poster

Čtverec

  • Švédsko

    The Square

  • Německo

    The Square

  • Francie

    The Square

  • Dánsko

    The Square

  • Slovensko

    Štvorec

  • Nový Zéland

    The Square

  • USA

    The Square

  • Velká Británie

    The Square

  • Kanada

    The Square

  • Nizozemsko

    The Square

  • Austrálie

    The Square

  • Irsko

    The Square

Drama / Komedie

Švédsko / Německo / Francie / Dánsko, 2017, 142 min

Režie:

Ruben Östlund

Scénář:

Ruben Östlund

Kamera:

Fredrik Wenzel
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (87)

  • dopitak
    ****

    Geniálně poskládané linky tvořící jeden příběh kolem Christiana. Je to děsně dlouhé, a pokud nejste intelektuálové, milovníci vytříbených technických filmových složek (skvělá hudba, trefná kamera) nebo nejste trpěliví, líbit se vám to ani náhodou nebude. Na tom zrcadle společnosti něco bude. Možná to není moc vidět s těmi žebráky (protože si myslím, že každý bohatý stát by dokázal vymyslet a promyslet systém, jak se s tímto problémem vypořádat), ale hodně je to vidět na té vernisáži z pravěkým člověkem. Na začátku tolik reakcí, pohybů celého těla a hlavy, a na konci strnulý pohled skloněných hlav, a kdyby tam nebylo pár lidí se selským rozumem, tak tu madam klidně vojede. Dost dobře ad absurdum hnané téma, které ale hyperkorektní společnost nepromíjí. Asi bych vyhodil toho malého kluka, a jinak to bylo dobré.(9.3.2018)

  • POMO
    ****

    Pozoruhodné zrkadlo súčasnej západoeurópskej spoločnosti s jej pokrytectvom a súčasne snahou o maximálnu korektnosť. Veľa výborných, originálnych a trefných scén pri ktorých divák nedýcha, ale tiež veľa scén, ktoré film zbytočne naťahú na prehnanú stopáž. Možno to bol Östlundov zámer (“Stane sa tento objekt umením, keď ho umiestnime do priestorov múzea?”), ale ak ano, nemusel film spomalovať, mal ho iba doplniť naznačením druhého plánu. Menej by bolo viac. Každopádne rovnocenný brat Hanekeho Happy Endu, ktorý je na podobnú tému.(5.2.2018)

  • Tosim
    ****

    Tak jako je život (či v presskitu zmiňovaná současná Evropa) často o všem a o ničem, je o tom i tenhle film. Snímek je nejenom obrazem doby, ale i výtvorem lidí, kteří v ní žijí. Östlund mě začal velice zajímat a to poslední dobou stíhám jen mainstream.(24.9.2018)

  • Marigold
    ***

    Film přetékající významy a podněty k zamyšlení - od komické postavy liberála a egoisty, přes satirický obraz institucionalizovaného umění až po širokou metaforu společnosti zmítané mezi sobectvím a altruismem. Co je Östlundova síla je ale i jeho slabost. Narozdíl od uceleného konceptu Hry a soustředěné vztahové studie Vyšší moc ve Čtverci Švéd těká, hledá přesný timing scén i zneklidňující moment, kdy se díky jejich trvání láme význam. Má to pár skvělých momentů, ale jako 142 minut dlouhý film to funguje spíš jako pásmo k polemice a reflexi. Takže důležité téma, které hledá optimální filmový tvar. Jako Zlatá palma - zajímavá, ne úplně konvenční volba. Cením si zápas, který jsem s tím svedl. Ale předchozí dva Rubenovy filmy mám výš.(29.5.2017)

