Kidnapped
Kamera:
Rudolf MiličHudba:
Jiří ŠustHrají:
Jiří Dohnal, Ladislav Pešek, Antonín Klimša, Jaroslav Mareš, Božena Obrová, Bohuš Záhorský, Miloš Kopecký, František Hanus, Rudolf Deyl ml. (více)Obsahy(1)
Odborník ing. Prokop a poslanec Horvát se nemohou shodnout na plánech další výstavby ve velkém průmyslovém závodu v Ostravě. Spor se má vyřešit na ministerstvu. Oba se proto vypraví letecky do Prahy. V tu dobu je zatčen Prokopův asistent Šimáček. Nikdo netušil, že je americkým agentem. Malé letadlo se zaplní pasažéry. Pouze dva členové posádky Grábner a Král a tři cestující - Grábnerova manželka, Řezníček a Rychman však vědí, že letadlo neskončí svůj let v Praze. Záškodníci se letadla zmocní a přistanou na americkém vojenském letišti u Mnichova. Američané jsou nespokojeni, když zjistí, že většina cestujících nežádá azyl, ale chce se vrátit domů. Podle původního plánu měli být v letadle jiní cestující, ale zatčený Šimáček nevyzvedl letenky, a ty byly dány do běžného prodeje. Ing. Prokop odmítne spolupráci s americkou špionáží. Cenné průmyslové plány zničí tajně jeho spolucestující. Také poslanec Horvát odmítne zradu. Po jednom výslechu se mu podaří uprchnout a s pomocí německých antifašistů a československého konzula dosáhne toho, že se zavlečení českoslovenští občané vrátí do vlasti. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (93)
Řemeslně asi nejlepší propagandistický film který jsem viděl, faktograficky i ideově čistokrevný odpad.(3+0=3/2=1,5) Piloti kteří s letadly uletěli byli: Oldřich Doležal, Ladislav Světlík a Vít Angetter. Všichni vojáci Československé perutě RAF v Anglii. Ve filmu si zahráli i dva britští herci Duncan McIntyre a John Rae.V socialistické kinematografii něco nevídaného, zvláště pak v 50 letech. Záhadou však zůstává, proč se k propagandistickému filmu, který nešetří výpady a parodováváním života západně od našich hranic, propůjčili. ()
Propaganda. Tendenční a propagandistické filmy se natáčely, natáčejí a natáčet budou na všech stranách. Film Únos je příkladem politické propagandy padesátých let. Osobně toto dílo považuji za kvalitní. Děj se nám může jevit úsměvný, hloupý a naivní. Je však divácky přitažlivý a sledovatelný. Film Únos má na české poměry hvězdné obsazení. Dnes je snímek hodnotným dokumentem doby. Ukazuje atmosféru doby, ve které vznikl. ()
Vzhledem k tomu spektakulárnímu obsazení obzláště nechutné dílo. ()
Zasloužené ***. Propaganda od začátku do konce, ale zkuste natočit v roce 1952 něco mimo hlavní linii socrealismu, a příště nic nenatočíte. Ostatně, Ján Kadár měl tyto problémy už na začátku své kariéry. Je zajímavé jak dokázal společně Klosem od těchto propagandistických filmů přejít k takovým mistrovským dílům jako byl Obchod na korze. ()
Kadár s Klosem byli vožralí, nebo zhulený. Tenkrát se dal koupit na černým trhu koks jako medikament. Bača s inženýrem letí v letadle a fíha. To unesou čeští roayalisté a nějaká děvka. Do toho je namočen agent Šimáček a církev, klasický pomocník imperialismu. Bohužel tam letí i komunistický poslanec od Klémy a nerozhodný muzikant Miloš Kopecký. Samo tam letí i záporák Ruda Hrušinský, ten do socialismu nepatří už ksiftem. Zlý imperialisté vedeni majorem Milošem Nedbalem je podplácejí, vyhrožují, dokonce komunistu i zbijou a to ne američané! Ale fašista. No jo, děti! Všichni se spikli! Jenže voni tak touží po tom komunismu, že na západě dokonce nezůstane ani džezovej muzikant Kopecký. Radši si nechá ten džez zakázat. Miluje vlast a stranu. Oni ti pasažéři nechcou ani zákusky, ani whisky, ani děvky ani muziku. A Stará huť v Ostravě a její rekonstrukce? Tak pozor, to by ti amíci mohli vyšpízovat a to naše smaradlavý hutnictví nám ukrást. Tak ty plány pasažeři radši sežerou. Pešek může začít znova. Nezradil. Kurva takovou píčovinu jsem neviděl leta! Doporučuji. ()
Docela promáklá agitka.... ()
