Martin Hollý st., Elena Zvaríková-Pappová, Martin Gregor, Adam Matejka, Mikuláš Ladižinský (více)Obsahy(1)
V roce 1942 přijímá fašistická vláda tzv. Slovenského štátu norimberské zákony. Zabavené židovské podniky předává do rukou prověřených slovenských občanů. Truhlář Tono Brtko (Jozef Króner), poctivý a slušný člověk, pod nátlakem chamtivé manželky a vysoce postaveného švagra neochotně přijme arizační dekret na galanterní krámek stařičké paní Rozálie Lautmannové (Ida Kamińska). Polohluchá paní nechápe, co se v zemi děje, a považuje Tona za svého pomocníka. Doma a na veřejnosti ovšem Brtko předstírá, že „arizuje". Ve skutečnosti u paní Lautmannové renovuje letitý nábytek, zatímco ona o něj pečuje jako o syna. Nadejde však den, kdy všichni Židé z městečka obdrží předvolání k transportu a Tono musí přiznat barvu... (Česká televize)
(více)Recenze (522)
Oscar 1 (1966): Cizojazyčný film + 1 nominace (1967): Herečka HR - Ida Kaminska . . . . . . .Zlatá Palma - výběr ()
Film tak geniální a ve druhé půli tak mistrovsky vysoustružený a vygradovaný, až mě to dohání k slzám. Jeden z výrazných kamínků mozaiky zvané „Zlatá éra československé kinematografie 60.let“ a jasný důkaz (jeden z mnoha), že právě v té době u nás vznikla ta největší filmová díla. Herecký výkon Kronera a Kamińské je absolutní TOP, film v době svého vzniku slavil celosvětový zasloužený úspěch (o čemž svědčí i ten Oscar a v historii této ceny zcela ojedinělá o rok opožděná oscarová nominace pro paní Kamińskou), škoda jen, že dnešní mladé generaci je skoro neznámý. ()
„Za účelom invent-arizácie zatvorené!!“ Lidská povaha se pod tíhou okolností mění, stejně tak prodělává Obchod na korze proměnu z tragikomedie v drama o otázkách z těch nejzávažnějších. Odlišné náladě počátečních a závěrečných minut filmu se plně přizpůsobuje kamera Vladimíra Novotného: od nekonfliktního procházení mezi korzujícími zástupy lidí k velmi naléhavému pohybu stísněnými pokoji titulního obchodu (v závěru kamera dokonce přebírá úlohu Tónova svědomí, když neustále vyhledává jeho tvář, nedává mu pokoj). Úzce vymezený prostor, do něhož jsou protagonisté proti své vůli vytlačeni, má zřejmou spojitost s bezvýchodnou situací mnohých lidí za války. Zůstat znamená riskovat smrt, odejít znamená zemřít. Alternativa neexistuje. Jediné východisko paradoxně představuje nacisty zaštítěná stavba „Babylónské věže“, přesněji víra, že projev podobné nabubřelosti musí být potrestán. Jedno kým, ale musí. A jak popsat výkony Kronera a Kamińské? Jednoduše si vybavte adjektivum, které používáte pro vystihnutí té nejprvotřídnější kvality… a umocněte jej nějakým hodně vysokým číslem. 90% Zajímavé komentáře: Pohrobek, Radek99, Jordan, sportovec, Terminus, curunir, MartinX. ()
Při té poslední, skvěle gradované půlhodince mě opravdu mrazilo... Vyjímečný film, a to nejen jenom co se hranic Československa týče. ()
Po předání cen Český lev jsem se ve slavnostní "národní" náladě rozhodl splatit svůj velký dluh cs. kinematografii resp. spíše jen slovenské kinematografii a konečně nakoukat "naší" oscarovku. První část mně moc nesedla i když tady jsem čul docela kvalitní důraz na charakter jednolivých postav, ale v druhé části se teda rozjela slušná vlna emocí jak příběh graduje v silné finále. ()
Opravdu výborné drama, které po právu získalo Oscara. Bravurní herecké výkony Jozefa Krónera a Idy Kaminské. Zejména Króner hraje onu rozpolcenou hlavní postavu naprosto suverénně a zasloužil by si možná i Oscara za hlavní mužskou roli. Těžko se to popisuje, lepší je se na to podívat. ()