  • Radek99
    ****

    Po svém předchozím výtečném vztahovém dramatu Vyšší moc, kterým si Ruben Östlund udělal jméno ve světě, přichází švédský režisér s dalším snímkem reflektujícím současnou západní společnost. Čtverec je hodně silný film o tom, jak si ta šťastnější většina z nás žije v až nechutném blahobytu a nechce se dělit, což ovšem pokrytecky maskuje charitativními večírky a donátorskými dary, k čemuž tvůrci ještě trochu podvratně přidali satirický podtón tepající přehnaně korektní švédskou (západní) společnost...přičemž dobře vystihli fakt, že politická korektnost je mor dnešní doby... Jasným minusem díla je ovšem jeho přehnaná stopáž, respektive fakt, že Östlund nedokáže udržet vysokou míru divácké pozornosti během celého filmu, ke konci už mi jeho snímek připadal poněkud rozředěný. PS: Nejsem si jist, jestli Zlatá palma z Cannes není výrazem totožného pokrytectví, na které poukazují tvůrci ve filmu, namísto charitativního večírku udělíme cenu filmu, který našemu světu nastavuje nelichotivé zrcadlo, a pak nasedneme do svých Tesel a jede se nerušeně dál...(31.5.2018)

  • emma53
    ***

    Ústřední myšlenka čtverce 4 x 4metry byla výborná, jinak se ztotožňuji s evulenkou3 a klidně to mohlo být kratší. JitkaCardová má zajímavý komentář, ale já nepatřím mezi ty, kteří by Čtverec dokázali takto rozpitvat, jakkoli může být pravdivý a zajímavý. Asi jsem očekávala něco jiného.(1.4.2018)

  • charlosina
    *****

    Film roku! // Víc než kousavá ironie do uměleckého světa/byznysu je Čtverec ostrou kritikou (zejména švédské) “korektní” společnosti. A to na výbornou. Co situace, to libůstka. Navíc hlavní představitel je nepokrytý pokrytec, o to víc je film sympatický. // Viděno dvakrát, přičemž druhá verze byla výrazně prostříhána (cca o 30 min. kratší). Tu nebrat. //(25.3.2018)

  • xxmartinxx
    ***

    Film, který chce být všechno, o všem a nad vším, ale v důsledku je hlavně upachtěný a nudný.(21.3.2018)

  • FlyBoy
    ****

    [SFF 2017, Sydney](18.6.2017)

  • Pepinec
    ***

    Přes dvě hodiny v bludném čtverci. Hodně dobrá satira moderního umění, spousta zajímavých scén žijících si vlastním životem, skvělý Bobby McFerrin a zhruba šestnáct variací Ave Maria, ale ve výsledku se mi to všechno nikde nepropojilo. Musel bych se v tom chtít hodně šťourat a na to já moc nejsem.(12.11.2017)

  • Disk
    ****

    Je to výborné, ale trvalo mi dost dlouho, než jsem tomu přišel na chuť. 7/10(16.10.2017)

