Tiché místo

Takový pravověrný křesťan se prostě na ty kozy nevyprcá, i kdyby mu měl hnusně zmutovaný predátorek s přecitlivělým sluchem požrat zbytek Klapzubovic famílie. Ne, on raději v tom hostilním tichu za potlačovaného unylého funění subtilně nasmrká Emilce♥ do gramofonu, aniž by si pořádně zapřirážel, protože jakékoliv hlasitější zapleskání či hek mohou mít za následek rozmrdání na kusy. Pěkně ostrými klepety. Ovšem i bez toho kafilerního vyvrcholení je to u kudlanek běžný standard, a navíc Pyjus I. přece zakázal pod trestem eternálně zaražených rozžhavených vidlí v prdeli šprcky, tudíž ten postapokalyptický otec roku patrně nechráněně zanořil jen proto, že je dement, nebo aby si všichni, i spolu s námi, šmíráky, užili trochu toho lidožravého adrenalinu. Tak či tak dobře udělal!!! Až na tu diskutadebilní premisu, jen aby to mělo o čem být, se totiž jedná o nejlepší hororový počin od dob Štefanovy Mlhy. Strhující, napínavý a zábavný výlet plný roztomilých hluchoněmých vyfikundací do vysněného světa nejednoho pod jhem trpícího domestikovaného samce, světa, kde by ta kráva konečně zavřela hubu a nemohla pičovat kvůli každé prkotiny, ani vztekle třískat dveřma nebo nádobím. (08.05.2018)

Tiché místo je především vynikající psychologické drama o ztrátě (někoho blízkého, vlastního hlasu) a nemožnosti dát průchod prožívané bolesti (která ale může být proměněna v sílu, na čemž je zčásti založeno finále). Postavy musí všechny emoce držet v sobě, což akorát prohlubuje trauma. Jejich zdroje a projevy radosti, které by jim ulevily, jsou výrazně omezené. Oddat se hře, na které je založená dnešní společnost (protože nechceme jenom konzumovat, ale zároveň se bavit), znamená riskovat život. V tomto ohledu jde o antitezi dystopie Ready Player One, která ukazuje společnost oddávající se již pouze a jenom hře. K první tragédii dochází kvůli hračce, k další málem dojde při hraní deskové hry (příznačně jde o Monopoly – slast z nakupování si postavy mohou dopřávat pouze touto cestou). Tančit můžou partneři jenom se sluchátky v uších, jinak je použití technologií, na nichž jsme dnes tak závislí, takřka vyloučené… Přestože ve filmu skoro není dialogů, zásluhou znamenitých herců, informací rozesetých v mizanscéně a toho, jak postavy v určitých situacích reagují, po celou dobu chápeme, co hrdinové prožívají a oč jim jde, v čemž spatřuji hlavní výlučnost snímku. Ukazuje, co se již mnozí režiséři během (necelých) sta let zvukové kinematografie odnaučili – jak psychologicky vrstevnatý příběh lze vyprávět beze slov. Díky zaměření na postavy nachází své opodstatnění pomalejší prostřední část, ženino rozhodnutí počít dalšího potomka (zaplnit prázdnotu) i některé lehce sentimentální momenty (které jsou ovšem rušivé pouze při aplikování čistě hororového čtení). Jako horor je Krasinského film stále znamenitě zrežírovaný a skoro nám nedá vydechnout, byť využívá poměrně známých triků a málokdy nabere odvahu být opravdu bez zvuku. Nejen svým obsahem, ale i stylem tak v zásadě potvrzuje, že američtí filmaři mají z máločeho takový strach jako z absolutního ticha. Tiché místo proto není tolik pozoruhodné prací s tichem, jako hladkým propojením základní podmínky pro přežití v daném fikčním světě (nevydávat žádné hlasitější zvuky) s tím, co postavy prožívají. Skutečnost, že film končí v tom nejlepším (aniž by vyvolával pocit, že něco zásadního nebylo vysvětleno), mne přiměla přidat k jasným čtyřem ještě pátou hvězdičku. 90% (24.04.2018)