Tady je snad úplně každé klišé použité v budovatelských filmech. CIA, nacisti, úderníci, socialistické mírové hnutí, americké bombardování, konspirace, vnitřní zrádci i zpěv Internacionály. Ani tak z toho není dobrý film, a dokonce ani dobrá propaganda, protože nejenže ve mě osud zavlečených Čechoslováků nebudil spravedlivé rozhořčení, ale byl mi úplně jedno. Ani nevím za co dávám ty dvě hvězdičky. Výprava byla docela fajn a herci nepůsobili křečovitě. Děj je ovšem strašlivě nudný a atmosféra prakticky neexistuje. ()
Je dobře vidět, jak si byli komunisté jistí, protože nechávají Američany argumentovat mnohdy uvěřitelně a srozumitelně, nechávají je používat slova jako "svoboda" či "volný pohyb. Samozřejmě to je proložené kapitalistickými šablonami nadřazeného obtloustlého bosse s doutníkem, vysmátého gestapáka, bezcitnými agenty atd. Chtělo by se pochválit řemeslně dobře zvládnutou práci, ale za cynické popírání skutečných pocitů lidí a nechutnou manipulaci nemůžu. ()
Hudba: Jiří Šust ()
Opravdova bizarnost. Naslapano hvezdami, trochu jak z jineho sveta. :) 3+ ()
Aká doba, taký film.. Vtedy sa alebo budovalo, alebo zatýkalo... paranoja, že všetci sú špióni sa aj tu prejavila... 5% ()
Velmi silná propagandistická masáž z dávných dob,plná všeho co si páni z KSČ přáli a tvůrci divákům naservírovali. A musím souhlasit s názorem Exkvizitora co o tomto díle napsal. ()
Nekoukatelnej schematismus nakvadrát. Vzhledem k roku vzniku snímku je to však pochopitelný. ()
Tak to je opravdu "skvělá" propaganda, která je z dnešního pohledu spíše k popukání, avšak nelze jí upřít profesionálně odvedenou režii pánů Kadára a Klose. ()
Pohrobek asi žil někde jinde. V jiném státě. V roce vzniku tohoto snímku už existovaly pracovní tábory pro odpůrce režimu. Ten se po vzoru, - Kdo nejde s námi, jde proti nám - nepáral s jinak smýšlejícími. Politické vraždy, kolektivizace a všudypřítomná demagogie a hlásání lží ve jménu pravdy. V této atmosféře, před smrtí Stalina, vznikl tento po všech stránkách lživý a křivý film. Autoři museli vědět, do čeho jdou a bylo by zajímavé vědět, jaký na ně byl činěn nátlak. Nekritizuji je za to, že na filmu pracovali. Neznám pohnutky, ale film podle mě nelze kladně hodnotit, i když je řemeslně velmi dobrý. To byly ostatně i filmy Leni Riefenstahlové. ()
za inspirativni dekorace stabu u.s. army, za skvele postavenou fabriku BMW a samozrejme, ze svacinu v novinach Rote Fahne. ()
Tak nějak se tomu nemúžu smát jako třeba Chlapcům a chlapům, protože tohle se točilo v době katů a lidi, kteří se nesklonili šli do kriminálu nebo do ciziny po tisícovkách. Pokud jde o agitačni tah na branku, málokdy se něco takového vidí. Kazačok, imperialisti s doutníky, demostrace dělníků, no, mazec. Zajímal by mě, kolik herců se za tohle stydělo, doufám že Kopecký s Deylem ml. ano. Kadar s Klosem si to pak před morálním soudem spravili Obchodem na korze, víc už nestihli, Kadár se snažil po Oscarovi chytit v USA, ale jednak nemě ten tah na branku (viz Vosovcovi dopisy Werichovi) a jednak už neměl čas. ()
Konecne! CT prekvapila a zaradila legendarni Unos. Zazitek nad zazitky, scena, kdy se soudruzi a soudruzky v americkem zajeti chytnou za ruce a zpivaji internacionalu je nejsilenejsim dramaticko-bolsevicko-agitacnim vzdoro paskvilem, ktery jsem mel kdy cest videt, opravdu svanda. ()
No, bavil jsem se nemálo. Tvůrci dokazali na filmové plátno přenést všechna klišé a stereotypy, které vás jen o Američanech napadnou a více než možná jim i za inspirativní zdroj posloužila kniha pánů Bartoška a Pichlíka Američané v západních Čechách v roce 1945. Řada replik by se dala také tesat a některé scény jsou po ideologické stránce až pedanticky "vydetailované" (továrna BMW, prostory zámku s velitelstvím, estrádní vystoupení Munich follies aj.). Dramatický vrchol filmu nastává po plameném projevu ing. Prokopa a následné rvačce, kdy internovaní pasažéři pod hlavněmi samopalů, se zdviženými a vzájemně spojenými rukami, si svorně zapějí Internacionálu ;-) ()
Šílená komunistická agitka. Vůbec nechápu, jak se v tomto filmu mohli ocitnout herci formátu Ladislava Peška, Bohuše Záhorského, Rudolfa Deyla ml., Miloše Kopeckého a dalších. ()