Henry & June
Henry a June
Režie:
Philip KaufmanScénář:
Philip KaufmanKamera:
Philippe RousselotHudba:
Mark AdlerHrají:
Fred Ward, Uma Thurman, Maria de Medeiros, Richard E. Grant, Kevin Spacey, Jean-Philippe Écoffey, Juan Luis Buñuel, Féodor Atkine, Pierre Étaix (více)Obsahy(2)
Milostné mnohoúhelníky Henryho Millera... Americký snímek Henry & June (1990) vznikl podle deníků Anais Ninové (publikovaných až po její smrti), v nichž autorka popisuje svůj vztah ke spisovateli Henrymu Millerovi a k jeho ženě June. Anais (Maria de Medeirosová) žije se svým dobře situovaným manželem Hugem (Richard E. Grant) na předměstí Paříže a touží vyměnit svou šedivou existenci za společensky bohatší, bohémský způsob života. Ten nalezne v náručí Henryho Millera, s nímž ji Hugo seznámí. Anais je k zemitému spisovateli sexuálně přitahována, ale její dřímající vášně opravdu rozdmychá až setkání se smyslnou Millerovou manželkou June (Uma Thurmanová). Americký režisér Philip Kaufman (nar. 1936) otevřeně zobrazil partnerské vztahy už ve své adaptaci Kunderova románu Nesnesitelná lehkost bytí (1988). V Henrym & June se pokusil zajít ještě dál, což mu v americké distribuci jako prvnímu vyneslo cenzurní omezení NC-17. Přes vypjatost erotických scén však tato stránka filmu není dominantní. V popředí Kaufmanova zájmu (scénář napsal společně s manželkou Rose) je atmosféra Paříže roku 1931 a prostředí umělecké bohémy, k níž Miller patřil. Snímek zaujme uměřenými hereckými výkony hlavních představitelů a citlivým přístupem francouzského kameramana Philippa Rousselota, jenž byl za svou práci nominován na Oscara. (Česká televize)
(více)Recenze (34)
Oscar 1 nominace: Kamera ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $11,567,449 ║Tržby Celosvetovo $23,472,449║ ()
rozpočet : ? tžby celosvetovo : $23,472,449 ()
Varování: Tohle není film o Henrym Millerovi, ale o Anais Nin! Kdo si chce užít Henryho, a navíc zamlada, ten by si měl dát raději Tiché dny v Clichy od Claude Chabrola. Jeho film vystihuje atmosféru Millerových knih mnohem lépe. Koneckonců je to naprosto logické: Henry a June je zfilmováním vzpomínek Anais Nin, v nichž popisuje své setkání s Millerem a jeho ženou, přičemž je oběma fascinována a přitahována ... Když tenhle snímek běžel v našich kinech, souhrou okolností se mi nepodařilo jej shlédnout. Zato na Tiché dny v Clichy (ze stejného roku) jsem byl několikrát. Dohnání jednoho dlouholetého restu bylo však zároveň i zklamáním. Pohled Anais (a tedy i Kaufmanův) na Henryho Millera se totiž od toho Chabrolova markantně liší, navíc oba filmy se zabývají úplně jiným obdobím spisovatelova života. Tiché dny jsou příjemnou vzpomínkou na Millerovo bohatýrské mládí, Kaufmanův film podává spíš smutné svědectví citlivé ženy o Henryho stárnutí, a o jeho mladé manželce. ()
Oscarovka na ktorú sa akadémia kvôli jej škandalóznosti až na jednu výnimku vykašľala. Ak chytí tematicky, tak až na občasnú zdĺhavosť tomu nie je čo vytknúť+ vynikajúca kamera a herci ()
Vášeň a erotika byly jejich součástí a díky nim se poznali a tvořili. ()
Životopisný film o Henry Millerovi zabývající se jeho životem v Paříži. Film je okořeněn množstvím sexuálních scén, ale co čekat od filmu pojednávajícím o autorovi, jehož romány byly považovány za pornografii. A má oblíbenkyně Maria de Medeiros je jako vždy slaďoučká. ()
Babička Jennifer Schecter se jmenovala Anaïs a stejně jako ona měla potřebu intelektuálně ojet vše, co se kolem ní hnulo, a pak o tom ještě napsat. A protože u Umy Thurman se jí to povedlo jen částečně a protože druhou hodinu se už film šíleně vlekl a nedělo se tam takřka nic zajímavého, nemůžu hodnotit ani průměrně. Jinak nechápu, kde se u klasického dramatu ze 30. let vzalo to označení western, s tím to opravdu nemá pranic společného. ()
Viděno na ČT2 v příšerném českém dabingu. Henry a June je film, který je v evokování dobové či erotické atmosféry pozoruhodně neživotný - v tomto ohledu je srovnatelný třeba s podobně poznamenaným snímkem Děvčátko, který se také marně pokoušel o cosi jako nostalgický filmový návrat do starých zlatých časů 1. pol. 20. stol. (viděno z dnešního mainstreamového pohledu, který si celou éru avantgardy s oblibou idealizuje). S tím, že první jmenovaný je více než devótní filmovou poctou Henrymu Millerovi a Anaïs Nin, kde June Miller hraje zcela nepokrytě pouze druhé housle. Moje hlavní výtky bych však směřoval především k neúměrně dlouhé stopáži (více než dvě hodiny je na film, kde se toho stane povážlivě málo, přece jen příliš) a k hereckému obsazení hlavních mužských rolí - je-li Richard E. Grant ve své roli Huga nemožně toporný až neohrabaný, pak Fred Ward je ve své titulní roli Henryho Millera přímo děsivě