Too Old to Die Young

Neo-noirová renesance pod precizní režijní taktovkou barvoslepého neonového démona Nicholase W. Refna.... Neskutečně pohlcující imerzivní zážitek; peak of slow-cinema. (06.01.2020)

"Women are an ultimate evil. They have absolute power and control above all lives. But we don't." (01.09.2019)

"Co si myslíš o Mexiku?" "Je to budoucnost." "Doopravdy?" "Ano. Neplatí zde totiž žádné zákony. Jen zákon přetíží." (08.08.2020)

"Bylo mi řečeno, že nejtěžší část na této cestě, je nejen mít pochybnosti. Pocit viny. Ale hlavně cítit se uvězněný v těchto emocích. A když se tam dostaneme, pocítíte to břemeno. Chci, aby jste se vrátil zpět k mantře, kterou jsem vás naučila. Čas je jako řeka. Teče v obouch směrech. Proto je nezbytné přijmout její tok, a změnit svůj život." ____________ V této epizodě Refn & Brubaker představují nové karikatury svého neřestného panoptika – spirituální guru terapeutičku Dianu, a amorálního řezníka Vigga, který přežil svou vlastní smrt, a po nocích se živí jako delikvent beroucí si spravedlnost do vlastních rukou. Sice se příběh, tentokrát intenzivní Martinova pátračka, odehrává výhradně za denního světla, tudíž jsou diváci ochuzeni o neonové orgie, ale to nevadí, páč Refnova precizní režie je natolik úchvatná, že nenapálit tomu palbu je fakt hřích. Minimum dialogů, maximum investigativní omáčky! Při druhém zhlédnutí jsem si tuhle kriminalní nirvánu navíc užil víc než minule.... (08.08.2020)

"Ti klauni, co si říkaj politici, jsou prostě mimo. Jen neškodný šum na pozadí kolapsu americkýho impéria. A až Amerika padne, milý příteli, vrátíme se přesně tam, kde lidská civilizace začala vzkvétat. Do temnýho středověku. Chápeš mě vůbec, co myslím tím temným středověkem? Z lidí se stanou smečky primitivních barbarů. Zvířata. Kdysi totiž byli jen zvířata a příroda. Pak přišli lidé nesoucí kříže. Ti všem vnukli myšlenku, že jsme středobodem vesmíru. Že hvězdy obíhají okolo nás. A několik set let po Koperníkovi jsme se pomalu dovlekli tam, kde jsme teď. K tomuhle vrcholku lidských úspěchů a hříchů. Pak stačilo jen znásilnit přírodu k obrazu svému. Rozbili jsme atom a zničili tětivu reality. A dílo bylo dokonáno. Světla našich měst nyní dosahují dál než všechny hvězdy na obloze. Čím dokonalejší jsme, tím víc jsme psychicky labilnější. Vzešli jsme z krutosti a povahy násilí. A ta nikdy nezmizí. Jen čekala, než se staneme otroky vlastního systému. Teď ale nastal čas chaosu. Všechno se rozpadá, a my se nakonec navzájem pohřbíme. A přesně to je náš úděl." (08.08.2020)

"Co děláš?" "Jsem obchodní zástupce. A ty?" "Točím záběry na ztopořené čuráky. Točím porno." ___________ Nervydrásající naháněčka přes temná zákoutí barů ozářených neony a následně skrze vyprahlé pustiny obléhající naše všemi milované perníkové Alberquerque. Aneb kdo by nechtěl být pohřben zaživa? Bezkonkurenčně nejlepší epizoda seriálu. Melancholický car-chase se skladbou Mandy je alespoň pro mne jednou z nejintenzivnějších scén minulého roku. (06.01.2020)