Ano, je pravda, že Obchod na korze je ve své podstatě o docela důležitém tématu naší historie. Každopádně na druhou stranu je třeba uznat, že tenhle film je spíše ze Slovenska než z Československa. Tím netvrdím, že se jedná spíše o slovenskou historii, je mi jasný, že v Česku to fungovalo úplně stejně. Spíš se o jeho vznik zasloužili spíše Slováci. Každopádně co mi nešlo přes pysky, tak ta těžkopádná Slovenština, která mi brala roha každou větu a já měl co dělat, abych se do děje dokázal dostat. Dalším problémem ale byla i ta těžkopádnější filmařina, kterou člověk musí vnímat opravdu zvostra aby poznal každý detail a nuanci onoho děje. ()
Scénář: Ladislav Grosman, Ján Kadár, Elmar Klos .. Zlo vzniká ze strachu. Danajský to dar, taková prohitlerovská trafika. Navíc, když je i se starou bábou, která pranic nechápe princip arizace v hluboce fašistickém Slovensku. Fantastický Jozef Kroner a Ida Kaminska v hutném příběhu černé minulosti našich slovenských bratrů. Obchod na korze jest nelibý pohled do těchto dějin a na věčné časy bude připomínat lehkovážnost a fatálnost tehdejších rozhodnutí. Vyprávění začíná zlehka, prostupuje jím humorná lehkost ze života manželského páru, ale spád následných událostí, které prostého Tona Brtka cupují v jeho rozpolcenosti, dělá ze snímku zatraceně tragickou a velice působivou podívanou. ()
Jeden z nejlepších filmů československé historie, jehož kvalita a výjimečnost byla stvrzena historicky prvním oceněním Americké filmové akademie za nejlepší cizojazyčný film a který tak vlastně opticky mezinárodně odstartoval (spolu s Menzelovými Ostře sledovanými vlaky o rok později) československý filmový zázrak šedesátých let - tzv. novou vlnu... Velký demýtizační účinek a přitom malé komorní drama - to v sobě spojuje snímek Elmara Klose a Jána Kadára. Tihle dva tvůrci se přes svou dosavadní tvorbu poplatnou režimu a době, plnou dobového schematismu a ideologie (Hudba z Marsu atd.), pustili, z části již svým předcházejícím strhujícím snímkem Smrt si říká Engelchen, do nerovného souboje se státní propagandou - demýtizovat období samostatné slovenské státnosti. Místo tendenčních filmů o Slovenském národním povstání a politicky uvědomělém konání slovenského lidu se pokusili vykreslit (alespoň zpočátku na pozadí politické poptávky samozřejmě) xenofobii Slovenského štátu napojeného na tehdejšího symbolického nepřítele číslo jedna - nacistické Německo. Příběh Tóno Brtka a jeho árizace malinkého židovského obchůdku se však vymkl očekávanému záměru a přerostl v trpké a bolestné podobenství o podstatě zrůdnosti totalitního systému, v němž je část osob zbavena lidských práv a vystavena genocidě. Výborně je tu vykreslena postupně narůstající atmosféra strachu a a zesilujícího tlaku na jedince (excelující Jozef Kroner). Zprvu jednoduchý příběh obžalovávající fašismus a nacionalismus se tak zvrhl v hořkou sondu do duše slovenského člověka a poukázal na to, jak nebezpečná jsou ozubená kola jakéhokoliv totalitního systému, jenž není vystaven na principech humanity a lidskosti a jenž svou kinetikou drtí i zprvu slušné a nezmanipulované lidi... ()
