Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jízlivý, sarkastický a dojemný rodinný portrét inspirovaný slavnou biografií dánského dramatika Jense Blendstrupa je zasazený do druhé poloviny 80. let, do doby, kdy explodoval Černobyl. Zachycuje nevšední rodinu, kterou pevnou rukou řídí podivínský psychiatr Uffe, muž mnoha podivných zálib. Patří mezi ně domácí pitky s pacienty i rázovitá výchova synů. Uffe se doma cítí být bohem. Ale bohové nemusí být dvakrát laskaví. Nevšední tragikomedie o podivné lásce, odpuštění a polévce ze šnapsu. (Film Europe)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (17)

kolemjdouc 

všechny recenze uživatele

Opět famozní Malling.Nikdy se na scéně nějak zvlášť rychle nepohybuje ale hrou mimiky v obličeji víte, co sděluje.V jádru šlo o to,jak žije jedna rozvrácená citově rodina-A vlastně v hlavní roli byla truhla.Soužití se třemi výrostky, kteří ani sami nechápali svoje myšlenkové pochody.Svérázný otec se svojí polévkou,kterou když dali do záběru poprvé ,málem mě porazilo.....Seveřani mají jiný způsob a kriteria výběru herců..... ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Poněkud zvláštní psycholog v poněkud zvláštní rodině. 1)  Ani se nechce věřit, že to má být podle skutečnosti, jak ji zaznamenal ve své biografii Jens Blendstrup (ten nejmladší syn)._____ 2)  Dramedy je švihlá skandinávskou pochmurností a specifickým stylem humoru. Je to ale humor srozumitelný a na celou věc se lze dívat jako na vcelku podařenou filmovou hříčku. A to jsem i udělal._____ 3)  Požitek z filmu mi silně zvýšili i tři mladí kluci: 22letý Mads Ole Langelund Larsen (nejstarší syn Mikkel, co se bude ženit), 21letý Clint Ruben (prostřední syn Thomas, co dělá rekordy) a 16letý Marcus Sebastian Gerd (nejmladší syn Jens)._____ 4)  Je dobré, když si z filmového díla něco odnesete pro svůj každodenní život. Tentokrát to bude recept na cibulovou polévku. Kilo neloupané cibule ze síťky bez jakékoli úpravy vsypte ho vařící vody, přilijte láhev sektu a 10 - 20 polévkových kostek. Nechte provařit. Dobrou chuť. ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Po tom všem, co jsem z Dánska už viděl, mě vůbec ten emotivní kolotoč, který si tu Dánové připravili, nepřekvapuje. Tak pravil Bůh začíná jako extravagantní šílenost, která je sice místy hodně na hraně s logickým uvažováním, ale zároveň je s ní docela sranda. Ta absurdita tu opravdu hraničí až s lehkou zvráceností. Pak se to ale zlomí a chytí to takový ten správný skandinávský depresivní nádech a začne přituhovat. Možná kdyby to nešlo až do takové temnoty, baví mě to víc. Ono je těžké v tak absurdní rodině hledat zbla logiky, když Vás zkraje přesvědčí, že u nich neexistuje. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Škoda vlažného a rozpačitého nástupu, který jako by nevěděl, jaký tón zvolit. Je to jinak taková light verze polské Poslední rodiny, které kraluje můj oblíbenec Søren Malling v roli nesnesitelného manipulativního pošuka v županu. V komediálním tónu film občas tápe, jako drama má svoje dojemně ujetá místa. Genz se rozhodl pro hodně stylizované ladění, což na jednu stranu dodává Uffeho panství svojské retro kouzlo, na druhou stranu film občas působí nadměrně koženě. Bohové musejí být šílení a já si k Uffemu nakonec vypěstoval jistou slabost. ()

Omnibus 

všechny recenze uživatele

"Bláznovy sny zmařené, ve šnapsu s cibulí vařené." Ostatně, cibule je prý zdravá a každá Švédka dravá. Zodpovědnou masturbací, s pohledem vilně upřeným nikoli do Playboye, ale na ciferník budíku, vzhůru k olympijským rekordům! Odskočením si do Švédska na retro šuk, coby terapeutickému léku na nesnesitelnou lehkost manželství, vzhůru ke zbytkům světlých manželských zítřků, byť s navrátivším se rakem coby kazišukem úterní pravidelnosti. A nakonec i truhla sem a truhla tam, co by ne, vždyť trocha té pošahané poezie nikoho nezabije. Každopádně jsem moc rád za několik věcí. Že umím vařit (i něco jiného než polívku), že mám českého psychiatra (psychicky zdravého), že jsem ateista (díkybohu) a že můj syn i dcera mají úplně jiné starosti (takové zdravější, řekl bych), než tohle vypečené trio synáčků cibuláčků, matičky trpné brukve a tatíčka nahnilé spisovatelské cukety, artově ujetého psychiatra, který na svých synech (ne)hezky ilustroval rčení o kovářově kobyle. Existenciální úzkostí imrvére trpícího despoty, co měl keců jak severský Palacký, hulil jak komín krematoria a "zeleninu" chlastal jako Dán. Což taky byl. Scheize! ()

Galerie (13)

Související novinky

Severská filmová nadílka na přehlídce Scandi

Severská filmová nadílka na přehlídce Scandi

28.01.2018

Přehlídka současných severských filmů Scandi vstoupí do čtvrtého ročníku ve velkém stylu. Nabídne divákům tři dánské premiéry, retrospektivu špičkových dánských režisérů Tobiase Lindholma a Michaela… (více)

Reklama

Reklama