Accused
Kamera:
Rudolf MiličHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Vlado Müller, Zora Jiráková, Martin Štěpánek, Jaroslav Blažek, Pavel Bártl, Milan Jedlička, Miroslav Macháček, Jiří Menzel, Kamil Bešťák, Jiří Schulz (více)Obsahy(1)
Ján Kadár a Elmar Klos spolu natočili celkem osm filmů. Trojice těch nejoceňovanějších vznikla v šedesátých letech. Po dramatizaci románu Ladislava Mňačka Smrt si říká Engelchen (1963), ohlížejícím se bez idealizace za činností slovenských partyzánů za druhé světové války, se vrátili do přítomnosti se soudním dramatem Obžalovaný. Adaptace novely spisovatelky Lenky Haškové se odehrává v soudní síni a vyprávění je z velké části tvořeno svědeckými výpověďmi. Titulním obžalovaným je ředitel elektrárny Kudrna, obviněný na základě pomluv ze zpronevěry. Svou vinu zpočátku odmítá. Postupně mu ale dochází, že ne všechny jeho kroky byly tak čestné, jak si namlouval. Příběh o vině, trestu, osobní zodpovědnosti a varovném propojení vládnoucí strany se soudní mocí na více úrovních odkazoval k politickým procesům z padesátých let. To byl také jeden z důvodů, proč film v roce 1969 skončil v trezoru. V hlavní roli se objevil tehdy nepříliš známý slovenský herec Vlado Müller, Kudrnova obhájce si zahrál režisér Jiří Menzel. Již Obžalovaný sklidil převážně pochvalné ohlasy a obdržel řadu ocenění (mj. cenu Trilobit), vrcholem spolupráce Kadára a Klose se nicméně o rok později stane oscarové drama Obchod na korze (1965). (NFA)
(více)Recenze (95)
Křišťálový glóbus ()
Paradox: socialismus. Podle této logiky by ředitel továrny zodpovídal za každou ztracenou cihlu. Ten konec je tam zřejmě z toho důvodu, že bez něj by to nemohli tehdy natočit, i když celé je to látka jistě odvážná. Vlado Müller je přesný. Trošku to připomíná Artura Londona - věřil v komunismus i přes své kruté vězení. ()
Tezovitá agitka proti komunistickému systému, po dramatické stránce špatně ošetřená. Už od začátku je jasné, kde mají být naše sympatie. Téměř celý film se odehrává v soudní síni při výslechu hlavního hrdiny a svědků. K tomu ale potřebujete dobré "výslechové" a "svědecké" dialogy/monology, jinak je i 90 minut moc. Těch se ovšem nedokáte, spíše jenom chudé režie a průměrných hereckých výkonů. V kontextu doby určitě chvályhodné dílo, dnes již ovšem nepříliš působivé. ()
Obžalovaný není vůbec špatným filmem, celý soudní proces je velmi zajímavý a napínavý. Vlado Müller své postavě dodává dostatečné charisma na to, aby mu divák fandil, Miroslav Macháček je jako prokurátor správně nepříjemný a Jiří Menzel je své roli obhájčího ucha naprosto přesný. Problém snímku vidím pouze v samotných soudcích, kteří nakonec neřeší samotnou vinu obžalovaného, ale jeho kádrovou příslušnost, pověst, minulost a také v Kudrnově rozhodnutí, protože to je možná morální, ale hodně těžko uvěřitelné. Proto hodnotím slabšími 4*, přestože tento film má divákovi rozhodně co nabídnout. ()
Zdánlivý paradox - špičková, mezinárodně ceněná tvorba ve vrcholné době režimu, který demokracii znal z hodně velké vzdálenosti a ještě proti své vůli - je snadno vysvětlitelný. Generace, ideály, hodnoty a kvality První republiky nezanikly ani Mnichovem, ani únorovým pučem. Novotného období navíc bylo počátkem souznění krize ingotového socialismu a naprosté bezradnosti diktatury o další budoucnosti společnosti. Angažovanost a idealismus naivnější a poctivější části vládnoucí - nebo se alespoň na vládě podílející části společnosti - vyvolávala iluzivní představy, že systém je možno zachránit dílčími reformami. Sporá výprava, ale nosné téma, skvělá režie i vynikající herci z těchto východisek dokázali vytvořit nadčasové dílo, jehož předlohou byla vcelku nevýrazná drobná próza redaktorky Rudého práva Lenky Haškové. Československý žák i tady ukazoval svému ruskému učiteli, jak má vypadat výuka, čeho všeho by se měla týkat a jak vyznívat. Po dvaceti letech ozvěny Pražského jara začaly oživovat i sovětské prostředí. Asi nejblíže záběru Obžalovaného stojí podobně založené pracovní drama Alexandra Gelmana Prémie. ()