Skvostně se pracuje s tolika rovinami a ambivalentností "já jsem přece dobrý člověk, vždyť i arizuji v podstatě proti své vůli, navíc když z toho něco kápne, ale potichu, to nemusí nikdo vědět, hlavně když mám klid" i vykreslením všech postav, které korzují před obchodem, v něm či za jeho světnicí. Je to hravé formou (schovávání se před divákem/kamerou je přesně tím, co by jeden čekal, že s tím přišel Herz) a funguje to v mnoha polohách, umí to být nevydíravě emocionální, všichni hrají s gustem a určující je jednání postav a nikoli deklamující proslovy, ke kterým by to mnohé jiné tvůrce svádělo. Nejde o sondu do duše slovenského národa skrze adresování tisovsko-hlinkovských historických kostlivců, ale o sondu do duše obyčejného člověka pod tlakem doby. Tečka. Právě díky tomu je to nadčasové. Celé to však pohnojí závěr, kdy ze všech nabízejících se vyústění, je to použité zdaleka (ale zdaleka) tím nejméně zajímavým; a v důsledku tedy i nejméně působivým. Kdyby "to" aspoň bylo učiněno vědomě... S ohledem na to, jak je se stěžejním dilema po celou dobu nakládáno, jde od Grosmana až o nedůstojně lacinou cestu "jak z toho ven". ()
Mistrovské dílo, jež svým tvůrcům zlomilo vaz, ale zároveň je učinilo nesmrtelnými. Obsahově nesmírně odvážné vylíčení atmosféry Slovenského štátu, kde na jeho občanech nezůstala niť suchá (nesmíme zapomínat, že již 5. října 1938 se nově vznikající Slovenská krajina prohlásila za velkého židobijce, norimberské zákony nemusela přejímat, protože domácí antisemitismus byl silný dost, a např. do Slovenského sněmu už v dobách druhé republiky nesměli kandidovat Židi a Češi). Po všech těch adoracích Slovenského národního povstání a svalování odpovědnosti na buržoazně-nacionálně-klerikální kruhy představuje Obchod na korze ostrou výčitku a krutý obraz celé slovenské válečné společnosti. Z obecnějšího hlediska se pak jedná o více než trpký portrét lidské nemohoucnosti a prostřednosti, která jedince svírá a omezuje, i když se v něm v jádru najde dost lidskosti. Toto není rozhodná obžaloba amorality či dokonce personifikovaného zla, toto je smutné konstatování neodvolatelného faktu věčné zbabělosti, sobectví a strachu, nad nimiž lze zvítězit pouze s neskutečnými obtížemi. ()
[...] ()
“…REŽ A RÚBAJ DO KRVE NEBUDE TO PO PRVÉ, DOKIAĽ SLOVÁK NA SLOVENSKU PÁNOM NEBUDE“… /// Kterak se slušný člověk arizátorem stal… Jeden z nejlepších filmů československých dějin ukazuje stinnou kapitolu slovenských dějin (se jim kurva hodilo, že Kádár vzal v 68´roha!). Dramatický drama s nestárnoucí vypovídající hodnotou a nezapomenutelným Kronerem. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou novelu, kterou v roce 1965 napsal Ladislav Grosman, neznám. 2.) Často volám “a teraz tu našu!“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Velký filmový zážitek. Naprosto poprávu oceněný Oscarem za nejlepší cizojazyčný film. Geniální herecké výkony, lepší jen stěží uvidíte v nějakém jiném československém či českém snímku. Jozef Króner tu předvádí svůj životní výkon, který kdyby byl Američan a předvedl takový výkon v americkém filmu, tak je to jistý Oscar. Ida Kaminska, která dokonce byla naminována na Oscara za nejlepší ženský výkon, předvádí též špičkový herecký výkon a na její paní Lautmanovou je tak nezapomenu. Dvojice Kloss - Kadár (jsou i autoři scénáře) moc filmů nezpodila, ale ty co natočili na konci 50. a v první polovině 60. let patří mezi absolutní špičku. Závěr filmu budu ještě nějaký čas rozdýchavat. I když dávám jen čtyři hvězdičky, tak věřte, že to jsou ty nejsilnější co jsem kdy dal......... ()
