• Campbell
    ****

    Tři přání je zatraceně zábavná taškařice, která bohužel ujíždí na stopáži, i když se 96 minut nezdá moc tak myslím že 80 by stačilo na plný počet, takhle tu je celkem dost keců o ničem. Ale když vypustím tuhle věc tak film je prakticky bezchybný. Beljakova je roztomilá a ostatní herci jsou fajn, příběh je moc hezký a režie zajímavě udělaná. Ve své době si myslím že to muselo být dobrý, dnes to již dost ztratilo ale i tak v té záplavě Českých filmů co jsem v poslední době viděl je to jak drahokam mezi smetím(to je ale sakra debilní přirovnání:-))(24.11.2010)

  • Jezinka.Jezinka
    *****

    Bylo nebylo, jeden vychovaný muž ve středních letech (byl) pustil v tramvaji sednout staršího pána (nebývalé). Šťastným výsledkem této drobné události bylo získání kouzelného zvonečku (což později vykradl seriál Arabela). Starý pán totiž byl (nebo nebyl? ale jo, byl) kouzelný dědeček. A kouzelní dědečci plní přání. Přání v tradičním počtu - tři. Rok vzniku 1958. Aktuálnost myšlenek (a to, což je hrozné, čáry máry fuk) jako by to natočili včera. Kdyby se šetřilo na správných místech, nemusí se potom šetřit na šatech. "Jakej já bejval charakter, dokud jsem chodil pěšky." U toho člověka bodne u srdce. A při pohledu na bílého králíka (zdůrazňuji kouzelného) jihne dětská duše divákova, i když je králíček pro děj nepodstatný.(6.8.2012)

  • dwi
    ***

    Příjemná satira z pera Vratislava Blažka, která však po festivalu v Banské Bystrici (1959) byla stažena. Tři přání obsahují celkem dost narážek na tehdejší režim, což se hlavně projeví v televizní soutěži o šaty (nebo i v tématu samotném: zasazení pohádkového dědečka do tehdejší doby). Petrovo třetí přání, aby se měl konečně jako za socialismu, vyznívá stejně naivně jako krutá nesmyslnost oné neslavné doby.(17.11.2003)

  • anais
    ****

    Co se z počátku může milně jevit jako socialistická agitka je ve skutečnosti ostrou protirežimní satirou s mnoha kouzelnými scénami (ten sníh na konci tomu vévodí), jugoslávským Mastroianim a letmým nádechem italských neorealistických filmů. Kadár a Klos vytvořili hybrida mezi klasickou českou komedií a něčím mnohem zajímavějším.(19.4.2011)

  • Zloděj kol
    *****

    Výrazný film, který upozornil na věci, o kterých se doposud mlčelo. Svorník mezi komunálními satirami let padesátých (viz. např. Kadár-Klos: Hudba z Marsu) a hořce ironickými pohledy na soudobý život z let šedesátých. Příběh jako vystřižený ze života je konfrontován s pohádkou, která umožní mladému právníkovi, aby si mohl žít spokojeně i v socialismu. Výborný Bohuš Záhorský - nejlepší dědeček, kterého jsem v jeho podání viděl, dobrým tahem bylo i obsazení hlavní dvojice jugoslávskými herci - Radé Markovičem a Taťjanou Beljakovou, jsou příjemně civilní a hlavně neokoukaní, i když v detailech si příliš snadno všimnete jižanských rysů, které vám kazí iluzi českého právníka a jeho ženy. Největší hodnota filmu spočívá v tom, že nastolil otázku rozhodování, jaký postoj zaujmout k socialistické společnosti, a zároveň rozdělil věci, které se smějí a nemohou říkat. Což záhy poznali tvůrci na vlastní kůži. Film se promítal až po pěti letech. Zatímco stejnojmenná divadelní hra dál plnila kasu Městských divadel pražských. Soudruzi-činovníci si holt plně uvědomovali, že film je masový prostředek. Titul může působit vedle filmů šedesátých let jako ukázněnější starší bratr, který jemně kritizuje společenské nešvary v kruhu přátel, ale na druhé straně, první může být jen jeden.(10.2.2004)

  • - Po premietnutí filmu dňa 28.12.1958 sa pracovníci IV. oddelenia ÚV KSČ rozhodli udeliť dvojročný dištanc od natáčania hraných filmov režisérom Janovi Kadárovi a Elmarovi Klosovi a "odporučili im točenie dokumentárnych filmov o budovateľských úspechoch nášho ľudu". (Raccoon.city)

  • - Jugoslávské herce v hlavních rolích předabovali Zdeněk Dítě (Rade Markovič) a Alena Kreuzmannová (Tatjana Beljakova). (bomber7)

  • - Cenzúra v správe zo dňa 31.12.1958 uviedla, že film znázorňuje skreslenú predstavu o našom živote a vyvoláva nedôveru a pochybnosti voči režimu a zosmiešňuje rozsiahle možnosti, ktoré sú nám poskytované. Ďalej že režisér Elmar Klos pochádzal z buržoáznej rodiny a bol zamestnaný ako filmový pracovník vo Filmových ateliéroch Baťa. Tretí okruh výčitiek sa týkal obsadenia juhoslovanských hercov. Juhoslávia prejavila pri integrácii od sovietskeho bloku odstup, čím sa značne zúžili jej kontakty s ČSSR. (Raccoon.city)