„ BUĎTE TIŠE! PŘEŽIJETE!...“ /// Ticho, Beltramiho hudba, pár slov a znaková řeč. To ticho má bejt překvapivý. Je. Navíc jde o ohromně zajímavou záležitost. Jde o vnímání prostředí a specifický herecký výkony. Nebo grimasy. Rozhodně to není ukecanej film. Člověk se lekne, když uslyší mluvený slovo. Často je to jako v němým filmu. Jde o řeč těla a výrazy tváře. Navíc i ze způsobu komunikace jde vyčíst, co postava cítí. Příběhem se nese očekávání z nejsilnější scény. I proto má ta druhá půlka vysoký tempo a je hodně fajn. Napínavá, navíc se hodně krát ocitneme příšeře tváří v tvář. Snad jen hematofobici můžou bejt v klidu. Není to o krvi. TICHÉ MÍSTO učaruje atmosférou. Je zvláštní, nová, neokoukaná. Co se stalo, se dozvídáme jen a pouze z novinových titulků. Žádný sáhodlouhý vysvětlování. No a zbytek vydedukujeme z chování postav. Pravda, ne každej je raketovej inženýr, takže pro jistotu profláknou, že nejlepší je držet hubu. Hrajou s náma hru se sluchovými vjemy a často jde o útok na hranici experimentu. Já mohu konstatovat, že snaha, aby byl divák aktivním účastníkem hry o přežití, vyšla na výbornou. A je škoda, že se na závěr neobjeví titulek „pokračování příště“. P.S.: Trochu mi to připomíná Shyamalanovo ZNAMENÍ. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem hluchej jak poleno. 2.) Chodíme doma bosí. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** (30.04.2018)

Rodinka žijúca v úplnom tichu verzus monštrum? Z toho minimalistického nápadu sa už ani viac vyťažiť nedalo. Ešte som vlastne ani nevidel horor, v ktorom by sa povedali asi tak 4 vety, a napriek tomu by bol takto funkčný. No je to taká typická, komerčná, popkornová PG13tka. Čiže všetko sa koncentruje na atmosféru, ľakačky, a triky. Minimum postáv sa logicky rovná aj minimum úmrtí a minimum krvi, čo som však čakal. Podľa mňa to síce nie je nejaká veľká pecka, nad ktorou by som onanoval ďalší polrok, a ani zďaleka najlepší novodobý horor neviem od kedy. V mojich očiach však (okrem spomínaných pozitív) vyhráva najmä tým, že som už dlhé roky nevidel tak podarenú príšerku. (29.04.2018)

Quiet Place ač jsem tomu zpočátku úplně nevěřil je definitivně nejlepším novodobým hororem od prvního Conjuringu. Takže lidé, kteří uvízli v 80. letech a odsuzují cokoliv nového si film ani nezaslouží zhlédnout. Je úžasný vidět v kině po dlouhé době horor, při kterém zažíváte ty nepříjemné pocity jako mráz v zádech, studený pot a opakované vyskočení ze sedačky ( Jeden pán spadl ze schodů při cestě na záchod). John Krasinsky očividně hororový žánr miluje. Dostal skvělý nápad se kterým naložil s grácií, vyhýbá se klišé, všichni zůčastnění se chovají racionálně a ústřední monstrum s přehledem nakopává zadek Vetřelci.( Jeho vzhled, nepříjemné vydávající zvuky, rychlost, inteligence a způsob jak vůbec funguje je respekt vyvolávající). Kudos Krasinsky!! Moc krásně zde vynikne kontrast absolutního ticha, které se v momentu přehoupne na intezivní rachot, což vytváří nepříjemnou atmosféru i hodně zákeřné lekačky, které jsou nečekané a hodně efektivní. Velká chvála za hudbu. Emily Blunt hraje lépe než kdykoli jindy a scénu s porodem jsem prociťoval s ní ( a že to kur*a bolelo). Potěší, že film je Rko, takže na trochu krve také dojde. Hodně silný intenzivní 90 minutový Terror, který obsahuje několik nervy drásajících scén a v závěru je velmi emotivní a depresivní. Jediná výtka k posledním vteřinám, což sice potěší kritiky, ale mne jako diváka příliš ne. Kino bylo narvané, doufám, že sequel či prequel je za rohem! Zážitek a jsem rád, že jsem viděl děsivý horor, který nepracoval s duchy ani démony. Jsem zvědav, jestli se někomu podaří Quiet Place sesadit z trůnu, prozatím jasná letošní jednička. 95% (06.04.2018)

"Tiché místo" má tak strašně dobře vystavěný svět, tak skvostně vrstvené vyprávění obrazem a tak precizně budované napětí, až si to člověk ani nechce kazit hnidopišskými a cynickými připomínkami. A že by se jich našla řada, v čele s tím, jak sebevražedné je procházet tímto světem se zpovykaným teenagerem na krku. Jenže o to tu jednak nejde a spíše podobné připomínky vykazují defekty v nás samotných než ve filmu. "Tiché místo" možná pokulhává v konkrétních peripetiích, ale jeho síla čerpá z úchvatně důmyslného využití zvuku coby výrazového i dramaturgického prostředku a vynikajícího promyšleného světa i jeho  postupného představování vyprávěním. A právě jako slice-of-life z tohoto unikátního světa je film pohlcující a fascinující. _____ PS: V kině je to k posrání intenzivní i napodruhé. (16.05.2020)