  • JitkaCardova
    *****

    Kdepak, nevěřte rozmělňovačům a mlžičům, tohle je velice přesně natočený, přímočarý a vyybroušený film, nepříjemně a sžíravě ostře a mrazivě ironicky, až cynicky komunikující velice jednoduché sdělení - leží mu v žaludku konkrétní rys naprosté většiny lidí v dnešní společnosti: ztráta lidských instinktů, intuice, orientace, vlastního smyslu, sebeúcty. Předvádí zamlženost, mřenkovitost dezorientovaných, spících panen, každodenní roztěkanost, absenci sebereflexe a jistoty vědomí lidí o základních hodnotách, o tom, kým jsou a co mají správně a včas v každé své situaci udělat - komunikuje základní ztrátu orientace lidí pohybujících se "postmoderní" dobou od úkolu k úkolu, od směrnice k směrnici, od jedné zdánlivě banální, nalinkované situace do druhé, bez základních instinktů o tom, proč to přesně dělají, co je správné a jak je nutné se zachovat, aby si sami sebe aktivně a jasnozřivě zachovali, namísto toho se ztrácejících v plytkosti, nezřetelnosti, zamlženém povědomí. A zvláště ti, kdo vypdají jako nejúspěšnější profesionálové. Jakmile jsou konfrontováni s otázkou po povaze té či oné situace, důvodů svého chování v ní a smyslu, jaký v tom nalézají, znejistí, zaskočeni, nerozumějí, klopí oči, ošívají se. Film předvádí, že lidé už nechápou svůj svět, že zapomněli pravý smysl svého konání v něm a fungují ze zástupných a pltkých důvodů. A ironicky trefně komunikuje i rozmazanou, individuální hranici, za níž lze chování takto neporozumivých lidí považovat za amorální, ubližující, patologické, neúnosné, zlé - a takto fim ohledává i okoralost a ztrátu citlivosti a dobrých instinktů i u diváků - co jim ještě bude na chování postav k sobě navzájem připadat normální, co běžně omluvitelné, blízké, co je bude iritovat, co odmítnou jako nepřípustné? Diváci galerie i diváci filmu. Kolik pohledu na nelidskosti snesou, než se v nich probudí lidskost a oni zasáhnou, zachovají se správně, změní situaci? Zachrání špinavou plačící holčičku, obdarují bezdomovce, odpoví na zoufalé volání HELP!? Protože to tak cítí? Nebo - film je místy zcela cynický, protože se to hodí sobecky jim, aby se zbavili jiného pálení? Kámen úrazu je ale především v tom, že stejně jako postavy filmu ani diváci nejsou zhusta schopni přesně určit, co je tak pálí na scénách, na chování postav, na filmu samotném. Protože se s postavami - dlouho zdánlivě poměrně sympatickými a přitažlivými - jsou hezcí, pracují v oblasti umění, mají moc - a jejich situacemi dovedou ztotožnit. A potom znejistí, když přituhuje, a ošívají se spolu s hrdiny, a spolu s nimi vlastně tak úplně nechápou proč, jen se z té tísnivosti chtějí vymanit. A jak vidno z četných reakcí i tu - mnozí budou vinit i sám film, že není dotažený, že je nejasný, "interpretačně otevřený" - ale ne, je to film, který ve všech ohledech nedotaženost předvádí - pasivní odevzdanost lidí, kteří ztratili přirozený instinkt k lidskosti - skoro všech dnešních lidí kolem nás. ***** Bonus: film má výbornou (vtipnou) kameru (např. nedůležitost novinářky, která přišla dělat rozhovor s uměleckým šéfem galerie, je jemně naznačena uříznutou hlavou, která není v první chvíli ani v záběru) a naprosto skvělý zvuk.(17.10.2017)

  • WillBlake
    *****

    Östlund toho měl hodně na srdci, důsledkem čehož možná (stejně jako divák) ztrácí chvílemi pozornost, přesto za mě i napotřetí sociálně naprosto exceluje. Square je provokativní, inteligentní film, o kterém se možná bude říkat, že je zajímavější pro to, o čem všem vypovídá, než pro výsledný zážitek z něj, ale já si tuhle sviňskou sondu do švédské společnosti opřenou o vyhrocené umělecké manýry, režijní naschvály a nemálo geniálních scén (díky nichž je to pořád Film a ne jen jakási sociologická úvaha) vyžral moc rád. Östlund je zkrátka frajer a poslední tři filmy jej katapultovaly mezi mé nejoblíbenější režiséry současnosti. 4x4 je pak lehce kontroverzní počin se vším dobrým i špatným, co k takovému počinu patří.(16.10.2017)

  • evulienka3
    ***

    Boli momenty, kedy som film hltala a bavil ma a tie sa pravidelne striedali s momentami, keď ma nudil a vyslovene otravoval. Týchto striedajúcich sa "momentov" bolo však nakoniec toľko, že neprevážil ani jeden. Vo výsledku je to potom síce určite miestami zamysleniahodné no napriek tomu málo presvedčivé dielo.(24.2.2018)