Jako nápad to není špatné, ale zestárlo to až příliš. Jako rozhlasová hra by to mohlo být stále živé. Nicméně patrioti Horažďovic, z okresu Klatovy, oceňují zmínku. A Blanku Bohdanovou vystřelit na měsíc. ()
"Hloupost by měla být stejně trestná jako darebáctví!" (prosím vytesat do kamene!) //// Dobrý scénář, dech beroucí průběh a trefný závěr. Vlado Müllera netřeba rozebírat, jeho výkon již superlativy ohodnotili uživatelé přede mnou. Výstižný a přesvědčivý Miroslav Macháček v roli prokurátora, dobrým tahem na bránu obsazení skutečného soudce Jaroslava Blažka, nesmělý Jiří Menzel v roli obhájce. Soudní síň, prostřihy do minulosti, trio reportérů a magická hudba Zdeňka Lišky. Skvěle vyladěná forma se znepokojujícím obsahem. Jakou hrozbou byl pro soudruhy ukazuje skutečnost, že byl včasně zatrezorován. "TADY NEJDE O KUDRNU, TADY JDE O ZÁSADU!!" Zásadoví soudruzi! Poctivý (naivní?) řadový komunistá přijme stranický úkol a dře do úmoru. Nepočítá s tím, že soudruzi kolem něj nejsou tak uvědomnělí ... Vzbudí sympatie u soudce i prokurátora, z jeho kolegů se ho nikdo nezastane. Poctivý až na kožu! Sehraná dvojice Kadár/Klos vsadila na tehdy ne moc známého herce, sázka jim naplno vyšla! /// Malé opáčko na závěr: "Které jsou dvě etapy vývoje socialismu? Nejdříve jsou potíže růstu a pak je růst potíží!" ()
Pánové Kadár s Klosem se zlepšují film od filmu a už nyní mají mojí plnou pozornost. Zatím co u jejich režijní prvotiny únosu jsem víc než kvalitu hodnotil zábavnost filmu, tak tady už jde opravdu do tuhého, respektive se tu ťalo do živého a po pravdě mě ani nepřekvapilo, že po roce 68 šel ten film do trezoru. Přeci snímek kde soudruzi by vyhodili soudruha za to, že by se držel postupů a elektrárnu do provozu neuvedl a když se postupů nedržel a elektrárnu do provozu uvedl, zatím co jiní nakradli co se dalo, tak za to stanul před soudem se asi moc do krámu nehodil. Každopádně skvěle vygradovaná záležitost, kde už jen málo chybí k úplné dokonalosti.90% ()
"Pane předsedo, mňe se občas zdálo, že ty papíry podepisoval tak ňejak mechanicky..."Aby všetko klapalo, tak ako má, tak súdruh Kudrna zaviedol kapitalistické metódy( v socialistickom zriadení!). A hneď je jasné, prečo film putoval do trezoru. Cieľovými prémiovými odmenami treba ľudí motivovať. Nikto nebude pracovať nadčasy, soboty a nedele za pár drobných, to dá rozum. Otázka je, o koľko tie sľubované prémie umelo nadhodnotiť, aby sa priživili ďalší. Kudrna bol dobrák, tak ho využili. Sám pracujem v tomto stavbárskom prostredí, takže postava Kudrnu mi bola veľmi blízka. Kadár a Klos stvorili vynikajúci film zo súdneho prostredia, určite jeden z naj na túto tému, aké som videl. Norinberský proces to síce netromflo, ale z našich končín je to naozaj niečo výnimočné. Vlado Muller a jeho nervové výpady pri pojednávaní nenechajú diváka v kľude. Je to konverzačný film a napriek tomu sa nudiť nebudete. Skvelý príbeh, skvelá réžia, fantastický Vlado Muller a film ktorý je pre mňa veľkým prekvepaním. Vzhľadom na rok výroby, nemám, čo by som vytkol.100%. ()
Odvážná obžaloba systému v době, kdy byl systém náboženstvím. Je to sice příliš chladně vykonstruované na to, aby se povedlo diváka hluboce zainteresovat, ale neustálým přívalem zásadních informací a vyváženým použitím flashbacků vzniká dobově hodnotné a nadčasově inspirativní soudní drama. Skvělým tahem je především to, že se o postavách nic moc nedovíme a jsme nuceni vynášet vlastní soudy, byť se to pod přívalem nových zjištění občas těžko stíhá... ()