// Komorní příběh opřený o silné emoce, zabalený do naprostého zvukového porna. Od 10 Cloverfield Lane asi nejlepší thriller / horor / sci-fi, jaký jsem v kině viděl. K tomuhle se budu ještě hodně rád vracet. 9/10 (06.05.2018)

Provizorně, musím o tom ještě kontemplovat. Ale abych pravdu řekla, tak první věc, která mi po shlédnutí běžela hlavou, byla "bravo". (26.12.2018)

Parádna žánrovka a jedno z najväčších filmových prekvapení za veľmi dlhú dobu. Emocionálne a psychologicky precízna, vzťahmi medzi postavami natoľko vyzretá a pôsobivá, že sa u mňa zaradila pred také progresívne horory ako Get Out či Smrt ve tmě. A Quiet Place funguje ako osobná dráma koncentrovaná na minimum postáv žijúcich v neustálom strachu, bolesti zo straty a nútených potlačovať základné prejavy ľudskosti, a tiež ako drsný survival horor zasadený do zdevastovaného post-apokalyptického sveta. Rešpektuje pravidlá žánru a poteší množstvom napínavých, mrazivých scén. Zároveň však filmu nechýba existenčný presah a psychologická hĺbka, ktorú tvorcovia v hororoch väčšinou radi ignorujú. Dôraz je najmä na hutnej minimalistickej atmosfére a obrazoch plných nervy drásajúceho ticha, ktoré o postavách vypovedajú viac než kvantum nič nehovoriacich dialógov. Herci výborní, Krasinskiho réžia dokonale sústredená. Tak komorne ladený a vnútorne celistvý horor nevidíme veľmi často. Kedy sa podobne atmosférického skvostu konečne dočkáme aj od Shyamalana? (08.05.2018)

Po ohlasech z festivalů jsem tušil, že tu konečně zas bude pořádný horor, který nebude narvaný lacinými lekačkami a bude mít také pořádnou atmosféru. Přesto jsem svá očekávání krotil, přecejenom samotný koncept téměř němého posunkového filmu pro mě osobně není tolik zajímavý. Což se i potvrdilo na začátku filmu, nicméně John Krasinski mě herecky i režijně plně vtáhnul do děje, donutil mě se o výborně napsané postavy bát a pouze nehnutě zírat na plátno. Spíše než propriety hororu na mě již klasicky více fungovala emocionální ždímačka, která se v druhé polovině samozřejmě rozjede na plné obrátky a na mě to fungovalo výborně. Po prvním spatření oné hrozby mě ihned napadlo spojení s čím dál více nabalující se sérií Cloverfield, rozhodně se v Tichém místě s tímto dalo pracovat, ale jsem hrozně rád, že to nakonec ten “značkový” štempl nemá a mělo to obří úspěch i jako čistě originální námět. A obzvláště Paramountům to v poslední době hodně přeju. Minimálně do mnohanásobného ždímání této nové úspěšné hororové série, které ovšem nevyhnutelně přijde. (30.04.2018)

Nesmierne originálna, atmosférická “monster” lahôdka. Ako skutočne klobúk dolu .. (15.04.2018)

Napodruhé (a hlavně se sluchátky, která umí prostorový zvuk) nemám Tichému místu co vytknout. Strhující nápaditá podívaná s perfektní Emily Blunt, které najednou neškodí ani to akční finále, jež se mi v kině příliš nepozdávalo, ani zlověstná hudba, která ty tiché napínavé scény vůbec nijak nenarušuje, naopak z nich dělá boj o život. John Krasinski - režisér má očividně rád Stevena Spielberga a já proti tomu nic nemám. (28.05.2018)

Totalne nadsenie. Uzasne stylisicke cvicenie a paradne zazitkove kino, ktore doma nebude ani zdaleka fungovat tak dokonale. Krasinski vytvoril buducu zanrovu klasiku a najlepsi monster movie od Votrelcov. Zatial film roku 10/10 (28.05.2018)

Film má výbornou tichou a tísnivou atmosféru. Podobně jako třeba u Cesty (2009) není přesně vysvětleno a popsáno co se stalo. Film je svižný a má dobré tempo a stopáž. Zajímavé je použití znakové řeči, jako hlavního komunikačního prostředku. Taky jsem si nevšiml, že by se postavy oslovovaly jmény, která jsou uvedena v titulcích. Monstra jsou dostatečně tajemná a hrůzostrašná. Emily Blunt (Jak porodit během postapa a nezblaznit se, nezemřít) John Krasinski se pěkně herecký předvedli, druhý jmenovaný i režisérsky a scenaristicky. Velmi pěkná ČSFD projekce. (01.05.2018)