nepřesvědčivý a sklouzávající kamsi na dno ochotnického tápání a výrazové nejistoty - a ještě k tomu byl zcela hrůzně nadabován... to je prostě celé špatně. Naopak ženské obsazení hlavních rolí je pro mě hlavním důvodem, proč jsem si nakonec z tohoto - ne zrovna dvakrát povedeného - snímku odnesl relativně příjemný divácký zážitek. Postava June je v podání Umy Thurman smyslnou, éterickou a šarmantní femme fatale, a Maria de Medeiros je v roli Anaïs odzbrojujícím způsobem sladká, zasněná a žádostivá (při každém záběru na její oči jsem lapal po dechu). Jsou to tyhle dvě holky, kvůli nimž pro mě osobně mělo cenu tento film vidět, jinak - vztato kolem a kolem - nestojí tenhle biják za nic. Objektivně tři hvězdy, subjektivně o jednu víc. ()
Na pozadí životopisných faktů o Henry Milerovi, June a Anais předvedena evokace uměleckého kvasu Paříže 1. poloviny 30. let, v snových partiích Anais jakoby probíhají zrychlené dějiny moderního malířství od Picassa a Chagalla po surrealisty, při návštěvách biografu vidíme pak díla Buňuelova a Dreyerova, doprovodná hudba pak pulsuje mezi díly Pařížské šestky, francouzským šansonem, jazzem, Španělskem a vzdálenější exotikou. Erotika otevřená i potlačovaná má stále ducha kultivovanosti i artistní pikantnosti. ()
SLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: MARKÍZA = 27.11.2000, réžia českého znenia (Č.N.T.S. NOVA 1996) = VÁCLAV MERHAUT+ČESKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČT 2 = 28.10.2012, réžia českého znenia (ČT 2012) = JANOŠ VACULÍK (29.10.2012) ()
Nemozem povedat, ze by to bol nekvalitny film a chapem ludi, ktorym sa to pacilo, ale mna to vôbec nezaujalo. Tempo bolo na môj vkus prilis rozvlacne. A v mojich ociach film nezachranila ani dvojica nadhernych hereciek, ktore sa tam nevahaju obnazit. ()
Pro mě nekoukatelný film - něco tak nezáživnýho jsem už dlouho neviděl …. ()
Isty Klod Sabrol uz natocil film na tuto temu - len momentalne neviem jaxa ten film volal. Kazdopadne neuznavam kratke vysteky LiVenturu typu " Vášeň a erotika byly jejich součástí a díky nim se poznali a tvořili." - to je na komentar proste malo. Ani neviem kolko to stalo, je to uz postarsi film z 90. rokov - film chce silou mocou byt o henrym Millerovi ale je tematicky o Anais. prilis dlhe je to, fuckt sa za tie dve hodiny stane malo, ti dvaja navyse - Fred Ward a Richard E. Grant - su nepresvedcivi, neveril som im herecke vykony. Uma to potom uz jaxi sama neutiahla : 20 % ()
Nejdřiv jsem se na to chtěl kouknout jenom kvuli tomu, že tam hraje Uma Thurman, ale ta se tam teda moc neohřála, jenom tak trošičku zateplila..., takže mě zklamalo, že tam byla tak málo. Maria de Medeiros je sice celkem pěkná náhrada, ale přece jenom vypadá spíš jak nějaká holčička, né žena, kterou bych si v té roli představoval - prostě jí nevěřím, že dokáže tak bezostyšně šukat s každym. Jinak se tam pořád vyskytuje hodně divná umělecká smetánka a jejich divny chování, vztahy a hlavně sex, to všechno okecávany intelektuálníma kecama. Docela se mi libil Fred Ward, asi jeho nejlepší role nebo co (ty jeho ostatní role totiž většinou byly v nějakym béčku). Shrnu to takhle: hodně Henryho, málo June, nejvíc Anais hernajs... ()
Svatí hosté styčných "drákulovských" stylů. Múzy Kámasútry ve městě Amorů. Tam padá listí, stud. Padají šaty. Utrhlo se fyzično. Nosí se intelektuální sex, pohledy na vrcholné polohy. Polední tango těl. Sekty se sny u tabule vzdechů pornografické nevěsty. Pomyšlení loží, s omezenou životností přelétavé věrnosti. ()
28. 10. 2012 (300.); Alais Nin byla asi zvláštní žena (dráždivá) ()
Kaufman zachycuje nelehky zivot kontroverzniho spisovatele Henry Millera v 30. letech 20. stoleti a jeho zasadni setkani s Anais, ktera ho ovlivnila a mela velky podil na jeho proslaveni . Ke vsemu asistuje sexy Uma Thurman a neni nouze o lehtive sceny. 65% ()
Velmi uhrančivý náhled do problémy zmítané Paříže, kde se potkávali tehdy neuplatnitelní lidé s velikým nadáním. V tomto případě se příběh točí zejména kolem zmatené mladé spisovatelky, které se připlete do cesty budoucí slavný spisovatel Miller a jeho záhadná žena. Film spíše pro náročnějšího diváka. Kdo si jej pustí jen kvůli erotice, bude zklamán. ()
Někdy méně je více. Na kvalitu je potřeba víc než dlouhé, rádoby smysluplné pohledy, kupa maskary a rtěnky a hlubokomyslné řeči, které vyznívají prázdně a zbytečně. A že to má být životopisné, o Henry Millerovi? Hm, tak to taky nestačilo. ()
Související novinky
Trierova sága o souložení
Ve Švédsku právě padla první klapka nového ero-eposu Larse von Triera s výmluvným názvem Nymphomaniac. Filmu přinesl mediální pozornost především Shia LaBeouf, který tvrdil, že si před kamerou… (více)