,,Víme my vůbec jak se ten socialismus má správně dělat?'' ---- A vo tom to je. Zuřivá éra budování poválečné republiky, pětiletky, socialistické brigády a závazky, hlad po oceli, uhlí a energii... Tohle soudní drama v podstatě tak trochu nastavovalo zrcadlo své době. Stavět podle norem, dělat vše podle předpisů, užívat jen dostupných materiálů a spoléhat se na sliby ministerstva, že vše zařídí stačí zavolat ? A nebo splnit plán, dokončit stavbu a v rámci možností kličkovat mezi předpisy a hledat skulinky jak zaplatit přesčasové hodiny mimo tabulky a sehnat materiál co prostě k mání není? Připomnělo mi to příběh ze sedmdesátých let, který se odehrál prý v Anglii. Royal post prý fungovala ještě hůře než Česká pošta (a to je co říci), všichni na né nadávali, pošťáci byli uhonění, protože to nebylo o pošťácích, ale o šíleném množství předpisů. Přesto pošta chodila a fungovala. Ale jednoho dne si pošťáci řekli dost a začali fungovat čistě a přesně podle všech platných předpisů. A pošta zkolabovala. Je tedy logické, že tento film musel do trezoru. Kritizoval samotný systém podle kterého se tu jelo, podle kterého se tu vládlo. Bylo jednodušší občas hodit přes palubu někoho jako Kudrna a skrýt tak tím systémové chyby plánovaného hospodářství a budování. Hospodářství, které fungovalo jen na papíře a při projevech an schůzích. Moc se mi to líbilo. Skvělý byl jak Müller, tak prokurátor Macháček, Mihne se tam i mladičký Menzel v roli obhájce obžalovaného. Dávám za 4 měsíce vazby nepodmíněně ! * * * * ()
Soudní proces revolučních rozměrů. Po stránce filmařské i námětové. Takhle to dopadne, když se filmu ujmou neomylní tvůrci a obsadí dokonalé herce i neherce (objevení Jaroslava Blažka). Kudrnův pohled na budování socialismu naráží. Kudrna se snaží prorážet, ovšem zeď je silná a ti, kteří jsou na druhé straně, jakoby byli nedostižní. Kudrna se nezastaví. Pro jednoho blázen, pro druhého onen jednooký mezi slepými. Selský, dělnický rozum v kontrastu s paragrafy. Vina je jasná, důsledky přijaty, částečně. Můžeme se rozhlédnout více a uvidíme, kdo Kudrnu povzbuzoval. On jen stavěl a mechanicky podepisoval. A teď ? Odmítá svobodu. Komunista obžalovaný komunisty. Soud se společností. Soud s námi všemi, každý vidí a žije, jakoby neviděl. Soudit se mohlo na jakékoli téma. V dnešní politice jsou tyto manýry již prakticky zlegalizovány. Film plný socialismu soudící socialismus, je po režijní stránce zvládnut skvostně. Liška vyplnil každou volnou chvilku opět geniálně a herecky netřeba nic zdůrazňovat. Film schopný světové konkurence odsouzený k vězení, čeká na znovuobjevení československými znalci. ()
Vlado Müller předvedl takovou práci, že zcela převálcoval naprosto všechny své kolegy i mnohem zvučnějších jmen. Celkově je film výborně zpracován, k jeho kvalitě nesporně přispívá výborný a zajímavý námět. ()
Nielen kedysi v Hollywoode natočili Otto Preminger alebo Billy Wilder napínavé súdne drámy. Naše špičkové režisérske duo prispelo svojou troškou diváckeho napätia, etických otázok a moralizovania v dnes takmer neznámom Obžalovanom. Vystačili si aj bez vraždy, k maximálnemu diváckemu zážitku stačí aj všednosť každodenného života...Vlastne nie až v tak všednom prípade, ale pre režim veľmi príznačnom. Jedna miestnosť, viacero svedkov, obžalovaných, ani zďaleka nie jednostranných sudcov a prokurátorov a zopár flashbackov. Nemá to chybu. Perlička na dne československej kinematografie. ()