Som hrdým majiteľom full-slip kolekcie, ktorá obsahuje okrem iného aj lenticular magnet a zberateľské kartičky. To duo Krasinski a Blunt proste funguje. Niet divu, pretože sú spolu aj v skutočnosti. Postapokaliptický snímok o rodinke, ktorá nesmie vydať zvuky nad 80 decibelov, inak ich roztrhajú obrovské príšery. Perfektne prepracovaná zápletka, sympatické herecké duo manželov a detí, nádherné lokácie, úžasná kamera, že človek ani nevydá hlásku, ako to všetko dopadne. Scény v tme sú obzvlášť pôsobivé a vychytávky tvorivého otecka nie sú tiež na zahodenie. Na začiatku aj na konci upadne aj nejaká tá slza. Už dlho sa mi nestalo, že by som film sledoval jedným dychom a divil sa, ako rýchlo to utieklo. Komorné, minimalistické a jednoducho perfektné. Minimálne atmosférou a emóciami, ktoré to zachytáva a podkresľuje. Hlavne dobre pozerateľné, zaujímavý a nevtieravý scenár, prináša niečo iné a desivejšie medzi nami. Dosť bolo strašidelných domov a ním podobných snímok, toto je proste niečo nové. Herecky výborné a Emily Blunt je kurevsky nádherná. (18.11.2019)

PROSTĚ DRŽ HUBU A SNAŽ SE NEPOSRAT STRACHY (21.08.2018)

Tiché místo je unikát. Každý rok dorazí nějaký ten horror, který má nějaký přesah, myšlenku či zpracování které z toho dělá něco víc než jen pouhý horror. Jedním z takových, kteří dorazili tento rok je právě Tiché místo. Film vlastně úplně nevyjasní, co se stalo. Vrhá nás rovnou do akce, několik dní po začátku invaze nějakých bytostí z kosmu, které mají silně vyvinutý sluch, takže musíte být co nejvíce potichu a dělat co nejméně hluku. Tiché místo však nakonec překvapivě není ani nějak moc horrorem jako spíše psychologické drama o snahu přežití člověka v naprosto šílených podmínkách. Hlavními hrdiny je navíc rodina, takže to celé funguje o dost víc. Hlavní hvězdou tohohle filmu ale není ani Emily Blunt ani John Krasinski (kteří jsou perfektní). Je to zvuk- jak se totiž nesmí moc mluvit, tak se většina pozornosti strhává právě na zvuk, který perfektně funguje na lekačky a jedná se o pravděpodobně nejlepší zvukové efekty za poslední dobu. Do toho navíc hraje perfektní hudba Marca Beltramiho která hrozně šlape ve filmu který má tak pomalé ale perfektně fungující tempo. Drby o tom, že se je Tiché místo zlomovým dílem se potvrdili. Jedná se totiž o naprostý horrový zářez který se Johnu Krasinskimu opravdu povedl a pokud chystané pokračování bude minimálně takhle dobré tak není žádný problém. Ve všech těch závalech Insidious či Sawu jde totiž o zajímavé zpestření horrového žánru které navíc funguje jak emocionální masírka tak také jako film s poselstvím o tom jak jde i ten nejtvrdší život s vůlí přežít. Velký palec nahoru! (04.05.2018)

Asi nejlepší horor za posledních 20 let, kde není jediná chybička a uhrane tak, že celé kino ani nešpitá. I přesto, že je velkou část tichý. Kdo by to byl do Jima z The Office řekl. (16.04.2018)

V podstatě se podepisuji pod Mattyho komentář. Líbilo se mi to, že to nešlo do laciné vyvražďovačky a je to spíše rodinné drama v extrémních podmínkách. Má to skvělý nápad, výborně rozvinuté hlavní motivy (ztráta, tlumené vyjadřování), perfektní hudbu a v neposlední řadě dokonalé herecké výkony stojící především na mimice. Jasně, má to svoje mouchy (patos, některé logické chyby), ale je to velmi dobře udělaná podvratná žánrovka a jsem hrozně rád, že se utnula v tom bodě, kdy se z toho mohla stát cheesy záležitost. Někteří diváci samozřejmě budou nadávat, ale tohle chtělo koule, což musím ocenit. (04.05.2018)

Přesně takovéhle záležitosti mám rád. I když jsem se nebál tolik jako u "V zajetí démonů" což možná filmu (nebo mě) prospělo. Navíc, chemie mezi Emily a Johnem funguje na jedničku. Hudba jen doplňuje finálových 5 sluncí které bez ostychu téhle věci napařím. (18.04.2018)