Vynikající budování příběhu, kdy se pozvolna z běžného vesnického života, tlachanic a chlastaček vyklube tíživá, úzkostná atmosféra antisemitského, totalitního režimu. Pohled na problematiku skrz přihlouplého sedláka, který přišel k árijským výhodám, ani neví jak, nabízí také originální a netradiční perspektivu. Artovost snímku je nepopíratelná, vygradování famózní a celé to plíživé nebezpečí a zlo je vskutku... Plíživé. Dopomáhá k tomu také zvláštní a byť neustále se opakující, tak skvěle zvolená hudba... Tato zmíněná fakta mi úspěšně brání v ostřejší kritice, třebaže Obchod na korze se mi ve skutečnosti spíše nelíbil, často jsem zíval nudou a kontroloval čas. Vesnický život mě jednoduše nebaví a kromě hlavního poslání a cíle příběhu byl vedlejší děj poněkud mdlý. 6/10 ()
(1001) Pamatuji si, že když jsem film viděla před mnoha lety poprvé, tak mě velmi výrazně poznamenala scéna snu - a to dokonce tak, že snad každá věc, kterou jsem od té doby napsala, v sobě obsahuje snovou scénu, dnes už je často přetahuju i do bdělosti. Když bych měla říct proč, tak asi proto, že sen je velmi prostý způsob, jak z prozaického útvaru vyrobit poezii, okomentovat skutečnost jinak, aniž by se její podstata změnila. Obchod na korze se kromě poezie mění také na divadlo, a na jaké! Takový krásný dramatický trychtýř člověka pohladí po srdci, aby ho tedy následně svým obsahem rozcupoval na kousky. -"Já... já tomu nerozumím. Vy jste moudrý člověk, pane Katz, co se to tak najednou stalo?" -"Já nejsem moudrý. A nepřišlo to najednou." ()
Ze začátku trocha absurdního až černého humoru (třeba když se Tóno snaží Lautmance vysvětlit, že není exekutor ale arizátor), v závěrečné gradaci už jen mráz. Největší zbraní proti člověku je vždy jeho vlastní strach. A občas také manželka. ()
Jestli existuje důvod, aby se Kadár a Klos za své filmové počiny z 50. let smažili v pekle (a ono jich pár existuje), pak tímhle filmem svá provinění bohatě odčinili. Výborné mrazivé drama z válečné doby, které ukazuje, jak diktatura a temná doba dokáže křivit lidské charaktery. Mimochodem, když srovnáme oceňovaný Hřebejkův snímek Musíme si pomáhat s Obchodem na korze, pak pochopíme, jaký je rozdíl mezi velmi dobrým a vynikajícím filmem a jaký je rozdíl mezi sázkou na jistotu a filmařskou odvahou. Celkový dojem: 100 %. Jeden z nejlepších filmů, jaké kdy československá filmová škola vyprodukovala. ()
Žánr komedie mi k hlavní myšlence a závěrečnému rozuzlení filmu moc nepasuje. Stejně tak pozvolný a odlehčený začátek snímku s neuvěřitelně houstnoucí a gradující atmosférou ke konci filmu. Ale v každém případě je to výborné dílo, těžící zejména ze strhujících hereckých výkonů Jozefa Kronera a Idy Kamińské a také hudby Zdeňka Lišky. Bezchybné není, ale doporučuju ho všem, kteří se zajímají o historii, hodnotné československé filmy anebo prostě těm, co dokáží ocenit kvalitní drama. Jen bych chtěl upozornit Čechy a to zvláště mladší ročníky jako jsem já; dobrovolně se přiznávám, že jsem někdy té rychlé slovenštině nerozuměl :-( ()
Druhý československý a první slovenský oskarový film je mimořádnou slovenskou sebereflexí skutečného, nikoliv dodatečně krášleného a vylhávaného rázu farské republiky - tisovské klerofašistické totality. Přeceňované - což neznamená omluvitelné nebo pominutelné - excesy české protektorátní společnosti proběhly ve slovenské podobě nepoměrně brutálněji. Tragédie muže, v podstatě slušného člověka, hlavního hrdiny filmu, je životní rolí protagonisty v podstatě zakladatelské generace moderního slovenského herectví - Jozefa Krónera. Kysucký rodák tu rozehrál celou čaromoc svého nepopakovatelného herectví. Že je tento film současně dílem evropským, je zřejmé. Vybavím-li si název tohoto díla, zbývá mi jediné - smeknout, zmlknout, zamyslet se. Hluboce a opravdově. ()
Reklama