Po veľmi dlhej dobe som si opätovne pozrel film, ktorý ma zaujal už pri jeho premiére v plodných šesťdesiatych rokoch. Dobre nakrútený film podľa útlej knižočky Lenky Haškovej ukazoval smerovanie k roku 1968 s jeho naivnou nádejou v možnosť reformovania socializmu. Aj v tomto diele sú ešte všetci prísne oddelení. Dobrí, čestní, charakterní, samozrejme vrátane predsedu strany a odborov a na druhej strane zlodejské, bezcharakterné, opovrhnutiahodné typy ženúce sa za každou korunou. Hráčsku zostavu dopĺňa prokurátor, ktorý nemal až tak ďaleko od Urválka a Menzelom stvárnený obhajca, pokúšajúci sa dosiahnuť v daných podmienkach paritu. Beriem síce jednu hviezdičku, ale naďalej považujem tento film za povšimnutiahodné dielko signalizujúce budúci vývoj. ()
Soudní drama nikdy nebylo v našich končinách obvyklým žánrem, ale tohle je v rámci možností velmi povedený exemplář. Chápu, že závěr filmu byl nejspíš povinnou úlitbou systému, který by jinak zabránil vzniku filmu. Vlado Müller v hlavní roli byl výborný, zajímavý byl i tah postavit do čela soudu skutečného soudce, který se bude chovat jako při běžném procesu a nemusí se držet scénáře. To si vyžádalo dokumentárnější metodu práce s kamerou a filmu to ve výsledku určitě pomohlo. ()
Film, který způsobil poprask. Novela Lenky Haškové, a tím pádem také její filmová podoba, nabývá na důležitosti díky odvaze, s jakou pojmenovává realitu své (nedávné) doby. V nemilosrdném líčení nešvarů socialistické společnosti vyplývají nepříjemné souvislosti, které vrhají špatné světlo na toho, kdo je po právu vinen – na stát, tedy stávající režim. Film otevřeně rezonuje s momentální (přítomnou) atmosférou, vyvolanou o několik let předtím Chruščovovým odhalením tzv. kultu osobnosti, s tím, jak se nejen v kultuře, ale také v politice začaly objevovat první letmé paprsky (dosud) zakázaného uvolnění. Významnou roli v tom sehrávají – lhostejno, zda v padesátých letech či později, v době Pražského jara – novináři, jejichž postoje (oficiální i ryze individuální) odrážejí myšlení tehdejší společnosti. Oběma režisérům se potom vyplatil jistý hazard s představiteli dvou hlavních rolí – Vlado Müller coby Kudrna drží opratě příběhu po celou dobu pevně v rukou a každým gestem přesvědčuje o pronikavosti svého hereckého talentu, JUDr. Blažek, skutečný soudce, filmu vtiskl punc nepředstírané autenticity, tedy to, co Obžalovaného činí zajímavým ještě dnes, v době, která dělnickou třídu poslala do propadliště dějin. ()
,,Tady nejde o mně, tady jde o zásadu.... Já neodmítám trest, já odmítám kompromis! Takovýhle rozsudek nic neřeší, je to jen zakrývání očí." Tenhle vynikající snímek nabízí nejen pohled do zákulisí soduního procesu, ale vlastně i skvělou kritiku režimu a společnosti. Režie s využíváním velkým množství retrospektivních flashbacků je tu ohromně působivá. Chvályhodný výkon předvedl Vlado Müller v roli obžalovaného Kudrny, postavy s pokrokovými názory, otevřeného člověka schopného přesazovat vlastní názor i za absurdních podmínek. Výborné obsazení vedlejších rolí: Miroslav Macháček coby prokurátor, osobitý v chování během soudního procesu i mimo něj (večírek s novináři), skutečný soudce-neherec JUDr.Jaroslav Blažek v jedné z hlavních rolí, který svými zkušenostmi a autencitou byl schopný zakrýt i poněkud divný výkon Jiřího Menzela (viz. soudcovo napomínání typu ,,Mluvte prosím, hlasitěji a zřetelně."). Mírně vtipná působí vložka v podobě trojky novinářů na čele s Blankou Bohdanovou, perlící jednou suchou hlášku za druhou. Revoluční film! 95% ()
Ako si socializmus našiel svoj vlastný systém riadenia podnikov... Sugestívna dráma zobrazuje zvrátenú hru kde spoločnosť súdila človeka, ktorý robil všetko pre spoločnosť. V úlohe obžalovaného riaditeľa podniku sa v prvej vážnej úlohe objavil Vlado Müller a hereckým koncertom strhával na seba pozornosť. Jeho Kudrna je poctivým chlapom, ktorý veril systému a bol presvedčený o správnosti svojho konania. Záverečné otázky a polemiky sudcov a prokurátora s novinármi pred vynesením rozsudku boli všeobecnou obžalobou tohto systému. Veľmi pôsobivý film. ()
Související novinky
Zemřel herec Josef Somr
Česká kinematografie v neděli přišla o jedno z velkých hereckých jmen, ve věku osmaosmdesáti let totiž odešel známý český filmový a divadelní herec Josef Somr. Mnozí diváci si na něj vzpomenou jako… (více)
Zemřel herec Martin Štěpánek
Narodil se jako nejstarší syn z druhého manželství herce Zdeňka Štěpánka. V mládí k herectví neinklinoval a v nultém ročníku se připravoval na studium medicíny. Odtud ale nakonec přešel na DAMU. Od… (více)
Plnokrvná súdna dráma. Kdeže zastaralá, kdeže tézovitá! Ponúka aktuálne úvahy o zodpovednosti vládcov. Riadiacich fabriky, školy, obce štáty. Kam siaha ich zodpovednosť? Do akých konkrétností? A čo otázka o trestaní hlúposti, ktorí tu viacerí vyzdvihujú? Kto bude arbiter múdrosti? Veď to je cesta do pekiel totality! Veľmi zaujímavá bola úloha prokurátora a sudcu, nie nevyhnutne zaujatých, ale skôr neschopných vziať do úvahy motivácie, ciele, prospech a nebezpečnosť činu pre spoločnosť. Na druhej strane stojí trtko komunistický cholerik v osobe komunistu: riaditeľa, čo sa bil za červenú vec. Až zabudol, že nebuduje vysnený sociálny raj, ale ne-demokraciu iného typu. Dobrovoľne prijal od odporného tlstého námestníka ministra výzvu na porušenie zákonov, len aby budovanie išlo fofrom. Poslúchne, ale akú chce potom spravodlivosť? Aké polovičaté riešenia odmieta, keď ich sám prijal (dostavať fabriku i za cenu porušovania iných zákonov). Stelesňuje presvedčenie všetkých odsúdených - sedíme nevinne, tam hore sa páchajú oveľa väčšie svinstvá. Podnetné, inšpiratívne hutné. Pripájam sa k chvále hereckých výkonov. Ku komentárom ostatných: užívateľ spotczek trafil klinec po hlavičke. Dnes, v čase rozdrobenej zodpovednosti a presúvania jej častí od zadávateľa na investora a od toho na subdodávateľov a od nich na sprostredkovateľov a od nich na zahraničné dodávky komponentov a od nich na výrobcov jednotlivých súčastí a to všetko na niekoľkokrát preprané sa nedá zodpovednosť vyvodiť voči nikomu. V guláši nazývanom demokraciou, má byť podľa politologických neoliberálnych teoretikov zodpovednosť jasne určiteľná. V realite sa ale zodpovednosť vďaka systému delenej správy a množstvu úhybných výnimiek a kľučiek, dokonale rozplýva. Poznámka na záver: Aby som bol konkrétny: 8. augusta 2008 sa zrútil cestný most na rýchlik Comenius pri dedine Studénka. Dodnes trvá súdne konanie, kde sa tromfujú znalci posudkami, pozostalí ôsmych mŕtvych stále trpia, nemôžu si ani uplatniť náhradu škody, nemajú voči komu. Šesť rokov od nešťastia neexistuje zodpovedný. Obžalovaní sú viacerí, ale systém delenej zodpovednosti vytvoril obžalovaných desať a hádam rok konanie stálo len preto, lebo súd mesta Nový Jičín nemal tak veľkú pojednávaciu sieň, kam by sa všetci obžalovaní, ich advokáti a príbuzní pozostalých popratali. Jednoducho kapitalistická súdna paráda. Demokracia jasne určiteľnej zodpovednosti. Rovnaké drísty ako tu už boli za iných režimov, len v inom balení. A navyše: ak aj nejaký rozsudok padne - tak súdny spis má vyše 15 000 strán a budú nasledovať odvolania aj dovolania a kým si to všetci znova všetko naštudujú, tak príbuzní už budú dávno v dôchodcovskom veku alebo im bude všetko totálne jedno. Znechutení sú už dnes. Hlavne, že má každý na všetko právo, aby sa nikomu neublížilo. Že sa tým stráca a zaniká akákoľvek spravodlivosť nikoho netrápi. Z takéhoto systému majú najväčšiu radosť advokáti, ktorým predlžovanie procesu vyhovuje a peniažky sa sypú, no a za správnu takúto spravodlivosť považujú aj banky, na ktorých účty si obhajcovia, sudcovia, znalci a prokurátori peniažky odkladajú, aby mohli byť použité následne na financovanie čojaviem nejakých skvelých cestných mostov a tak. () (méně) (více)