  • eLeR
    ****

    Zvláštny film. Možno príliš dlhý, ale mňa bavil. Rubenovi sa podarilo podať svoju myšlienku zaujímavým spôsobom. Jednotlivé scény fantastické, dohromady to trošku škrípe. Ako vždy má jeho film parádny vizuál, a tentokrát zvládol aj muziku na jednotku. Pomôžeš, a si okradnutý. Nepomôžeš, a práve vtedy bola tvoja pomoc potrebná. Ale nie vždy je to tak. Niektorí ľudia pomáhajú aj bez toho pomyselného štvorca, niektorým nepomôže ani ten štvorec, nepomôžu nikdy. 4,5* Videné v rámci 30 dní so svetovou kinematografiou (marec 2018)(7.4.2018)

  • poz3n
    ****

    Né vždycky příjemné a celkem dlouhé pokoukání, které mi nejvíc přípomínalo průsečík Velké nádhery a Toniho Erdmanna. Östlund se totiž jednak pohybuje na té tenké hraně mezi kritikou a adorací snobského a povrchního života a umění a jednak také vystavuje své postavy značně trapným sociálním situacím. Obojí navíc zvládá docela s přehledem. Skvělou, pedantskou filmařinou estetizuje a podrývá vše potřebné, všechny ty hraniční momenty má skvěle odpozorované a s potěšením často ulpívá v situaci o něco déle, než je divákovi při sledování příjemné. Je pravda, že má trochu tendenci přebíhat od jednoho ke druhému, ale celkový zážitek z filmu mi to nijak dramaticky nezničilo. 7/10(27.2.2018)

  • Deschain
    *****

    Cristian je na prvý pohľad charizmatický sympaťák, ktorý sa postupne prejaví ako privilegovaný hajzel s mnohými nepríjemnými vlastnosťami. Interakcia s chlapcom na schodoch bola veľmi napínavá a dramatická. Napriek stopáži som sa nenudila ani chvíľu. Od Östlunda som videla len Vyššiu moc, Štvorec mi sadol viac. A dosť som sa nasmiala, hoci asi ako jediná v tej minisále asi s dvanástimi divákmi. (Lumiere - 17.5.2018)(28.5.2018)

  • Dzeyna
    ****

    Tohle není film, ale umělecké dílo.(9.2.2018)

  • jhrasko
    ***

    Östlund má neuveriteľnú fantáziu. 4 x 4 je fascinujúci, ale i banálny zároveň. Chvíľami akoby politická objednávka zobrazenia súčasnej Európy...(10.10.2017)

  • mm13
    ****

    Triafa sa to do dávno rozstrieľaných terčov. Presne, s gráciou, nezriedka priam nevídanou, ale aby to pohlo hranicami, zasiahlo cieľ, ktorý si doteraz nikto nevšimol, vnieslo do svojej výpovede nečakaný postreh či dokonca načrtlo nové perspektívy, tak na čosi také si to stále nedočiahne. Máme teda čo dočinenia s iba ojedinelým výkonom, ale nakoniec vďaka aj za ten.(17.4.2018)

  • Anderton
    ****

    Kto má rád interpretačne otvorené filmy, kde každý záber môže mať komplikovaný metaforický význam, alebo vôbec žiadny, ten si príde na svoje. Štvorec je tak akosi menej ucelenejší ako komorná hra so štyrmi postavami vo Vyššej moci, zato ide o úplne odlišný film, čo je myslím v prípade dvoch nasledujúcich filmov jedného výrazného autora minimálne chvályhodné. Ak položíme ľubovoľný predmet bez umeleckej hodnoty do vitríny v múzeu, stane sa umeleckým dielom? Ak prídeme s filmom na festival, stáva sa z neho umenie? Prvá otázka je z filmu, druhá napadla iba mňa. Povinnosť pre milovníkov konceptuálneho umenia.(7.10.2017)

<< předchozí 1 2 3 4 5
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace